ikoktejl

  • Vychází Kočičí planeta 3/2019

    Na stáncích od 4. června.

Editorial 5/2018

KP1805 titulkaNávrat k přírodě se ukázalo být zajímavým tématem a byla jsem moc ráda za tu záplavu krásných koček, co mohou být na chvíli venkovní šelmou. I z fotek bylo vidět, že to jsou kočky milované, opečovávané. Jsem přesvědčená, že i kastrované. Opravdu pevně věřím, že naši čtenáři kočky milují a že jim, snad i díky přispění Kočičí planety také rozumějí. A pokud kočky chodí ven, tak se jejich majitelé postarají nejen o bezpečí kočky samotné, ale také o zamezení nechtěného množení.

Při práci na tomto vydání jsem se osobně setkala s lidmi, kteří svůj čas a energii věnují kočkám v nouzi. Pokaždé to pro mne byl velmi hluboký a silný zážitek. Bojují statečně a obětavě, přesto nepropadat zoufalství tváří v tvář nekončícímu přívalu nechtěných koťat je musí stát obrovské úsilí. Začínám se klonit k názoru, že návštěva útulku by měla být povinná pro každého majitele kočky. Snad by pak všichni pochopili, že kočka opravdu nepotřebuje mít aspoň jednou za život koťata. A že dopřávat jí „svobodný“ venkovní život bez péče a ochrany není nic jiného než čirá nezodpovědnost.

Naštěstí dobří lidé nevyhynuli a stále více je jich ochotných dát šanci kočce z útulku. A věřte, že to rozhodně stojí za to, vím, o čem mluvím. Náš Manfred je z útulku a Ellie je toulavka přímo z ulice. Neměnila bych. Jsou to mimořádné osobnosti. Za každou takovou kočkou se skrývá příběh, a právě ten nás zajímá, proto právě nyní startujeme další soutěž o titulku, tentokrát výhradně pro kočičí krásky s útulkovou minulostí. Věřím, že zveřejněním jejich příběhů pomůžeme přesvědčit ty, kteří pořízení kočičky zvažují, že útulkářky jsou dobrou volbou. Zaslouží si trochu vylepšit pověst. Ony za to rozhodně stojí.

Více o soutěži o titulní stránku Kočičí planety naleznete na stránce 12.

S přáním krásných dnů s kočkou

Pavla Růžičková

PS: Nejtěžší pro mne bylo nepodlehnout a neodnést si z útulku další kočičku. Vzhledem k mému pracovnímu nasazení by to bylo nezodpovědné, ale vydržte to…

Editorial 4/2018

KP1804 titulkaUrčitě to také znáte. Mě se to stalo v Rakousku. Krásný hotel, nádherné horské jezero, majestátní horské štíty nad ním, ale pořád tam něco chybělo. Došlo mi to až při návštěvě místní palírny, když nám majitelka vysvětlovala, jak z ovoce dělá ty nejlepší pálenky. Vešla ze zahrady a neomylně skočila na jedinou židli v místnosti. Mourovatá Muschi. Jako by do skládanky zapadl poslední dílek. Teď to bylo perfektní. Bez kočky je sebekrásnější místo, dům, život podivně prázdný, smutný, neúplný, nemyslíte? Pro mne to platí určitě.
 
Letní číslo, které zrovna držíte je plné koček a tipů, jak to zařídit, aby váš společný život byl ještě lepší. Víte, na co se koukat, abyste pouhým pohledem dokázali odhalit začínající zdravotní problém u kočky? Jak zařídit, aby byla kočka na zahradě v bezpečí? Jaké pokojové rostliny jsou pro ni jedovaté? Jak nejlépe skladovat její krmení? Nebo jakou drobností můžete vylepšit vztah s vaší kočkou?
Přeji vám příjemné čtení, krásné léto a ať kočky provázejí vaše kroky. Jak se také můžete dočíst, i car věděl, že přinesou do paláce štěstí. A když už je potkáte, nezapomeňte je vyfotit do naší aktuální fotografické soutěže, která nese název Návrat k přírodě.
 
