ikoktejl

  • Vychází Kočičí planeta 3/2018

    Na stáncích je k dostání od 1. 6. 2018

Editorial 4/2016

KP1604 titulkaPřejít na články z Kočičí planety 4/2016

Říkal náš Manfréd, že tento způsob léta je pro kočky fajn. Žádná přehnaná vedra, dost sluníčka, vánku a deště. Tedy ne že by si přímo liboval v dešti, ale po dešti roste tráva. A v trávě je živo. A na trávě taky.

Manfréd zodpovědně každé ráno obchází své teritorium, které čítá odhadem asi šest zahrad. Někdy sleduji z balkonu, jak jeho štíhlá zrzavá postava vyráží přes ploty. Vídám ho u sousedů lovit v okrasné trávě u rybníčku malé žabičky. Ve druhé zahradě sedává na vysokém pařezu po staré bříze a pozoruje kosy na udržovaném anglickém trávníčku. U nás na zahradě začala k jeho velkému potěšení pastevní sezona morčat. Pasou se v bytelném výběhu s krásným domečkem. Tedy na jeho vkus má ten domeček moc příkrou stříšku, protože se na ní nedá tak dobře válet jako na houpačce u dalších sousedů. Manfréd ven vychází ve svých pravidelných hodinách a pak se spokojeně vrací domů na gauč. Svůj režim změní maximálně, když je na zahradě party, tu si nenechá nikdy ujít. Chová se prostě přesně tak, jak popisujeme v článku o teritoriálním chování koček.

Kromě tajů kočičích revírů tentokrát píšeme i o tom, co potřebuje kočka v létě, zda je lepší krmit granulemi nebo konzervou, nebo jaký je život kočičích seniorů.

Přeji vám i vašim chlupatým miláčkům krásné léto plné napínavých příběhů a dobrých konců

Pavla Růžičková

Editorial 3/2016

KP1603 titulkaPřejít na články z Kočičí planety 3/2016

Kočka je nejlepší přítel člověka.

Souhlasíte? Byla bych hlasovala pro psa, ale když jsem připravovala článek o blahodárných účincích života s kočkou, tak jsem se sama přesvědčila. Jen bych ještě doplnila, že naše kočky praktikují léčbu neklidem. Vždy, když se zdá, že je moc klidu, tak nám převrátí byt a život vzhůru nohama.

A především jsou každá úplně jiná. Silné individuality. Manfréd je typ protřelého světáka. Nic mu není cizí, ničeho se nebojí, miluje společnost a rád je u všeho. Krást jídlo je pod jeho úroveň, to si raději něco uloví nebo si odskočí k sousedům. Ellie je Míca machna domácí. Pěkně vše dle pevného řádu, čas na krmení se musí dodržovat a pak je potřeba se řádně vyspat. Zdánlivě bez ducha a bez nápadu se povaluje, kde se jí zrovna líbí a tváří se neškodně. Což se ovšem změní ve chvíli, kdy dostane hlad, což je asi hodinu potom, co slupne celou kapsičku. Nic před ní není jisté a nenechá se nachytat při činu. Neobstojí chleba v igelitovém pytli ani bábovka přiklopená skleněnou mísou. Zbytek dne se s nacpaným břichem opět líně válí a tváří se jako neškodná dekorace. Prostě miláčci, co vám budu vyprávět.

Život bez koček by byl smutný a chudší. Ten můj rozhodně. Ale k tomu doufám nikdy nedojde. Stačí, když vidím obrázek kotěte a hned přemýšlím, jestli by se ještě nevešlo…

Přeji vám krásné léto s milovanými chlupáči na klíně.

