ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

U jezera slz

Ponoříte-li se do vln jezera Sonkol, můžete mít pocit, jako byste se koupali blíže k nebesům. Aby ne, vždyť jezero leží ve výšce přes 3000 metrů nad mořem a navíc v pohoří Ťan-šan, což v překladu znamená Nebeské hory.

TEXT A FOTO: PAVEL SVOBODA

Jako bílé tečky jsou po horských stepích rozesety jurty – příbytky přátelských a pohostinných pastevců. Kočovní pastevci byli a jsou svou svobodou pohybu a svobodným životem trnem v oku totalitnímu režimu. Po bolševické revoluci roku 1917 začala v zemi nucená kolektivizace, která postupně bořila a ničila tradiční život Kyrgyzů. V současné době zemí zmítá rozsáhlá korupce, která je brzdným systémem pro výrazné ekonomické změny směrem k lepším časům. Kyrgyzstán ležící v centrální části Asie patří mezi nejvíce kontinentální země světa. V létě zde panuje vedro k padnutí, v zimě vládnou třeskuté mrazy. Kyrgyzstán je dokonce ze všech zemí od moře nevzdálenější, k mořskému pobřeží to mají zdejší obyvatelé 3600 kilometrů. Kyrgyzové ale mají své vlastní národní moře, kterým je slané jezero Issyk-Kul, zasazené do protáhlé tektonické kotliny, ohraničené více než čtyřtisícové zaledněné hřebeny hor.

ko1402 kyrgystan dl1

BURZA PO ASIJSKU

Po několika hodinách jízdy přijíždíme do Karakolu. Město bylo dříve nazýváno po známém ruském dobrodruhovi Prževalském, který podnikl několik objevných cest do Střední Asie, Mongolska a Tibetu. Život zde plyne svým vlastním tempem, bída je tu stejně jako v celém Kyrgyzstánu veliká a turismus je v celé zemi zatím v plenkách. V místní jídelně v podobě velkého plechového hangáru se dáváme do řeči se sympatickou zlatozubou paní: „Dříve jsem pracovala ve škole, ale musela jsem toho nechat, neuživilo by to ani mě, natož moji rodinu,“ říká smutným tónem, leč s úsměvem na tváři. Více si prý vydělá na trhu jako prodavačka tradiční studené polévky, kterou zde prodává i několik dalších žen. Rozumně mluvící taxíkář se starým žigulíkem nám u jezera potvrzuje bídnou hospodářskou situaci: „Jsem vystudovaný designér, ale práce v oboru není. Raději jsem si koupil auto a vozím turisty k jezeru.“ Také nám prozradil, že v Karakolu se vždy v neděli koná zvířecí trh, který je označován za největší ve Střední Asii. Slavnostní událost si nenecháme ujít a vyrážíme na ni druhý den již před východem slunce. Sjíždějí se sem pastevci a obchodníci z velké části země. Mumraj začíná již kolem třetí hodiny ráno. S prvními ranními paprsky slunce zůstáváme ochromeni skutečnou rozlehlostí trhu. Prodíráme se mezi stovkami a snad tisíci ovcemi, mezi žigulíky i starými náklaďáky do dalších sekcí, kde čekají krávy a koně. Obklopují nás nekonečné hektary zvířat a typických Kyrgyzů se šedivými bradkami a bílými vysokými klobouky zvanými kalpaky. „Kup si berana, nechceš? Nechám ti ho za sto dolarů!“ směje se na nás jeden z nich.

