ikoktejl

Vít Moudrý
Tag: Vít Moudrý Nalezeno 5 výsledků.
Tag: Vít Moudrý Řazení

Na žhavé půdě

Na žhavé půdě

TEXT A FOTO: Vít Moudrý

Evropská oáza v Indickém oceánu. Nadosah Afriky, ale přesto na území Evropské unie. Je docela fajn, že právě z tohoto ostrova Francouzi při dekolonizačním úprku z Afriky neutekli.

Toulal jsem se kolem kráterů všech možných sopek na Havajských ostrovech, ve Francouzské Polynésii, na Novém Zélandu, ale ke kráterům ostrova Réunion se mi moc nechtělo. Kdo by se také chtěl toulat po rudém prachu, kde každou škvírou funí bílý kouř a každou geologickou vteřinu, tedy co pár let, vyletí tuny lávy, popela a kouře k nebesům?

Číst dál...

On the road

On the road

TEXT A FOTO: VÍT MOUDRÝ

Byla to touha poznat americkou legendu. Bylo to splnit si víc než jen americký, ale i klukovský sen po velkém dobrodružství. Byla to touha projet stylově na velkém a těžkém motorbiku Harley Davidson legendami opředenou, slavnou a téměř mystickou „Route 66“.

V roce 2001 jsem se po návštěvě kouzelných ostrovů kolem Tahiti rozhodl, že si splním další z mých klukovských snů. Od chvíle, kdy jsem o ní jako kluk četl kdesi v Magazínu 100+1 zajímavostí, jsem byl uchvácen. Projet legendární americkou dálnici Route 66 v přesné trase? No jasně! Samozřejmě, že ne s pohodlným zázemím některé z cestovek, být veden v její přibližné stopě jako bernardýn a spát hezky podle programu v předem rezervovaných motelech. Kdepak, hezky na férovku. Ráno vyjet, nevěda, kde večer složíme hlavu. A samozřejmě i ve směru trasy Chicago – L.A. tak jako kdysi, tedy z východu na západ, a každý den být tudíž od odpoledních hodin týrán a smažen pekelnou sluneční výhní pálící přímo do obličeje. Výhní, kdy člověk mnohdy nevidí, jede-li po silnici, po poli či poušti. Vyjet z Grant Parku v Chicagu a skončit až na slavném molu v kalifornské Santa Monice, součásti dnes přelidněného Los Angeles. Byla to i výzva poznat svůj limit, protože 33 mi bylo před dvaceti lety. Tak vznikla „Expedice Route 66 – 5000 miles across USA 2009“.

Číst dál...

Zkrocený západ

Zkrocený západ

TEXT: VÍT MOUDRÝ

Kanadská jízdní policie je jedním z nejvýraznějších symbolů země. Asistovala postupnému osidlování amerického západu, stejně jako zlaté horečce na Yukonu na přelomu 18. a 19. století. A dodnes je největším kanadským policejním sborem.

Ještě před necelými dvěma sty lety byla celá oblast dnešní Kanady na západ od Velkých jezer bílým mužem neosídlená a dokonce z velké části také nezmapovaná. Tuto obrovskou oblast dlouhá léta vlastnila soukromá společnost Hudson´s Bay Company. Teprve v roce 1870 území severozápadu koupila kanadská vláda a následně byly vytvořeny nové kanadské provincie. Do Ottawy, hlavního města Kanady, ale začaly ze západu brzy docházet první zprávy o živelném osidlování a o brutálním vraždění indiánů. K průniku obchodníků a lovců přitom docházelo většinou z území Spojených států, jejichž severní hranice byla již tehdy na 49° severní šířky. Poslední kapka trpělivosti přetekla kanadské vládě po masakru v Cypress Hills. Na jaře 1873 zde tábořila skupina amerických lovců kožešin, kteří používali i na zdejší drsné poměry ty nejotřesnější metody lovu. Trávili maso zabitých bizonů jedem, tím se pak otrávili vlci a kojoti, jejichž kůže se tak stávaly snadnou kořistí. Ale to, že se často otrávili indiáni i jejich děti, nikomu nevadilo. Lovci získávali kožešiny od indiánů jak se dalo. Většinou podlými způsoby a okrádáním, nejčastěji pak výměnou za ředěnou whisky, v lepším případě za korálky, zrcátka a jiné cetky. Tehdy také tato skupina lovců pátrala po zlodějích, kteří jim ukradli několik koní. Nejvíce podezřelí byli indiáni, a tak lovci vyvraždili první indiánský tábor, na který narazili.

Číst dál...

Vypravěči příběhů

Vypravěči příběhů

TEXT: VÍT MOUDRÝ

Stojím před zašlým, časem a hlavně drsným počasím omšelým totemem. Musel být kdysi krásný, říkám si v duchu s pohledem na ještě dnes patrné a úctu vyvolávající mohutné symboly a detaily. Hlava mi nebere, proč takovou krásu první národy, jak se zde indiánům říká, neudržovali, neopravovali? Až časem se to přímo od nich dovídám.

Totem má svou symboliku, spirituální výraz, a často bývá spojen s nějakým příběhem, který se skutečně odehrál nebo se tvůrcům například zdál. Ten potom dostal podobu totemu a stal se výrazem a součástí jedné osoby nebo dokonce celého společenství. Zub času ale totem postupně v drsných podmínkách kanadského severozápadu devastuje. A když už hodně, je to nejlepší pokyn pro indiány, že mají udělat totem nový. A opravit ten starý? Nikoliv. Starý příběh přeci také nejde opravit. Jednoduché, že?

Číst dál...

Minotaurus, Napoleon a hippíci

Minotaurus, Napoleon a hippíci
Napsal a vyfotografoval Vít Moudrý Kráčely tu dějiny Středozemí, minojští králové a možná i bájný Minotaurus. Jsme na Krétě. Je iluzorní se domnívat, že ji lze poznat při jedné návštěvě, z hotelové pláže nebo taverny v přístavu. Je velká svou minulostí i přítomností. Má úžasnou atmosféru. Je vidět, cítit, a přesto je těžko uchopitelná. Zcela ji uchopí pouze rodilí Kréťaně. Ti sice přikládají velkou váhu své příslušnosti k Řecku, avšak v protikladu k tomu se považují za zvláštní a mimořádný národ. Já s tím souhlasím.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group