Pavla Růžičková

Editorial 3/2018

KP1803 titulkaVlažné letní noci a společná pohoda na zahrádce. Tak přesně kvůli tomu se těším na léto. Na kvetoucí kytky kolem, na houpací křeslo a kočku v náručí. Obě naše kočky mou letní zálibu sdílejí, i když každá jen část. Manfred miluje zahradní houpačku. Takovou tu velkou, pohodlnou, s polštářem. Rád se houpe. Cíleně se rozběhne a svým skokem houpačku rozhoupe, pak se uvelebí a nechá se kolíbat. Když houpačka zpomalí pod jeho vkus, není líný seskočit a celý manévr zopakovat, jen aby se znovu pohoupal. Je to prostě požitkář.

To Míca má zase stejně jako já ráda kytky. Na jaře spolu někdy bojujeme, protože mi sem tam vyhrabe čerstvě zasazené sazeničky. Vysazená je třeba na afrikány, ty musím mít jen v truhlících, na které nedosáhne. Asi má pocit, že se na zahradu nehodí, každopádně je vždy neomylně vypleje. Ale třeba levanduli přímo miluje. Kolikrát už jsem ji pozorovala, jak levanduli očichává, šťouchá do ní nosíkem, slastně přivírá oči a otevírá tlamičku. Je to dáma s vyhraněným vkusem.
 
Jsem vděčná za ty vzácné chvíle klidu, které strávíme společně. A také jsem ráda, že se nemusím bát, že by zahradnická vášeň naší Míce mohla být osudná. Informovala jsem se a jedovaté rostliny, které by ji mohly ohrozit, ze zahrady vykázala. Nemůžu sice v tomto ohledu vyplenit všechny zahrady v sousedství, ale aspoň doma jsem nám zařídila bezpečí. A vám přinášíme informační plakát o jedovatých rostlinách, abyste také věděli, co na vaše miláčky může číhat.
 
Přeji vám krásné léto a ničím nerušenou pohodu s vaší kočkou
 
Pavla Růžičková
šéfredaktorka

Editorial 2/2018

KP1802 titulkaPřejít na články z Kočičí planety 2/2018

Stále si přesně vybavuji, jak jsem ho poprvé držela v dlani, tu malou ukňouranou rezavou kuličku. Na vůni malého kožíšku. Přivezli jsme ho z vesnice, kde ho jeho máma povila ve staré garáži. Byl malý, ale nebojácný. Neváhal zaprskat a „seřvat“ každého, kdo se mu nelíbil. Děti ho pojmenovali Many po postavičce velkého huňatého mamuta z Doby ledové, která byla zrovna velkým hitem. Bylo krásné pozorovat, jak se dnem ze dne mění, roste a sílí. Jen to proběhlo nějak strašně rychle, přála bych si vrátit čas.

Oproti animovanému mamutovi z pohádky, ale náš Many moc nevyrost. Místo mohutného huňatého kocoura máme drobného, štíhlého a neohroženého lovce. Jeho sebevědomí bylo a je nebetyčné, jeho lovecké úspěchy mimořádné, a tak se z Manyho stal Manfréd. Podle pilota Manfreda von Richthofena, neohroženého Rudého barona. To mu už zůstalo a nemohl by mít jméno přiléhavější. Jeho okouzlující šarm, inteligence a neohroženost ho neopustila ani teď, když už je v nejlepším, raně pozdním kocouřím věku. A loví stále, dělá svému jménu čest. Přes zimu si dal přestávku, ale s jarem náš rudý baron zase vyráží do svého rajonu.
Přeji vám krásné jaro plné nezapomenutelných zážitků s vašimi kočičími miláčky každého věku.
 
Pavla Růžičková
šéfredaktorka
 

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group