ikoktejl

  • Vychází Koktejl Special Léto v ČR

    Na stáncích od 2. července

Editorial Koktejl Special Bulharsko

SP1401 titulkaPřejít na články z Koktejlu Special Bulharsko

Bitva o budoucnost

Bulharsko, Polsko, Česká republika. Všechny tři země mají kromě slovanské krve společnou také slavnou historii. Ve své době šlo o státy, které dominovaly celému regionu. Pravda, v případě Čechů nebo Poláků to netrvalo příliš dlouho, ale Bulhaři měli našlápnuto na to, aby mocensky obsáhli celý Balkán. Jenže pak se na hranicích utvořila síla, které zkrátka nešlo vzdorovat, a Bulharsko pohltila na dlouhá staletí.

Také Bulharsko si prošlo svým národním obrozením, po němž následoval velký skok do nezávislosti. Ovšem to netrvalo příliš dlouho – opět jako v případě Čechů a Poláků. Komunistický výplach mozků pak na bulharském sebevědomí zanechal možná hlubší rýhy než pětisetleté turecké područí. Někdy se zdá, že jediné, co v lidech zůstalo ze slavné minulosti, jsou velmi silné rodinné vazby, které pomáhají překonat nástrahy života.

Dnes se tato balkánská země potýká s velkým odlivem své budoucnosti. Mladí lidé berou nohy na ramena, nechtějí žít v zemi prolezlé korupcí a klientelismem. Vstup do Evropské unie se pro ně stal šancí na nový začátek, který ale zavání koncem Bulharska takového, jaké ho známe. V roce 1989 mělo Bulharsko přes devět milionů obyvatel, odhady pro rok 2060 hovoří o 5,4 milionu obyvatel. Země tak nyní poprvé v historii nebojuje proti nepříteli, který se šikuje na hranicích. Bitva bude probíhat v poslaneckých lavicích a následně při demonstracích na náměstích (nebo obráceně), ale hlavně v srdcích těch, kteří daleko od domova jihnou při vzpomínkách na svou vlast, i těch, kteří v ní prozatím zůstali právě proto, že jejich vazby na rodinu jsou příliš silné.

Doufejme, že Bulharsko svou bitvu o budoucnost vyhraje a pravdu budou mít nakonec ti prognostici, kteří tvrdí, že 21. století bude na starém kontinentu stoletím východoevropských národů. Poláků, Čechů i Bulharů. 

Příjemné brouzdání překrásným Bulharskem vám přeje

Michal Dvořák
šéfredaktor

Editorial Koktejl Special ČR a SR

SP1303 titulkaPřejít na články ze Specialu Zima ČR a SR 2014

Celý život v jedné tašce

Strašně nerad nosím igelitku. Jednak mi vadí, že nemístně šustí ve chvílích, kdy má být posvátné ticho, třeba v čekárně u zubaře. Jednak mi zaměstnává ruku, která by pak nemohla být v pohotovosti, kdyby například klopýtla nějaká kolemjdoucí semifinalistka Miss. Jsou ale lidé, kteří na igelitky nedají dopustit. Například slavný cestovatel a etnograf Miloslav Stingl málokdy vyrazí z domu bez svých oblíbených „stinglovek“. Je to jeho příruční kápézetka, která se mu osvědčila všude ve světě. Má v ní léky, kulicha, náhradní prádlo a další potřebné věci. A proč v igelitkách? Protože mu tyto ošuntělé tašky nikdo neukradne.

Existuje ještě jedna skupina lidí, kterým jsou igelitky nerozlučnými družkami. Ti bez domova. Někomu stačí jedna, jiný jich s sebou na svých toulkách městem vláčí třeba šest. Prohodil jsem pár slov s jedním nijak zvlášť zanedbaným mužem, kterému jsem přispěl na chleba (koupil si nakonec koblihy). Zajímalo mě, zda má ve svých čtyřech igelitkách nějaký systém, jako mají systém i domácnosti nás, kteří máme kde bydlet. Měl. První mu byla prádelníkem a botníkem, druhá koupelnovou skříňkou a zároveň špajzkou, třetí komorou se všelijakým harampádím, nástroji a nářadím, které tak člověk může k životu potřebovat. Obsah poslední tašky mi prozradit nechtěl. Nenaléhal jsem, ale vrtalo mi to hlavou. Nakonec jsem skončil u dvou verzí. Měl tam knihy, ale styděl se to říct, protože knihy v našich očích tak nějak k bezdomovci nepatří. Anebo tam měl prostě vzpomínky. Něco, co mu připomínalo časy, kdy měl moderní prádelník, skříňku nad umyvadlem plnou kolínské, a kdy si mohl sednout v parku a číst knihu, aniž by budil pohoršení. Ani jemu starou igelitku nejspíš neukradnou. Nikdo netuší, jak je pro něj cenná.

