ikoktejl

Kočku bez ocásku jsem viděla v životě jen párkrát, ale jedna legendární mne provázela celé mé dětství. Můj děda byl řezník, a kde je maso, tam jsou masožravci. K domácnosti tedy patřil i pan kocour. Tedy vlastně Kocour. Do dílny nesměl, ale hlídal vždy na dvoře u zadních dveří a o výrobě měl přehled jako nikdo jiný. Byl dobře živený a mlsný jak stará koza. Uměl si otevřít bandasku a z mléka slízat všechnu smetanu. Což se stalo osudné jeho chloubě, ocasu, který nosil zásadně hrdě vzhůru jako prut. Děda byl prudší povahy, a když jednou zase našel bandasku s mlékem otevřenou a bez smetany, tak ho popadl vztek. Ne, nehonil ho s nožem nebo sekáčkem, jak by se nabízelo, ale zařval a chtěl ho vyhodit z domu. Kocour rychle poznal, že jde do tuhého, a ve snaze prosmýknout se nenápadně ven zadními dveřmi chtěl proběhnout pod šicím strojem. Stroj byl zrovna v provozu, ozvalo se cvak a bylo po chloubě. Kocour to nesl statečně, pahýl mu důsledkem bohaté stravy ztloustl a namísto prutu měl na zádech velkou bambuli.

Jenže to mělo pokračování. Nevím, zda to bylo v důsledku bambule, ale prý se začal rvát častěji než předtím. Jednou se dotáhl domů na pokraji smrti, kožich z poloviny hlavy skalpovaný a byl zle pokousaný. Uprostřed války na vesnici kousek od Terezína polomrtvá kočka nikoho nezajímala, a tak byl pragmaticky vyhozen na hnojiště. Zda má chlévská mrva léčivé účinky a kde se v Kocourovi vzala vůle žít, dodnes nevíme, ale pravdou je, že se po měsíci objevil zase na svém místě na dvoře. Dnes bychom mu říkali Zombie – hlavu měl zčásti olysalou, zčásti porostlou srstí jiné barvy než zbytek těla, kulhal a místo tučné bambule měl jen hubený pahýlek, nicméně hrdě vztyčený. A fousy měl od smetany…

Legenda o Kocourovi bez ocasu mne provázela celé dětství, kočky plemene bobtail nebo manx z našeho portrétu plemen vypadají mnohem elegantněji. Ať s ocáskem nebo bez, každá kočka má jedinečný příběh a osobnost.

Přeji vám v jejich společnosti krásné léto

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

3  Editorial

Téma: Léto6 Očista místo potu8 Léto venku

10 Jak se žije bez ocásku14 Kolik stojí kočka20 Veterina: Léčba chronického onemocnění ledvin24 Úpravy pro kočičí seniory28 Veterina: Infekční onemocnění koček FeLV30 Kočičí osudy: Bojovník Bob32 Fotosoutěž33 Plakát37 Kočky z celého světa40 Jak fotit kočky: Jak vyhrát nad kompozicí44 Test: Jste nejlepší přítel?46 Kočky a děti47 Takhle ne: Hry48 Rozhovor s Hanou Kouřímovou: Na Novém Zélandu51 Povídka: Kdepak asi jsou světlušky?52 Kočičí oko54 Devět životů a jiné mýty56 Tipy pro vás58 Povídka: Návrat ztracené59 Osmisměrka60 Čtenářský koutek62 Bílá tlapka dětem64 Vtipné fotografie66 Fejeton: Co říkají kočky

Editorial

Kočičí puberta: Pomoc rostu

Kočičí puberta: Typická kočka – typický kocour

Kočičí puberta: Konec dětských her

Jak se žije s thajskou kočkou

Ze světa

Voliéry pro kočky

Denní program koček

Zahrada plná nástrah

Autem s kočkou

Veterina: Panleukopenie

Veterina: Selhání ledvin

Kočky v laboratořích

Takhle ne: Nová kočka

Plakát

Fotosoutěž

Krmení: Nenechte se nachytat

Kočky a děti

Betrand: K čemu je dobrý kočičí ocásek

Jak fotit kočky: Teorie ostření

Test: Má vaše kočka dost akce?

