ikoktejl

Jaroslav Petr
Tag: Jaroslav Petr Nalezeno 9 výsledků.
Tag: Jaroslav Petr Řazení

Vysněný kanál?

Vysněný kanál?

TEXT: Jaroslav Petr

Sto let po otevření Panamského průplavu se ve Střední Americe schyluje k budování druhé vodní cesty spojující Karibské moře s Tichým oceánem. Přírodovědci však bijí na poplach. Megalomanský projekt přímo ohrožuje jedinečnou přírodu na ploše 400 000 hektarů.

Devětadvacátého září roku 1513 stojí španělský conquistador Vasco Núñez de Balboa na písčité pláži. V jedné ruce svírá tasený meč a v druhé praporec s Pannou Marií. Je první Evropan, který spatřil Pacifik z americké strany. Ráznými kroky vstoupí do vln Tichého oceánu. Když mu voda vystoupí ke kolenům, prohlásí toto „Jižní Moře“ a všechny k němu přilehlé pevniny za majetek španělské koruny.

Číst dál...

Záhada faraonových slonů

Záhada faraonových slonů

TEXT: Jaroslav Petr

Ve 3. století před Kristem vyhrál faraon Ptolemaios IV. bitvu, ve které jeho bojoví sloni fatálně selhali. Po staletí si vědci lámali hlavy, jaká zvířata si to vlastně egyptský vládce opatřil. Vždyť přece slon z Afriky je větší než z Indie a měl by mít tedy převahu.

Egypt pomalu ale jistě vyklízí místo na výsluní mezi středomořskými civilizacemi a navíc je oslabený dvorskými intrikami. Snad i proto si Antiochus III. troufl na kdysi tak silnou zemi. Vyprahlou plání proti sobě postupují dvě armády. Vzduch se tetelí horkem, pod nohama mužů i zvířat se zvedají mračna prachu. Ze severu, směrem od Gazy, se blíží v čele dvaašedesáti tisíc mužů, šesti tisíc jezdců a stovky válečných slonů seleucký král Antio­chus III. Jeho říše sahá od Turecka po Irák. Antiochovi to ale nestačí a rád by posunul hranice svého impéria dál na jih, až do Sýrie. Z jihu, od města Raphia (Rafáh) pochoduje vstříc Antiochovým vojům sedmdesát tisíc pěšáků provázených pěti tisícovkami jezdců a více než sedmdesáti slony pod velením egyptského faraona Ptolemaia IV. Faraon je odhodlán bránit Sýrii za každou cenu.

Číst dál...

30 tisíc let přátelství

30 tisíc let přátelství

TEXT: Jaroslav Petr, FoTo: MZM

Člověk a pes spolu žijí už 30 000 let. Na obou to zanechalo nesmazatelné stopy. Dnes žije na světě asi 400 milionů psů nejrůznějších plemen. Maličkými jorkšírskými teriéry nebo čivavami počínaje a buldoky, dogami či bernardýny konče. Všichni jsou to zdomácnělí vlci, i když na mnoha z nich to na první pohled není příliš patrné. Moderní genetické analýzy pohřbily mylné představy o tom, že v krvi některých psů koluje šakalí krev. Není pochyb o tom, že jediným předkem psů je vlk. Jenže kde a kdy lidé domestikovali vlky?

O primát „psí kolébky“ se uchází hned několik míst. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že si člověk ochočil vlka na území dnešní Číny. Podle jiných expertů se tento významný moment lidských dějin odehrál na Blízkém východě. Nejnovější výzkumy však ukazují, že domestikace vlka proběhla v Evropě. Dlouho převládal názor, že se psy žijeme společně deset, nejvýše patnáct tisíciletí. Teď se ukazuje, že soužití psů a lidí trvá dvakrát déle. Náznaky toho byly už v archeologických nálezech, ale řada vědců jim nevěřila. První psi se nápadně podobali vlkům. Z pravěkých koster se proto nedá vždycky s jistotou určit, zda patřily vlkům nebo psům.

Číst dál...

