ikoktejl

  • Vychází V sedle 4/2017

    Nové číslo je na stáncích od 9. listopadu 2017.

Editorial 4/2017

VS1704 titulkaPopelka s Juráškem. Už jsou tu zase. Hledám zimní fotografie koní a co na mne nevykoukne? Ta malá ušmudlaná a krásně drzá Popelka, co se na bílém Juráškovi prohání lesem. Byl to jeden z mých dětských snů. Jen tak se vyhoupnout na hřbet koně a cválat zasněženou bílou plání k obzoru. Tenhle sen si ze svého seznamu mohu odškrtnout. I když se přiznám, že při cvalu zasněženou plání myslím na všechno ostatní, jen ne na Popelku. Spíš se snažím odhadnout, co se pod sněhem skrývá a trochu se bojím, že nám to uklouzne…

Zato harmonie s koněm je sen, na kterém stále ještě pracujeme. Tedy hlavně já. Jeník vypadá celkem spokojený, z jeho pohledu vše bezvadně funguje. Má se dobře, má stádečko kamarádů, výběh, pravidelný přísun krmení. Jízdárna je následkem podzimních plískanic často pod vodou, tak jsou na programu hlavně vyjížďky a ty má moc rád. To jen já bych chtěla víc. Probudit v něm chuť k pohybu se mi zatím moc nedaří, je a zůstane línější pohodář. Ale různé hádanky a triky nás baví oba. Vymýšlet, jak se dostat k odměně, je prý lepší, než běhat někde dokola. No, vlastně má pravdu, ten náš Jenda.

Už léta je mým dalším snem toulat se nádhernou krajinou Islandu v sedle koně. Čirou náhodou jsem na psí akci narazila na kamarádku Lenku, které se přesně tohle podařilo. Měla kuráž za svým snem jít a dokázala ho uskutečnit. Do jejího vyprávění o létě stráveném u koní na Islandu se můžete začíst od stránky 16.

Nevzdávejte se svých snů a nebojte se je realizovat. Budu vám držet palce

Pavla Růžičková  
šéfredaktorka

Tagy: V sedle 2017 4

Editorial 3/2017

VS1703 titulkaJasně, že jsem jako malá holka byla zamilovaná do koní. Cpala jsem se do každého sedla, i když to byl třeba jen poník ve fotografickém koutku berlínské zoo. Milovala jsem všechno, jejich pohyb, jejich vůni, snad i ten hnůj. Pokojíček jsem měla vytapetovaný plakáty s koňskou tematikou až ke stropu  a ve škole jsem na hodinách fyziky snila o mustanzích.

À propos mustangové… Věděli jste, že v sousedním Německu již tři měsíce běží zajímavý experiment právě s mustangy? Patnáct trenérů se snaží z nedotčených koní, narozených v divočině, udělat jezdecké koně. O krocení dnes již naštěstí nemůže být řeč. Naopak, cílem je získat koně ke spolupráci. Nenásilně. Korektně. Trvale. S úctou k živé bytosti. S láskou. Pod dohledem kamer a veřejnosti. I když mne osobně podobné megaakce a show nelákají, musím přiznat, že mi zveřejňovaná tréninková videa přijdou nesmírně zajímavá. Samozřejmě, že je celá akce chytře marketingově vymyšlená a organizátorům jde o zisk. Ovšem sledování úspěchů a neúspěchů mladých mustangů mám určitě raději než záběry z jezdeckých závodů a jejich zákulisí. Ty často nemají s korektním přístupem ke koni moc společného. Bohužel.

Přeji vám příjemné čtení a chvíle v sedle. A vašim koním jen příjemné s vámi. Oni za to stojí.