Rozhovor: Všechny kočky Tatjany Rodionové

Kočičí střípky

Inspirováno lvem

Chlupaté šperky

Tipy pro vás

Povídka: Kocour nimrod

Křížovka

Čtenářský koutek

Bílá tlapka dětem

Vtipné fotografie

Fejeton: Ministerstvo

3 Editorial

6 Fotíme titulku

8 Jak se žije s nebelungem

12 Ze světa

14 Paraziti – poslové jara

16 Autem s kočkou

18 Psychofarmaka – Existuje kouzelná pilulka?

21 Psychofarmaka – Názor MVDr. Načeradské

22 Rozhovor s Ninou Holíkovou o plemeni lykoi v Čechách

25 Bertrand: Jak jsem oslnil dámu

26 Veterina: Hrozba na tři písmena FIP a FIV

29 Takhle ne: Pohyb venku

30 Terapie kočkou

32 Kočky a děti: Pozornost

33 Vyhodnocení velké fotosoutěže s Fitminem

34 Plakát

38 Jak fotit kočky: Využití hloubky ostrosti

42 Výživa kočičích seniorů

45 Kočka a voda

46 Adopce starších koček

49 Povídka: Zlobík

50 Muž s kapsičkami po kapsách, rozhovor s Markem Feiglem

54 Inspirováno pumou

56 Tipy pro vás

58 Povídka: Jak neutopit kozu

59 Křížovka

60 Čtenářský koutek

62 Bílá tlapka dětem

64 Vtipné fotografie

66 Fejeton: Hrůzný nález

Přejít na články z Kočičí planety 2/2017

A je to tu zase… Krásné jaro, ale také fotografování titulky. Než jsme se rozjeli za úžasným kocourem Silverem a jeho mladou majitelkou, děly se věci.

Stejně jako minulý rok jsme i teď použili k hlasování sociální sítě, které se již dávno staly pevnou součástí našich životů. A přišla první vlna. Proč zrovna na facebooku? Proč nehlasujeme jinak? Co když na facebooku nejsem? Dotazy a reakce se valily s nezvyklou intenzitou. Nikdy se nezavděčím všem, ale facebook se mi zdá jako nejprůhlednější způsob hlasování. Ano, jsem si vědoma toho, že tam všichni nejsou.

Druhá vlna korespondence se zvedla ke konci hlasování. Přišla spousta dotazů a také dobře míněná upozornění (některá i anonymní), že je to spiknutí, že se do práce dali hackeři světového formátu a kdo ví, kdo ještě. Upřímně, fascinuje mne, kolik zájmu naše hlasování vzbudilo, kolik energie někteří vynaložili a jaké vášně může rozvířit patnáct fotografií krásných koček. Všem soutěžícím a hlasujícím, těm přejícím i nepřejícím, moc děkuji za jejich hlas a reakci. Soutěž nakonec vtipným nápadem vyhrála Lila se svým Silverem a já jí to moc přeji. Stejně jako bych výhru přála zachráněnému Mumínkovi, Merry s dlouhým rodokmenem či kterékoli jiné kočce.

Za každou kočkou ze soutěže stojí milující majitelé. A to bych ze srdce přála všem kočkám, ať koťatům právě narozeným, tak starším kočičkám, které neměly tolik štěstí a stále čekají v útulcích. Naši lásku si zaslouží všechny stejně.

S přáním krásného jara

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Přejít na články z Kočičí planety 1/2017

Před pěti lety jsem dávala dohromady první číslo Kočičí planety a myslela jsem si, že to bude jen jakýsi„kočičí speciál“ magazínu Koktejl, občasník, který nás občas zavede do světa sametových tlapek. Jenže pak vzaly můj osud do svých tlapek kočky. Náš kocour Manfréd dostal posilu v podobě kočky Mícy, která si nás vybrala sama a která by nemohla být odlišnější než on. Náš společný život je od té doby jedna velká výzva a mně je víc než jasné, že o kočkách je a bude stále co psát. Za posledních pět let se z občasníku s názvem Kočičí planeta stal nejprve čtvrtletník a následovně dvouměsíčník. Vyšlo 22 vydání, což je 1496 stran, a přitom mám stále pocit, že jsme toho ještě tolik neřekli a nenapsali. Stále se objevují nové úžasné příběhy, nové poznatky o našich průvodcích v hebkých kožíšcích, o jejich životě, historii, potřebách...

