ikoktejl

Cesta s koněm za hranice

Text a foto: Pavel Čechovský, Hipotéka přepravy koní

Otázku – jaké podmínky musím splňovat a na co si dát pozor při cestě s koňmi do zahraničí? – jsme položili osobě z nejpovolanějších – Pavel Čechovský je majitelem komerční koňopřepravní firmy Horse Taxi, zakladatelem a provozovatelem nestátní neziskové záchranné organizace Pet & Horse Emergency, lektorem osvětově-vzdělávacího projektu Hipotéka přepravy koní. Po tisících najetých kilometrů s vozíkem za zády ví, jaká úskalí skrývá cesta s koněm, a co všechno je potřeba splnit a na co myslet.

vs1603 za hranice shutterstock 168188573

Otázka: Jaké podmínky musím splňovat a na co si dát pozor při cestě s koňmi do zahraničí?
Vycestovat s koňmi do okolního zahraničí v současnosti již není velkým problémem. Ať už se nám EU jeví jako nedokonalé společenství, kdo pamatuje hodiny a někdy i dny strávené s koňmi při celním a veterinárním odbavování na hranicích, alespoň po této stránce bude brát volné cestování jako velké plus.

Orientujete-li se v problematice legislativy přepravy zvířat, víte, že je poměrně složitá, nejednoznačná a místy z důvodu různých výkladů i zmatená. To samé, jen v ještě větší míře platí i pro cestování s koňmi na delší vzdálenosti, resp. za hranice našeho státu.
Pro objasnění otázky „Co vše je nutné mít s sebou na cestu do zahraničí?“ musíme nahlédnout do Živnostenského zákona, Silničního zákona, a do dalších přibližně deseti zákonů, předpisů a nařízení veterinárních.
Žádné médium, ani tento časopis nemá takový prostor a možnosti, abych zde mohl detailně rozebrat všechny možné varianty, které mohou nastat. Omezím se tedy pouze na obecné údaje a základní rady a doporučení:

  • základní legislativa platná v ČR platí i v celé EU. Podmínky ve třetích zemích, nebo případné odchylky legislativy jednotlivých zemí v EU, kudy trasa přepravy povede, je nutné individuálně vyhledat. Relevantní informace podají národní autokluby, profesní sdružení autodopravců, oficiální zastoupení ČR v dané zemi (velvyslanectví a konzuláty), veterinární úřady dané země apod.
  • cestuje-li se na oficiální jezdeckou akci – závody, svody, výstavy…, veterinární podmínky jsou vždy uvedeny v propozicích. Jede-li se do soukromého ustájení, majitel stáje se bude chránit, před zavlečením nákazy. Vždy budete potřebovat úřední potvrzení, že váš kůň je zdravý a že nepřijíždí z nákazové oblasti. Tomu nejlépe vyhovuje formulář Potvrzení o zdravotním stavu. Má jej k dispozici každý terénní veterinární lékař, který ho i vyplní a potvrdí. Rozhodující tedy vždy bude, jaké (veterinární) požadavky bude mít přijímací destinace.
  • poslední dobou Evropu děsí ohniska nákazy infekční anémie koní. Aktuální nákazová situace v roce 2016 vypadá následovně – 1 ohnisko v Maďarsku, 1 ohnisko v Řecku a 35 ohnisek v Rumunsku. V okamžiku sepisování tohoto článku (VI./16) se objevilo podezření na herpes (EHV) v okolí Vídně.
  • přepravník vybavte na delší (vícedenní) cestu vším praktickým, co byste potenciálně mohli v problémové situaci využít. Nezbytné jsou zásoby sena, krmení a vody, dále základní koňská lékárnička první pomoci, náhradní vodítka, vazáky a ohlávky, při cestování v zimě náhradní koňské deky, vědro na vodu a krmení. Lopata a nádoba na výkaly by měly být běžným vybavením každého přepravníku.
  • během dlouhodobé (vícedenní) cesty buďte velmi obezřetní s krmením. Sena dopřejte klidně ad libitum, energetické krmivo omezte na minimální nezbytné množství. Zamezíte tak střevním problémům a schvácení.
  • legislativa sice umožňuje ujet větší vzdálenosti, já osobně mám nejlepší zkušenost s rozdělením dlouhých tras na úseky po 12 hodinách jízdy (asi 1000 km) s přestávkami minimálně 12 hodin. Během pauzy je nezbytné koně opohybovat procházkou, nebo lonžováním.
  • Koně většinou nechtějí během cesty pít. Abych do nich na dlouhých cestách dostal nezbytnou vodu, musím je trochu ošálit. Naplním jí závěsné žlaby z poloviny, aby necákala ven. Jak si moji svěřenci uždibují seno, to napadá do žlabu, a když jej potom vyzobávají, dostanou do sebe zároveň i potřebné množství tekutiny.
  • doporučuji vypracovat „nouzový plán“, stejný, jako povinně používají profesionální přepravci. Do něj zaneste důležité kontakty na veterináře, na náhradní přepravce po trase a na místa potenciálního ustájení pro případ poruchy vozidla, nebo jiných nepředvídatelných komplikací.

