ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Lahodný Petrohrad

 

NAVŠTÍVIT RUSKO NIKDY NEBYLO MÝM SNEM, JENŽE KDYŽ JSEM USLYŠELA OD KAMARÁDKY, KTERÁ V PETROHRADU ŽILA, O MĚSTĚ KRÁSNÉM A KULTURNÍM A JEŠTĚ PLNÉM CHUTÍ, NEBYLO CO ŘEŠIT. A KDYŽ RUSKO, TAK S PRAVOU RUSKOU ZIMOU!

TEXT A FOTO: LENKA POŽÁROVÁ

Ráno mžourám v kuchyni na starý rtuťový teploměr. Vítá mě minus osmnáct stupňů a v hlavě mi běhají věty z dávného školního článku o umrzlých vojácích při leningradské blokádě za druhé světové války. Soukám na sebe podvlíkací kaťata i triko, lyžařské podkolenky, obličej mažu indulonou a jako ochranný štít nasazuji dobrou náladu. Když se na modrou oblohu vyhoupne sluníčko, hřeje mě i nadšení. Přidáme-li k tomu zledovatělé chodníky, mám o zábavu postaráno. Chodníky stojí vůbec za zmínku. Okapové roury tu nejsou svedeny pod povrch chodníku do kanalizace, ale končí dobrého půl metru nad zemí. Následkem toho je chodník pokryt v zimě vysokou hrbolatou vrstvou ledu. Rampouchy, místy i statné stalaktity, patří ke všudypřítomnému koloritu. Visí z drátů, parapetů i vývěsních štítů. V každé druhé ulici navíc shazují ze střech sníh a led, které se dole postarají o ještě zábavnější překážkovou dráhu.

ko1312 rusko bl img 62055

PIROHY A PIROŽKY

Dělají se z kynutého těsta a patří k tradiční ruské obživě. V pekárenském řetězci Stolle povýšili staroruský recept na umění. Místní piroh je vlastně koláč. Kulatý, hranatý nebo podlouhlý, který se pak krájí na porce. Nad náplněmi se přímo sbíhají sliny – bílá ryba, losos, jarní cibulka s vajíčkem, masová, houbová, zelená nebo bramborová náplň. Nechybí ani sladké náplně jako citronová, brusinková nebo tvarohová. Největší výběr mají kolem poledne, kdy si tu můžete dát i polévku nebo salát. Podobný výběr mají také v dalším pekárenském řetězci Pirogy Dvornik.

BLINY A VODKA

Další specialitou jsou bliny. Zatímco jsem si představovala něco jako malý silný lívaneček, vyvedla mě skutečnost z omylu. Byly to velké tenké palačinky. Prostě takové, které vidíte na každém kroku v Paříži! Plní je tu obdobnými náplněmi jako pirohy a existuje pro ně specializovaná síť obchodů s názvem Teremok. Já jsem si je ovšem vychutnala v restauraci The Idiot, kde je měli mnohem křupavější a podávali je s červeným kaviárem a zakysanou smetanou. Spolu s nimi jsem do sebe kopla vodku – sametově jemná v chuti a hřejivá v dozvuku. Vodka je ruským národním nápojem a jedna z nejlepších značek (Russkij Standart) pochází právě z Petrohradu. Základem je voda z Ladožského jezera, které má jednu z nejměkčích vod na světě, a ozimá pšenice, pěstovaná na černozemních stepích. Mimochodem, na pravidlech výroby vodky se podílel i sám badatel Mendělejev.

ZACHRÁNILO MĚ TEPLO

Před umrznutím mě zachránila restaurace s poetickým názvem Teplo. Kromě toho tu měli výborná jídla i atmosféru. Jídelní lístek tady vypadá spíš jako rodinné album. Ochutnávám výborný boršč, lehký salát vinegret s řepou a hráškem i salát s červenou řepou a na proužky krájenými sušenými švestkami a malinovým dresinkem. Všechno je domácí, dokonce i pití. Žízeň hasím klikvovým morsem a rakytníkovým čajem. Dalším typickým ruským nápojem je kvas. A až půjdete z restaurace, určitě se projděte k Izakijevské katedrále, která se stavěla čtyřicet let. Pokud vystoupáte do pozlacené kopule, můžete se dohlédnout až na moře.

