ikoktejl

Severní Amerika
Tag: Severní Amerika Nalezeno 13 výsledků.
Tag: Severní Amerika Řazení

Mráz přítel člověka

Mráz přítel člověka

TEXT: MICHAL DVOŘÁK, FOTO: PETR HORKÝ

„Jak často slýchám, že jsem blázen? Prakticky denně. A nejčastěji to říká, sice s úsměvem a laskavě, moje žena,“ směje se Petr Horký. Sotva totiž zdolal severní točnu, začal plánovat přechod Grónska.

Přejít největší ostrov světa z východu na západ není nic jednoduchého, ale také nic, co by nešlo zvládnout. Pokusit se o to může každý. I vy. Než ale vkročíte na grónský ledovec, musíte splnit několik zásadních podmínek. Bez nich se stanete věčnou součástí nekonečné ledové pustiny.

Číst dál...

Prales s vůní vanilky

Prales s vůní vanilky

TEXT A FOTO: PETRA JEŽKOVÁ

Totonakové jí říkali caxixánat, Mayové zizbic a Aztékové tlil-xochitl. Černý květ čili vanilka. Přestože je tato aromatická rostlina původem ze Střední Ameriky, tak dnes už v Mexiku zůstalo posledních šest farem. Do jedné z nich jsme se podívali.

Malý bílý náklaďák drnčí po děravé silnici. Tilman a Lucy mě měli vyzvednout v sedm ráno. Přijeli ale pozdě, jak je v Mexiku dobrým zvykem. Přesně řečeno později o dvě kávy a jednu krátkou procházku se psem (rozhodla jsem se nevzít si hodinky ani mobil, a tak měřím čas jinak). „Proč vanilka,“ ptám se Tilmana. „Je to po šafránu druhá nejdražší rostlina, která se ve světě pěstuje.“ Asi pěta¬padesátiletý Němec přišel do Mexika před mnoha lety studovat archeologii. Pracoval na vykopávkách v Yucatánu. Pak ztratil práci, rozvedl se a málem se vrátil do Německa. Ale to by podle něj bylo jen fracaso (totální prohra). Tilman je každým coulem Němec a vždy bude, i když jeho domov už je v Mexiku. Jeho přítelkyně Lucy zdědila pozemky (tedy spíše pořádný kus neprostupné džungle) v oblasti Huasteca Hidalgo, pár hodin severně od Ciudad de México. A odvážný archeolog se rozhodl, že zkusí něco úplně jiného. Zasadil vanilku.

Číst dál...

Tady teče krev

Tady teče krev

TEXT A FOTO: JAN SOCHOR

Kult palo je prastarou šamanskou formou komunikace mezi Bohem, živými a mrtvými. I přes pětisetletý tlak křesťanství tu rituály dovezené na ostrov černými otroky mají svoje místo.

Arriba – Palo – Juramento – Eróóó! Naléhavý chrčivý hlas bruja naráz vyplnil celou svatyni až po strop. Horký vzduch plný tabákového kouře se zavlnil. „Arriba-N--ganga-Juramento-Eróóó,“ zopakovaly modlitbu stejně úpěnlivě hlasy z druhého koutu místnosti. Žluté plamínky svíček se jakoby leknutím zatřepotaly ve tmě. Táhlé zvuky zpěvu se jako stužky kouře obtáčejí kolem zčernalých misek na podlaze. Nadechl jsem se a potopil se do písně kubánského bruja.

Vápnem nabílené stěny pokrývají vlhké fleky. Sůl mě štípe do očí, všichni – natlačeni až na zeď – se silně potíme. Na malém prostoru obřadní místnosti, spoře osvětlené svíčkami, se nás tísní asi dvacet. Muži, ženy, děti. Černé paže, černá záda a černé boky. Kloužeme vzájemně po svých zpocených tělech. Čicháme se zblízka.

Na podlaze, mezi mokrými otisky bosých chodidel, svíčkami a květinami stojí několik hliněných kotlíků plných různých klacíků a podkov. Jsou potřísněné černým mastným gelem, jakoby polité asfaltem. Na stěně visí zažloutlá fotka v rámečku. Vedle ní uslzená soška Panny Marie, pod ní trůní tlustý Buddha z růžového porcelánu. Po zdi se v šeru plazí pravěké kresby hadů a lebek.

Klečící muž s rudým šátkem přes oči tápavě, s nejistotou slepce zvedl hlavu. Po nahých zádech mu stékají krůpěje potu a jako oranžové blýskavé perličky padají na špinavou betonovou podlahu. Je to jeho velká chvíle. Jeho obřad, jeho přísaha. Rayamiento.

Číst dál...

U nás v zapadákově

U nás v zapadákově

TEXT: LILY FLYTE

Trpím slabostí pro zvláštní místa. Nablýskaná centra měst a perfektně střižené trávníky ve mně vyvolávají úzkost. I proto jsem si místo New Yorku nebo Kalifornie vyhlédla Jižní Dakotu.

