ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

THAJSKO - VÍTEJTE V ZEMI ÚSMĚVŮ

Nepřítomně jsem hleděl na nápis v letištní hale. Stěží jsem si pod tímto heslem dokázal v tuto chvíli cokoliv představit. Přemýšlel jsem co dál. Před odletem do Thajska se mi dostalo od kamaráda doporučení: "Bangkok opusť co možná nejrychleji a jeho prohlídku si naplánuj určitě až na závěr." Po dlouhém cestování se mi do dalšího trmácení rozhodně nechtělo. Nakonec jsem přece jen překonal vrozenou lenost a vzal si dobře míněnou radu k srdci. Zamířil jsem do terminálu vnitrostátních letů - směr jižní ostrovy.

EDEN

I kritici nedávno uvedeného filmu Pláž musí přiznat, že přírodní scenerie ostrova Phi Phi, ve kterých zbožňovaný i zatracovaný Leonardo DiCaprio hledá pozemský ráj, jsou skutečným zhmotněním těchto našich představ. Příběh stejnojmenné knihy Alexe Garlanda se však neodehrává na andamanském pobřeží, nýbrž na druhé straně thajské šíje Kra. Ostrov Ko Phangan leží v oblasti dnešního národního parku Ang Thong v Thajském zálivu. Společně s dalšími více než 40 ostrovy byl skutečně ještě v sedmdesátých letech dostupný pouze "baťůžkářům" a hippies. Dnes už se dá na největší z těchto ostrovů Ko Samui přicestovat letadlem a zalesněným hřebenem ostrova vede silnice. Ostrovy však stále patří především mladým lidem. Hlavně jejich zásluhou zde vládne mnohem více neformální atmosféra než třeba na Phuketu. Zdejší háje kokosových palem, spousta vodopádů a bělostné pláže doposud neztratily nic ze svého půvabu. Potápěči navíc místní korálové útesy řadí mezi nejkrásnější na světě.

Rozvíjející se turistický ruch ale postupně zasahuje i sem. Původní plážové bambusové bungalovy postupně ustupují betonovým apartmánům či exkluzivním hotelům pro zhýčkané turisty. Místní obyvatelé se stejně rychle orientují na turistický ruch a přizpůsobují se novému životnímu stylu. Kdo by si nechtěl koupit nový japonský automobil či u nejmodernějšího televizoru s obří obrazovkou večer zpívat karaoke. Sloni již neslouží pouze k práci v lese. Elephant trekking je zřejmě mnohem výhodnějším druhem podnikání. Na hadí farmě zase při pohledu do kobřích očí tuhne přítomným turistům krev v žilách. I na pěstování kokosových ořechů, tradičním zdroji obživy ostrovanů, se musí umět vydělat hned dvakrát. Vedle příjmů z prodeje plodů je tu i tzv. "monkey show". Za bakšiš si můžete vyfotografovat hejno cvičených opic při sklizni plantáže. Ty nejšikovnější prý dokážou otrhat až 1000 ořechů denně.

KRÁLOVSKÉ KAMENY

Pobyt na ostrově Ko Phangan se chýlil ke konci. Vracel jsem se vnitrozemím do přístavu Tong Sala. Zvědavost mne ale táhla k vodopádům Saam Pan, oblíbenému to místu thajských panovníků. Jen král Čulalongkorn neboli Ráma V. během svého panování v letech 1868 až 1910 navštívil se svým dvorem oblast Thaansadet desetkrát. Odbočil jsem a vydal se k pobřeží. Několikrát jsem projel lesní stezkou od rozcestí až k moři. Po vodopádech však ani vidu ani slechu. Nakonec jsem hledání vzdal a zastavil u domku vedle cesty. Seděl tam starší muž a prodával občerstvení. Obchody mu zřejmě moc nešly, protože během cesty jsem nepotkal živou duši. Zeptal jsem se na cestu ke kamenům s královskými iniciálami. "Sednu si za tebe na motorku a zavedu tě tam," okamžitě se nabídl a napřáhl ruku. Teprve teď jsem se ubezpečil. Muž byl skutečně slepý. Vedl mne vyschlým korytem potoka. Jeli jsme téměř krokem. Asi za pět minut jsme byli na místě. I ve vodopádu bylo vody málo. O to přístupnější však byly kameny s iniciálami králů Rámy V. a VII. Více než ty mne ale začal zajímat onen slepý muž. Zatímco jsem fotografoval, seděl na obrovském balvanu a nepřítomně hleděl do okolního lesa. Vrátili jsme se k domku. Objednal jsem si minerálku a ochutnával nabízený ngoh (červené sladkokyselé ovoce velikosti vejce s vlákny - jinak též rambutan). Na dveřích visel kalendář s všudypřítomným portrétem panovníka. Muž začal hrát na nástroj, který vzdáleně připomínal housle. Bylo mu jedenapadesát let a ve třech letech ztratil zrak. Celý život tráví v tomto domku nedaleko posvátných kamenů. Sedí a naslouchá tónům svého nástroje. Jen tu a tam prodá zbloudilému turistovi plechovku Coca-Coly či tyčinku Snickers.

