ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Smolař na trůně

TEXT: Stanislava Jarolímková

U kolébky přemyslovského knížete Jaromíra se zřejmě sešly pouze zlé sudičky, které zařídily, aby jeho život byl od začátku do samého konce výjimečný – byť spíše v tom špatném slova smyslu. Narodil se v 70. letech 10. století, zemřel 4. listopadu 1035, a dnů, které prožil ve štěstí, bylo jistě jen pomálu. Tak tomu bylo přesto, že si brával pouze to, nač měl nárok, takže pro něj tak trochu platilo známé „za dobrotu na žebrotu“. Boleslava II. (935–999), kterého byl Jaromír prostředním synem, zřejmě inicioval koncem 10. století vyvraždění Slavníkovců. Postupně měl několik manželek, z nichž jedna, snad Adivea, mu dala prvního syna budoucího knížete Boleslava III. (60. léta 10. století–asi 1037), zatímco Jaromíra a nejmladšího Oldřicha (kolem 975–1034) přivedla na svět další žena, jejíž jméno historici neznají. (Dlouho se uvádělo, že to byla Emma Franská, narozená před rokem 950 a zemřelá asi roku1005; ta se však dostala do Prahy v roce 988 či spíše 989, a její manželství s Boleslavem II. zůstalo bezdětné.) Boleslav II. byl přísný otec a všem třem dal jaksepatří tvrdou školu; nejstarší a nejmladší chlapci byli přičinlivými žáky, ale Jaromír zřejmě nedával při výuce příliš pozor.

ko1211 tema jaromir img 7369

Zrušení následovnictví

Prvorozený a pohledný Boleslav III. byl otcem určen za následníka trůnu, dostával některé významné státnické úkoly, aby se pocvičil, ale když se po otcově druhé, smrtí končící mrtvici usadil na trůn, ukázalo se, že nemá právě ideální vladařské předpoklady. Byl prchlivý, nedůvěřivý a bezohledný, navíc neměl syna, takže věděl, že ze všech stran číhají na příležitost zájemci o tehdy ještě velkou říši, kterou vytvořil jeho dědeček. Roku 1002 proti němu dokonce doma vypuklo povstání, takže musel uprchnout, a polský kníže Boleslav Chrabrý dosadil do Čech svého příbuzného Vladivoje. Ten se však stačil do ledna následujícího roku upít k smrti, a tak se českého trůnu ujal poprvé, a v podstatě legálně, Jaromír. Rozhlížel se z něj však jen pár týdnů, protože se z nedobrovolného exilu vrátil Boleslav III., rozhodnutý zachovat následnictví pro svoji dceru a vršovického knížecího zetě. Z toho důvodu nechal mladšího Jaromíra vykastrovat, aby situaci nekomplikoval svými případnými potomky, a Oldřicha se pokusil opařit v lázni. Oba uprchli k německému králi Jindřichu II. (995–1024, dalšímu zájemci o český trůn), jenž se jich ujal. Ovšem Boleslav III. byl roku 1003 vylákán do Polska, připraven o zrak a uvězněn pravděpodobně na hradě Krakov (kde asi o třicet let později zemřel). Roku 1004 se Jaromír za podpory Jindřicha II. vrátil, opět nikoliv neprávem, na český knížecí stolec a „vyhlásil obecné odpuštění a slíbil obnoviti staré zemské řády“. Užíval si ho tentokráte celých osm let, až roku 1012, kdy ho Oldřich bez skrupulí vyhnal, neboť Jaromír „ztrácel půdu pod nohama“. Ten hledal útočiště u své dosavadní opory Jindřicha II., který ho však tentokráte uvěznil v Utrechtu a roku 1013 ho vydal Oldřichovi. Vládnoucího bratra nenapadlo nic lepšího, než sourozence na dlouhých jedenadvacet let zavřít do vězení v knížecí tvrzi Ostrov ve Staré Lysé.

Trest, až mrazí

Oldřich si byl jist, že ho oba uvěznění bratři nemohou ohrozit, a tak zkoušel úklady proti západnímu sousedovi, což se mu nevyplatilo. Když to totiž německý král a římský císař Konrád II. zjistil, poslal ho roku 1033 na dvanáct měsíců do vyhnanství, a na českém trůně se již potřetí objevil Jaromír. Pokud to však považoval za důkaz toho, že se na něj opět usmálo štěstí, hluboce se mýlil. Oldřich byl totiž roku 1034 po svém návratu z vyhnanství sice znovu uznán českým panovníkem, což jistě přivítal, jenže se zároveň dozvěděl, že zmíněný německý král a římský císař hodlal rozdělit českou zemi mezi něj a Jaromíra. Ani náhodou, pomyslel si navrátilec, a odsoudil staršího bratra k trestu, z něhož nám dnes běhá mráz po zádech. Nejenže nařídil, aby byl internován v knížecí tvrzi Ostrov ve Staré Lysé, ale poručil, aby byl připraven o zrak. Jenže Oldřich se u moci udržel jen do listopadu roku 1034, kdy při bohaté hostině nečekaně zemřel; je pravděpodobné, že šlo o mrtvici, na kterou zemřel i jeho otec Boleslav II.

Drsný konec

Vykastrovaný a nevidomý Jaromír byl osvobozen, a ačkoli se mu počtvrté uvolnila cesta k trůnu, nelze se divit, že ho již opustily panovnické ambice. Odpustil mladšímu Oldřichovi a vládu předal jeho synovi Břetislavu I., který měl v té době již dva syny (celkem jich přivedl na svět pět, což mu řada tehdejších panovníků záviděla), takže byl podle něj jediný, kdo měl reálnou šanci zajistit pokračování přemyslovského rodu. V té době zbýval knížeti Jaromírovi pouze rok života. Dne 4. listopadu 1035 byl totiž zavražděn na nejvýše nedůstojném místě – při vykonávání přirozené lidské potřeby. Kosmova kronika to popisuje slovy: „…a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních. A tak spravedlivý muž, kníže Jaromír, zemřel jako mučedník Boží“. Pachatelem byl údajně některý Vršovec, člen rodu sídlícího na území s centrem v Litoměřicích, který byl zčásti vyvražděn roku 1003. Došlo k tomu sice za Boleslava III., ale Jaromír se při předávání vládní štafety Břetislavovi o tomto rodě ostře vyjádřil, a tak se mu jeden z nich pomstil.

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group