ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

KRAJINA SALVADORA DALÍHO

 

Kouzelný jihozápadní cíp Bolívie jako by ani nebyl z našeho světa. V rozlehlé oblasti tu žije jen minimum odolných lidí a velké množství (světe, div se!) plameňáků. Nejsou tu ani žádné cesty. Je to dokonalá pustina. Tady snad samotná bohyně Pača-Mama odhalila naši Zemi v její divoké nahotě - kouřící gejzíry, horké prameny i bublající bahenní jezírka, pestrobarevné laguny zasazené do měsíční krajiny v nadmořské výšce přes 4000 metrů. Tato krajina je mrazivě neskutečná - jen těžko lze uvěřit, že je realitou, a ne pouhým výplodem bujné fantazie extravagantního malíře Salvadora Dalího.


LIDÉ Z NEBES

V nehostinné pouštní krajině, někdy přezdívané "Tibet Jižní Ameriky", na jih a západ od městečka Uyuni nežilo nikdy v historii příliš mnoho lidí. V polovině 15. století vyslal vládnoucí Inka svého syna směrem na jih, aby dobyl všechny země, které tam nalezne. Celý jihozápadní cíp Bolívie snadno přičlenil k mocnému impériu bez prolití kapky krve. Zdejší extrémní podmínky však způsobily, že Inkové nikdy řídce osídlenou oblast účinně nekolonizovali. Již před jejich příchodem tu byli ajmarští indiáni, kteří žili na místech svých předků i přesto, že mráz, vítr i neúrodná půda činily životní podmínky mnohem obtížnější, než měli například indiáni na úbočí And. Tito zocelení lidé proto odolali i inckým pokusům o jejich asimilaci a sídlí tu v několika málo chudých vesnicích dodnes. Kromě pastevců zde pracují ještě horníci, kteří tu ze země dobývají cenné minerály ve zdejších dolech. Ty jsou patrně jedny z nejvýše položených na světě. Nad lagunou Celeste (modré, nebo též nebeské jezero) šplhá cesta až pod vrchol sopky Uturuncu, kde pracují horníci v dole na síru v nadmořské výšce 5900 metrů! Tato silnice spojující odlehlý důl s civilizací je položená ještě o několik set metrů výš, než údajně nejvyšší cesta světa v indickém Ladakhu (Kardung La 5602)! Lidé zde žijí tak vysoko, že se vrcholky zdejších vyhaslých sopek přímo dotýkají tmavomodrého nebe.

ZMRZLÍ PLAMEŇÁCI


V jihozápadní Bolívii v nadmořské výšce přesahující 4000 metrů žijí početné kolonie plameňáka chilského, jamesova a andského. Plameňáci se koncentrují okolo zdejších mělkých jezer, kde svým charakteristickým zobákem cedí drobné bezobratlé živočichy či řasy.

Při dvaceti stupních pod bodem mrazu by jen málokdo právě zde čekal opeřence, které si obvykle spojujeme s tropickými krajinami. Ale tito ptáci žijí na naší planetě údajně již dobrých třicet milionů let, tak proč by nepřežili nějakých dvacet pod nulou v bolivijské poušti? Právě díky extrémním podmínkám tu mají minimum nepřátel. V Bolívii žijí početné kolonie celkem tří druhů plameňáků: chilského (Phoenicopterus chilensis), Jamesova (Phoenicopterus jamesi) a andského (Phoenicopterus andinus). Plameňáci se koncentrují okolo zdejších mělkých jezer, kde svým charakteristickým zobákem cedí drobné bezobratlé živočichy či řasy, které tu rostou prakticky jenom pro ně. Plameňáci tu mají navíc to štěstí, že ani při neskutečných mrazech laguny nikdy zcela nezamrzají. Neustálý silný vítr a vysoký obsah minerálů drží vždy část hladiny v tekutém stavu, i když rtuť teploměru klesá hluboko pod nulu. Na ochranu plameňáků byla v oblasti více jak sedmi set tisíc hektarů vytvořena rezervace generála Eduarda Abaroye. Rezervace má chránit veškerou zdejší vzácnou faunu - více jak 80 vysokohorských druhů. V extrémních podmínkách tu žijí například ohrožené vikuně, nandu, kočky pampové nebo lišky.

BAREVNÁ JEZERA

Bolivijská jezera jsou opravdu malým přírodním zázrakem. Například laguna Colorada má červenou barvu nejen ve svém názvu, ale i ve skutečnosti. Až neuvěřitelně syté zbarvení mají na svědomí zdejší řasy a plankton. Těm se velmi dobře daří ve vodě, která je bohatá na minerály. Břehy rudě zbarveného jezera lemují zářivě bílá ložiska magnezitu a sádrovce. Usazeniny na dně jezera jsou také bohaté na nepatrné mikrofosilie používané při výrobě umělých hnojiv, barev, zubní pasty, plastů či ve farmacii.


Nedaleko osady Colcani těží místní sůl z vyschlého solného jezera Salar de Uyuni, které svou rozlohou více jak 12 000 km² připomíná spíše nedozírnou arktickou planinu. Přes den tu pálí oslepující slunce, v noci klesají teploty hluboko pod bod mrazu.

O sto kilometrů dále na jih leží magicky krásná laguna Verde - zelená laguna, která také nezůstává svému názvu nic dlužna. Její odstíny zelené se údajně v průběhu roku mění od světlé až po tmavou. Barvu má na svědomí vysoká koncentrace olova, síry, uhličitanu vápenatého a arzenu v jejím podloží. Toto magické místo přitahovalo i Inky, kteří vystupovali na nedaleký vulkán Licancabur. Na vrcholu údajně obětovali mladé chlapce, které tu nechali umrznout.

UMĚLCOVY SKÁLY

Už při příjezdu do koutu jihozápadní Bolívie, sevřené hranicemi s Chile a Argentinou, uvítá návštěvníky několik údolí se zvláštně poskládanými kameny - Valles de Rocas. Před jezerem Colorada se uprostřed pustiny tyčí bizarní útvary v čele se zvláštní skálou vytvarovanou větrem a erozí do podoby košatého stromu. Díky němu si útvar vysloužil název Arbol de Piedra - Kamenný strom. Sto kilometrů dále na jih se otevře pohled na mimozemskou krajinu zbarvenou pásy žluté, červené či šedé, které vypadají jak rozvláčné tahy štětcem. "Torza bývalých vulkánů byla jak namalovaná: z vyšší, třeba žluté žíly minerálů eroze pomaloučku, ale neúprosně odrolovává malé kousíčky horniny, tak vznikají barevné stružky kamínků a drtě, které se plazí svahy v místech největšího spádu elegantními oblouky," popisuje aridní krajinu Martin Mykiska v knize Pěšky, stopem, lodí Jižní Amerikou. Uprostřed planiny jsou pak rozesety mystické skalní útvary. Celá krajina jako by vypadla z obrazu mistra Dalího. Když se tu navíc den vystřídá s nocí a měsíc vrhne dlouhé zlatavé stíny, každý tu spolu se Salvadorem začne snít.
leden 2002
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group