PHUDI

Seděl ve svém šafránovém hábitu v areálu Big Buddha Templ na ostrově Ko Samui. Na očích brýle a nad hlavou lepenkovou ceduli s anglickým textem - Photos are no problem. Udělal jsem pár obrázků. Za dobrovolný příspěvek příchozím požehnal...


Impozantně zlacená chedi chrámu Wat Phrathat, který leží na severu Thajska, 15 km západně od Chiangmai.
Foto: Kamil Rodinge

Jeden z čtvrtmilionové komunity buddhistických mnichů, které zde potkáváte denně na každém kroku. Osmělil jsem se a přisedl si na schod. Tradiční otázka na úvod, automatická odpověď v obavách, že budete muset složitě popisovat, kdeže ta vaše maličká vlast vlastně je. Starý mnich měl ale dokonalý přehled o dění ve světě. Nejenže si mne už nespojoval s Československem, ale dokonce ocenil kvality naší fotbalové reprezentace. Koukal jsem na něj jako na pohádkové stvoření. Jako by mi četl myšlenky, jen stroze dodal: "Svět se mění." Chvíli se odmlčel a pak pokračoval ve svých úvahách: "Je stále menší a menší. Už v něm není místo pro phudi." Nechápal jsem. S trpělivostí starce se mi snažil osvětlit význam tohoto slova. Jen na chvíli přerušil svou přednášku a věnoval se klečící mladé Japonce. Na závěr jí uvázal pletený náramek kolem ruky a pokračoval dál: "V chrámu je nepřípustné sedět s nohama nataženýma proti soše Buddhy, vždy je musíš mít pod sebou." Při vyslovení slova Buddha vzhlédl k nedaleké obří soše a opakoval: "Kde je televize, už není místo pro phudi."

MĚSTO ANDĚLŮ

Celé jméno, kterým se honosí toto město s nejdelším názvem na světě, by se na mapu stěží vešlo. Jeho titul totiž zní: Krung Thep - Velké město a bydliště Buddhy, Nejvyšší úložiště božských skvostů, Nedobytné město boha Indry, Sídlo velké a nepřemožitelné, Velké hlavní město světa vyzdobené devíti vzácnými drahokamy, bohaté na mocné královské paláce, které se rovnají nebeskému domovu boha, Nejvyšší místo odpočinku králů a sídlo velkolepého paláce, Velká a významná říše, Město, které bylo darováno Indrou a vystavěno Višnou Karmem, Boží útočiště a místo pobytu převtělených duchů. Pro zbytek světa je tato mnohamilionová metropole Thajska známá jako Bangkok.