Jižní Dakota? Kde to je? Tak často reagují samotní Američané, když slyší jméno tohoto liduprázdného území na západní hraně Velkých plání. Případně ho se smíchem označí za „fly-over state“, místo, kde málokdo byl, ale díky němuž trvá cesta mezi uzly na západním a východním pobřeží tak proklatě dlouho. Místní jsou si ovšem své pověsti zapadákova moc dobře vědomi a jsou na ni patřičně hrdí. Od dob Divokého západu se tady toho moc nezměnilo. Během pěti měsíců, kdy jsem žila v městečku jménem Custer, se mi opakovaně zdávalo, že žiju ve westernovém románu. A to nejen ve spánku.

Číst dál...

Barevná pustina

Barevná pustina

TEXT A FOTO: KATEŘINA A MILOŠ MOTANI

 

Divoký západ nás uchvátil. Svými nekonečnými dálkami, svými až neuvěřitelnými tvary, pestrostí krajiny i těmi nejpůsobivějšími barvami. Návštěva Ameriky změnila úplně náš život.

Číst dál...

Ostrov Obrů

Ostrov Obrů
TEXT A FOTO: PETR SLAVÍK Mlha, déšť, vítr. „Welcome to Kodiak“. Místní se smějí vaší naivní otázce, kdy se trochu vyčasí. Tady, na území posetém obrovskými medvědími stopami, pochopíte lépe než kde jinde, že lidské touhy jsou pošetilé.

Číst dál...

Zlatý sen

Zlatý sen

TEXT A FOTO: KATEŘINA A MILOŠ MOTANI

Jedna z nejkrásnějších cest, legendární silnice Coastal Highway se klikatí podél celého kalifornského pobřeží. Divoká, nedotčená příroda, kouzelné a neustále se měnící pohledy na temně modrý Tichý oceán, strmá skaliska, zapomenuté zátoky, písečné i kamenité pláže strhnou úplně každého, kdo tudy projíždí.

Číst dál...

Češka z Bílého domu

Češka z Bílého domu

PTALA SE: BARBORA SLAVÍKOVÁ LITEROVÁ, FOTO: ARCHIV E. COOLIDGE

Rozhovor s Eliškou Coolidge

Tento rozhovor jsem domlouvala několik měsíců. „První dáma etikety“, jak se jí u nás říká, totiž hojně pendluje mezi Českem a Spojenými státy, jejími oběma domovy. Pracovala pro pět amerických prezidentů, v Bílém domě prožila rovných osmnáct let.

Číst dál...

Božská extáze

Božská extáze

TEXT A FOTO: JAN SOCHOR

Mnozí si myslí že je prokleté. Haiti. Zhroucené a zkoušené. Nestabilitou, krvavými diktátory, přírodními živly. Haiťané se proto upínají k víře a černým kouzlům vúdú.

Číst dál...

Reportáž z pekla

Reportáž z pekla

TEXT A FOTO: MARKÉTA KUTILOVÁ, ORGANIZACE ČLOVĚK V TÍSNI

Port-au-Prince, pátý den po zemětřesení. Život jakoby se tu zastavil. Čas od času mě přes nos praští nasládlá vůně tlejících mrtvol. Všude jen cedule s nápisy SOS Help...

Číst dál...

Křídla slunečního státu

Křídla slunečního státu

TEXT A FOTO: PETR SLAVÍK

Světla protijedoucích aut splývají v unavených očích v jednu ohnivou čáru. Hlavou mi běží obrazy bohatých amerických důchodců během ranního joggingu, hotely na pobřeží nebo tvář zrzavého detektiva v černém hummeru z oblíbené kriminálky. Florida. Místo luxusu, ale i tajemných bažin plných aligátorů a vodního ptactva.

Číst dál...

Poslední rozkoš monarchů

Poslední rozkoš monarchů

TEXT: PETRA JEŽKOVÁ

Miliony malých motýlů každoročně opustí na konci léta Kanadu a USA, aby našly dočasné útočiště v Mexiku nebo na Kubě. Pět tisíc kilometrů dlouhá cesta monarchů je jedním z fascinujících příběhů boje – v tomto případě spíše letu – o přežití

Číst dál...

Stopy ve sněhu

Stopy ve sněhu

TEXT A FOTO: PETR SLAVÍK

Mezi stromy se vkrádá soumrak. Velké bílé vločky se pomalu a tiše snášejí jedna vedle druhé. Slyším,  jakmi pod nohama křupe zmrzlý sníh. Všude je až tajemné ticho. Pak zahlédnu první šedý stín. Vzápětí  druhý,třetí. .   .   S  čenichem  těsně  u  země  běží  po  čerstvé  stopě.   Pánové  severských  lesů.   Vlci.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group