ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

NÁVRAT SPAVÉ NEMOCI

Obecně se soudilo, že nebezpečí spavé nemoci je v Africe zažehnáno. Naneštěstí režimy, které přišly po období koloniální vlády, dopustily, aby spavá nemoc znovu ožila. Nyní existuje v takovém rozsahu jako na počátku 20. století. Odhaduje se, že touto chorobou trpí asi 350 až 500 tisíc lidí. Každoročně je identifikováno maximálně 50 000 nemocných, kteří mají naději na léčení. Všichni ostatní zemřou. Škody, které spavá nemoc způsobuje, jsou někdy větší než spoušť, kterou působí AIDS.

TRYPANOSOMIÁZA
Spavá nemoc, neboli trypanosomiáza, je smrtelným onemocněním, pro které neexistuje uspokojivá léčba. Vyskytuje se pouze v Africe, a to na území států Súdán, Uganda, Demokratická republika Kongo, Angola, Středoafrická republika, Malawi, Čad a Burkina Faso. Přesné údaje je velmi obtížné získat, protože epidemie je rozptýlena na obrovských územích, která jsou špatně přístupná. Jsou tu bahnité cesty, špatné dopravní prostředky, probíhají zde válečné konflikty a nejsou tu prakticky žádná zdravotní zařízení. Aby se epidemie zastavila, bylo by třeba vyšetřit a léčit postižené a zároveň zahájit operace ke snížení výskytu mouchy tse-tse. Prakticky by bylo třeba vyšetřit a zároveň možná i hospitalizovat celé vesnice. Takové zdravotnické operace lze v buši provést jen obtížně a jsou neobyčejně nákladné - a to v zemích zatížených všemi možnými problémy, a navíc vězících až po krk v dluzích.

HUBÍ I ROSTLINY!
Nemoc vyvolává prvok, který se nazývá trypanosoma a jeho životní cyklus vyžaduje dva hostitele: člověka nebo obratlovce a bodalku dobytčí (dřívější název) z rodu Glossina, známou jako moucha tse-tse. Existuje 23 druhů tohoto hmyzu, který přenáší různé druhy trypanosomy. Ty parazitují vedle člověka také na řadě živočichů, jako je dobytek, kozy, koně, velbloudi, divoká zvířata a ptáci. Některé druhy dokonce hubí i rostliny. V místech, kde je zvířecí trypanosoma rozšířena, omezuje používání zvířat k dopravě nákladů nebo k orbě, brání chovu dobytka na maso či mléko a také vážně narušuje rozvoj celých států. O nebezpečnosti trypanosomy přenášené mouchami tse-tse svědčí i to, že tyto mouchy zastavily muslimské výpravy tím, že zdecimovaly jejich koně. Spavá nemoc mimo jiné zpomalila a v Mosambiku zcela zastavila postup portugalských jezdců, kteří se vydali hledat zlato podél Zambezi v roce 1632. Trypanosomy byly odpovědné i za omezení obchodu se solí a zlatem v období od 15. do 18. století, a to tím, že hubily velbloudy arabských obchodníků.


Horečka, únava, bolesti hlavy. Takové jsou příznaky první fáze onemocnění. Spavá nemoc má ale svůj název od druhé fáze, ve které dochází k poruchám spánku, psychickým problémům a zničení mechanismu regulujícího cyklus spánek - bdělost.

