ikoktejl

2013
Tag: 2013 Nalezeno 135 výsledků.
Tag: 2013 Řazení

V loděnici u vikingů

V loděnici u vikingů

BÝVALÁ DÁNSKÁ METROPOLE ROSKILDE NABÍZÍ NEJLEPŠÍ UKÁZKU TISÍC LET STARÝCH LODÍ. POSTARALI SE O NI PŘEDCI, KDYŽ PROTI NÁJEZDNÍKŮM VYBUDOVALI PODMOŘSKOU BARIKÁDU.

Číst dál...

Ostrorep a jespák

Ostrorep a jespák

PTAČÍ SVĚTOBĚŽNÍK A TVOR Z PŘÍBUZENSTVA PRAVĚKÝCH TRILOBITŮ SI DÁVAJÍ DOSTAVENÍČKO NA PÍSEČNÉ PLÁŽI NA POBŘEŽÍ ATLANTICKÉHO OCEÁNU. JEJICH OSUDY TVOŘÍ PEVNÝ PROPLETENEC. NAD OBĚMA SE VZNÁŠÍ HROZBA VYHYNUTÍ.

Číst dál...

Tiší svědci

Tiší svědci

LEDOVCE. NEJVĚTŠÍ ZÁSOBÁRNY PITNÉ VODY NA NAŠÍ PLANETĚ. TISÍCE LET STARÉ LEDOVÉ MASY, KTERÉ ODJAKŽIVA VZBUZOVALY LIDSKOU ZVĚDAVOST. JAK A KDE VZNIKAJÍ A JAKÝM ZPŮSOBEM DENNĚ URAZÍ KLIDNĚ I DESÍTKY METRŮ? PRO ODPOVĚDI JSME SE VYPRAVILI DALEKO NA SEVER, K JEDNĚM Z NEJVĚTŠÍCH LEDOVCŮ NA SVĚTĚ.

Číst dál...

Život na houpačce

Život na houpačce

Když se řekne František Moravec, tak jen zasvěcení vědí, o koho jde, ovšem při zmínce o Lou Fanánku Hagenovi, už nikdo nepochybuje. Frontman kapely Tři sestry však není jen bouřlivák z koncertních pódií na festivalech. V podstatě žije obyčejný život jako každý.

Číst dál...

Cestovatelská prvenství

Cestovatelská prvenství

TAKÉ SE RÁDI TOULÁTE, POZNÁVÁTE NOVÉ KRAJE A NOVÉ LIDI? VYDEJTE SE S NÁMI NA VÝPRAVU ZA HISTORIÍ CESTOVÁNÍ, KTERÁ ZAČNE V MNOHEM VZDÁLENĚJŠÍCH ČASECH, NEŽ MOŽNÁ ČEKÁTE.

Číst dál...

Lovec leknínů

Lovec leknínů

CHŘIBSKÁ, MĚSTEČKO NA SEVERU ČECH, JE RODIŠTĚM TADEÁŠE HAENKEHO.CESTOVATELE, OBJEVITELE, BOTANIKA, LÉKAŘE, ETNOGRAFA, KARTOGRAFA... MUŽE MNOHA TALENTŮ, JEHOŽ ODKAZ ZŮSTÁVÁ NEDOCENĚN.

Číst dál...

Mořští andělé

Mořští andělé

KEPORKAKOVÉ JSOU NEJEN KRÁSNÍ TVOROVÉ, VYNIKAJÍ TAKÉ MNOHA DOVEDNOSTMI. JSOU ÚŽASNÝMI ZPĚVÁKY, DOKONALÝMI AKROBATY A V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ ZKUŠENÝMI CESTOVATELI. SPATŘIT TYTO JEDINEČNÉ TVORY VE VOLNÉ PŘÍRODĚ JE NEZAPOMENUTELNÝM ZÁŽITKEM.

Číst dál...

Na motorce za Masaji

Na motorce za Masaji

IDEÁLNÍM DOPRAVNÍM PROSTŘEDKEM K POZNÁNÍ KRÁSNÉ A DIVOKÉ TANZANIE JE URČITĚ MOTORKA. ALE PŮJČIT SI JI TADY JE AŽ PODIVUHODNĚ SLOŽITÉ. NÁM SE TO PODAŘILO, A MOHLI JSME TAK VYRAZIT DO OBLASTI, KAM BYCHOM SE BEZ NÍ ASI NEDOSTALI – DO NITRA MASAJSKÉ STEPI.