Další pětiletku s Kočičí planetou proto začínám s radostí a jistotou, že máme stále o čem psát. Má práce je o to krásnější a veselejší, že na druhé straně jste vy – čtenáři. Čtenáři Kočičí planety, kteří na každé vydání reagují, nebojí se ozvat, zeptat, posílají fotografie svých milovaných kočiček do soutěže nebo i jen tak, pro radost. Když jsem to posledně říkala svému kolegovi z jiného periodika, tak mi nevěřil. „Oni ti vážně píšou? Jen tak? I do poradny?“ Bojím se domyslet, co tím chtěl říct. A nechci si ani představit, jak bych pracovala bez vaší podpory. Lidé kočičí jsou prostě stejně jako kočky milí a bezprostřední a jsem za to ráda.

Také se vám líbí ten pozitivní obrázek? Představte si, že ho namalovala Žaneta Miženková a nazvala příhodně Kočičí planeta, aniž by o našem časopise měla tušení. Když ho vystavila na sociální síti, hned se jí ozvalo několik našich čtenářů a díky nim se teď můžeme obrázkem potěšit všichni společně.

Ani jsme nestihli vyhodnotit fotografie z jedné soutěže a již pro vás máme další. A co víc, čeká nás další hlasování o kočku, která bude mít právo zdobit titulku příštího vydání. Do boje se vydalo 15 kočičích krasavic a krasavců, neváhejte je podpořit svým hlasem na našem facebookovém profilu.

Takže vzhůru do další kočičí pětiletky, je mi potěšením

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Editorial

Kočka není pes, rozhovor se Zuzanou Kulhavou

Ze světa

Soutěž o titulku – 15 statečných

Skřítek z Devonu – jak se žije s devon rexem

Poradna

Veterina: komplex kočičí rýmy

Stárnutí a význam preventivních prohlídek u koček

Takhle ne: senioři

Jak je to s krmením koček

Vyhodnocení velké fotosoutěže s Poesií

Plakát

Proberte kočku z letargie

Základy fotografování koček

O povaze kočky

Fotosoutěž s Fitminem

Kočky a děti

Bertrand: Můj dvounohý kamarád

Jak (ne)velet kočkám

Kočky jednou dobudou i Antarktidu, rozhovor s Martem Eslemem

Inspirováno jaguárem

Povídka: Promarněná odměna

Povídka: Po stěhování

Tipy pro vás

Křížovka

Čtenářský koutek

Ze světa

Bílá tlapka dětem

Vtipné fotografie

Fejeton: Loupež

Přejít na články z Kočičí planety 6/2016

Tak nám zase jeden rok pomalu končí a další začíná. Pro mnohé to je okamžik vhodný k zamyšlení, vzpomínání, co se povedlo, a bilancování, na co bychom raději zapomněli… Tyto stavy já osobně mívám šestkrát do roka, vždy když sedím nad dalším číslem, které se chystám posledním klikem myší poslat do tiskárny, a poněkolikáté se sama sebe ptám, jestli už můžu. Je vše v pořádku? Nezapomněla jsem na nic? Nevynechala jsem něco? Bude se vám časopis líbit? Není ta kočka na titulce moc sladká? S posledním hrnkem silného čaje si nakonec dodám odvahu a udělám poslední krok. Můj pohled zabloudí k našim kočkám, které mi dělají společnost. Žádné pochybnosti nemají. Zvlášť Manfréd je přesvědčený, že je středobodem vesmíru a my všichni jsme na světě jen pro jeho potěšení.

Tohle jeho kocouří sebevědomí mu tiše závidím. Já někdy mívám dokonce i pochybnosti, jestli se o pana kocoura starám dobře. Nemá žádné sofistikované elektronické hračky ani vlastní fontánu. Nicméně poslední dobou tráví dobrovolně doma mnohem víc času než dříve, tak si říkám, že mu je s námi dobře.

