ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

RYBÁŘSKÁ VÁŠEŇ BEZ HRANIC

Stejně jako notorický alkoholik prahne po plné láhvi a narkoman po nové dávce, tisíce rybářů čekají každoročně na zahájení rybářské sezóny. Většina českých rybářů obchází v zimních měsících obchody s rybářskými potřebami, aby alespoň částečně zchladila svou takřka manickou touhu "být zase u vody".

 

Pravdou je, že množství sportovních rybářů roste, obhospodařování našich sportovních revírů zaostává a úlovky na tuzemských vodách nebývají vždy nejlepší. Naštěstí v dnešní době otevřeného světa stačí zajít do některé ze specializovaných cestovních kanceláří, případně nahlédnout do rybářských stránek Internetu a inspirace je na světě. Proč zůstávat doma a tísnit se na březích přehrad s desítkami jiných rybářů, stačí vzít auto, objednat letenku nebo zakoupit autobusový zájezd ­ norské fjordy, švédská jezera a řeky, finské šéry, Mazurská jezera, delta Dunaje, Aljaška, Kanada, Mexiko, Kanárské ostrovy, Keňa ­ tato a mnohá další místa jsou snadno dosažitelným cílem pro rybáře z celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Nahlédněme tedy alespoň do některých z nejatraktivnějších rybářských oblastí, kam se soustředí pozornost rybářů ­ světoběžníků.

 

KAZACHSTÁN ­ DELTA ŘEKY URAL

 

"...Když jsme poprvé nahodili nástrahy, poznamenal můj přítel Herman, že bude spokojen i se dvěma nebo třemi slušnými jesetery. Já odpověděl, že i jedna stokilová beluga (vyza velká) by mi stačila. Dohromady jsme za týden ulovili třicet belug a to jsme nepatřili mezi nejlepší! Dobrá třetina našich úlovků měřila 2,3 až 2,6 metru. Menší ryby jsme ani nevytahovali do lodi a šetřili si síly na větší kusy.

Má rekordní beluga vážila 240 kg. Ještě nikdy jsem nic podobného nezažil. Je neuvěřitelné, že se setkáte s takovým množstvím ryb, tak velkých a tak silných. Když jsem jednoho odpoledne pustil svou čtvrtou belugu, chtěl jsem po dvaceti minutách opět nahodit, ale nešlo to. ̧Vzdávám to, už nemám sílu,? řekl jsem tenkrát zcela vyčerpán. Kamarád mne přesvědčil, abych chytal dál. Po vylovení další ryby jsem již jen tupě zíral do prázdna. Ruce se mi klepaly, bolela mne záda i nohy.

 

Nepočítaně bylo belug, které jsme viděli během týdne skákat a lovit. Tady rybařit, v tomto fantastickém přírodním prostředí, to je opravdu zážitek. Okolo žádné domy, žádné stromy, jen voda, rákosí a ptáci. Stovky volavek, rybáků, racků a občas přelétávající jeřábi. Okolní svět jakoby neexistoval. Člověk se zde cítí být sám sebou, ztrácí pojem o čase, ptá se ostatních kolik je hodin a jaký je den..."

Podobnými články se v současné době rybářské časopisy v Německu, Belgii, ale i v Čechách jen hemží. Lov belug ­ vyz velkých při ústích řek a v Kaspickém moři zažívá módní vlnu. Není divu, úroveň služeb (ale i cen) se přiblížila západnímu světu a na světě opravdu není mnoho míst, kde má rybář velkou šanci na úlovek ryby těžší než sto kilogramů.

 

V deltě řeky Ural vlastní veškerá rybářská práva manželka jednoho z místních hodnostářů... Svá práva na lov belug pronajala německým firmám, které je draho prodávají svým zákazníkům. A tak Vás týdenní výlet včetně letenky, transferu helikoptérou, ubytování, stravy a osobního rybářského průvodce s motorovou lodí nevyjde na méně než 50 000 Kč.

A co na to vyza velká? Sportovní rybáři zde všechny ulovené ryby musí pustit ­ takový je platný zákon. Toto nařízení však nemůže zabránit neodvratnému zániku populace belug v Kaspickém moři ­ stále se zhoršující kvalita vody a silný rybářský tlak ze strany komerčních rybářů vykonává své...

 

ALJAŠKA

 

"...Stojíte na břehu řeky a chytáte lososy královské, ryby o hmotnosti často vyšší než dvacet kilogramů. Když Vám zajede desetikilová ryba mezi kameny do silného proudu, nemáte velkou šanci.

