ikoktejl

1993
Tag: 1993 Nalezeno 100 výsledků.
Tag: 1993 Řazení

V ZEMI ČISTÝCH

V ZEMI ČISTÝCH

Zažít v cizí zemi revoluci je snem každého pořádného cestovatele. Jedním rázem nahlédne do samotné podstaty národa. Málem jsme měli to štěstí. Pouliční nepokoje, které v Ravalpindí začátkem srpna organizovala Benazir Bhuttová, vypadaly jako neškodné demonstrace. Později jsme v novinách četli, že při nich zahynuly desítky lidí. Když pak předseda vlády v televizním vystoupení skládal funkci, Pákistánec Abid se mu smál a klepal si na čelo.

Číst dál...

VÍTR NA PRODEJ

VÍTR NA PRODEJ

Pohled na vybagrovanou krajinu podkrušnohorského povrchového dolu připomíná peklo. Neúnavná rypadla a pásové dopravníky se ztrácejí v kouřovém oparu a jen občas je zřetelněji vidět prašnou čáru, zdvihající se za projíždějícím náklaďákem. Prach se větrem roznáší nedozírnou hnědouhelnou kavernou až k nám. Cítíme jeho neviditelnou přítomnost v ovzduší stejně jako si uvědomujeme přítomnost exhalací, síry, uhlíku, radioaktivity.

Číst dál...

NEJVYŠŠÍ ČAS ZAČÍT KRÁST

NEJVYŠŠÍ ČAS ZAČÍT KRÁST

Setkal jsem se s ním v malé vinárně poblíž centra. Vlasy měl elegantně zčesány dozadu, na sobě hed vábnou košili, slušné a čisté kalhoty a drahé tenisky. Neviděl jsem ho přes dva roky. V kriminále vyrostl. Posadil se, objednal si broskvovou vodku s colou a pak se zeptal, co chci vědět. Položil jsem před něj seznam dvaceti otázek. Zadíval se do nich a pak zavrtěl hlavou. Takhle odpovídat nechtěl.

Číst dál...

STARÉ UMĚNÍ NA OBJEDNÁVKU

STARÉ UMĚNÍ NA OBJEDNÁVKU

Před časem za přímé účasti kamer italské televize, vytesali tři mládenci, vybaveni typickým sochařským nářadím, během tří hodin sochu, která byla k nerozeznání podobná sochám Modiglianiho. Tato demonstrace proběhla jako ohlas na aféru kolem děl slavného umělce. Nejdříve se na prvních stránkách tisku objevila fotografie poprsí sochy z dílny Amadea Modiglianiho, vytažená z livornského kanálu.

Číst dál...

DVĚ HODINY ŽEBRÁKEM

DVĚ HODINY ŽEBRÁKEM

Známá jednou na nádraží Praha-Smíchov oslovila žebrajícího muže kolem čtyřicítky a zeptala se ho proč nejde pracovat. Přece kdo chce, v Praze práci najde. Muž se na ni podíval jako by se ho ptala, kolik je jedna a jedna a řekl: „Madam, proč bych to dělal? To by mne pánbů musel seřvat do volů. Tady a jinde si vysomruji za den pětikilo i více, tak co bych si huntoval tělo." Zaujalo mě to.

Číst dál...

UMĚNÍ VYBRAT SI LIDI CHARAKTERIZUJE SVÉ POVOLÁNÍ REŽISÉR DUŠAN KLEIN

UMĚNÍ VYBRAT SI LIDI CHARAKTERIZUJE SVÉ POVOLÁNÍ REŽISÉR DUŠAN KLEIN

Filmového i televizního režiséra a scénáristu Dušana Kleina (1939) přivedl stvořitel na svět patrně jako lakmusový papírek doby. Jeho filmy jako citlivý scismograf zachycují náladu a vibrace této země. Ať už to byly kriminální filmy v normalizačních letech, kdy se nic jiného točit nedalo, „Básníci", kteří signalizovali éru uvolňování, nebo například filmy Dobří holuby se vracejí, či Vážení přátelé, ano, které již byly jasnou metaforou na tehdejší rozkládající se společenské zřízení.

Číst dál...

POSLEDNÍ KULIŠÁRNY STRÝČKA JEDLIČKY

POSLEDNÍ KULIŠÁRNY STRÝČKA JEDLIČKY

Stalo se to, když to člověk nejméně čeká. Přišla smrt. A tak co teď budete číst, je ten úplně POSLEDNÍ ROZHOVOR ANTONÍNA STRÝČKA JEDLIČKY. Seděl jsem se Strýčkem Jedličkou v jedné třeboňské zahradní restauraci. Od rána jsme čekali až na nás přijde řada na natáčení filmu Divoké pivo. Jedlička vyprávěl, nenechal nikoho na pokoji, byl samá kulišárna. Mně se to líbilo.

