ikoktejl

  • VYCHÁZÍ KOČIČÍ PLANETA 1/2017

    Na stáncích od 3. února 2017.

Editorial 1/2017

KP1701 titulkaPřejít na články z Kočičí planety 1/2017

Před pěti lety jsem dávala dohromady první číslo Kočičí planety a myslela jsem si, že to bude jen jakýsi„kočičí speciál“ magazínu Koktejl, občasník, který nás občas zavede do světa sametových tlapek. Jenže pak vzaly můj osud do svých tlapek kočky. Náš kocour Manfréd dostal posilu v podobě kočky Mícy, která si nás vybrala sama a která by nemohla být odlišnější než on. Náš společný život je od té doby jedna velká výzva a mně je víc než jasné, že o kočkách je a bude stále co psát. Za posledních pět let se z občasníku s názvem Kočičí planeta stal nejprve čtvrtletník a následovně dvouměsíčník. Vyšlo 22 vydání, což je 1496 stran, a přitom mám stále pocit, že jsme toho ještě tolik neřekli a nenapsali. Stále se objevují nové úžasné příběhy, nové poznatky o našich průvodcích v hebkých kožíšcích, o jejich životě, historii, potřebách...

Další pětiletku s Kočičí planetou proto začínám s radostí a jistotou, že máme stále o čem psát. Má práce je o to krásnější a veselejší, že na druhé straně jste vy – čtenáři. Čtenáři Kočičí planety, kteří na každé vydání reagují, nebojí se ozvat, zeptat, posílají fotografie svých milovaných kočiček do soutěže nebo i jen tak, pro radost. Když jsem to posledně říkala svému kolegovi z jiného periodika, tak mi nevěřil. „Oni ti vážně píšou? Jen tak? I do poradny?“ Bojím se domyslet, co tím chtěl říct. A nechci si ani představit, jak bych pracovala bez vaší podpory. Lidé kočičí jsou prostě stejně jako kočky milí a bezprostřední a jsem za to ráda.

Také se vám líbí ten pozitivní obrázek? Představte si, že ho namalovala Žaneta Miženková a nazvala příhodně Kočičí planeta, aniž by o našem časopise měla tušení. Když ho vystavila na sociální síti, hned se jí ozvalo několik našich čtenářů a díky nim se teď můžeme obrázkem potěšit všichni společně.

Ani jsme nestihli vyhodnotit fotografie z jedné soutěže a již pro vás máme další. A co víc, čeká nás další hlasování o kočku, která bude mít právo zdobit titulku příštího vydání. Do boje se vydalo 15 kočičích krasavic a krasavců, neváhejte je podpořit svým hlasem na našem facebookovém profilu.

Takže vzhůru do další kočičí pětiletky, je mi potěšením

Pavla Růžičková
šéfredaktorka

Editorial 6/2016

KP1606 titulkaPřejít na články z Kočičí planety 6/2016

Tak nám zase jeden rok pomalu končí a další začíná. Pro mnohé to je okamžik vhodný k zamyšlení, vzpomínání, co se povedlo, a bilancování, na co bychom raději zapomněli… Tyto stavy já osobně mívám šestkrát do roka, vždy když sedím nad dalším číslem, které se chystám posledním klikem myší poslat do tiskárny, a poněkolikáté se sama sebe ptám, jestli už můžu. Je vše v pořádku? Nezapomněla jsem na nic? Nevynechala jsem něco? Bude se vám časopis líbit? Není ta kočka na titulce moc sladká? S posledním hrnkem silného čaje si nakonec dodám odvahu a udělám poslední krok. Můj pohled zabloudí k našim kočkám, které mi dělají společnost. Žádné pochybnosti nemají. Zvlášť Manfréd je přesvědčený, že je středobodem vesmíru a my všichni jsme na světě jen pro jeho potěšení.