TSE-TSE
Moucha tse-tse (nově užívaný odborný název je též bodavka tse-tse, pozn. red.), která je přenašečem spavé nemoci, je krev sající hmyz. Jestliže „kousne“ člověka nebo zvíře již nemocí nakažené, trypanosomy se usadí a vyvinou v jejím organismu. Při svém dalším „krvavém obědě“ moucha prostřednictvím svých slin parazity dále roznese. Její životní cyklus trvá asi sto dnů, přičemž jedna samička vyprodukuje maximálně šest až osm potomků. Počet to je neobyčejně malý, ovšem s vynikajícím procentem přežití, protože larva se vyvíjí nejprve v těle matky a poté na chráněném místě v zemi. Asi po dvanácti dnech pobytu v těle matky, kdy je larva krmena z jakési „mléčné bradavky“, je tučná a pohyblivá larva vykladena na povrch půdy, do níž se rychle zavrtá. Asi po dvaceti minutách je její pokožka již ztvrdlá. Dalších třicet dnů trvá, než je proměna dokončena a moucha opouští svůj obal. Pak se jí nafoukne jakýsi „měchýřek“ mezi očima, který jí umožňuje prorazit si cestu na povrch. Jakmile se moucha vyhrabe, je pohlavně dospělá. Neplýtvá časem a okamžitě hledá partnera k páření. V některých případech dokonce dochází ke kopulaci dřív, než se moucha prvně nakrmí. Samičky se obvykle páří ve věku tří až čtyř dnů, samečci potřebují v průměru o tři dny déle. Při kopulaci sameček uloží do pohlavního ústrojí samičky vak plný spermií. Ten okamžitě praskne a spermie hledají cestu na dvě záchytná místa, kde jsou udržovány v živém stavu po celý život samičky. Ta tak může provádět „samooplodnění“ při každé ovulaci, tedy každých deset dnů. Takže jediná kopulace stačí k tomu, aby bodavka zajistila produkci potomstva v průběhu celého svého života. Vlastní pohlavní akt, k němuž dochází pouze jednou za život, trvá třicet minut až tři hodiny. Poté moucha tse-tse vyhledává každé tři až čtyři dny čerstvou krev. Svůj cíl identifikuje díky vysoce citlivému čichu a na oběť nalétává proti větru. Sosák, který je normálně uložen v horizontální poloze, vyklápí a zanořuje do kůže oběti. Tkání se prořezává pomocí zubů a miniaturních rýh, umístěných na konci sosáku. V důsledku pilového pohybu dochází v napadené tkáni k drobným poraněním, která mají za následek vznik miniaturních hematomů, do nichž moucha vstřikuje své sliny, aby zabránila srážení krve. Tak zanáší infikovaná moucha trypanosomy do těla oběti. Pak nasaje 5 až 80 miligramů krve. Celá tato operace trvá asi dvacet vteřin.

PŘÍZNAKY
V průběhu první fáze nemoci napadají trypanosomy tělo prostřednictvím lymfatického a krevního systému. Postižená osoba trpí horečkou, těžkou únavou, bolestmi hlavy, svěděním a zduřením žláz. Právě zduřené žlázy se obecně považují za neklamný příznak nemoci. Délka a intenzita této fáze je různá, a to v rozsahu asi šesti měsíců. Pacienti často nemají žádné klinické příznaky a infekci odhalí až parazitologické nebo imunologické vyšetření. Potom se začnou objevovat příznaky „druhé fáze“, ukazující, že byl napaden nervový systém. Projevují se různé neurologické a psychiatrické poruchy, poruchy chování a spánku. Biologické hodiny regulující cyklus spánek/bdělost přestávají fungovat a spánková perioda se roztáhne na celých 24 hodin. Postižená osoba upadne do hlubokého komatózního spánku, trvajícího ale pouhých několik minut, po kterém následuje dlouhé období nespavosti. Odtud také název nemoci. Výsledkem je za nějaký čas totální vyčerpání organismu. Pacientův imunitní systém je tak narušen, že k úmrtí dochází zpravidla v důsledku nějaké bakteriální či virové infekce anebo v důsledku selhání srdce.


Trypanosomiázou trpí 350-500 tisíc lidí. Přestože pokračuje vývoj nových léčiv, nezdá se, že by trypanosomiáza zmizela. Navíc situaci komplikuje finanční náročnost výzkumu léku. Finanční návratnost by byla mizivá, protože lék by byl určen pro populaci, která ho nemůže zaplatit.

JAMOTOVA METODA
Patrně prvním, kdo si uvědomil, že na spavou nemoc je třeba pohlížet jako na obecný zdravotnický problém, byl francouzský lékař Jamot, který ve dvacátých letech minulého století pracoval pro Koloniální zdravotnické sbory, později spojené s armádní vojenskou službou. V boji proti spavé nemoci je totiž třeba ošetřovat spíše než jednotlivce celé komunity. Když Jamot prováděl první šetření v terénu, využíval k tomu mobilní týmy, které svou činností systematicky pokrývaly celé oblasti. Jamot zorganizoval zdravotnické expedice pomocných zdravotních sester vyškolených k provádění základních zdravotnických úkonů, jako je odebírání vzorků krve, provádění lumbálních punkcí anebo identifikace parazitů pomocí mikroskopu. Tyto expedice trvaly několik měsíců, přičemž zúčastněné týmy se utábořily na čas ve vesnici, aby vyšetřily všechny obyvatele, diagnostikovaly nemoc a ošetřily nakažené. Potom sbalily tábor a vydaly se do další vesnice. V současné době je tato metoda bohužel neuskutečnitelná. Většina území leží ve válečných zónách a ani vlády postižených zemí neprojevují skutečnou snahu řešit tento vysoce závažný problém.