Hlavní výhodou lovu pacifických lososů je téměř jistota, že si svou rybu chytnete. Lososů zde táhne větší množství než v Severní Evropě a hlavně více druhů, prakticky nepřetržitě od května do října.

 

Lov královských lososů určitě není hračka. Mně se podařilo zlomit nový prut speciálně upravený pro lov lososů ­ a byl to prut od známého výrobce a určitě ne nekvalitní.

Co mne při návštěvě Aljašky překvapilo bylo nesportovní chování drtivé většiny amerických rybářů. Američané používají předimenzované vybavení, které nedává rybě mnoho šancí, patrná je i neúcta k rybám ­ vyrvat rybu až na kamenitý břeh, jestli se zraní nebo ne, to už je jedno... Kromě nesportovního chování našich amerických kolegů mne překvapilo i množství lidí u vody. Čekal jsem liduprázdnou divočinu, ale všude, kam vede silnice, jsou lidé. Několikrát jsme si chtěli udělat výlet a najít si nějaké to místečko jen sami pro sebe, ale to má jinou nevýhodu ­ medvědy. Medvědi jsou všude, velcí, hubení a vůbec nevypadají moc přátelsky, a tak jsme se vždy drželi raději v blízkosti civilizace a ostatních rybářů..."

 

(Z postřehů českého rybáře na Aljašce.)

Aljaška je již léta Mekkou lovců lososů z celého světa. Speciální letadla z Frankfurtu, Mnichova a jiných západoevropských měst každoročně dopravují desetitisíce rybářů, turistů a vodáků na Aljašku. Aljaška je klasickou "komerční ukázkou divočiny" ­ vybere si zde každý, od studenta, který bude stopovat Aljaškou se stanem a spacákem na zádech až po náročného bankovního úředníka, který bude muset zaplatit za pohodlí v rybářském kempu alespoň 30 000 Kč za týden. Nespornou výhodou Aljašky a ostatních rybářských revírů západního světa je dobrý informační servis a možnost výběru z široké nabídky služeb. Záleží jen na přání zákazníka. Naproti tomu když se rozhodnete lovit pacifické lososy ve východních částech Ruska, nemáte mnoho možností na výběr (a zaplatíte stejně jako na Aljašce, či spíše více).

 

A úlovky lososů? Množství úlovků tichomořských lososů je na rozdíl od úlovků lososů v severní Evropě stabilní a nevykazuje pokles. Zásluhu na tomto stavu mají jednak četné lososí líhně a péče amerických a kanadských úřadů o lososí populace, ale především rozlehlost lovišť, nedostupnost mnohých revírů a cena...

 

KANADSKÁ JEZERA

"...Odešel jsem z Čech po roce 1968, pracoval jako geolog a Kanadu jsem docela dobře poznal. Na svých cestách jsem "objevil" pěkný rybářský kemp u jezera Oba. Představ si velké jezero se spoustou ostrovů a ostrůvků a stovky kilometrů okolo jezera jenom lesy. Když byl kemp na prodej, nezaváhal jsem a dnes je můj. Přes zimu jsem v Britské Kolumbii, v květnu odjíždím se ženou do kempu a do října mne odtud nikdo nedostane.

 

Dostaneš se k nám v pohodě, z Toronta nočním autobusem nebo vlakem do městečka Wawa, a pak vláčkem na 212. míli, kde ti průvodčí zastaví. Tam už čekám já s motorovým člunem.

Faktem je, že si tu štiky a candáty zachytá každý, i ten, kdo v životě nedržel rybářský prut v ruce. V lesích kolem kempu roste spousta borůvek a hub, žijí tu losi, bobři a medvědi, ale o tom by mohl spíš vyprávět zdejší lovec kožešin ­ jistej Georg, jinak Jirka Karásek?"(Z vyprávění Michala Spaziera.)

 

Michal je majitelem jednoho ze stovek rybářských kempů, které jsou rozesety na březích kanadských jezer. Mnoho Američanů dává přednost rodinné dovolené v klidu uprostřed lesů, před luxusní dovolenou na Floridě nebo v Karibiku. Každý návštěvník podobného kempu má možnost zahrát si na zálesáka, večer si upeče na ohni ulovené ryby a ráno ho na jezeře budou rušit maximálně bobři nebo přeletující hejna hus. Nespornou výhodou podobné dovolené je i cena ­ pronájem chaty a motorové lodi v kanadských rybářských kempech není o nic dražší než stejné služby na Orlíku nebo na Slapech, stačí jen našetřit na letenku.

