ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Květa Fialová: V dalším životě chci být krávou

PTALA SE: LUCIE RADOVÁ,FOTO: MIROSLAV NEBESKÝ

Českou herečku Květu Fia¬lovou by měl alespoň jednou za život navštívit každý. Stačí chvilka v její přítomnosti a za nedlouho budete mít pocit, že (nejen) na světě je možné úplně všechno. Často je spojovaná s buddhismem, ale její vlastní náboženství nedokáže popsat žádná nauka. Ostatně o tom, že jí není cizí žádná myšlenka, se přesvědčíte hned, jak vstoupíte do jejího pražského bytu. Na jedné stěně tu vedle sebe visí Ježíš na kříži, Davidova hvězda i usměvavý Buddha. Na druhé straně pokoje se na vás zase směje pár čarodějnic na koštěti. Zdá se, že v tomto prostředí nebude mít žádný názor problém...

ko1309 rozhovor fialova  dsc0110

Váš tatínek byl evangelík, často však mluvíte o buddhismu a čarodějnicích. K jakému vyznání máte nejblíže?

Pro klid v domácnosti jsem pokřtěná evangelička, byla jsem i konfirmovaná. Ale nejsem v ničem ortodoxní. Mám ráda přírodu, obdivuju ji, je úchvatná.

Odmalička jste však vyrůstala v buddhismu. Vaše maminka si tuto filozofii přivezla z Ruska, kde byla zavřená v gulagu, jak jste to jako dítě vnímala?

Jako samozřejmost. Když jsem byla malá, tak to tam bylo a bylo to v pořádku. Toto je ten buddha (ukazuje na dřevěnou sošku nad televizí), kterého si maminka přivezla z Ruska, teď ho mám já. Maminka také malovala buddhistické obrazy a vyráběla sochy. Ale jinak to pro nás nebylo nic výjimečného.

Slavili jste i buddhistické svátky?

Na chodu domácnosti se to neprojevovalo a i Vánoce jsme samozřejmě slavili. Všechno jsme dělali stejně jako ostatní. Ale maminka byla ortodoxní, ta nejedla ani vajíčka. Já sice ortodoxní nejsem, ale maso také nemusím, maximálně ryby. Dnes si každý den udělám chleba s lučinou, nakrájím ho na malé kousky a tak to zobu celý den. Jídlo pro mě není důležité, ale když tělo otravuje, tak mu musím vyhovět ...

Ale o buddhismu mluvíte poměrně často...

Pro mě je nejdůležitější především ta modlitba (dalajlamova modlitba). Prostě bůh pomáhá nám, a on toho má kluk jeden moc, takže mu musíme pomáhat. A pak teprve budeme stvořeni. A nepomáhat pouze lidem, ale také zvířátkům a přírodě. Všemu, co bůh stvořil.

Vedla jste k buddhismu i vaši dceru Zuzanu?

Já to rozhodně nikomu nevnucuji. Ale určitě něco pochytila, vystudovala dřevořezbu a momentálně učí v lidušce, pracuje s dětmi a snaží se je vést k tomu, aby vnímaly svět a krásy přírody. A má vnučka zase dělá speciální pedagogiku, aby se jednou mohla věnovat i složitějším dětem. Musíme si pomáhat, myslím si, že to je to hlavní moto žití.

ko1309 rozhovor fialova  dsc0082

 

Právě v dalajlamově modlitbě se říká, že smyslem života je, abychom si pomáhali, jakoukoli drobností. Všichni lidé ale nemají energii pomáhat druhým...

Někteří lidé si například myslí, že sbírky na ulicích jsou podvod, že si organizátoři vybrané peníze nechají. Ale já říkám, mně je to jedno, to je jejich problém. Ať si ty peníze klidně vezmou. My máme někoho nad námi, ať se pak oni zodpovídají u něho. Pro mě je to vyřízené, já to dám těm dětem a hotovo. Co on s tím udělá, je zase jeho morální problém. A tak je to i ve vztazích. Vinna je oběť, vy jste to nepoznala, nejste informovaná. Není to jeho vina, ale vaše. Jako i s tím, že máme za prezidenta Zemánka. To není chyba Zemánka, on je takový, jaký je. Lid ho chtěl, tak ho má. Říká se, že každý stát má takového prezidenta, jakého si zaslouží. A proto mu nebudu vyčítat, že se jím stal. Pro mě je důležité mít ten svůj batoh co nejmenší, až půjdu tam nahoru. Jsem raději každý den připravená, abych si s sebou nesla co nejméně hříchů.

Nahoru?

Ano, do nebe. Když chodím po domovech důchodců, tak říkám, že svět neexistuje. Existují pouze jen ty situa¬ce, které jsou vám nabízeny, a jsou stvořeny až vaším pohledem. Když dostanete do držky, tak to přijměte pozitivně, jednou vám to pomůže, posune vás to dál. Je to jednoduchý.