BOJ S MOUCHOU
Vedle čistě medicínských přístupů je tu i možnost zaměřit se na vyhubení mouchy tse-tse. I když je „boj s mouchou“ chápán spíše jako doplněk klasických postupů, existuje i v tomto případě hned několik metod. Jednou z nejjednodušších jsou běžné pasti, které se používají ke sběru hmyzu. V tomto případě jsou celé modré, aby mouchu přilákaly, a mají černou část, na kterou hmyz usedá, přičemž uvázne v síti, ze které nemůže uniknout. Obdobně může být černé a modré síto napuštěné smrtícím insekticidem. Jiná metoda spočívá v nanášení insekticidu na hřbety domácích zvířat nebo provedení zvířat insekticidní lázní. Je to ovšem nákladný způsob, účinkující jenom po dobu několika hodin.

TECHNIKA STERILNÍCH SAMEČKŮ
Naprosto jiný způsob boje pochází z Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni. Spočívá totiž v ozařování a následné sterilizaci samečků mouchy tse-tse. Ti potom oplodní samičky zdánlivě zdravým spermatem, jehož genetická informace ale byla zničena. Protože k páření dochází pouze jednou, samičky nepřivedou na svět žádné potomstvo. Metoda známá jako „technika sterilního hmyzu“ je velmi nákladným způsobem, při němž se moucha v laboratoři nejprve intenzivně množí. Potom se samečci oddělí, vystaví se účinkům ionizujícího gama-záření emitovaného izotopy kobaltu, načež se speciálním letadlem přepraví do cílové oblasti, kde se vypustí. Celá operace se musí pravidelně opakovat po několik generací hmyzu, dokud celý druh nevyhyne. Danou oblast je třeba pečlivě označit tak, aby hmyz mohl být vypouštěn podle plánu pokrývajícího celé území. Protože životní cyklus mouchy je krátký, musejí se sterilní jedinci pěstovat co nejblíže místu, kde se mají vypouštět. Jedna z takových „továren na hmyz“ by měla být v Etiopii.

HLEDÁ SE VÝROBCE LÉKŮ
Melarsoprol je přípravek vyvinutý již před 60 lety. Připravuje se z arzeniku rozpuštěného v propylenglykolu, jde tedy doslova o jakousi nemrznoucí směs. Jedná se o vysoce korozivní látku, která spaluje vnitřní tkáně cév. Léčba je zdlouhavá a bolestivá: devět injekcí v období tří týdnů nepřečká 5-10 % pacientů a ti, kteří léčbu přežijí, trpí veškerými možnými vedlejšími účinky. Je to ale jediný lék pro postižené nacházející se ve druhém stadiu nemoci. Farmaceutická firma Aventis, která přípravek vyrábí, souhlasila s tím, že jej bude vyrábět tak dlouho, jak bude zapotřebí. Potencionální alternativou Melarsoprolu je Eflornithine, medikament vhodný k léčbě rozvinutých případů nemoci. Původně byl tento lék vyvinutý k léčbě rakoviny. Jeho účinek proti spavé nemoci byl objeven náhodou v osmdesátých letech 20. století. Je však drahý - jedno léčení stojí 210 USD a výrobce navíc v roce 1995 zastavil jeho výrobu. Důvodem bylo to, že lék je při léčbě rakoviny neúčinný. Společnost Lékaři bez hranic hledá nového výrobce.
Pozitivní zpráva přišla z Floridy. Tamní kosmetická a dermatologická laboratoř v srpnu 2000 oznámila, že vyvinula krém využívající Eflornithine k potlačení růstu chloupků na tváři žen. Pokud bude krém schválen, je tu naděje i pro léčbu spavé nemoci.
Složitá situace je i v případě Suraminu - léku, který se používá již v raném stadiu nemoci a jehož výroba byla před časem rovněž zastavena. Mezinárodní organizace musí vždy intervenovat a poskytnout výrobci záruky minimální úrovně prodeje. Cena dalšího medikamentu používaného v rané fázi - Pentamidinu - se od doby, kdy byl poprvé použit k léčbě AIDS, zdesateronásobila. Přesto Světová zdravotnická organizace jedná s výrobcem o dodávkách tohoto léku na léčení spavé nemoci zdarma. Určitou naději skýtá nejnovější z léčiv, Megazol. Ukázal se jako účinný u opic a léčení spočívá v orálním podávání léku jedenkrát denně. Ovšem žádná farmaceutická laboratoř nemá zájem investovat do zdlouhavého a finančně náročného výzkumu a vývoje léku určeného výhradně pro populaci, která jej nemůže zaplatit.