Z důvodu zjednodušení uvažuji v tomto článku zejména o cestování s koňmi v silničním přepravníku. Budu se zabývat hlavně konkrétními případy cestování s koňmi s krátkodobým pobytem za hranicemi, jako jsou závody a soutěže, volnočasové aktivity apod. Protože se však přepravou cizího koně, nebo i jen přiložením cizího koně k našemu kvůli vytížení zařazujeme do kategorie komerční přepravy!, nastíním i některé záludnosti této varianty. Do komerční přepravy dále spadají i situace, kdy se koně přemísťují z důvodu nákupu a prodeje, nebo jde-li o dlouhodobý (více jak 90 dní) následný pobyt v zahraničí apod. Komerční přeprava se řídí odlišnou a přísnější legislativou a může ji provozovat pouze certifikovaný přepravce s přepravníkem schváleným pro daný typ přepravy.
Putujeme-li přes hranice v sedle koně, tzn. „po kopytě“, stačí mít s sebou kromě osobních dokladů jen průkaz koně se všemi náležitostmi, a budeme-li v zahraničí i ustájeni, potom i výše uvedené a doporučované potvrzení o zdravotním stavu.

vs1603 za hranice 0007

Legislativa živnostenského zákona
V případě přepravy vlastního koně ve vlastním vleku nejde z hlediska živnostenského zákona o podnikání, proto řidič (majitel koně) nemusí dodržovat žádné jeho nařízení.
Komerční přepravce nebo ten, kdo přepravu nabízí (i vytížení vleku!), musí mít živnostenské oprávnění na autodopravu, popř. související služby, resp. by měl s majitelem koně uzavřít dohodu o provedení práce.

Legislativa dopravní (silniční)
Z hlediska cestování do zahraničí je vhodné prostudovat zejména problematiku řidičských oprávnění a spojitelnosti vozidel do souprav v daných zemích. Zjednodušeně lze však uvést, že předpisy v rámci EU jsou v zásadě sjednoceny.

