Roční předplatné 499 Kč
Roční předplatné (4 ks) 135 Kč
Roční předplatné 248 Kč (6 čísel)
Roční předplatné 249 KčVygruntovaná poušť
TEXT A FOTO: JURAJ KAMAN
Byla to láska na první pohled. Jakmile jsem zahlédl její fotku, věděl jsem, že ji chci poznat blíže. Strávit v její společnosti alespoň týden a vychutnat si ji všemi smysly. Nechtěl jsem však být tuctovým zákazníkem, který si požitky zaplatí. Tušil jsem, že bez peněz si to užiji více. Nemýlil jsem se.
Národní park White Desert je jedním z nejkrásnějších míst jižního Egypta. Není příliš známý. Na rozdíl od mnohem slavnějších pyramid v Gíze, které jsou některými považovány za nejstarší turistickou atrakci světa, je zde turistika téměř v plenkách. Před dvaceti lety sem nevedla ani silnice a dostat se sem z Káhiry znamenalo podstoupit útrapy několikadenní cesty. Nová asfaltová komunikace tuto vzdálenost zkrátila na necelých osm hodin. Kromě turistů přivedla i civilizaci se všemi klady a zápory. Počet návštěvníků, toužících spatřit půvaby tohoto odlehlého kraje, začal na přelomu dvacátého a jednadvacátého století narůstat. Úměrně tomu začal stoupat i počet místních cestovních kanceláří a agentur, nabízejících organizované výlety do pouště. Typický návštěvník tak využívá servis místních podnikatelů z nejbližších oáz Faráfra nebo Baharíja, u kterých si může zakoupit pouštní safari v terénních automobilech, na velbloudech, případně jejich kombinaci. Tyto firmy zprostředkovávají i vyřízení potřebných povolení a formalit. Pohyb turistů po odlehlejších oblastech Egypta je, zejména kvůli aktivitám islámských fundamentalistů, poměrně často omezovaný. Přítomnost ozbrojeného doprovodu bývá někdy nutností už při přesunu z Káhiry.
Rudé moře na vlastní kůži
Po hodině cesty motorovou jachtou jsem zakotvil na okraji útesu, který prosvítal pouhý metr pod modrozelenou hladinou Rudého moře. Spokojený egyptský kormidelník vycenil bílé zuby v širokém úsměvu a německá instruktorka potápění se zlatým přívěškem ve tvaru chobotnice na krku podávala stručné informace svým svěřencům.
DETEKTIVKY PSANÉ V POUŠTI
DETEKTIVKY PSANÉ V POUŠTI
Ne, není to tak, že archeolog přijede do pouště, tady kopne, tamhle zase zavrtá a na denní světlo se z trezoru žhavého písku vyřinou na světlo tisíciletí ukrývané poklady. Bylo by to příliš jednoduché. „Jezdím s expedicemi skoro celý život, už od roku 1935, jen v Egyptě jsem byl nesčíselněkrát, a objevy světového významu? Daly by se spočítat na prstech rukou!" Profesor dr. ing. architekt Miroslav Korecký je vědcem navýsost světového významu.
Výprava za dugongem
Výprava za Dugongem
Text a foto Jana Zahradníková
Letoviska jako Sharm el Sheikh, Taba a Hurghada znám snad zpaměti. Při loňské návštěvě Egypta jsem si uvědomila, že u nich již nemám co dále objevovat, a to ani na souši, ani pod hladinou Rudého moře.
Za ta léta už odhadnu, kdy a kde narazím na pářící se delfíny, kde uvidím manty a žraloky. I poslepu bych uhádla, které podmořské obyvatele potkám u známých lokalit, jako je Shark Bay, Jackson Reef, Thomas Reef atd.
Nikdy jsem si nedokázala představit, že všechny tyto krásy se mi někdy okoukají a budu chtít víc. Netrvalo ale dlouho a našla jsem nový hnací motor − Marsá Άlam. Tato donedávna malá rybářská vesnice se nachází na západním pobřeží Rudého moře, asi 200 km od Hurghady a 200 kilometrů od Súdánu. Díky odlehlosti této lokality je zde turistika teprve v rozpuku. Nikdy nikam nejezdím naslepo, vždy se snažím o daném místě nastudovat co nejvíce informací. Ke svému údivu jsem zjistila, že zde v oblasti Abo Dabab je možné spatřit dugonga − velice vzácného savce, který na první pohled může působit jako tuleň křížený s menší velrybou. Dospělí jedinci dorůstají až 3,5 metru a váží až 400 kilogramů. Dugongové jsou převážně denní tvorové, spásající mořskou trávu v hloubce jeden až pět metrů.
Nesahejte na dugonga!
Moje touha spatřit dugonga byla tak velká, že jsem plánovanou návštěvu Šrí Lanky odložila napřesrok a vydala se směr Egypt − Marsá Άlam. Po čtyřhodinovém letu následoval čtyřhodinový transport do hotelu, kde jsem se dlouho nezdržela a vyrazila celá nedočkavá na pláž Abo Dabab. Veškerá únava z cesty zmizela, když jsem hned při prvním ponoru spatřila nevídané množství želv, rejnoků, žraloků kytarových atd. K úplné dokonalosti mi chyběl jen ten vysněný dugong, který se během tří dnů vůbec neukázal.