Město začalo vznikat koncem 18. století na místě stejnojmenné pobřežní vesnice. Přestože se dnešní Velkolepé město andělů rozprostírá daleko od břehů řeky Chao Phraya, dodnes ho řada průvodců nazývá "Benátkami východu". Síť vodních kanálů však dnes musí ustupovat rozvíjející se moderní výstavbě. Ta s sebou přináší nemálo problémů. Podpovrchové zásobárny vody mají omezenou kapacitu a kdykoli jim hrozí zničení zasolením. Bangkok je totiž pouhých 150 cm nad mořem a hladina stále stoupá. Obyvatelé metropole tak každoročně zápasí s katastrofálními záplavami. Dalším závažným problémem je kalamitní situace v dopravním systému a s tím související znečištění ovzduší. Tyto skutečnosti ale Thajcům těžkou hlavu zřejmě nedělají. Navzdory všem problémům se thajská metropole rozrůstá denně o neuvěřitelný milion metrů čtverečních.

Bangkok je zrcadlem i mozaikou Thajska. Je však možná ještě více rozmanitý a překypující paradoxy. Vzhledem k průměrné celoroční teplotě 32 °C je mu přiřazován titul nejteplejšího města světa. Dusné a teplé podnebí umocňují navíc trvalé dopravní zácpy, při kterých si našinec v dobrém vzpomene na ty pražské. Tato fakta by stěží dokázala vyvolat sympatie, či dokonce lásku na první pohled. Zejména u toho, kdo právě vystoupil utrmácený z letadla a navíc zatížený "evropským" myšlením. Na prohlídku monumentálních buddhistických chrámů a proslulých bangkockých památek je proto dobré být dostatečně aklimatizován a sžitý s prostředím.

GRAND PALACE


Pohled na věžovité stavbyv centrální části chrámového komplexu Wat Phra Keo. Budova s věží ve středu snímku je Prasat Phra Debidom.
Foto: Jan Ševčí

Neprohlédnout si v Bangkoku Grand Palace je pro turistu asi totéž, jako nenavštívit v Praze Hradčany. Rozlehlý komplex budov o rozloze přes 218 000 metrů čtverečních je obehnán masivní bílou zdí. Zvenčí můžeme rozlišit pět hlavních budov. Chakkri Maha Prasat je na první pohled odlišná svou italskou fasádou. Král Ráma V. byl velkým znalcem evropského umění, a proto její výstavbu zadal anglickému architektovi. Nedaleká královská rezidence Dusit Maha Prasat je naopak typická svou klasickou čtyřstupňovou střechou a štíhlými věžičkami. Dodnes zde při slavnostních příležitostech usedá na trůn nejdéle vládnoucí monarcha, dnes 72letý král Ráma IX. Nejposvátnějším místem je Wat Phra Keo, Chrám smaragdového Buddhy. Nachází se v severovýchodním rohu komplexu. S jeho výstavbou se započalo krátce poté, co byl roku 1782 Bangkok vyhlášen hlavním městem. Chrám je obehnán podloubím s nástěnnými malbami. Vypráví se na nich příběh krále Ayodhya, jenž se snažil zachránit svou manželku, kterou mu unesl král Ravana. Ve svatyni na vysokém podstavci je uložen nejposvátnější symbol celého Thajska, 75 cm vysoká soška Smaragdového Buddhy. Ve skutečnosti je však vyřezána ze zeleného jaspisu. Součástí jsou bohatě zdobená roucha. Jejich převlékání je výsadou samotného krále. Činí tak podle ročního období třikrát ročně. V Thajsku se totiž rozlišují pouze tři.

V chrámu se dbá na přísná pravidla. Po příchodu do svatyně je nutné zachovat ticho a ihned se usadit na zem. Sednout si však musíte tak, aby vaše chodidla nesměřovala k soše. Samozřejmostí jsou dlouhé kalhoty a u žen zakrytá ramena. Navíc je to snad jediné místo v Thajsku, kde se nesmí fotografovat a filmovat. I když je soška poměrně malá, dojem z návštěvy je impozantní.

CHINATOWN

Více než polovina obyvatel metropole je čínského původu. Čínští obchodníci sídlili původně na místě dnešního Velkého paláce. Museli však ustoupit jeho výstavbě. Přestěhovali se tedy jihovýchodně od starého královského města. Tento okrsek se dnes označuje jako Čínská čtvrť. Charakteristické z čela otevřené obchůdky jsou neobyčejně čisté a upravené. Přepečlivě naaranžované exotické zboží láká k výhodným nákupům. Není zde nouze o tradiční čínské bylinné medicíny včetně žraločích ploutví a ženšenu. Přejít však ulici Yaowarat na protější chodník se rovná hotové sebevraždě. Bez asistence policisty by to snad nebylo možné ani na přechodu pro chodce.