Číst dál...

SKRÝVÁ ŠTĚCHOVICKÉ PODZEMÍ UFO?

SKRÝVÁ ŠTĚCHOVICKÉ PODZEMÍ UFO?

Již delší čas je v centru pozornosti našich hromadných sdělovacích prostředků záhada tzv. štěchovického pokladu. Hlavními protagonisty této záhadologické aféry jsou dva lidé - cizí státní příslušník pan Gaensel a náš hledač pokladů pan Mužík. Oba si na lokalitě Hradišťko, poblíž štěchovické vodní nádrže, vybudovali svá „zlatokopecká" stanoviště, oba se tváří tajuplně, ale zároveň i sebejistě, oba do svých podniků investují nemalé částky.

Číst dál...

JAK JSEM HLEDAL

Jaro roku 1990 byla bezpochyby nejopojnější doba, jaká může novináře potkat. Svěrací kazajka médií definitivně odpadla a nová košilka trhu z přemíry informací ještě nebyla ani střižena. Víry, které hnuly společností, vyhrnuly na povrch tolik léta utajených příběhů a tajemství, že když jsem to o pár měsíců později líčil ve floridských novinách, kde jsem byl na praxi, americkým kolegům, bledli závistí.

Číst dál...

JSME ČÁSTEČKA BOHA

JSME ČÁSTEČKA BOHA

Pane velmistře, jaký je účel vaší návštěvy v Praze? Členové našeho řádu musejí delší dobu studovat, projít při svém studiu několika iniciacemi a dostoupí-li určitého stupně, jsou seznámeni s rituály, kterých je používáno v dalších „budovách" škol mystérií, to znamená pronaosu. Účelem mé návštěvy je, abych zřídil v této zemi pronaos. Po čtyři sta let, tedy od Rudolfa II., nebyli u vás rosekruciáni, chrámy ani pro nas.

Číst dál...

KDO JSOU A CO CHTĚJÍ ROSEKRUCIÁNI

KDO JSOU A CO CHTĚJÍ ROSEKRUCIÁNI

Na sklonku roku 1989 mimo mnoho jiných společností požádal o registraci i Starý Mystický Řád Růže a Kříže, latinsky nazvaný Antiquus mysticum ordo rosae cruis, zkráceně AMORC, všeobecně známý pod pojmenováním rosekruciáni. Bratrstvo růže a kříže bylo u nás v posledních desetiletích málo známé, snad z povšechných předválečných spisů z Lešehradových nebo Weinfurtrových a v naší době z Jitra kouzelníků, kde jsou však informace o tomto bratrstvu nepřesné a zavádějící.

Číst dál...

MÁTE DOMA PISTOLI?

MÁTE DOMA PISTOLI?

Jednou se jeden střelec stal obětí loupežného přepadení. Lupič mu strhl z ramene tašku a utíkal s lupem pryč. Náš oloupený položil kufřík, otevřel jej, vyndal malor ážní terčovou pistoli a jeden jediný náboj. S naprostým klidem zaujal střeleckou pozici, zasunul náboj a zařval: „Stůj, nebo střelím!" Nezbeda samozřejmě neposlechl. Následoval nádech, výdech, pečlivé zamíření a výstřel, který vzdalujícího se zlodějíčka složil.

Číst dál...

JAK SE RODÍ VLNY

JAK SE RODÍ VLNY

Byly doby, kdy zpěněné hřebeny vln rozhodovaly o tom, kdo bude na Havaji králem. Kdo z ostrovanů se nejdéle udržel na prkně na hřbetech vln, stal se králem této tichomořské říše. Ale běda, když se bůh moře rozhněvá a když ho neuchl ácholí ani soudky kořalky, vylité po starém námořnickém zvyku přes palubu. Když orkán promění vlny ve vodní věže třicet metrů vysoké a tisíce tun těžké, když vlny strhávají lodi do hlubin, podrážejí betonové nohy vrtných ostrovů, rozbíjejí hráze a pohlcují lidi, odnášejí úrodnou půdu a ničí mola a přístavy.

Číst dál...