  1. dálniční poplatky jsou jednou z podstatných věcí, které jsou v různých zemích řešeny různými způsoby:
    • Česká republika (+ např. Rakousko) – tažné vozidlo do 3500 kg maximální přípustné hmotnosti + vlek O1 nebo O2 – postačuje dálniční známka pro OA. Tažné vozidlo nad 3500 kg max. příp. hmotnosti platí elektronické mýto.
    • Slovensko (+ např. Maďarsko) – tažné vozidlo do 3500 kg max. příp. hmotnosti + vlek O2 – jsou nutné dva elektronické dálniční poplatky, zvlášť na auto a na vlek. Tažné vozidlo nad 3500 kg max. příp. hmotnosti musí mít elektronické mýto.
    • Švýcarsko – tažné vozidlo do 3500 kg max. příp. hmotnosti + vlek O2 – kupují se dvě (celoroční) dálniční známky. Jedna umístěná na skle tažného vozidla, druhá na pevné části vleku.
    • Polsko – jakákoliv souprava nad 3500 kg max. příp. hmotnosti spadá do kategorie elektronického mýta!
  2. také velmi důležitá nejvyšší dovolená rychlost vozidla a soupravy je v každé zemi nastavena rozdílně. Všude ale platí, že musíme dodržovat maximální povolenou rychlost „nejpomalejšího“ vozidla soupravy (vleku nebo návěsu).
  3. záznamové zařízení (tachograf – pozor!, nejedná se o záznamovou navigaci, ale o zařízení hlídající pracovní dobu a přestávky řidičů!) – v ČR i v EU platí, že vozidlo a souprava s max. příp. hmotností nad 3500 kg musí být vybaveno tachografem. Výjimku tvoří vozidla (soupravy), která nepřesáhnou max. příp. hmotnost 7500 kg a která se používají k neobchodní přepravě. Toto je splněno, pokud majitel poveze svého koně ve svém přepravníku. Naložení cizího koně znamená povinnost vybavit auto záznamovým zařízením.
  4. pro cestování s přepravníkem koní do zahraničí jsou nutné následující doklady:
    • OP (nebo cestovní pas)
    • ŘP
    • Osvědčení o registraci vozidla
    • doklad o povinném a havarijním pojištění
    • U vozidel a souprav komerční přepravy nad 3500 kg max. příp. hmotnosti dále ještě:
      • průkaz profesní způsobilosti řidiče
      • doklad o zdravotní způsobilosti
      • záznam o provozu vozidla
      • kotoučky, či kartu řidiče do tachografu
      • kopii Koncesní listiny

vs1603 za hranice shutterstock 868124

Legislativa veterinární
Otevřeně přiznám, že zabředávat do problematiky veterinární legislativy přepravy koní je takovou malou sebevraždou. Přesto se pokusím se z toho úkolu vymotat se ctí. Jak bylo uvedeno výše – zákony sice nejsou vždy formulovány zcela jasně, přesto většinou srozumitelně a pochopitelně. Velký, ale opravdu velký problém nastává, když si zainteresované instituce a jednotlivci začnou tuto legislativu vysvětlovat libovolně až svévolně. Vzniká tak změť nepřesností, fám a i bludů, na jeden konkrétní problém existuje několik různých vyjádření, takže i samy kontrolní a sankční orgány nakonec tápou v relevantních rozhodnutích. Berte tedy prosím následující řádky jako skromné doporučení sepsané v dobré víře, neboť ani já neznám jedinou správnou odpověď na položené otázky.
Prozatím nejakceptovatelnějším oficiálním textem, který se pokouší udělat v nastalém legislativním zmatku aspoň trochu pořádek, je „Vyjádření k právní úpravě povinnosti při přepravě zvířat, včetně koní“, které vydalo oddělení ochrany zvířat odboru živočišných komodit MZe ČR. I já tedy budu čerpat informace pro koňskou veřejnost z tohoto textu i přesto, že cituji: „Toto vyjádření MZe není právně závazné a MZe jej vydalo s vědomím, že výklad právních předpisů je v ČR oprávněn provádět pouze soud.“ (Originál textu zde: http://eagri.cz/public/web/file/1683/Jak_preprava_zvirat_1_.pdf)

V současnosti není žádného sporu o tom, že ve všech níže uvedených případech platí a musí být dodrženy následující obecné základní podmínky:

  • nikdo nesmí provádět ani nařídit přepravu zvířat způsobem, který jim může přivodit zranění nebo zbytečné utrpení.
  • lze přepravovat pouze zvířata způsobilá pro přepravu, a to vyškoleným personálem ve vyhovujícím dopravním prostředku. Během cesty, zkrácené na nezbytně dlouhou dobu, musí být uspokojovány potřeby zvířat – koně musejí dostat vodu, krmivo a čas na odpočinek.
  • délka trvání cesty má stanovenou horní hranici na 8 hodin – překročit tuto dobu lze jen tehdy, jsou-li splněny podmínky pro dlouhotrvající cestu (schválený přepravce a přepravník nad 8 hodin cesty), maximální doba přepravy je pak 24 hodin. Po uplynutí této doby musí být koně vyloženi, nakrmeni a napojeni a po dobu následujících 24 hodin jim poskytnut odpočinek. V zájmu zvířete, např. je-li místo určení blízko, lze dobu přepravy prodloužit, nejdéle však o další 2 hodiny.
  • napájení musí být zajištěno každých 8 hodin, krmení dle potřeby
  • koně musí být doprovázeni průkazem koně v souladu s § 23 odst. 4 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat.

V průkazu musí být uvedeno, že:
a) kůň byl vakcinován dle vakcinačního schématu udaného výrobcem vakcíny a je v imunitě proti influenze (chřipce koní). Poslední vakcinace byla provedena nejpozději 7 dní před zahájením cesty.
b) kůň od 12 měsíců stáří byl laboratorně vyšetřen s negativním výsledkem na infekční anémii; vyšetření nesmí být starší 6 měsíců.
c) kůň nebyl 30 dnů před odběrem vzorků k laboratornímu vyšetření alergologicky vyšetřen.

  • kůň pocházející z členské země EU musí splňovat nad rámec požadavků § 19 odst. 2 vyhlášky č. 382/2003 Sb. o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty, ve znění pozdějších předpisů, podmínku povinnosti vystavení veterinárního osvědčení pro vnitřní obchod TRACES. Jde o systém monitoringu přesunů zvířat, který obsahuje všechny komplexní informace o dané přepravě. Týká se dovozu i vývozu zvířat v „obchodním režimu“.
  • kůň pocházející ze třetí země, popřípadě její části, která je uvedena na seznamu třetích zemí a jejich částí, z nichž je možno dovážet zvířata do EU a je doprovázen veterinárním osvědčením pro dočasný dovoz registrovaných koní na dobu kratší 90 dnů a splňuje požadavky § 63 až § 65 vyhlášky č. 382/2003 Sb. o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

vs1603 za hranice shutterstock 302108153

Problematiku konkrétní veterinární legislativy cestování s koňmi za hranice ČR rozdělím do několika variant, a týká se pouze přepravy evidovaných koňovitých (mají vystaven průkaz koně a nejsou určeni do potravního řetězce). Logicky uvažuji jen o přepravě nad 65 km.
Z veterinárního hlediska se přeprava zvířat dělí na krátkodobou (do 8 hodin trvání cesty) a na dlouhodobou (nad 8 hodin trvání cesty), a již výše uvedenou přepravu pro obchodní účely (komerční – řídí se nařízením Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností), a přepravu neobchodní. Je tedy lhostejno, zda jde o cestu do zahraničí, či domácí.
Potřebné veterinární doklady pro:

  • nekomerční přepravu do 8 hodin trvání cesty, bez ustájení v EU (např. dojíždění za hranice na trénink, za sedlářem na pasování sedla apod.) – není povinnost řídit se nařízením Rady (ES) č.1/2005:
    • průkaz koně se všemi náležitostmi
    • potvrzení o zdravotním stavu
  • nekomerční přepravu do 8 hodin trvání cesty s ustájením v EU (např. dovolená s vlastními koňmi) - není povinnost řídit se nařízením Rady (ES) č. 1/2005:
    • průkaz koně se všemi náležitostmi
    • potvrzení o zdravotním stavu
    • další požadavky majitele ustájení
    • nekomerční přeprava mimo EU (třetí země) – záleží na legislativě příslušné třetí země určení, popř. tranzitní země, jaké veterinární požadavky je pro příslušný typ přesunu nutné splnit. Zjištění podmínek převozu je povinností vývozce. Dovoz zvířat je možný pouze ze schválených třetích zemí. Zvířata musejí projít celním jednáním, nebo se vystavuje mezinárodní celní dokument pro dočasné vyvezení zboží osvobozeného od cla a daní, tzv. ATA karnet.