Léky na léčbu pacientů ve druhém stadiu nemoci jsou. Ale i tak 5-10 % léčených zemře a ostatní trpí mnoha vedlejšími příznaky. Existence léku ale nezaručuje, že se dostane ke každému a včas.

MILIONY OBĚTÍ
Podle oficiálních statistických údajů Světové zdravotnické organizace pro rok 1999 je v subsaharské Africe nakaženo virem HIV 24,5 milionu lidí, přičemž 2,8 milionu ročně umírá. Další miliony lidí umírají oslabeni malárií a tuberkulózou. V takových souvislostech není spavá nemoc na seznamu priorit první, a tak zatím tato nemoc zabíjí 100 % svých obětí - kromě oněch 40 000 případů, které jsou každoročně léčeny v několika nemocnicích a jednom nebo dvou zařízeních nevládních organizací. Rozvoj dobrodružné turistiky navíc přináší první doložené případy, kdy se spavá nemoc dotýká i turistů. Metody vyvinuté doktorem Jamotem při všech výzkumech stále zůstávají jako jediné, které mohou spavou nemoc skutečně porazit. Sterilizace hmyzu je sice účinná metoda, neřeší ale problém těch, kteří již nemocí trpí. Dokonce ani vyvinutí účinného léku není v této situaci spásou. Jedinou šancí je, podobně jako v koloniální éře, obrovská operace zahrnující průzkum, šetření, diagnostikování a léčbu pacientů. Zdá se, že to je jediný způsob, jak zažehnat hrozbu „prázdného kontinentu“, o které se v souvislosti s Afrikou stále častěji mluví.

NADĚJE V KONGU
Jistá naděje na léčení tu však přece jen je. Demokratická republika Kongo, jedna z nejvážněji postižených zemí, přece jen ukazuje, jak by bylo možné se spavou nemocí bojovat. S pomocí Světové zdravotnické organizace a dík silné podpoře belgických služeb „Copération“ plánuje zdejší Ústřední úřad pro trypanosomiázu vyškolit 250 mobilních týmů, které budou vyslány na celé území, aby zjišťovaly a ošetřovaly nemocné i v těch nejzapadlejších vesničkách v buši a pralese. Týmy jsou vytvořeny na základě koncepce, se kterou přišel doktor Jamot již v roce 1920: sedmičlenné mobilní skupiny tvoří řidič-mechanik s automobilem, který má pohon všech čtyř kol, tajemník, který vede záznamy o navštívených vesnicích a identifikaci vyšetřených jedinců, dále čtyři odborné sestry, jež mají na starosti odběr vzorků krve, lumbální punkce a mikroskopická vyšetření. Posledním členem týmu je posel na jízdním kole, jenž navštěvuje vesnice a připravuje je na příjezd týmu. Vyšetřené osoby trpící onemocněním jsou potom odeslány do specializovaných středisek nebo do nemocnice, kde jim je poskytnuta odborná péče.


Oblasti postižené spavou nemocí.

Trypanosomiáza - parazitární onemocnění člověka a zvířat, zejména sudokopytníků, včetně divoce žijících, vyvolané prvoky z rodu Trypanosoma, z řádu bičivek. V tropické Africe se vyskytuje trypanosomiáza africká, tzv. spavá nemoc, v Americe trypanosomiáza americká, tzv. Chagasova nemoc. V ČR se vyskytuje trypanosomiáza hřebců.
duben 2002

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group