ko1402 kyrgystan dl3

SLZY KRÁSEK

Dobrou volbou, jak nahlédnout do života pastevců, je návštěva jezera Sonkol ve středním Kyrgyzstánu. Toto druhé největší jezero v zemi se nachází ve výšce 3016 metrů nad mořem v rozlehlé horské pánvi. Okolo, kam jen oko dohlédne, je fascinující horská step. Žádné stromy, žádný keř, jen traviny na svazích okolních hor a náhodné světlé puntíky tvořené jurtami zdejších pastevců. Legenda o vzniku jezera Sonkol vypráví, že zde původně sídlil krutý vládce – chán, který přivedl do svého harému nejkrásnější dívky z celého Ťan-šanu. Slzy nešťastnic brzy zaplnily horskou kotlinu a vládcův palác byl zatopen vodou nově vzniklého jezera. V současné době má jezero délku devětadvacet a šířku osmnáct kilometrů. Ačkoli se jedná o horské jezero, jeho hloubka dosahuje pouze třinácti metrů. Během léta se břehy jezera stávají přechodným domovem pro stovky Kyrgyzů, kteří sem přihánějí svůj dobytek na zdejší letní pastviny jailoo. Stejně jako v celém Kyrgyzstánu i u jezera operuje organizace Community Based Tourism, která zprostředkovává turistům ubytování v jurtách, výlety na koních, průvodce, dopravu a další, s cílem ukázat návštěvníkům zdejší tradiční život. Nicméně my raději vše řešíme po vlastní ose. Stará toyota nás odváží z městečka Kočkor za řevu motoru cestou necestou přes třiapůltisícové sedlo k jezeru. Zatímco jižní pobřeží velkého jezera je hustěji osídlené a základní služby pro turisty již nabízí, my se ve snaze zažít co největší autenticitu necháváme dovézt na severní pobřeží s cílem podniknout zde několikadenní trek podél jezera. Stany jsme rozbili nedaleko jurt u vody a při ranním focení pasteveckých obydlí se nám dostalo prvního pozvání do jurty. Jurta je pastevecký kruhový stan o průměru několika metrů. Konstrukce z dřevěných roštů je pokryta kůží a celý stan jsou prý místní schopní postavit za dvě hodiny! Místní obchodník s venku zaparkovaným žigulíkem nás hostí kusy natrhaného chlebu lepjošky, máslem a několika druhy domácí marmelády. „Všechno teď vozíme z Číny, je to levnější,“ praví při silném černém čaji a ukazuje na krabice dovezeného zboží. Po snídani vyrážíme na dvouhodinový výlet na koních do nedalekých vápencových hor. Koně jsou pro Kyrgyzy naprosto tradičním dopravním prostředkem a nezkusit prohánět se v sedle po horských stepích by bylo jako v Kyrgyzstánu vůbec nebýt. Průvodcem se nám stává asi desetiletý klučina, který se za cesty předvádí, jezdí pozadu, organizuje nám krátké závody a snaží se nás nějak zabavit. Přece jenom nezkušení turisté jezdí oproti dětem, které se na koních jakoby narodily, opravdu velmi nudně a pomalu.

KUMYS PARTY

Zdejší hory se výrazně přibližují k jezeru a v malých údolích se začnou objevovat první prameny vody. Podél potůčku vytékajícího z podmáčeného prameniště se rozkládá další jurtová osada. Jen co se ukážeme poblíž, přichází pozvání na kumys, kyrgyzský národní nápoj, vyrobený ze zkvašeného kobylího mléka. Je lehce alkoholický a jeho chuť je pro cizince opravdu „exotická“. Ve snaze zkrátit trápení při pití kumysu do sebe kalíšek s nakyslým zapáchajícím mlékem rychle vyprazdňuji. Nicméně miska je díky bystrým hostitelům během okamžiku opět po okraj plná. Pro zahraniční hosty je ochutnávka kumysu velkou zkouškou odolnosti. Místní pastevci ale nedají na kumys dopustit a pije se tady jako voda. Přitom v místních horách nemá kumys téměř žádnou finanční hodnotu, proto může často záležet jen na vás, kolik ho vypijete. Nasáváme nefalšovanou atmosféru pravé pastevecké jurty. Místní pastevci již nejsou plnokrevnými kočovníky, ale přes léto staví své jurty na jednom místě v horách. Děti mají letní prázdniny dokonce tři měsíce, aby mohly pomáhat rodinám na pastvinách. „Na konci září vše sbalíme, naložíme na náklaďák a společně s dobytkem se přesuneme na zimu do údolí do Kyzartu,“ vysvětluje nám naše hostitelka Džajna. Trochu nevěřícně na ni koukáme, že jí je jen dvaatřicet let, vypadá totiž mnohem starší, život v horách je tvrdý. Některé zdejší jurty mají krásně zdobené dveře, ale jejich střechy jsou často překryty jen neestetickým igelitem. Přes den slouží jurta jako kuchyně, kde se v kamnech topí sušeným dobytčím trusem a v noci se ze stanu stane ložnice pro celou rodinu. Zevnitř jsou stěny pokryty pestrými koberci a ve stropě je otvor na větrání. Vybavení jurt je vždy velmi prosté. S rozloučením dostáváme ještě butylku kumysu na cestu a večer u stanu u jezera s kamarádem pořádáme opravdový „kumysový večírek“. Zbytek naší skupiny již konzumaci odmítá, neboť pocítil negativní účinky tohoto nápoje a trápí je řádná běhavka. S ránem se naštěstí střevní problémy přátel ztratily, a tak bylo možno vydat se na sestup do údolí „bez ztráty kytičky“. Ze 3400 metrů vysokého sedla naposledy zamáváme jak jezeru Sonkol, tak místním pohostinným pastevcům a nekonečným sestupem docházíme do vesnice Kyzart. Přes menší obtíže si za naprosto přemrštěnou cenu domlouváme odvoz zpět do města Kočkor a díky několika dalším dopravním posunům se večer v klidu koupeme a popíjíme pivo u jezera Issyk-Kul. Prostě paráda.

powered by contentmap

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group