Směrem k ulici Charoenkrung leží tzv. trh zlodějů. Úzké přeplněné uličky. Zde naopak seženete všemožné cetky od použitých kuliček do ložisek přes Hi-Fi techniku či vysloužilou skříň.

Bangkok je píseň, do které se zaposloucháte až na třetí, čtvrtý poslech. Taková, co vám posléze v srdci utkví navěky. Nepostupovat dle dobře míněné rady kamaráda, nikdy bych si zřejmě nevychutnal atmosféru Města andělů naplno a stěží tak podlehl jeho kouzlu. Už vím, co znamená rčení "Dobrá rada nad zlato". A také co si představit pod heslem "Vítejte v zemi úsměvů".




PHUDI - THAJSKÉ POJETÍ DOBŘE VYCHOVANÉHO JEDINCE

Thajci označují termínem phudi (phu = člověk, di = dobrý či příjemný) osobu vznešeného původu s dobrým vychováním. Od ní se vyžaduje nejen dobré chování, ale i vyjadřování a myšlení. Thajské děti jsou po generace vedeny svými rodiči a starci k tomu, aby si zasloužily pojmenování phudi. Se základy dobrého vychování jsou na základních školách seznamovány prostřednictvím učebnice vydané poprvé již v roce 1913. Současní teenageři jsou však rozvojem telekomunikačních prostředků silně vystavení vlivům západní kultury. A tak v dnešní době některá pravidla dobrého vychování přestávají vyhovovat. Navíc se tento termín dnes výsměšně používá i pro někoho, kdo se chlubí svým bohatstvím či vysokým postavením ve společnosti.

Zde je výňatek ze souboru pravidel dobrého vychování podle thajských představ. Zahrnuje tři aspekty vystupování - tělo, řeč a mysl.

VYJADŘOVÁNÍ TĚLEM

  1. Phudis jsou opatrní při pohybech svých končetin a těla. Když míjejí jinou osobu, dodržují od ní náležitý odstup. Je-li to osoba starší, která navíc sedí, skloní své tělo. Záměrně nesměřují svá chodidla na osobu jinou.
  2. Phudis si váží starých lidí. Například mají-li vzít předmět, který leží nad hlavou osoby starší, neučiní tak dříve, než požádají o svolení. Posléze poděkují.
  3. Phudis se nedotýkají těla jiné osoby - zejména dospělé - pokud to není jejich blízký přítel.
  4. Phudis se nepohybují v náhlém spěchu, aby něco nerozbili. Vždy mění svůj postoj vědomě a opatrně.
  5. Phudis nikdy druhé osobě jakýkoli předmět pouze nepřistrčí, či dokonce nehodí. Nabízenou věc drží v otevřené dlani a předávají ji přímo do ruky příjemce.
  6. Phudis neprocházejí před skupinou lidí, kteří něco sledují. Je-li to nevyhnutelné, předem si vyžádají souhlas.
  7. Phudis nedělají hluk, když ostatní pracují.
  8. Phudis nedělají hluk, když je ještě někdo další v domě.

ÚSTNÍ VYJADŘOVÁNÍ

  1. Phudis nepřerušují hovořící osobu, ale počkají, až řeč dokončí či přeruší. Je nepřípustné mluvit ve stejnou dobu jako jiný člověk.
  2. Phudis mluví potichu. Jsou-li hovořící osoby blízko sebe, není potřeba mluvit hlasitě.
  3. Phudis nikdy nenadávají.
  4. Phudis nejsou tvrdohlaví, když s někým nesouhlasí. Nejdříve se omluví, a poté klidně a logicky své stanovisko objasní.
  5. Phudis nepoužívají sprostá slova.

MYSL

  1. Phudis nenechávají svou mysl "bloudit" a utužují se modlitbou.
  2. Phudis nedávají najevo svůj hněv a učí se zklidnit svou mysl.

únor 2001


powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group