Editorial 6/2017
- Kategorie: Kočičí planeta
Přejít na články z Kočičí planety 6/2017
Chtěla jsem napsat, že rok se pomalu chýlí ke konci, ale přijde mi, že to není pravda. On se ke konci přímo řítí. Teprve nedávno jsem vás v novém roce vítala a už je tu zase prosinec. Uteklo to strašně rychle, nemyslíte? Kde jsou všechny ty voňavé dny jarní, teplé letní večery a sychravá podzimní rána? Chtěla bych si je všechny užít ještě jednou, víc v klidu, po vzoru našich koček.
Nevím, kde se ten klid v nich bere, ale nerozhází je vůbec nic. Je z půlky domu staveniště? Prima! Míca líně očichává hromádku pilin a Manfréd je vrchní zkoušeč. Vyzkouší každou novou poličku či zásuvku v nově vznikajícím pokojíčku, zda je vhodná pro jeho veličenstvo. Rozkládací stůl nad topením přímo pod oknem? Paráda! Konečně nám došlo, že pan Kocour potřebuje pořádnou, bytelnou, vyhřívanou vyhlídku. Nemám to srdce ho vyhodit. To, že to není pokoj pro něj, mu musí vysvětlit až dcera sama. Ale myslím si, že ani to ho z pohodové nálady nevyvede. Prostě se uvelebí někde jinde a bude si užívat dne.
A to vám také přejeme do dalšího roku, tedy Manfréd, Míca a já – zpomalte, užívejte každého dne, udělejte si pohodlí tak, jak to umějí kočky a radujte se. Společně s vašimi blízkými. A společně s vaší kočkou. Ať máte příští rok na co vzpomínat. Protože to hezké, co zažijete, vám už nikdo nikdy nevezme.
Pavla Růžičková
šéfredaktorka