Pavla Růžičková

Editorial 2/2016

KP1602 titulkaPřejít na články z Kočičí planety 2/2016

Je jaro, toto období mám moc ráda, na zahradě kvetou první kvítka, ptáci štěbetají od rána a především už nevstávám za tmy. I když podle našich koček očividně vstávám pozdě. Přišlo na ně jaro, obcházejí teritorium, což je v případě kočky zahrada naše a v případě Manfreda ta naše a všechny sousední, řvou mi pod oknem a po ránu mají hlad. Potřebují nakrmit. A hned, aby se pak mohly s plnými bříšky válet celý den na sluníčku. Míca si hlasitě stěžuje na chodbě, že chce jíst, aby náhodou nezhubla své barokní tajli a já si zase v duchu slibuji, že už jí vážně dám na dietu. Tedy nejprve ji musím zvážit, prostudovat složení krmiva, a pak ji hlídat, aby snědla jen svoji porci. To Manfréd se nezdržuje nějakým stěžováním, hrdě vejde do ložnice, i když si jsem jistá, že ví, že sem nesmí. Skočí mi do postele, kde za sebou nechává špinavé otisky tlapek, a tře si svou mokrou hlavu o moji. Brr. A za uchem má klíště. Tenhle aspekt jara teda ráda nemám. Že já jsem nevstala už na Mícy naléhání, dobře mi tak. 

Počítám, že jste na tom stejně, proto vám přinášíme článek o tom, co s kočkami dělá jaro, jak se vypořádat s invazí klíšťat nebo blech, návod na výrobu originálního pelíšku ve tvaru žraloka. Vyzkoušený na vlastní kůži a ověřený přísnou výstupní kontrolou našich koček. Nejtěžší je nastříhat materiál, věřte mi, zvlášť když vám pomáhá jeden akční zrzavec.

Krom jara a koček miluji také příběhy. Nejraději ty s dobrým koncem samozřejmě. A jsem moc ráda, že díky Kočičí planetě mohou prožívat i příběhy vaše. Libovala jsem si, když jsme fotografovali Fifinku na poslední titulku, že můžu nakouknout domů k jiným milovníkům koček a přinést vám příběh o kočce z titulky. Nebo článek o životě se servalem a karakalem. Rozhodli jsme se v tom pokračovat a navštívit zase další domov a vyslechnout si další kočičí příběh. Protože jako nejsou obyčejné kočky, nejsou ani obyčejné příběhy.

Přeji vám krásné jaro a příběhy s dobrým koncem

Pavla Růžičková

Editorial 1/2016

KP1601 titulkaPřejít na články z Kočičí planety 1/2016

Už jsem přiznala, že bych někdy chtěla být kočkou.

Zvlášť teď v zimě, ráno dlouho spát, válet se, hledat ty nejteplejší a nejměkčí místa, nechat se rozmazlovat... Tedy kočkou domácí, milovanou. Být kočkou venkovní není v zimě žádná výhra, spíš boj o holý život.

Jsou ale situace, kdy i ty milované domácí kočky musejí bojovat. Ne přímo o holý život, ale o své místo v rodině, o své jistoty, o naší lásku. Proč? A kdy? Stačí, aby do vašeho života vstoupil nový člověk a život kočky se rázem vzhůru nohama. Slabší kočičí povahy vyděsí i obyčejná návštěva, která se dlouho nezdrží, kočka i tak v tichosti zmizí a objeví se až druhý den. Jiné mohou nového člena rodiny ignorovat nebo s ním dokonce bojovat. Co všechno může nastat a jak takové situace řešit, vám prozradí materiál na téma Nový člověk v životě kočky.

To taková Fifinka, naše kráska z titulní strany, měla v den focení celkem jasno. Fotografa, který ji bez kousku studu rušil při dopolední siestě, naprosto ignorovala. A na svého majitele, který se ji snažil pomocí všech možných hraček a mávátek lépe naladit, koukala značně shovívavě. Její pohled jako by říkal „tak chlapče ukaž, co ještě umíš“. Inu člověk míní, kočka mění. A Fifinka dál kraluje ve svém malém, ale oddaném království. Přála bych všem kočkám lásku a péči, kterou má ona.

S přáním krásné zimy

Pavla Růžičková

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group