Tohle jeho kocouří sebevědomí mu tiše závidím. Já někdy mívám dokonce i pochybnosti, jestli se o pana kocoura starám dobře. Nemá žádné sofistikované elektronické hračky ani vlastní fontánu. Nicméně poslední dobou tráví dobrovolně doma mnohem víc času než dříve, tak si říkám, že mu je s námi dobře.

A protože Kočičí planeta právě završuje pátý rok svého života, tak věřím, že ji děláme dobře. Každopádně ji pro vás tvoříme s láskou a stále s větším nadšením. Na základě vašich dotazů a ohlasů vám jako dárek opět přinášíme soutěž o kočku na titulku Kočičí planety. Pokud jste přesvědčeni, že zrovna ta vaše kočka je ta pravá, pak honem nalistujte stranu 12. Přeji vám moc štěstí nejen v soutěži ale i v novém roce a pevně věřím, že nás i nadále bude životem provázet láska ke kočkám, která nás spojuje.

Pavla Růžičková

 

Hledáme kočku na titulku

POZOR!!!

Opět pro vás připravujeme velkou předplatitelskou soutěž o kočku na titulku!!!

Máte doma krasavce nebo krasavici, co se nebojí fotit?

Foťte, vybírejte ten nejlepší záběr a připravte se na 2.12., kdy vyhlásíme podmínky soutěže.

Na titulku KOČIČÍ PLANETY totiž patří zrovna ta vaše krasavice!

soutez-titulka

Editorial 5/2016

KP1605 titulkaPřejít na články z Kočičí planety 5/2016

Naším tématem je tentokrát strach. Takový, který vás odzbrojí, zježí vám chloupky po celém těle a orosí čelo. Lidé se bojí všeho možného, někteří i koček. I kočky se bojí. Vysavače, přepravky, veterináře, návštěvy, neznámého prostředí.

Já se koček nikdy nebála. Ani žádných jiných zvířat. Moje matka dodnes ráda všem vypráví, jak jsem už jako batole neustále obtěžovala cokoli, co se hýbalo a mělo srst, peří nebo šupiny. Panenky, pastelky ani autíčka mne nezajímaly, po kapsách jsem prý neustále měla veškerou havěť (berušky, žížaly, žabičky a další úžasná stvoření), nebo aspoň piškoty, abych měla zvířátkům co nabídnout. S kočkami to byla oboustranná fascinace, na naši zahradu či chatu v mé přítomnosti začaly docházet toulavé nebo sousedovy kočky, o jejichž existenci zatím rodiče neměli tušení. Nechaly se hladit, muchlovat, krmit piškoty a usínaly se mnou v kočárku. Maminka tenkrát možná měla strach, ale moudře to nechala na matce přírodě.

Ale strach díky zvířatům znám víc než důvěrně. Strach o ně. O kocoura, co nepřišel domů, o naši bláznivou fenu, která bezhlavě skočila do křoví za divočákem… Posledně jsem se vracela pozdě domů, zbytek rodiny byl na prázdninách, doma jen já a zvířata. U dveří mne vítal kocour a když zvedl hlavu, tak se mu na krku rozevřela rána jak od tygra. Šrám od koutku tlamy, přes celý krk až na prsa. Skoro nekrvácel, ale měla jsem pocit, že mu musí ta hlava upadnout. Doktora už jsem nesehnala, tak jsem mu aspoň poslala sms, ať mne ráno čeká se strašně zraněným kocourem. Manfréda jsem provizorně ošetřila a šílená strachem v polospánku počítala hodiny do otevření ordinace. A ráno? To už mi bylo zle i fyzicky. A kocour? Ráno se nadlábl a u doktora se blahosklonně nechal prohlídnout. Rána v kožichu se sama zatáhla, skoro nešla najít a já zas byla za hysterku. Dostala jsem panáka a doktor se smál, že aspoň budu mít o čem psát.

Přála bych vám v soužití s kočkami jen krásné zážitky a stejné dobré konce, jako jsem zažila já.

Pavla Růžičková

Hledat v článcích

titul
ročník
číslo
stát
kontinent
autor

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group