Editorial 4/2016
- Kategorie: Kočičí planeta
Přejít na články z Kočičí planety 4/2016
Říkal náš Manfréd, že tento způsob léta je pro kočky fajn. Žádná přehnaná vedra, dost sluníčka, vánku a deště. Tedy ne že by si přímo liboval v dešti, ale po dešti roste tráva. A v trávě je živo. A na trávě taky.
Manfréd zodpovědně každé ráno obchází své teritorium, které čítá odhadem asi šest zahrad. Někdy sleduji z balkonu, jak jeho štíhlá zrzavá postava vyráží přes ploty. Vídám ho u sousedů lovit v okrasné trávě u rybníčku malé žabičky. Ve druhé zahradě sedává na vysokém pařezu po staré bříze a pozoruje kosy na udržovaném anglickém trávníčku. U nás na zahradě začala k jeho velkému potěšení pastevní sezona morčat. Pasou se v bytelném výběhu s krásným domečkem. Tedy na jeho vkus má ten domeček moc příkrou stříšku, protože se na ní nedá tak dobře válet jako na houpačce u dalších sousedů. Manfréd ven vychází ve svých pravidelných hodinách a pak se spokojeně vrací domů na gauč. Svůj režim změní maximálně, když je na zahradě party, tu si nenechá nikdy ujít. Chová se prostě přesně tak, jak popisujeme v článku o teritoriálním chování koček.
Kromě tajů kočičích revírů tentokrát píšeme i o tom, co potřebuje kočka v létě, zda je lepší krmit granulemi nebo konzervou, nebo jaký je život kočičích seniorů.
Přeji vám i vašim chlupatým miláčkům krásné léto plné napínavých příběhů a dobrých konců
Pavla Růžičková