Pokud teď v čase předvánočním potkáte strhaného ušmudlaného člověka, který bude ověšen igelitkami, zvažte, zda mu na svátky nepřispět několika drobnými či aspoň dobrým slovem. Pozor ale, aby to nebyl někdo, kdo se ještě na poslední chvíli snaží chytit Ježíška.

Příjemné svátky s Koktejlem Special vám přeje

Michal Dvořák
Šéfredaktor

Editorial Koktejl Special Nizozemsko

SP1302 Titulka

Přejít na články z Koktejlu Special Nizozemsko

Hrdí, otevření, pragmatičtí

Nizozemsko, země grachtů, tulipánů a větrných mlýnů? Ano, hlavně pro turisty. Z novin se o něm ale dočteme nejčastěji jako o zemi otevřené imigrantům. Mnozí odpůrci multikulturalismu si klepou na čelo a zvedají varovně prst: „Nizozemsko jednou špatně skončí! Asi nemají pořádný vztah ke své zemi.“ Skutečně?

Otevřenost Nizozemců má kořeny v 16. a 17. století, kdy se vrhli do boje za svou nezávislost. Úspěšně. V následujících dekádách a staletích pak poskytovali útočiště imigrantům z národů, které tolik štěstí neměly. Často šlo o vzdělance či obchodníky, kteří se nemohli doma dostatečně uplatnit. V Nizozemsku ano. Nizozemci jsou totiž lidé pragmatičtí, a tak věděli, že sice budou muset chvíli trpět odlišné kulturní zvyklosti imigrantů, ale že tito lidé ve výsledku jejich zemi obohatí. A tak se skutečně stalo a země kvetla do krásy i věhlasu. Lidé si zde zvykli na kulturní odlišnosti a máloco je překvapí. Ale že by však ke své zemi proto neměli vztah? Bláhovost! Právě Nizozemci jako málokterý národ vědí, co slovo „země“ skutečně znamená. Velkou část své půdy museli vyrvat moři, aby ji mohli obdělávat. A rvou se o ni dál.

Jsem si ale vědom toho, že situace se oproti minulým desetiletím přeci jen změnila. Ne vždy totiž patří noví imigranti k elitám svých národů a jejich podíl na rozvoji země je sporný. Věřím však, že Nizozemci jsou lidé natolik sebevědomí, že se s těmito nástrahami současnosti vyrovnají se ctí.

Příjemné čtení vám přeje

Michal Dvořák

šéfredaktor

 

Editorial Koktejl Special Turecko

SP1301 titulka

Přejít na články z Koktejlu Special Turecko

Ještě o nich uslyšíme

Ruku na srdce, málokdo z nás by o Turecku řekl, že jde o moderní a technologicky vyspělou mocnost, která by měla světu diktovat trendy. V souvislosti s maloasijskou zemí nás často napadají spíše slova jako divokost, živelnost, patriotismus, pohostinnost, ale také třeba nespolehlivost a lehkomyslnost. Asi proto, že na očích máme hlavně výbuchy vášní tureckých fotbalových fanoušků a obratné ruce mistrů kebabů.
Podle některých odborníků ale Turecko dospívá v jednu ze tří světových velmocí, která bude hrát klíčovou roli v celé Eurasii podobně jako kdysi Osmanská říše. Významný americký prognostik George Friedman věří, že se Turecko za několik dekád stane jakýmsi mluvčím i hybatelem celého islámského světa a že se po rozpadu Ruska (!) bude s evropskou velmocí Polskem přetahovat o někdejší sovětské satelity ve východní a jižní Evropě.
Že vám to k prodavačům šiškebabu nějak nesedí? Může být. Pravdou ale je, že Turecko ve velkém investuje do infrastruktury na východě země a zajišťuje si tak výhodné energetické kanály z ropných rájů. Ve stagnující Evropě sice jsou miliony Turků v zástěrách a montážních halách, ale další statisíce jich studují na věhlasných univerzitách a získávají praxi v managementu. Turecko se tak propříště nebude snažit zavděčit Evropě. Se zdroji z východu, novou elitou a obrovským výrobním potenciálem bude naopak tím, kdo si bude své obchodní partnery i spojence pečlivě vybírat.
Příjemné čtení o probouzející se velmoci přeje

Michal Dvořák
šéfredaktor
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group