ČAJ, NEDOSTATKOVÉ ZBOŽÍ

Ruský čaj, pěstovaný většinou v Gruzii, jsem v Petrohradu nesehnala. Všude měli jen čínský, indický nebo cejlonský. Ani samovary už nefrčí. Čím ale podávání čaje překvapí, je typická miska s marmeládou (varenje) na oslazení čaje. Příjemně překvapená jsem byla z horké čokolády. Temná, krémová a lahodná byla v řetězci Šokoladnica, kde jsem si pomlaskávala i na tvarohových placičkách (syrniky) podávaných se zakysanou smetanou a malinovou omáčkou. Dalším vyvedením z omylu byly pekárny, které nepřetékají tmavými cihlami chleba moskva. Cukrárny Sever skýtají velkolepou podívanou na všemožné dorty, mezi kterými je i ten s nápisem Praga.

ko1312 rusko bl img 62056

NĚCO PRO ZAHŘÁTÍ

Bez čeho jsem se neobešla ani jeden den, byly výborné polévky. Jeden den boršč s červenou řepou a zakysanou smetanou. Druhý den rybí ucha a další den sytá soljanka připravená z ryb, naložených solených okurek, oliv a plátků citronu. Tu jsem okusila v restauraci Kalinka-Malinka. Kamarádka mi udělala i chladivou okrošku, kdy se okurky a rajčata zalévají kvasem se zakysanou smetanou. Kdybych zůstala ještě déle, ochutnala bych i zelnou šči, na kterou mi už zkrátka nezbylo místo.

MLÉČNÁ VELMOC

Pokud v něčem ruské suroviny vynikají, tak jsou to mléčné výrobky. Kysaný nápoj raženka chutnal asi tak, jako když smícháte smetanové acidofilní mléko s neslazenou tatrou. Prostě božsky! Zakysaná smetana se tu krémově táhne jako med. Všude se na vás v obchodech usmívá zguščjonka, tedy kondenzované mléko. Tvaroh je kapitola sama o sobě a mají ho tu neuvěřitelně dobrý a šťavnatý. A zmrzlina (maroženoje) je sladkou tečkou i v zimě. Prostě v tomto jsou Rusové machři.

MED ZE SIBIŘE, MERUŇKY Z TÁDŽIKISTÁNU

Trhy jsem objevila ve městě dva a každý byl jiný. Kuzněčnyj rynok byl poklidný a přehledný. Druhý na Sennaja ploščaď byl plný k prasknutí a hlučný. Na tom prvním se na mě smály Arménky se zlatými zuby a nabízely eukalyptové větvičky vhodné k masážím do sauny. Ochutnávám tu nejšťavnatější sušené meruňky svého života z Tádžikistánu a měkké sušené kaki z Abcházie, které tu mají navlečené na provázcích. U stánku se solenou naloženou zeleninou s námi živě komunikuje stará babička. Kupuji palice česneku naložené s řepou a celá kvašená jablíčka. U pultů s rybami ochutnávám jemného uzeného jesetera. Mimochodem z jesetera jsou pravé černé jikry, nepravé červené jsou z lososa. Asi patnáct mlékařek tu stojí vedle sebe a každá má před sebou rozložený tvaroh odkapávaný v gáze. Neuvěřitelně jemný a smetanový. Zakysanou smetanu si nechávám naplnit do plastového kelímku. Když chcete ochutnat, namočí vám do ní roličku smotaného papíru. Všechny prodavačky mléko samy zpracovávají a krávy i dojí! Vedle ještě musím nakoupit med. Bílý akátový je ze Sibiře, žlutý horský a hnědý pohankový z Krymu. I sušenek a čokoládových bonbonů tu byl velký výběr, ale ty chuťově zase až tak nevynikaly.

DOJMY

Krásné bylo smět nakouknout do ranní hodiny baletu čtyřletých mrňousů s piškotky na nohách. Úmorné bylo procházet se po ulicích plných sněhu, ledu i čvachtavé břečky. Povznášející bylo spatřit spoustu chrámů a uměleckých děl v Ermitáži. Překvapivé bylo narazit v klášteře na klášterní pekárnu chleba. Učebnicové bylo stanout u křižníku Aurora. Tajuplné bylo pozorovat všechny ty oblé obličeje zachumlané v kožešinových ušankách. Nepochopitelné bylo vidět desetileté kluky ve vojenských školních uniformách. Připravte se na to, že tu objevíte sochu Lenina, Leninovu ulici i Leninovo náměstí. Kromě toho je zde ulice Socialistická nebo Bolševiků a vy můžete přemýšlet, jestli tady kromě ledu nezamrzlo ještě něco jiného.

powered by contentmap

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group