Číst dál...

Vychází Extra Energie!

Vychází Extra Energie!

ZATÍM STÁLE TÁPEME

Co by nastalo, kdyby nám najednou došla šťáva? Barvitě to popisuje celá řada hollywoodských snímků. Všechny mají přízvisko katastrofický. Ano, bez proudu by to byla skutečně katastrofa pro společnost, jak ji známe a jak jsme na ni zvyklí. Proto také nejlepší mozky světa dobrých sto let bádají nad tím, jak lidstvu zajistit co nejúčinnější a nejdostupnější zdroj energie. Různé státy pak pod vlivem výzkumů nastupují různé cesty k energetické nezávislosti, aby je potom vzápětí pod tlakem nových poznatků opustily a vydaly se opačným směrem.

Počátek 21. století se nese právě ve znamení velkých obratů a divoké diskuse o energetické budoucnosti Česka, Evropy, celého světa. Po katastrofě ve Fukušimě se od jádra odvrátilo Německo. Britská vláda naopak před nedávnem řekla ano další výstavbě jaderných bloků, která byla u ledu od roku 1995. Pro ostrovní stát, který nemůže nakupovat elektřinu od sousedů, jde o logickou alternativu k obnovitelným zdrojům, jež nezajišťují stabilní výkon. Cena za stabilitu však bude obrovská – vláda bude majitelům elektrárny dlouhých 35 let garantovat vysokou výkupní cenu elektřiny.

Okamžik, kdy budou muset státy včetně Česka definitivně rozhodnout o cestě, na niž se vydají, se blíží s tím, jak se tenčí zásoby uhlí. Žádný obor však není protkaný tak hustou lobbistickou sítí jako právě energetika. Komu věřit? Komu jde skutečně o zajištění energetické soběstačnosti a komu pouze o zajištění jeho kapsy? Faktem je, že elektřina na burzách díky vzrůstajícímu podílu obnovitelných zdrojů zlevňuje. Jak jí bude přibývat, budou se muset konvenční zdroje dotovat. S každým dalším fotovoltaickým panelem na naší střeše navíc klesne odběr od energetických gigantů. Hrozí proto, že v budoucnu jim nezbude nic jiného než zvyšovat cenu elektřiny spotřebitelům, kteří jim ještě zůstanou. Stejně jako zvyšují cenu vodárny, když lidé utahují kohoutky. Všichni hledají cestu, jak se těmto hrozbám vyhnout.

Můžeme jen doufat, že toto tápající meziobdobí překonáme a že stát dá jasný apel k vykročení na cestu. Jestli bude správná, to posoudí až příští generace.

Příjemné čtení vám přeje

Michal Dvořákšéfredaktor

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

ČERNÝ ZÁZRAK I TICHÝ ZABIJÁK

Uhlí. Ve výrobě elektřiny dominuje u nás i ve světě. Podle hrubých odhadů dojde asi za 120 let. Je tedy času dost, nebo máme bít na poplach?

DĚDICTVÍ Z PRAVĚKU

Ropa je dnes klíčovou součástí všech průmyslových odvětví. Byla levná a bylo jí dost. To už však pomalu přestává platit.

NA CESTĚ K BUDOUCNOSTI

Motoristický svět žasne před BMW i8. Tento první plug-in hybridní vůz BMW Group je nejpokrokovějším sportovním vozem planety a propojuje radost z jízdy s úsporností malých městských vozů.

DOBRÝ SLUHA, ŠPATNÝ PÁN

Stačí otočit kohoutkem uzávěru, škrtnout sirkou a máme plamen jako víno. K této dnes samozřejmé záležitosti ale vedla složitá a dlouhá cesta.

TAJEMNÉ ZÁŘENÍ Z HLOUBI ATOMŮ

Ze všech druhů energií, s nimiž přicházíme do styku, zůstane ta jaderná zřejmě jednou provždy nejtajemnější. Nemáme ji totiž možnost vnímat svými smysly. O to citlivěji vnímáme vše, co se kolem této energie šustne.

