ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Vábení hedvábí

TEXT A FOTO: Alexandra Synac

Po letech občanské války a vražedné vládě Rudých Khmerů, kdy byla většina kvalifikovaných řemeslníků a umělců vyvražděna, Kambodža pomalu oživuje svou ekonomiku, ale také svoji málem zapomenutou starodávnou kulturu a umění.

Tradiční khmerské umění je od pádu Rudých Khmerů v roce 1979 na nejlepší cestě k záchraně. Nemalou zásluhu na tom má projekt Chantiers Écoles de Formation Professionelle, již třicet let podporovaný francouzskou vládou, který zajišťuje výuku mladých řemeslníků staletým tradicím a uměleckým technikám řezbářství, sochařství, lakování či hedvábnictví. Nezbytnou součástí je samozřejmě také oživení tradiční produkce přírodního hedvábí, na jeho výrobu se lze podívat na hedvábných farmách pod záštitou Artisans d´Angkor v bezprostřední blízkosti Siem Reap v Puok distriktu. 

Moto projektu je „Pomoc mladým kambodžským umělcům najít si práci ve svých vesnicích, a tím jim zajistit živobytí a pozici ve společnosti“. Dnes Artisans d’Angkor vyučují a poskytují zaměstnání tisícům mladých, často postižených, Kambodžanů po celé zemi. Někteří mistři svého řemesla se po vyučení vrátí domů a dál pracují pod záštitou Artisans d´Angkor, jiní se v malých dílnách roztroušených po Kambodži dennodenně podílejí na zachování umění i kultury svých předků.

ko1406 tema kambodza dl3

Hedvábí v Kambodži

Krásná legenda vypráví, že za objevení hedvábí můžeme vděčit čínské císařovně Hsi-Ling-Shi, která zhruba před 4700 lety popíjela odpolední čaj ve stínu keře morušovníku. Do šálku horkého čaje jí spadl jeden kokon bource, a když se jej snažila špendlíkem ze své brože vytáhnout, ze změklého kokonu se začala odvíjet dlouhá vlákna. Císařovna namotávala jemná vlákenka okolo prstu a v hlavě se jí zrodila myšlenka. Říká se, že později císařovna také navrhla první tkalcovský stav na výrobu tkaniny, a tak se začalo vyrábět hedvábí, které okouzluje ženy celého světa už po několik tisíc let.

Podle některých zdrojů sahá historie hedvábí v Kambodži až do 13. století, kdy se prostřednictvím obchodníků rozšířilo převážně po pobřeží frekventované řeky Mekong a v okolí. Po celá staletí předávaly dovednosti tkaní a techniky pěstování matky svým dcerám, až do doby Rudých Khmerů.

Od počátku bylo hedvábí kvůli vysoké ceně vyhrazeno královské rodině, božským tanečnicím apsarám či k velkolepým svatebním a náboženským obřadům. Dnes jsou hedvábné tkaniny mnohem více rozšířeny, přestože tajemství jejich výroby se zachovalo jen v některých vesničkách v distriktu Phnom Srok. Současná roční produkce ovšem dosahuje sotva 1 % poválečné doby. Kambodžské hedvábnictví je ve velké míře závislé na importovaném hedvábí z Číny a Vietnamu. Na rozdíl od čínského či japonského hedvábí je kambodžské hedvábí charakteristické zlatým nádechem. Již zámotky bource morušového jsou zlatě žluté díky vysoké koncentraci sericinu. Původ bource morušového stejně jako jeho pěstování a technika zpracování hedvábí pocházejí samozřejmě z Číny. Tajemství výroby hedvábí bylo pochopitelně v Číně přísně střeženo pod trestem smrti, přesto byla vajíčka bource morušového i samotný způsob produkce propašovány do sousedních zemí počínaje Japonskem, Vietnamem, Indií až po vzdálenou Persii a Evropu.

ko1406 tema kambodza dl2

Složitý proces

Zavítala jsem do hedvábnické farmy, do typické kambodžské vesničky s blátivými cestami a skromnými dřevěnými domky na kůlech. Je časně ráno a naštěstí pro mě je mírně pod mrakem a teplota vzduchu se zatím pohybuje ve snesitelných hodnotách.

Před vstupem na farmu se zastavuji u rozsáhlé plantáže s dlouhými řádky keřů morušovníků, které jsou v různých stadiích růstu. Mezi nimi se pohybuje několik mužů, kteří sbírají do proutěných košů čerstvé listy. Když se na ně usměju a zamávám jim, zvou mě mezi sebe, ale odolávám. Na plantáži se pohybuje i pár kopáčů s motykou, kteří odplevelují řádky od vysoké trávy. Opodál se krčí teprve slabé kmínky, které začnou být k užitku až napřesrok.