Hrátky s geny

Hrátky s geny

TEXT: JAROSLAV PETR

Prognózy biologů nevěští nic dobrého. Do roku 2050 zmizí z povrchu naší planety 15 až 40 % stávajících druhů. Tváří v tvář této hrozbě zvažují vědci i velmi kontroverzní cesty k záchraně ohrožených forem pozemského života. Americký biolog Michael Thomas navrhuje zapojit do boje za přežití vymírajících organismů genové inženýry.

Řada záchranných programů je založena na změně dědičné informace v ohrožené populaci. Příkladem může být boj o přežití malé populace zmije obecné na jihu Švédska poblíž vesnice Smygehuk. Výstavba a intenzivně obdělávaná pole tu uvěznily necelou čtyřicítku hadů na pruhu luk širokém maximálně 200 metrů a dlouhém asi kilometr. Smygehucké zmije tak byly donuceny k plození potomstva blízce příbuznými rodiči. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Velké samice zmijí přivádějí na svět i osmnáct mláďat. Na loukách u Smygehuku se ale pohyboval počet potomků jedné samice kolem pěti až sedmi. Bezmála třetina mláďat trpěla vážnými problémy a nepřežívala. Genetické analýzy potvrdily, že se v malé populaci zmijí nahromadily poškozené geny a hadi degenerují. Ochránci přírody proto vysadili na louku u Smygehuku zmije z jiných oblastí a ty vnesly do skomírající populace „zdravou krev“. Smygehucké zmije tak utekly hrobníkovi z lopaty.

Číst dál...

Vánoce slečny Latimerové

Vánoce slečny Latimerové

K důkladnému poznání nestačilo ani pětasedmdesát let, jež uběhly od objevu živé latimérie podivné, jedinečné ryby, která přežila v hlubinách Indického oceánu z dob dinosaurů. A co víc, s každým zkoumáním se objevují další nezodpovězené otázky.

TEXT: JAROSLAV PETR

V roce 1938 dostala slečna Marjorie Courtenay-Latimerová jedinečný vánoční dárek. Do jihoafrického přístavu East London jí ho přivezla s úlovkem rybářská loď Nerine.

Když kapitán zavolal mladé kurátorce zoologických sbírek místního přírodovědného muzea, že má pro ni něco extra, nasedla i s asistentem do taxíku a ihned se vydala do přístavu. Za chvíli se už v podpalubí Nerine přehrabovala úlovkem vytaženým z hloubky 70 metrů z moře při ústí řeky Chalumny. Pod těly žraloků objevila rybu, jakou nikdy předtím neviděla.

Číst dál...

Nová forma života

Nová forma života

TEXT: JAROSLAV PETR

Strom pozemského života se rozkošatěl. Vědci objevili jeho čtvrtou větev a mnozí jsou přesvědčeni, že na odhalení čekají další mohutné evoluční větve. Kolik jich je, či může být, si nyní nikdo netroufá tvrdit.

Mělký rybníček uprostřed univerzitního městečka v australském Melbourne nevypadá na místo, kde by se měl odehrát převratný vědecký objev. Virologa Jeana-Michela Claverieho přivedla na jeho břeh ranní procházka před vědeckou konferencí. Zatímco jeho kolegové se věnovali na cestičkách kolem jezírka joggingu nebo si opakovali své referáty, Claverie vlezl po kolena do vody a nabral ze dna do zkumavky vzorek bahna. Tenhle podivný suvenýr si pak odvezl domů na univerzitu v Marseille. V kufru francouzského virologa tak cestoval z Melbourne do Marseille jeden z nejpodivuhodnějších organismů, jaké vědci v poslední době spatřili. „Je to, jako kdyby našli yettiho,“ říká o objevu francouzských kolegů americká viroložka Elodie Ghedinová. Když začal Jean-Michel Claverie prohlížet australské bahno v laboratoři pod mikroskopem, uviděl velkou měňavku. Uvnitř buňky tohoto pomalu lezoucího prvoka zahlédl spoustu malých teček. Mohly to být bakterie. Také měňavky čas od času stůňou. Podobně jako člověka je můžou trápit bakterie nebo viry. Vetřelec skrývající se v nitru australské měňavky byl na virus příliš velký, ale tím se Claverie nenechal zmást. Už před deseti lety objevil viry tak obrovské, že se vyrovnaly běžným bakteriím, a v některých ohledech je dokonce předčily. Mnohonásobné zvětšení elektronového mikroskopu Claverieho podezření potvrdilo. Uvnitř měňavky se o překot množily viry! Skutečné „kapitální kusy“ – největší a zároveň nejpodivuhodnější viry, jaké se kdy vědcům dostaly do rukou. Jsou to „evoluční sirotci“ formy života, o jejíž existenci neměli vědci nejmenší tušení. Obří virus dostal jméno Pandoravirus v naději, že ve svém nitru skrývá netušená tajemství podobně jako skříňka, kterou ze zvědavosti otevřela dívka Pandora ze starořeckých bájí.