STRÁŽCE SÍTÍ

Jak se vyhnout blackoutům? Před správci Evropských přenosových soustav stojí nesnadný úkol vyrovnat se s výkyvy v sítích.

JAK NEPŘIJÍT O VÍTR V PLACHTÁCH?

Větrné elektrárny rozšířily počet zdrojů elektrické energie asi před třiceti lety, zatím si však vysloužily více kritiky než chvály. Jejich vyznavači plánují osadit jimi další místa naší země. Stojí to ale za to?

NASTAVME TVÁŘ PAPRSKŮM

Téměř všechnu energii, kterou máme na zemi k dispozici, jsme načerpali a průběžně čerpáme ze slunce. Protože se předpokládá, že zásoby fosilních paliv časem dojdou, stále větší pozornost se upírá k přímému využití sluneční energie, především k její přeměně na energii elektrickou.

ELEGANTNÍ, VÝKONNÉ, ÚSPORNÉ

Pronikání nejnovějších technologií do našich domácností je realitou 21. století. Elektrospotřebiče Samsung svými Inovacemi přinášejí revoluci v tolik sledovaném poměru výkon – úspornost.

OBŘÍ SÍLA V KAPKÁCH VODY

Voda je na Zemi a v její atmosféře v neustálém pohybu. V důsledku záření slunce se odpařuje z vodních ploch, vytváří oblaka páry a padá na zem ve formě deště anebo sněhu. Množství energie obsažené v zemském vodním Cyklu je obrovské, ale její využití není vždy jednoduché.

ENERGIE Z NITRA ZEMĚ

Jak hluboko pod povrchem země sídlí mocnosti pekelné, to se moderní vědě ještě nepodařilo zjistit. Víme však, že z hloubek mezi dvěma až pěti kilometry se dá pomocí vrtů využívat geotermální energie. Pokud Tedy sama ve formě horké vody nebo páry nevyvěrá přirozenou cestou na povrch.

NA KONCI POTRAVNÍHO ŘETĚZCE

Bioplyn můžeme definovat jako plyn, který vzniká v důsledku činnosti živých organismů, ať již mikroskopických, jako jsou bakterie, anebo větších živočichů (např. skotu).

Tagy:

Editorial 11/2013

Editorial 11/2013

Přejít na články z Koktejlu 11/2013

Zavřená brána

„V Americe zavřely všechny národní parky,“ vyhrkl na mě manžel, sotva jsem stihla otevřít dveře našeho bytu. „Cože?“ Vůbec jsem tomu nerozuměla. „Jak někdo může zavřít národní parky…? Co to je za nesmysl?“ Kroutila jsem nechápavě hlavou. Běžela jsem si pustit zpravodajství na CNN a mezitím zakopla o bagáž v předsíni, kterou měl Petr nachystanou na expedici. Další den měl totiž fotografovat v Yellowstone. Na obrazovce běhaly červené titulky s nápisem GOVERNMENT SHUTDOWN, GOVERNMENT SHUTDOWN… Demokrati a republikáni si neodsouhlasili rozpočet, jablkem sváru se stala Obamova zdravotnická reforma a vláda tak dočasně zavřela dveře všech institucí dotovaných z federálního rozpočtu. Úřady mají pracovat v nouzovém režimu, zajišťovat pouze aktivity nezbytně nutné pro fungování země. Statisíce úředníků bylo odveleno na nucenou dovolenou, zavřely se brány národních parků, zoologických zahrad, památníků... „To snad není pravda,“ supěla jsem. „Tohle, že je ta nejlepší demokracie na světě?“

Petr do Yellowstone odjel v naději, že se situace brzy vyřeší. Nezměnilo se zatím ale nic. Kongresmani se stále přou a představitelé největších ekonomik světa začínají být nervózní, kam tahle situace povede. Přišla mi smska: „LIDI JSOU TU NASTVANI NA VLADU. MAJI PO SEZONE. JSOU ALE DESNE MILI A OCHOTNI. PRIRODA JE KRASNA.“

Tak si říkám, že jestli demokracie je historicky nejlepší fungující model státu, tak nám někdy dost komplikuje život. Ještěže příroda si dělá, co chce, politikům navzdory.