Pavla Růžičková
šéfredaktorka

Tagy: V sedle 2017 3

Editorial 2/2017

VS1702 titulkaPřejít na články z časopisu V sedle 2/2017

Jako malou holku mě koně naprosto fascinovali, ať jsem byla kdekoli. (Ne že by se něco změnilo.) Moje matka to dokázala patřičně využít. Nechtěla pubertální slečna na dovolenou do hor do Slovinska? „A cestou se stavíme v Lipici, tam jsou nějaký koně nebo co,“ utrousila nenápadně. Počítám, že jsem měla z celé rodiny sbaleno jako první.

Koně jsem také pokaždé potřebovala vyfotografovat. Vlastní foťák jsem neměla, a tak se po týdnech čekání na vyvolání filmu rodiče nestačili divit, když třetinu jejich snímků z dovolené tvořily povětšinou rozmazané fotografie koní někde v dáli. (O funkci zoomu jsem si tenkrát mohla nechat zdát.)

Přitahovala mne hlavně hříbata. Nedávno jsem něco hledala v krabici starých fotek a nestačila se divit, kolik snímků hříbat jsem nasbírala. Umělecké hodnota veškerá žádná, ale při prohlížení jsem se zasnila a zkusila si představit, co se z těch hříbat asi stalo. Jak vyrostla, co dělala, zda sportovala, měla štěstí na dobré lidi nebo naopak pohnutý osud jako z románu? To už se nikdy nedozvím. Vy si ale můžete v našem rozsáhlém materiálu o hříbatech dočíst spoustu zajímavých a důležitých věcí.

Budu se těšit na vaše snímky koní z cest po celém světě, které jistě přijdou do naší soutěže. Stanu se zase na chvilku tou malou holkou a budu nad obrázky snít a představovat si, jaký mají ti koně život a co je čeká.

Mne i vás doufám čeká krásné jaro s koňmi. Už se nemohu dočkat toulek v sedle rozkvetlou loukou a voňavým lesem.
Ať vás provázejí spokojení koně, ať už vás osud zavane kamkoli.

Pavla Růžičková
šéfredaktorka

Editorial 1/2017

VS1701 titulkaPřejít na články z časopisu V sedle 1/2017

Každá chvilka je důležitá

Probojovala jsem se sněhem do stáje, silničáři tu ještě nebyli, snad pomáhají jinde. Jeník stojí spokojeně ve sněhu ve výběhu a okousává deku své stájové kolegyni. Sám má pravý huculský kožich, tak žádnou růžovou přikrývku nepotřebuje. Celkem ochotně však svou obalenou kamarádku opustí a ležérně sněhem dojde k východu z výběhu. Abych si snad nemyslela, že se na mne těší…
Vyrážíme na vyjížďku do sněhu, v blízkém lesíku větří divočáky jak pes. Vážně. Stříhá ušima, pohazuje hlavou, z vršku si zařehtá dolů na stádo. Na place se bez nálady šourá nová kobyla ze stáje. „Jdu na plac, nejdu dělat nic důležitého,“ říkala její jezdkyně, když jsme vyráželi ven. Pořád mi to vrtá hlavou. Mizernou náladu hnědky rozpoznám i z dálky. Každou chvíli má uši dozadu. Ani se jí nedivím, s tímhle postojem. Pro koně má význam všechno, znají jen tady a teď. U nás lidí by to mělo být stejné, je jedno co s koněm právě děláme, ať trénujeme nebo se jen mazlíme ve stáji, pro koně a jiná zvířata neexistují žádné nedůležité okamžiky. Kdyby tomu tak nebylo, těžko by se koně dokázali před miliony let rozšířit po světě, šelmy by je prostě sežraly. Pro koně je důležité všechno, pokud z nás cítí pravý opak, jsme pro něj nepřirození a nepochopitelní tvorové. Proč by s námi měl chtít trávit čas? Proč by nás měl následovat, stát se parterem a přítelem? Proto si pamatujte, každý okamžik s vaším koněm je důležitý. I když to vlastně platí pro celý život.

Krásné chvilky s koňmi vám přeje

Pavla Růžičková
šéfredaktorka

Tagy: V sedle 2017 1

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group