Archiv vydání Koktejlu Special

Text: Jitka Lenková

Letos v květnu vstoupila do provozu zbrusu nová část rotterdamského přístavu, nazvaná Maasvlakte 2. Stejně jako první Maasvlakte ze 60. let vznikla jako umělé mořské jezero, skýtající bezpečné kotviště námořním lodím.

Recept na vybudování takového přístaviště je vlastně velmi jednoduchý. Bagruje se písek a z toho se tvoří hráz kus od břehu tak dlouho, dokud není vše hotovo. V případě Maasvlakte 2 jde ovšem o dílo obřích rozměrů. Hráz dlouhou čtyři kilometry tvoří nejen písek, ale také kameny a betonové bloky, částečně recyklované z někdejších přístavních hrází. Za ní se mírně vlní vody přístavního bazénu určeného pro ty největší námořní kolosy na světě. Proto je také hlavní plavební kanál Maasvlakte 2 široký 600 metrů, aby se v něm mohly minout dva tankery, zatímco třetí kotví u břehu. Nově vzniklá souš má v této první etapě rozlohu 700 ha, dalších 300 hektarů ještě přibude. Celá tato obří stavba, jejíž budování začalo v roce 2008, bude stát 1,5 mld. eur a již nyní je největším vodním dílem vybudovaným od projektu Delta.

Jeho výstavba však byla naprostou nutností. Ne snad kvůli tomu, aby se Rotterdam opět stal největším přístavem na světě (v roce 2004 jej předstihla Šanghaj), ale proto, že na stávající pevnině už nebylo pro jeho další růst prostě místo. Značný zásah do ekologie a krajiny, který Maasvlakte představuje, kompenzuje vznik nových mořských rezervací a rekreačních možností, například pláží.