Mějte krásný listopad,Barbora Slavíková Literová

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Medvědí loterie – Mizející led z polárních moří ohrožuje životní prostředí jednoho z nejkrásnějších tvorů naší planety.

Těžký život celebrity – Byl nejslavnějším ledním medvědem žijícím v zajetí, hvězdou zůstal i po své smrti.

Rozhovor – Nejchudší miliardář – Petr Horký se s A. C. Clarkem setkal krátce před jeho smrtí. Slavný spisovatel má dodnes co sdělit světu.

Věda a technika

Poslední mohykáni – Krásu můžete najít všude. I mezi starými průmyslovými stroji.

Letem světem – Plavky s sebou!

Sodoma a Gomora – V ghanském slumu zpracovávají děti elektroodpad dovezený z Evropy. Je to opravdu to, co chceme?

Recyklovaná móda – Existují i pozitivní příklady, jak lze s nepotřebným odpadem zacházet.

Téma – Volání divočiny

Joy, příběh lvice – Afrika byla pro Joy Adamsonovou životem a nakonec i smrtí.

Lesk a bída Hongkongu – Chtělo by se vám žít v rakvi? Některým lidem nic jiného nezbývá.

Mají pod krunýřem – Poslední druh obřích želv přežívá na atolu Aldabra. Pár želv ovšem má i pražská zoo.

Předplatné

Rwanda znovuzrozená – Malá africká zemička konečně vstává z popela. Blýská se na lepší časy?

Tradice – Orientální pohodička.

Mistři pera – Navštivte s námi tři britské literáty v jejich domovině a nahlédněte do jejich životů.

Příroda

Konec mantího ráje – Respektovat zvyky domorodců je někdy těžké, obzvlášť když se podílejí na vybíjení živočišného druhu.

Historie a archeologie

Potomci Čingischána – Zjistěte, co dnes dělá tu pravou nespoutanost a divokost Mongolska.

Indické Benátky – Ač je Kašmír politicky horká půda, na jezeře Dal ve východní části Šrínagaru panuje relativní klid.

Orbis Terrarum – Cestujete někdy prstem po mapě? V Mapové sbírce Univerzity Karlovy vám nabídnou cesty all inclusive.

Zde jsou draci – Aspoň to hlásá unikátní nápis na nejstarším dochovaném glóbusu světa. Zkuste uhádnout z čeho byl vyroben.

Tipy pro vás

Tagy:

Věrozvěst velkoměsta

Věrozvěst velkoměsta

Text: Michal Jirsa

Mohl z něj být nadprůměrný novinář či scénárista, našel se však v architektuře. Po rozpačitých začátcích se Rem Koolhaas vypracoval na ikonu světového urbanismu.

„Rem má srdce, jen se ho rozhodl uložit ho k ledu,“ říká se o slavném architektovi. V osobním kontaktu je prý skutečně poněkud chladný.

Číst dál...

Kde se rodí budoucnost

Kde se rodí budoucnost

Text:Jitka Lenková

Pojem „Brainport Region Eindhoven“ bychom mohli s trochou nadsázky přeložit jako „přístav pro mozky“ v Eindhovenu. Samozřejmě, že s těmi mozky tam „kotví“ i jejich majitelé, přední odborníci z různých oborů z celého světa.

Číst dál...

Bez Maasvlakte 2 by to dál nešlo

Bez Maasvlakte 2 by to dál nešlo

Text: Jitka Lenková

Letos v květnu vstoupila do provozu zbrusu nová část rotterdamského přístavu, nazvaná Maasvlakte 2. Stejně jako první Maasvlakte ze 60. let vznikla jako umělé mořské jezero, skýtající bezpečné kotviště námořním lodím.

Číst dál...

Brána Evropy

Brána Evropy

Text: Jitka Lenková

Přes 40 kilometrů pobřeží, 7692 hektarů souše, 4734 hektarů moře, na 450 milionů tun zboží a 90 tisíc zaměstnanců. To jsou základní údaje popisující největší přístav v Evropě – Rotterdam.