Číst dál...

Robinson evoluce

NAŠI PŘÍBUZNÍ Z ŘAD LIDOOPŮ ŽIJÍ NA ZEMI HNED V NĚKOLIKA DRUZÍCH. VEDLE ŠIMPANZE UČENLIVÉHO NAJDEME V AFRICE I ŠIMPANZE BONOBO, GORILY JSOU HORSKÉ A NÍŽINNÉ, ORANGUTANI SE DĚLÍ NA BORNEJSKÉ A SUMATERSKÉ. JEN ČLOVĚK HOMO SAPIENS ZŮSTAL JAKO POSLEDNÍ A JEDINÝ ZÁSTUPCE SVÉHO RODU.

TEXT: JAROSLAV PETR

Ještě relativně nedávno sdíleli naši předkové planetu s dalšími druhy lidí. Jak dokazují výsledky nejmodernějších genetických výzkumů, bývaly to rušné časy. Kořeny lidstva leží v srdci černého kontinentu. Odtud vyráželi naši pravěcí předci do světa. Jako první opustil africkou kolébku člověk dělný (Homo ergaster) snad už před 1,8 miliony roků, a o pár stovek tisíciletí později se v jeho stopách vydal i jeho evoluční nástupce člověk vzpřímený Homo erectus. Potomci těchto lidí se zabydleli v Evropě i Asii a dále se ve svých nových domovinách vyvíjeli. Před 400 tisíci roků tak vznikl v Evropě a Asii neandertálec – Homo neanderthalensis. Chlapík s postavou těžkého atleta a mozkem, jenž by objemem trumfl i většinu současného lidstva, tu vytrvale vzdoroval drsným podmínkám ledových dob.

Číst dál...

Ostrorep a jespák

Ostrorep a jespák

PTAČÍ SVĚTOBĚŽNÍK A TVOR Z PŘÍBUZENSTVA PRAVĚKÝCH TRILOBITŮ SI DÁVAJÍ DOSTAVENÍČKO NA PÍSEČNÉ PLÁŽI NA POBŘEŽÍ ATLANTICKÉHO OCEÁNU. JEJICH OSUDY TVOŘÍ PEVNÝ PROPLETENEC. NAD OBĚMA SE VZNÁŠÍ HROZBA VYHYNUTÍ.

Číst dál...

Příliš drsný byznys

Příliš drsný byznys

TEXT: JAROSLAV PETR

Jen málokdo má radost z toho, že levné čínské plasty vytlačují tradiční materiály a devalvují staré řemeslné tradice. Ochránci nosorožců jsou v tomto ohledu výjimkou.

„Střenka dobré jambíji má v každé denní době jinou barvu. Ráno je nažloutlá, odpoledne zelená a v noci černá,“ tvrdí staří znalci tradičních jemenských zahnutých dýk. Jambíja není zbraň. Je to mnohem více. Dýka je symbolem mužnosti, deklarací společného postavení a průkazem rodového původu zároveň. O ceně dýky nerozhoduje ani tak čepel, jako její držadlo. U těch nejlepších, vyráběných po staletí třeba zbrojíři z rodu Al-Saifani, je základem držadla roh nosorožce. Jen tento materiál dokáže prý měnit během dne barvu. „Je to proto, že nosorožčí roh stvořil Alláh a nikoli člověk. V rohu je něco živého a to se přenáší i do držadla jambíje. Tak jako roh roste, tak i držadlo mění barvy,“ říkají zákazníkům jemenští obchodníci s dýkami.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group