A protože Kočičí planeta právě završuje pátý rok svého života, tak věřím, že ji děláme dobře. Každopádně ji pro vás tvoříme s láskou a stále s větším nadšením. Na základě vašich dotazů a ohlasů vám jako dárek opět přinášíme soutěž o kočku na titulku Kočičí planety. Pokud jste přesvědčeni, že zrovna ta vaše kočka je ta pravá, pak honem nalistujte stranu 12. Přeji vám moc štěstí nejen v soutěži ale i v novém roce a pevně věřím, že nás i nadále bude životem provázet láska ke kočkám, která nás spojuje.

Pavla Růžičková

Editorial

Předsevzetí pro kočku

Ze světa

Vyhlášení soutěže o titulku

Dornova metoda, rozhovor s Andreou Dunovou

Jak se žije s orientální krátkosrstou kočkou

Kočka a zima

Poradna

Krmení: Ryby na kočičím jídelníčku

Takhle ne: Spánek

Kočky výstavní

Dary podzimu

Velká fotosoutěž s Poesií

Plakát

Bertrand: O drápech a hrdosti skutečné šelmy

Rozhovor: Zuzana Honsová

Kočičí městečko

Kočičí řeholnice

Rozhovor: Alena Bosáková

Inspirováno tygrem

Kotě pod stromeček

Povídka: Pan Veverka a Vánoce

Tipy pro vás

Vyrobte si s námi: Kočičí origami

Murphyho zákony o kočkách

Čtenářský koutek

Bílá tlapka dětem

Povídka: Stěhování

Křížovka

Vtipné fotografie

Fejeton: Anička

EditorialObchodní koutek

Téma: STRACHStrachAby se nebálo veterinářeFelinofobieBojíte se své kočky?

Ze světaJak se žije se skotskou klapouchou kočkouKrmení: Nejdůležitější živinyVeterina: Štítná žlázaPoradnaBertrand: Jak jsem se nebálTakhle ne: VýchovaVeterina: Poloviční kocourVyhodnocení soutěžePlakátJe doma bezpečno?Od kotěte po veterána: Správná péče v každém věkuManekinekoNeviditelné kočky španělskéRozhovor: Šanta kočičíJak se loví drsná šelmaTest: Anděl nebo ďábel?Murphyho zákony o kočkáchVyzkoušeli jsme: FotodárekČtenářský koutekBílá tlapka dětemVtipné fotografieKřížovkaTipy pro vásFejeton: Jak kocour Béďa zasáhl do voleb

EditorialObchodní koutek

Téma: LétoBalkonKočky a vedroPřehřátí a úžeh

Ze světaJak se žije s burmillouKočičí život: I kočky stárnouKuba z farmyTady je MikešovoTeritoriální chování kočekPoradnaBertrand: Jak jsem se staral o páníčkův klidTakhle ne: Letní partyKrmení: Granule nebo konzervu?Veterina: Onemocnění očíPlakátŠelmy: Kočka slaništníCo se zdá kočkám?Sout잎ivot s kočkou: Jak jsme kupovali kocouraKočky jako boží pomocnice v EgyptěŘecké kočkyŠelma s duší člověkaKočka v říši hudby9 kočičích životů aneb kočičí pořekadlaRozhovor David Cajthaml: Miluji v životě chvíle…Murphyho zákony o kočkáchTest: Jaký akční typ je vaše kočka?Čtenářský koutekBílá tlapka dětemVtipné fotografieKřížovkaTipy pro vásFejeton: Kotě II.

