Roční předplatné 499 KčRozpletená záhada
TEXT: Jiří Sonnek, Štěpánka Dlouhá, Jaroslav Klokočník
Planina Nazca je suchá a zdánlivě neobyvatelná. Kdo by toužil na takovém místě žít? Co by jedl a jakou práci by dělal? Paradoxně se právě tady nacházejí nejrozsáhlejší geoglyfy světa. Otázkou je proč. Hypotéza Jiřího Sonnka možná přináší definitivní odpověď.
Lineární obrazce vyryté do zemského povrchu se jako paprsky slunce rozcházejí do všech světových stran. Některé jsou kilometry dlouhé, a přesto rovné. Jiné jsou širší a kratší a připomínají hřiště nebo letiště. Další zas pláň křižují způsobem cik-cak, kroutí se jako píďalka nebo odbíhají z jednoho bodu a jinou cestou se pak zas k němu vracejí. Geoglyfů je tolik, že se i vzájemně překrývají novější přes starší. Nejznámější a nejnavštěvovanější obrazce jsou ty symbolicky znázorňující zvířata, postavy či předměty z běžného života. Přestože víme, že lidé zdejší krajinu využívali po celou dobu osídlení oblasti – od kultury Paracas, přes kulturu Nazca až po říši Inků, nedochovaly se žádné zprávy, které by nám prozradily smysl a důvod existence těchto obrazců. Hypotéz je k dispozici celá řada.
Tajemství hliněných tváří
TEXT A FOTO: ŠTĚPÁNKA DLOUHÁ, LUKÁŠ CHMÁTAL A ONDŘEJ DLOUHÝ
Tisíc let nehybně hledí ze skalních srázů do nekonečných andských údolí. Tisíc let je po částečkách oprýskává čas. Už tisíc let ve svých útrobách střeží klid mrtvých, jejichž těla se vzpouzejí obrátit v prach.
Kde vítr čistí zlato
TEXT A FOTO: ŠTĚPÁNKA DLOUHÁ, LUKÁŠ CHMÁTAL A ONDŘEJ DLOUHÝ
V roce 2002 obletěla svět fantastická zpráva o objevu ztraceného města Inků. Vypravili jsme se zjistit, jak místo, které skrývala horská džungle přes půl tisíciletí, vypadá dnes. Konečně jsme tady, napadlo náš v okamžiku, kdy nám Roger Quispe Muñoz, náš místní průvodce, hrdě představoval svůj rodný kraj.