 

KANÁRSKÉ OSTROVY A KEŇA

Kanárské ostrovy a později Keňa se v sedmdesátých letech staly symbolem pohodlné dovolené, ale také symbolem komerčního světa masového turismu. I z českých letišť dnes každý týden odlétá několik letadel, která přepravují "příznivce pláží, pohody a nicnedělání". Ne každý, kdo míří na "Kanáry", však musí jen ležet na pláži a přejídat se u švédských stolů. Stále populárnější je rybářská disciplína nazývaná "Big Game Fishing". Jednoduše řečeno ­ lov velkých ryb na moři ze speciálně upravených motorových lodí. Posádky a majitelé takových lodí jsou sdruženi do rybářských klubů a asociací, pravidelně vycházejí výsledkové listiny a zcela zřejmá je soutěživost a rivalita mezi jednotlivými posádkami, která má přirozeně i komerční pozadí ­ pakliže loď Makisi V. ulovila v roce 1996 největšího mečouna při pobřeží Tenerife, bude jistě jednou z nejžádanějších a nejdražších lodí v sezóně 1997.

 

Pravdou je, že mnohé lodi s posádkami se tímto způsobem lovu ryb zabývají jen v mimosezóně a jejich výsledky jsou často pochybné, ale to již turista, který přijede na týdenní nebo čtrnáctidenní dovolenou nemá čas posoudit, ten posuzuje zpravidla podle kvality propagačního letáku...

"Big Game Fishing" v Keni nebo na Kanárských ostrovech má zpravidla standardní průběh: v deset hodin ráno vás očekává loď s kapitánem v přístavu a po nezbytném proškolení o chování v případě nehody vyjíždíte na moře. Veškerou přípravu nástrah a vybavení provádí zpravidla kapitán nebo někdo jiný z posádky. Vaším úkolem je pouze konzumovat nabízené občerstvení a případně zdolat rybu, která se vrhne na Vaši nástrahu. Ti zkušenější a sportovnější rybáři mohou samozřejmě i při tomto komerčním způsobu rybolovu zapojit svůj rozum, um a zkušenosti. Pakliže se rybářský úspěch stále nechce dostavit, vybere kapitán některé z osvědčených lovišť (často předem prokrmených), aby si zákazník odvezl alespoň nějaký úlovek rejnoka, tuňáka, žraloka nebo mečouna. Kvalitní lodě s dobře sehranou posádkou si zpravidla drží svou cenu a osmihodinový pronájem lodi včetně vybavení a kompletních služeb na palubě se pohybuje od 10 000 do 15 000 Kč.

 

FJORDY

 

Rybolov v norských fjordech je velmi populární a rybářská "fjordová horečka" zachvátila i Českou republiku. Od května do října je každý týden vypravováno několik autobusů, které při zpáteční cestě přepravují metráky mražených ryb. Proč je lov ryb ve fjordech tak populární? Odpověď je jednoduchá ­ protože zpravidla i ten největší nešika na dobrém místě nachytá tolik tresek, kolik jen chce. A pak je zde i další důvod ­ spořivá česká povaha. Zaplatím-li za autobusový zájezd 10 000 Kč a dovezu domů 50 kg mražených filetů, mám polovinu dovolené prakticky zaplacenou. Bohužel ten druhý důvod často u některých návštěvníků norských fjordů převažuje a čeští rybáři jsou coby "nesportovní masaři" na norském pobřeží již dobře známým pojmem. Takový zvláště výkonný "masař" vstává brzo ráno i o dovolené, ulovené ryby hází přímo na dno lodi a poté, co je již loďka náležitě naplněna zamíří ke břehu, čistí ryby, porcuje je na filety, ukládá do mrazáku a honem zpět na vodu, škoda každé minuty strávené lelkováním ­ celý cyklus přípravy filetů se zpravidla opakuje až do pozdních nočních hodin, a tak se "masař" na konci dovolené již těší zpátky domů a do práce, kde si zase odpočine.

Přístup k rybařině záleží samozřejmě na každém jednotlivci, a je přirozeně i mnoho rybářů, kteří vnímají nejen hmotnost úlovku, ale i krásu okolní přírody. Bohužel právě k norským fjordům směřují často ti méně sportovní rybáři.

 

. . . . .

 

Ať již zamíří rybář daleko do světa, na Slapy nebo na některou z malých jihočeských říček, vždy ví bezpečně jediné: čekají ho hodiny strávené v přírodě, daleko od starostí a domů se může vrátit i bez úlovku. A snad právě tohle je důvodem, proč se sportovní rybář k vodě opět vrací.
 
Březen 2007

Tagy: Koktejl 1997 3
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group