EditorialObchodní koutekKočka – nejlepší přítel člověkaZe světaJak se žije s ocicatemKočičí život: KoťataKočičí supermámyJak vypiplat kotěPoradnaKouzelná srstSrst: Chlupatá faktaSrst: Víte, že?Takhle ne: PéčeSpeciální krmení pro každý typ kočkyVyhodnocení fotografické soutěžePlakátVeterina: Bolest kloubůZahrada zn. ideálAustralské kočkování Bertrand: Jak jsem bojoval proti pověsti neposedyVelký test kočičích znalostíPovídka: Reklamní instruktážRozhovor: David Surý – Když se kočka stane hvězdou YouPicProč mají černé kočky smůluKočičí skályMurphyho zákony o kočkáchČtenářský koutekBílá tlapka dětemVtipné fotografieKřížovkaTipy pro vásFejeton: Kotě

EditorialObchodní koutekKonečně jaroNezvaní hostéZe světaJak se žije s egyptskou mauKočičí život: PorodPoradnaSmí kočka do postele?Takhle ne: DomácnostMalý kočičí rájVyrobte si žraločí pelechPlakátSprávná krmná dávka Není tlustá?Péče o kotě nebo kočku z útulkuPovídka: Alfa potřebuje vedení Gepard: americký migrant!Rozhovor: Když byla krize…Žárlí vaše kočka?S kočičími drápyKočičí jména Murphyho zákony o kočkáchUž i kočky mají festivalČtenářský koutekBílá tlapka dětemVtipné fotografieKřížovkaTipy pro vásFejeton: Zemětřesení

Přejít na články z Kočičí planety 4/2016

Říkal náš Manfréd, že tento způsob léta je pro kočky fajn. Žádná přehnaná vedra, dost sluníčka, vánku a deště. Tedy ne že by si přímo liboval v dešti, ale po dešti roste tráva. A v trávě je živo. A na trávě taky.

Manfréd zodpovědně každé ráno obchází své teritorium, které čítá odhadem asi šest zahrad. Někdy sleduji z balkonu, jak jeho štíhlá zrzavá postava vyráží přes ploty. Vídám ho u sousedů lovit v okrasné trávě u rybníčku malé žabičky. Ve druhé zahradě sedává na vysokém pařezu po staré bříze a pozoruje kosy na udržovaném anglickém trávníčku. U nás na zahradě začala k jeho velkému potěšení pastevní sezona morčat. Pasou se v bytelném výběhu s krásným domečkem. Tedy na jeho vkus má ten domeček moc příkrou stříšku, protože se na ní nedá tak dobře válet jako na houpačce u dalších sousedů. Manfréd ven vychází ve svých pravidelných hodinách a pak se spokojeně vrací domů na gauč. Svůj režim změní maximálně, když je na zahradě party, tu si nenechá nikdy ujít. Chová se prostě přesně tak, jak popisujeme v článku o teritoriálním chování koček.

Kromě tajů kočičích revírů tentokrát píšeme i o tom, co potřebuje kočka v létě, zda je lepší krmit granulemi nebo konzervou, nebo jaký je život kočičích seniorů.

Přeji vám i vašim chlupatým miláčkům krásné léto plné napínavých příběhů a dobrých konců

Pavla Růžičková

Přejít na články z Kočičí planety 3/2016

Kočka je nejlepší přítel člověka.

Souhlasíte? Byla bych hlasovala pro psa, ale když jsem připravovala článek o blahodárných účincích života s kočkou, tak jsem se sama přesvědčila. Jen bych ještě doplnila, že naše kočky praktikují léčbu neklidem. Vždy, když se zdá, že je moc klidu, tak nám převrátí byt a život vzhůru nohama.

A především jsou každá úplně jiná. Silné individuality. Manfréd je typ protřelého světáka. Nic mu není cizí, ničeho se nebojí, miluje společnost a rád je u všeho. Krást jídlo je pod jeho úroveň, to si raději něco uloví nebo si odskočí k sousedům. Ellie je Míca machna domácí. Pěkně vše dle pevného řádu, čas na krmení se musí dodržovat a pak je potřeba se řádně vyspat. Zdánlivě bez ducha a bez nápadu se povaluje, kde se jí zrovna líbí a tváří se neškodně. Což se ovšem změní ve chvíli, kdy dostane hlad, což je asi hodinu potom, co slupne celou kapsičku. Nic před ní není jisté a nenechá se nachytat při činu. Neobstojí chleba v igelitovém pytli ani bábovka přiklopená skleněnou mísou. Zbytek dne se s nacpaným břichem opět líně válí a tváří se jako neškodná dekorace. Prostě miláčci, co vám budu vyprávět.