RUB A LÍC ESKYMÁCKÉ TVÁŘE

RUB A LÍC ESKYMÁCKÉ TVÁŘE

Saně zabrzdily několik set metrů od lovce, který trpělivě vyčkával nad otvorem v ledu, až se přiblíží tule ň. Ze saní vystoupil muž a pomalým, nejistým krokem se blížil k ledovci. Měl strach. Mnohokrát slyšel, že tito lidé, divocí a útoční, bez rozpaků dokážou zabít, zvláště cizince. Když se muž přiblížil na několik kroků, lovec se náhle prudce otočil, a třímaje v rukou nůž, stál připraven v obranném postoji.

Číst dál...

ZAPLAVÍ NÁS BĚŽENCI?

ZAPLAVÍ NÁS BĚŽENCI?

Dej mi svůj pas Přemýšlel jsem, jak začít reportáž o uprchlících, když jsem si všiml, jak náš pákistánský průvodce na vedlejším lůžku levného hotelu v Rawalpindi zálibně listuje mým pasem. Je na něm ještě napsáno Československá socialistická republika a fotka pouze přilepena, nikoliv vlisována jako u novějších. Tenkrát neměli o nějakých potížích s uprchlíky ani tušení. „Libor, co kdybys mi dal svůj pas?" zeptal se náš průvodce a mě zamrazilo, protože to myslel smrtelně vážně. „Znám v Lahoru člověka, který za dvě stě rupií vlepí do tvého pasu mou fotografii i s tímhle," ukázal na „bezpečnostní" promáčknutí fotografie v levém dolním rohu.

Číst dál...

UPRCHLICKÁ ODYSSEA

UPRCHLICKÁ ODYSSEA

Nehostinná místnost pobytového střediska pro utečence, kteří již mají status politického uprchlíka. Pokoj zhruba třikrát tři metry, po stranách tři válendy, uprostřed stůl a na něm zažloutlé číslo Blesku, slánka z umělohmotného obalu od Ramy a balík ohmatan ých karet. Na vodorovné trubce ústředního topení se suší spousta dětského prádelka. Na chodbě dvouplotýnkový vařič. Tak už dva roky žije Bulharka turecké národnosti Anélie Mitkovová se třemi dětmi. Nejstaršímu Iljovi je šest let, nejmladší Dželjan osmnáct měsíců. Za 1 300 Kč mate řské...

Číst dál...

DESET STÁTÙ

DESET STÁTÙ

Dálnice pod černým stropem tmy monotónně ubíhá směrem k jedněm z nejnovějších hranic, které si tenhle podivný svět postavil v rámci nové módy přísně dělit národ od národa. Divné hranice. Trochu jako brána do chemičky. I tam vcházíte do prostředí, kde vaši známí řeší problémy, kterým rozumějí jen oni sami (ani to někdy ne). Okolo páté projíždíme Bratislavou. Po pravé straně se pasou velbloudi, což vypadá v této zeměpisné šířce absurdně jen do chvíle, kdy stromy odkryjí ohrady a boudy typické pro zoologickou zahradu.

Číst dál...

BEZ DCERKY NEODEJDU

BEZ DCERKY NEODEJDU

Rostoucí počet rozpadlých manželství je neuralgickým bodem na psychologické mapě světa. Stále více dětí trpí soukromou válkou svých rodičů. Proti své vůli hrají roli válečné kořisti. To ale není nic proti tomu, když se dítě navíc dostane mezi drtící soukol í dvou znesvářených kultur, pokud je jeden z rodičů z jiné země nebo dokonce z jiného světadílu. Jsou to příběhy plné násilí, bolesti a nepochopení.

Číst dál...

ZA MŘÍŽEMI

ZA MŘÍŽEMI

Před pěti lety jsem slyšel od jednoho příslušníka totalitní policie větu, která charakterizovala stav tehdejší společnosti: „V naší republice není člověka, kterého bychom nemohli zavřít, každý u nás nějaký ten paragraf přestoupil." Tato věta mi hluboko utkvěla v paměti. Od té doby se ale mnohé změnilo. Změnil se režim a změnily se i samotné věznice. V lednu 1990 prezident vyhlásil jednu z nejrozsáhlejších amnestií v Čechách.

Číst dál...

JÍZDENKOVÁ MAFIE

„Pojďte sem. No pojďte," pokýval na mě tajemně prstem revizor v pražské tramvaji. „Ten lístek jsem si normálně cvaknul," namítnul jsem trochu nejistě, trochu podrážděně, když jsme poodešli pár kroků od ostatních cestujících v řídce zaplněném voze. „To jo," přikývl revizor a ztišil hlas. „Ale ten lístek je falešný."

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group