Loni do rotterdamského přístaviště zavítalo 79 487 námořních a na 80 000 říčních lodí, předloni byla tato čísla ještě o pár tisícovek vyšší. Není proto nadsázkou, když se o rotterdamském přístavu mluví jako o bráně Evropy.

Číst dál...

Editorial Koktejl Special Nizozemsko

Editorial Koktejl Special Nizozemsko

Přejít na články z Koktejlu Special Nizozemsko

Hrdí, otevření, pragmatičtí

Nizozemsko, země grachtů, tulipánů a větrných mlýnů? Ano, hlavně pro turisty. Z novin se o něm ale dočteme nejčastěji jako o zemi otevřené imigrantům. Mnozí odpůrci multikulturalismu si klepou na čelo a zvedají varovně prst: „Nizozemsko jednou špatně skončí! Asi nemají pořádný vztah ke své zemi.“ Skutečně?

Otevřenost Nizozemců má kořeny v 16. a 17. století, kdy se vrhli do boje za svou nezávislost. Úspěšně. V následujících dekádách a staletích pak poskytovali útočiště imigrantům z národů, které tolik štěstí neměly. Často šlo o vzdělance či obchodníky, kteří se nemohli doma dostatečně uplatnit. V Nizozemsku ano. Nizozemci jsou totiž lidé pragmatičtí, a tak věděli, že sice budou muset chvíli trpět odlišné kulturní zvyklosti imigrantů, ale že tito lidé ve výsledku jejich zemi obohatí. A tak se skutečně stalo a země kvetla do krásy i věhlasu. Lidé si zde zvykli na kulturní odlišnosti a máloco je překvapí. Ale že by však ke své zemi proto neměli vztah? Bláhovost! Právě Nizozemci jako málokterý národ vědí, co slovo „země“ skutečně znamená. Velkou část své půdy museli vyrvat moři, aby ji mohli obdělávat. A rvou se o ni dál.

Jsem si ale vědom toho, že situace se oproti minulým desetiletím přeci jen změnila. Ne vždy totiž patří noví imigranti k elitám svých národů a jejich podíl na rozvoji země je sporný. Věřím však, že Nizozemci jsou lidé natolik sebevědomí, že se s těmito nástrahami současnosti vyrovnají se ctí.

Příjemné čtení vám přeje

Michal Dvořák

šéfredaktor

 

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

SpolečnostNizozemské desatero Ach, ti NizozemciRodina, jako je ta vašeRasputin v sukníchOranžové šílenstvíKřepčení na paluběNěmci, vraťte kola!O kolečko víc. Nebo o dvě?Do sedel!

HistorieMy chceme svobodu!Boj o místo na slunciToho krále nechceme!Zakletá katedrálaOd Japonska po KaribikBelgie? Bez ní bude lépeZa mír a vzdělanostDeník z podsvětíKolaborant nebo padělatel?Příliš krutý debaklPostrach diktátorů

SpolečnostZačaly to tulipányNejbezpečnější obuv na světěBrána EvropyVěčný boj s mořemBez Maasvlakte 2 by to dál nešloPlavba do zlaté éryNa pár dní kapitánemPootevřel okna vesmíruKde se rodí budoucnostSilák jménem ledovecPřízrak na vlnách

UměníKrotitel démonůMalíř hádanekNejvětší z umělcůCo tam dělá ta havěť?Příliš smutný géniusNeodborní odborníciVěrozvěst velkoměsta

Gastro – životní stylChutě domova i exotickéLáska, která zrajeKlidně si zahulte! Jdeme na jednoMlsání z tropůSladké dřevo na slano

SportKdyž kanály zamrznouNa plný plynMalá země, velký fotbal

Editorial 10/2013

Editorial 10/2013

Přejít na články z Koktejlu 10/2013

Letem světem

O čem asi člověk přemýšlí na dně? Myslím tím opravdu dole, v hloubi země, stovky metrů pod jejím povrchem? Co se asi honilo hlavou chilským horníkům, kteří před třemi roky zůstali uvězněni v hloubce 720 metrů? Padesátník Barrios je jedním z třiatřiceti zachráněných havířů, kteří se pomocí speciální kabinky dostali z předpeklí zpět. Tuto záchrannou akci sledovala světová média a z přeživších horníků se staly vyhledávané celebrity. Jenže „sláva polní tráva“. Některým se zhroutil jejich osobní život, někteří propadli drogám nebo už nemohou svou práci dál dělat. Barrios žije v dodávce a do dolů se už nevrátí.