Život bez koček by byl smutný a chudší. Ten můj rozhodně. Ale k tomu doufám nikdy nedojde. Stačí, když vidím obrázek kotěte a hned přemýšlím, jestli by se ještě nevešlo…

Přeji vám krásné léto s milovanými chlupáči na klíně.

Pavla Růžičková

Přejít na články z Kočičí planety 2/2016

Je jaro, toto období mám moc ráda, na zahradě kvetou první kvítka, ptáci štěbetají od rána a především už nevstávám za tmy. I když podle našich koček očividně vstávám pozdě. Přišlo na ně jaro, obcházejí teritorium, což je v případě kočky zahrada naše a v případě Manfreda ta naše a všechny sousední, řvou mi pod oknem a po ránu mají hlad. Potřebují nakrmit. A hned, aby se pak mohly s plnými bříšky válet celý den na sluníčku. Míca si hlasitě stěžuje na chodbě, že chce jíst, aby náhodou nezhubla své barokní tajli a já si zase v duchu slibuji, že už jí vážně dám na dietu. Tedy nejprve ji musím zvážit, prostudovat složení krmiva, a pak ji hlídat, aby snědla jen svoji porci. To Manfréd se nezdržuje nějakým stěžováním, hrdě vejde do ložnice, i když si jsem jistá, že ví, že sem nesmí. Skočí mi do postele, kde za sebou nechává špinavé otisky tlapek, a tře si svou mokrou hlavu o moji. Brr. A za uchem má klíště. Tenhle aspekt jara teda ráda nemám. Že já jsem nevstala už na Mícy naléhání, dobře mi tak. 

Počítám, že jste na tom stejně, proto vám přinášíme článek o tom, co s kočkami dělá jaro, jak se vypořádat s invazí klíšťat nebo blech, návod na výrobu originálního pelíšku ve tvaru žraloka. Vyzkoušený na vlastní kůži a ověřený přísnou výstupní kontrolou našich koček. Nejtěžší je nastříhat materiál, věřte mi, zvlášť když vám pomáhá jeden akční zrzavec.

Krom jara a koček miluji také příběhy. Nejraději ty s dobrým koncem samozřejmě. A jsem moc ráda, že díky Kočičí planetě mohou prožívat i příběhy vaše. Libovala jsem si, když jsme fotografovali Fifinku na poslední titulku, že můžu nakouknout domů k jiným milovníkům koček a přinést vám příběh o kočce z titulky. Nebo článek o životě se servalem a karakalem. Rozhodli jsme se v tom pokračovat a navštívit zase další domov a vyslechnout si další kočičí příběh. Protože jako nejsou obyčejné kočky, nejsou ani obyčejné příběhy.

Přeji vám krásné jaro a příběhy s dobrým koncem

Pavla Růžičková

Přejít na články z Kočičí planety 1/2016

Už jsem přiznala, že bych někdy chtěla být kočkou.

Zvlášť teď v zimě, ráno dlouho spát, válet se, hledat ty nejteplejší a nejměkčí místa, nechat se rozmazlovat... Tedy kočkou domácí, milovanou. Být kočkou venkovní není v zimě žádná výhra, spíš boj o holý život.

Jsou ale situace, kdy i ty milované domácí kočky musejí bojovat. Ne přímo o holý život, ale o své místo v rodině, o své jistoty, o naší lásku. Proč? A kdy? Stačí, aby do vašeho života vstoupil nový člověk a život kočky se rázem vzhůru nohama. Slabší kočičí povahy vyděsí i obyčejná návštěva, která se dlouho nezdrží, kočka i tak v tichosti zmizí a objeví se až druhý den. Jiné mohou nového člena rodiny ignorovat nebo s ním dokonce bojovat. Co všechno může nastat a jak takové situace řešit, vám prozradí materiál na téma Nový člověk v životě kočky.