Jste známá výrokem, že nesnášíte sex, týmové sporty a politiku...

Heterosexuálové jsou zkažený poddruh, dělají války, politiku a myslí jen na to jedno.

Bylo by tedy lepší, kdyby jen ženy dělaly politiku?

To nevím... ale fandím jim, třeba Táňa Fišerová, to je děsně milá holka. Ale je to jako cukr do mraveniště. Vždyť to musí být děsně namáhavý.

Ale vaše druhé manželství bylo spokojené, ne?

Ale ano, bylo krásný, on byl milej, ale musel si zvyknout. Obecně jsou chlapi zkažený poddruh. Jak říká sexuolog Uzel, se kterým občas jezdím na takové besídky: „Když chlap vidí ženskou, tak myslí jen na ‚to‘, a baba si chce popovídat. A co chlap nesnáší, je si popovídat. To je celá filozofie.“

ko1309 rozhovor fialova bl dsc0065

 

A co dalajlama, kterého jste potkala v Praze?

On je tak kvalitní, že tam to snad mizí. Jsou také chytří kluci ...

Jak jste se vlastně dostala k dalajlamovi?

Já si zařídím všechno, jak chci. Jeden můj známý byl u zelených a já věděla, že až bude dalajlama v Praze, půjde do parlamentu. Tak jsem se za ním vydala, a pak jsem ho objala a přes překladatelku mu řekla tu jeho modlitbu.

Buddhističtí mniši se ale nesmí dotýkat žen?

Také pěkně koukal...

Jakého dalšího chlapa jste vzala na milost?

Například mého přítele Vaška Havla a také Arnošta Lustiga, je dobře, že bylo i více lidí, co psali o hitlerovských hrůzách.

Stáří na rozdíl od mládí milujete, čím to?

Jako mladá jsem se pořád něčeho bála, že někdo bude nemocný, umře. Měla jsem strach o rodinu, manžela, přátele. Párkrát jsem už dostala přes držku, takže teď letím svobodně, jako pták.

Vzpomenete si na chvíli, která vás oddělila od toho „plevelného“ mládí? Okamžik, kdy jste si uvědomila, že vám na věcech tolik nezáleží?

Jak, nezáleží? Pořád vám na všem záleží. Jde o to, jakým způsobem je dokážete přijmout. Že se kvůli nim nehroutíte, že se jimi necháte poučit, uvědomíte si, že to není nic jiného než škola života. Jednoduše přijmout, poděkovat a zvládnout.

A na ten zlom si vzpomenete?

To není okamžik nebo osvícení, jako když seděl Buddha. To přichází přirozeně, asi jako zkušenosti s vařením. Ze začátku chybí cit, ale pak vám to přijde samozřejmé. Tak je to i se životníma zkušenostma.

Jste hodně pozitivní, co se týče smrti, opravdu z ní nemáte ani trochu strach?

Nemám, smrt je samozřejmost. Kolem mě už zemřelo tolik lidí. Bylo by přeci zvláštní říci, že já nechci. Všichni umřeme, jsme na takovém světě. Spíš jde o to, s kým a kde se zase znovu objevíme. 

Už víte, čím budete v příštím životě?

Konkrétní představu nemám, ale chtěla bych, aby to mělo smysl. Abych tu nebyla jen proto, že budu bohatá, koupím si tři auta, to by bylo to poslední, co by mě zajímalo. Abych zase mohla dělat něco užitečného. Například být krávou v chudé rodině, co dává mléko, by také bylo fajn. Prostě aby člověk nebo bytost měla smysl pro dobro žití.

Říkáte, že smrt je nejlepší ČEDOK, jak to myslíte?

Že vás vezme do nových reinkarnací, a že cestujete reinkarnacemi. O tom, kam mě takový ČEDOK vezme, rozhodují oni. Záleží na tom, co si zasloužíme nebo nezasloužíme.

Z pohledu toho současného pozemského cestování, existuje destinace, která by vás lákala?

Uvidíme, co mi bude dovoleno. Ráda bych se podívala do Tibetu. Ale je to trochu složité, nevím, zda bych tam ty výšky udýchala.

Co vás na cestování těší?

Baví mne pozorovat lidi jak žijí, nasávání místní atmosféry. Nemám místo, kde by se mi líbilo nejvíce. Na to potřebujete spoustu ingrediencí jako je počasí, lidi, se kterými cestujete a občas také otravuje tělo, někdy mu je horko, jindy zase nevolno. Mám to ale vlastně ráda všude, nepamatuji se, že by mě někdy něco nebavilo, že by bylo špatně.

powered by contentmap

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group