Jak si představujete indiánského náčelníka? Jako Vinnetoua s čelenkou z ptačího peří? Náčelníka kmene Yekwana jsem potkala v nákupním centru, kde měl domluvenou schůzku. Chlapík v maskáčích se stiskem, který by mohl zabíjet. A stejně tak i jeho pohled, autorita, o níž se nepochybuje. Náčelník dorazil do Čech, aby se setkal se svými přáteli a pomohl v plzeňské zoo vybudovat chýši v expozici věnované Amazonii. Předal své zkušenosti dřív, než na ně další generace zapomenou. Stejně jako se zapomněly zeptat šamanů na jejich kouzla.

Zkuste si vzít kolo a vyrazit do Afriky. Ale ne kamkoliv, to by bylo příliš jednoduché. Musíte jet do jejího středu, kde jsou ještě země, ve kterých bílý turista budí rozruch. Tak to udělal náš spolupracovník Arthur F. Sniegon. Už měsíce se takto toulá Afrikou s cílem pomáhat slonům. Chce je zachraňovat, aby v divočině ještě nějací zbyli. Zdá se vám to naivní? Možná. Ale i jedinec někdy dokáže strhnout lavinu.

Svět se změnil. Lidské neštěstí prodáváme online. Běda pomalému připojení! Média produkují rychlohvězdy. Umět nemusíte kupodivu nic. Indiánští náčelníci již nemají kontrolu nad svými kmeny. Šamani a kouzelníci se stali pohádkovými bytostmi. Český kluk zachraňuje v Africe slony a vyhlásil boj pašerákům… Konec zpráv. Více se ke každému z témat dočtete v tomto čísle :)

Barbora Slavíková Literová

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Zapomenuté kmeny – Domorodá etnika v Angole nemají na růžích ustláno. Podaří se jim udržet jejich své zvyky?

Sloní slzy – Příběh o záchraněy slůněte, kteréý přežilo brutální masakr svého stáda.

Česká spojka – Naše republika sehrála vV pašování rohů nosorožců sehrála naše republika smutnou roli.

Tajemný národ – Mají vlastní svéráznou kulturu, historii plnou bojů a námořních výprav, Frísové.

Historie a archeologie

Robinson evoluce – Homo sapiens zůstal jediný svého druhu. Jak se to stalo a kam zmizeli jeho nejbližší příbuzní?

Lidský exodus

Pražské víno žije – Vinice Pražské botanické zahrady v Troóji je důkazem, že vtipy na víno a Pražáky jsou minulostí.

Předplatné

Doktor ze dna dolu – Jsoue to již tři roky, co se podařilo zachránit 33 zasypaných horníků v Chile.

Letem světem – Plavky s sebou

Za bájným tvorem – Harpyje nejsou jen stvůry z legend. Petr Slavík se za nimi vydal do jihoamerické džungle.

Příroda

Téma – Akta K

Bílé bratrstvo – Myšlenky čerpají z mnoha náboženství, energii z bulharských hor.

Bizarní zoo – Za prapodivnými tvory nemusíte do vesmíru, jsou všude kolem nás.

Kvíz

Přísně tajné – Skutečný příběh tajné základny s označením Area 51?

Prehistorická galerie – Víte, že Sahara byla kdysi zelená? Pravěké malby slouží jakojsou toho důkazem.

Věda a technika

Co bude zítra? – Exkluzivní ukázka z nové knihy zakladatele magazínu Koktejl Josefa Formánka Syn větru a Prsatý muž.

Rozhovor – Svět se změnil, říká indiánský náčelník Denis Rodriguez Edacumandi.

Čelem vzad – Švýcarský Andermatt už zažil ve své historii nejeden obrat ve své historii.

Třpytivé odcházení – Když jde mladý chlapec do kláštera, oslavuje celá vesnice.

Vodní svět – Staré čínské moudro říká, že pokud jste viděli Jiuzhaigou, není třeba vidět jakékoliv jiné vody.

Tipy

Tagy:

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group