To taková Fifinka, naše kráska z titulní strany, měla v den focení celkem jasno. Fotografa, který ji bez kousku studu rušil při dopolední siestě, naprosto ignorovala. A na svého majitele, který se ji snažil pomocí všech možných hraček a mávátek lépe naladit, koukala značně shovívavě. Její pohled jako by říkal „tak chlapče ukaž, co ještě umíš“. Inu člověk míní, kočka mění. A Fifinka dál kraluje ve svém malém, ale oddaném království. Přála bych všem kočkám lásku a péči, kterou má ona.

S přáním krásné zimy

Pavla Růžičková

Editorial

Obchodní koutek

Fotíme titulku

Vyhodnocení soutěže o titulku

Ze světa

Jak se žije se ruskou modrou kočkou

Takhle ne

Nový člověk v životě kočky

Z pohledu kocoura Bertranda

15 tipů na zimu

Kočičí život: Rozmnožování

Poradna

Ze stolu se nekrade

Plakát

Veterina: Syndrom onemocnění horních cest dýchacích u koček

Kočičí rostlinstvo

Šelmy: Ocelot

Test: Co prozradí ocas kočky?

Kočičí ráj se servalem a karakalem

Povídka: Vy potvory chlupatý

Jako dítě jsem toužila po opici

Záhadná kočičí žena

Kuriozity s kočkou

Čtenářský koutek

Bílá tlapka dětem

Vtipné fotografie

Křížovka

Tipy pro vás

Fejeton: Zemětřesení

Obsah

3 Editorial5 Obchodní koutek6 Superkočka10 Ze světa12 Jak se žije se sibiřskou kočkou15 Genetika16 Rozhovor s Jakubem Žáčkem18 Dárek s kočkou22 Víš, co dělám? 24 Kočičí život: Dospělá kočka28 Poradna30 Soutěž o titulku34 Plakát36 Alergie na krmení38 Tradiční výstava netradičně40 Šelmy: Serval42 Tlapkoškrab, rozhovor s Janem Pražákem44 Pozor svátky45 Sváteční menu pro kočku46 Špatná pověst47 Perský svět48 Test: Je vaše kočka konzerva?50 Co potřebují útulky52 Ústecké toulavky56 Čtenářský koutek 57 Osmisměrka 58 Bílá tlapka: Koutek pro děti60 Bílá tlapka: Ozdůbky62 Fejeton: Mikuláš64 Vtipné fotografie66 Tipy pro vás

Přejít na články z Kočičí planety 5/2015

„Ta je krásná!“ chválila mi tuhle paní na facebooku titulku z posledního čísla. Usmívala jsem se u monitoru. Taky mi dalo práci ji vybrat. „Skoro jako ta naše,“ vyťukávala paní pilně do příspěvku. Ha, ona nemyslí titulku, ale tu kočku, začalo mi pomalu docházet. „Ale ta má ještě bílou náprsenku a…“ Milovaná vlastní kočka je prostě pro paní ta nejkrásnější kočka na světě. A tak to má být. Také si to myslím. O těch svých obvykle hlavně, když spí. To jsou opravdu hodné, krásné a dekorativní.

Ale zpátky k vašim kočkám. Jasně že jsou nejkrásnější. A je úplně jedno, zda jsou ověnčené tituly z výstav nebo zachráněné z útulku. Proto pro vás máme novinku – první číslo Kočičí planety bude zdobit kočka jednoho z vás! Možná zrovna právě ta vaše! Jak na to se dozvíte na straně 6. A dobrodružství může začít. Už teď se těším na vaše fotky a dopisy. Na to, až budeme v redakci sledovat, jak se vyvíjí hlasování, jak si stojí naši favorité. Také na to, až budu organizovat focení u vás doma. I nad hodiny vysedávání nad fotkami a dohadování s kolegy, na které fotce že to vaší kočce nejvíc sluší a kterou dáme na titulku.

Zároveň se těším na krásný podzim, na vítr, co víří barevné listí, i na mlhavá rána, kdy se mi nechce z postele. Nejraději bych si zalezla s voňavým horkým čajem, kočkou na klíně a něčím ke čtení. Třeba se vám to někdy povede. Ke čtení vřele doporučuji Kočičí planetu.

S přáním krásného podzimu s kočkou na klíně

Pavla Růžičkovášéfredaktorka