Pro doplnění:

  • Komerční přeprava do 8 hodin trvání cesty + přeprava nad 8 hodin trvání cesty v rámci EU – řídí se nařízením Rady 1/2005:
    • průkaz koně se všemi náležitostmi
    • TRACES (dle požadavku pořadatele jezdecké akce může být požadován i pro Typ1!), nebo alespoň potvrzení o zdravotním stavu
    • řidič (průvodce) vlastní – Osvědčení o odborné kvalifikaci dopravce přepravujícího zvířata
    • Průkaz osoby přepravující zvířata
    • Povolení přepravce pro dlouhotrvající cesty Typ1 nebo Typ 2
    • Osvědčení o schválení silničních dopravních prostředků (pro přepravu nad 8 hodin cesty)
    • nouzový plán
    • ve vozidle musejí být prostředky pro nevyhnutelné usmrcení zvířete, vozidlo musí být označeno nápisem „Transport živých zvířat“ v oficiálních jazycích užívaných v ES a symbolem přepravy (např. trojúhelník s koněm nebo trojúhelník s koňskou hlavou)

Žádný podobný článek není schopen obsáhnout všechny varianty, které při přepravě mohou nastat. Proto zde uvádím suchopárný seznam základních aktuálních legislativních předpisů, které se touto problematikou zabývají:

  • Vyhláška č. 342/2012 Sb. o zdraví zvířat a jejich ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností v platném znění.
  • Vyhláška č. 382/2003 Sb. o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí v platném znění.
  • Vyhláška č. 377/2003 Sb. o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí v platném znění.
  • Vyhláška č. 372/2003 Sb. o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty v platném znění.
  • Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) v platném znění.
  • Vyhláška č. 4/2009 Sb. o ochraně zvířat při přepravě v platném znění.
  • Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání v platném znění.
  • Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností.
  • Nařízení Rady (ES) č. 1040/2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek.

Informace shromážděné v tomto článku popisují aktuální platné legislativní podmínky přepravy. Jak již bylo uvedeno výše, výklady pojmů (zejména otázka komerční x nekomerční přepravy) se různí. Je proto zcela na majitelích koní a přepravcích, jak dalece budou ochotni výše uvedené zákony respektovat. Nebezpečí se skrývá v častém podcenění celkové náročnosti dálkové přepravy. Každý ať si přebere, jestli bude schopen v zahraničí řešit technický, organizační, nebo legislativní problém během běžné kontroly, nebo pokud by došlo k jinému, závažnějšímu konfliktu. Moje doporučení jednoznačně zní – raději mít vše v pořádku, třeba i nad rámec základních povinností. Je totiž potřeba si uvědomit, že přepravu koní nelze provozovat stylem „pokus – omyl“, máme zodpovědnost za převážená zvířata, kromě jazykové bariéry pravděpodobně v zahraničí narazíme i na neovlivnitelné policisty a úředníky atd., atd...

Slušným a zodpovědným cestovatelům a jejich svěřencům přeji mnoho šťastně ujetých kilometrů a celkově bezproblémovou přepravu.

Za pomoc při shromažďování materiálů děkuji:
MVDr. Ivanu Přikrylovi a MVDr. Dušanu Billovi z KVS JmK
Broňku Šupovi – kolegovi přepravci

Tagy: V sedle 2016 3

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group