Po pár minutách strávených na poli vstupuji do menší haly, kde mi můj průvodce ukazuje v policích naskládané desítky velkých přikrytých proutěných ošatek, v nichž se na nasekaném listí morušovníku pasou miliony drobných housenek. Tyto sotva jako nehet velké housenky bource morušového jsou již ve čtvrtém stadiu vývoje a jsou tedy asi čtyři dny staré. Páření, kladení vajíček i inkubace probíhají v kontrolovaném prostředí pryč od lidí, průvanu i světla.

Jedna housenka během svého asi 25–28denního života zkonzumuje nepředstavitelné množství morušového listí. Pak je housenka připravena na poslední, desáté stadium své proměny, kdy se na deset až dvanáct dní zakuklí do zlatého kokonu. Sledování asi třícentimetrových nadutých housenek, jak z úst vypouštějí lepkavou lesklou hmotu, bez které by nemohlo tolik krásných šatů existovat, ve mně vzbuzovalo nechuť a obdiv zároveň. Asi po třiceti šesti hodinách jsou housenky připraveny na svou poslední proměnu. Ale ne všem se podaří. Odtud jen 20 % larev unikne zpět na svět v podobě šedobílého nenápadného motýlka bource morušového, čímž je 47denní cyklus u konce a vše vlastně začíná nanovo. Ostatní kokony jsou uvařeny při dalším procesu získávání hedvábí.

Bod varu

Uvařené larvy bource morušového jsou vyhledávanou specialitou, a pokud máte odvahu, neváhejte ji vyzkoušet. Chutná to trošku jako vařená kukuřice. Ale zpět k hedvábí. Ta nejkrásnější cesta je totiž teprve před námi. Po několikaminutovém obdivování housenek v různých stadiích vývoje procházím do další místnosti. Zde se zastavuji u Chivy, postarší paní, která je v prostorné a stinné hale skloněna nad malým kotlíkem vroucí vody, zručně podivnou dřevěnou vidličkou odmotává první smotky matného hedvábí. Jeden zámotek bource morušového obsahuje až 4000 metrů hedvábného vlákna navzájem slepeného sericinem, takovým přírodním vteřinovým lepidlem, který změkne pouze v horké vodě a je třeba jej nejdříve odstranit, degumovat, aby hedvábí nabylo charakteristického lesku, měkkosti i hebkosti.

Chivy a několik dalších žen vedle ní, každá se svým kotlíkem a zvláštním kotoučovým namotávačem, z několika zámotků nejdříve smýkají až 1000 m hrubého, takzvaného buretového hedvábí se spoustou malých uzlíčků. I tohle hedvábí si ale později najde užitek v řadě textilií, například na bytové doplňky. Poté zámotky zbavené tohoto ochranného vlákna putují jen o pár metrů dál, mezi ženy u podobných kotoučových strojů, kde se již namotává jemné a nejcennější hedvábí – gréž. Ženy musejí pečlivě smotat až 10 kg kukel, aby získaly pouhý 1 kg čistého hedvábného vlákna. To je asi 5500 kukel. Neodolala jsem a právě v této fázi jsem si smotávání vyzkoušela, neboť je nejmenší pravděpodobnost, že se něco pokazí. Je třeba nekonečné trpělivosti, dobrého oka a notné dávky vnitřního klidu, protože když se někde něco slepí, přetrhne nebo zamotá, jinak než s oddanou láskou ke své práci se z té motanice nedostanete.

Plný úvazek

S ohromným respektem se rozhlížím kolem sebe, kde jsou desítky žen zabrané do své práce. Z venku je slyšet nepřetržitý cvrkot cikád, které ruší rytmické klapání tkalcovských strojů zpovzdálí. Některé ženy si mezi sebou povídají a smějí se, jiné si hledí jen své práce. Žádné rádio, stanice s chlazenou vodou, klimatizace ani nejmodernější technologie či ergonomické židle s dokonalou bederní opěrou. Se zájmem se skláním u mladé ženy jménem Ravi. Pracuje tady šest dní v týdnu už osmým rokem, její maminka i sestra zde jsou také, ale v tkalcovně. „Tkaní je mnohem lépe placené, ale musím se ještě učit,“ vysvětluje Ravi a nepřestává přitom zručně vyhlazovat nopky v souměrné vlákno. „Mohla bych jít pracovat za lepší peníze v Siem Reap do nějaké továrny, ale tady jsou mnohem lepší podmínky a je to blízko domů i k rodině,“ vysvětluje dále. Kolik si vydělává ale nechce říct a já si uvědomuji, že možná nikdy nechodila do školy a tohle je její jediné vzdělání.

powered by contentmap

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group