Začaly mi být k smíchu cedule, zakazující sahat na tohoto živočicha. Čtvrtý den ráno jsem si zašla cvičně na svou oblíbenou pláž udělat pár snímků karet. Prakticky každý si zde mohl najít tu svou „modelku“ na focení. Má kareta mi vzorně zapózovala, nadechla se a zamířila zpět ke dnu na šťavnatou trávu. V tu chvíli jsem na dně zahlédla podivné víření písku, kterému jsem nevěnovala pozornost, a dále pozorovala podmořský život. V tom do mne cosi prudce narazilo. Zase nějaký bezohledný šnorchlista, pomyslela jsem si. Ale při ohlédnutí se mi zatajil dech. Byl to on. Vysněný dugong, který vyplouval k nádechu.
Vysněný dugong
Nemohla jsem uvěřit, že jsem měla to štěstí a spatřila ho na vlastní oči. Je to absolutně klidný a nebojácný tvor, který působí jako věčně se usmívající sympaťák. Snažila jsem se s Denisem, jak mu místní říkají, udržet tempo a zachytit tak jeho tři hluboké nádechy, po kterých pak následoval návrat na mořské pastviny. Toto setkání se během mého pobytu v Marsá Άlam zopakovalo ještě čtyřikrát a pokaždé to byl neopakovatelný zážitek, kdy jsem měla srdce až v krku.
V poslední den před odletem se Denis se mnou rozloučil opravdu originálně. Při vyplouvání na nádech si bez jakýchkoli skrupulí ulevil směrem k mé maličkosti, a že toho nebylo málo.
Můj úžasný pocit z návštěvy této oblasti umocnil závěrečný zážitek z přípravy tradiční lahodné beduínské kávy pražené před mýma očima a dochucené ostrým zázvorem. Jsem přesvědčena, že se sem opět příští rok vrátím. Snad jen jediná věc mě děsila − neurvale se chovající výpravy zvědavců, toužících se povozit na karetách a šťouchajících do spícího dugonga. Pokud i tito lidé nepochopí, že jsou tu jen na návštěvě a vše mohou jen tiše pozorovat, je bohužel možné, že se tady jednoho dne s Denisem a takovým množstvím karet již nesetkáme.
Vrak Al Qamar Al Saudi Al Masri
Vrak Al Qamar Al Saudi Al Masri
Text Petr Slezák
Foto Petr Slezák, Jana Hřebejková
Klesáme podél sestupového lana do modré hlubiny. Viditelnost je úžasná. Sleduji hloubkoměr, dvacet metrů, třicet metrů… Sluneční paprsky z hladiny se sbíhají do bodu, kde pod námi v modru mizí lano. Čtyřicet metrů, padesát metrů... Najednou se v té dech beroucí modré barvě začne rýsovat tvar obrovského vraku.
Egypťané ve vosku
NAPSAL A VYFOTOGRAFOVAL KAMIL VODĚRA
Egyptské hlavní město Káhira mnoho možností k vyžití neskýtá. Betonové nadjezdy a podjezdy plné milionů aut, smog a hluk člověka brzy unaví, pivo se téměř nikde netočí a vodní dýmku (šíšu) nelze kouřit pořád. V nouzi se ale dá objevit zábava ve věcech jindy nudných.
Tutanchamon zřejmě zahynul na lovu
napsal Aleš Horáček
Jak zahynul Tutanchamon? Nejdetailnější odpověď na tuto otázku, kterou se vědci zabývají od objevení jeho nevyloupené hrobky ve dvacátých letech minulého století, přinesl tým zkoumající faraonovy ostatky a pohřební artefakty.
Mazlíci z nebes i pekla
Text a foto Michal Dvořák
Lidem se nikdy nepodařilo zcela si kočky podmanit. Tyto krásné šelmy si v sobě stále uchovávají hrdost, individualitu a nějaké dávné tajemství, což věčně rozpolceného a nevyrovnaného člověka dráždí.
Čeští freediveři v Egyptě
Čeští freediveři v Egyptě
sbírali medaile, národní rekordy a mnoho osobních úspěchů
Islandská sopka zasáhla i do konání závodů Bizzy Blue Hole „BBH“ v potápění na nádech v egyptském Dahabu.
Jelikož nelétala letadla, přílet organizátorů ze Švédska se pořád odkládal a do poslední chvíle se nevědělo, zda závody budou nebo nebudou. V Dahabu mezitím trénoval tým českých freediverů...
Hlubší Rudé moře
Hlubší Rudé moře
Připravil David Skoumal
Foto archiv Alexe Shestopaletse
V dnešních dnech s rozvojem popularity technického potápění svítá na lepší časy i v destinacích, kam musíte letět, a kde jste odkázáni na podporu potápěčského centra jak po stránce materiálu, tak i po stránce logistiky, průvodců atd.
Nejinak je tomu i v Egyptě. Prvotní vlna nadšení z potápění v Rudém moři v 90. létech již asi pomalu opadla. Proto je vítanou změnou v programu rifového potápění možnost se potápět ke hlubokým vrakům, do hlubších jeskyní a kaňonů atd. Již od konce 90. let působí v Egyptě československé báze, které zajišťují support ve všech směrech.
Tanec na Hlavě Satanově
TEXT A FOTO: KLÁRA SODOMKOVÁ
Zpoza saudsko-arabských hor na druhé straně Rudého moře začíná pomalu vykukovat měsíc, dnes zrovna v úplňku. Podél pobřeží míjíme několik různých luxusních letovisek, jedno velké s věžičkami a neony. „Sem jezdí hlavně bohatí Rusové,“ informuje řidič našeho těžce usmlouvaného taxíku.
Fenomen
Velryby z pouště
Fajjúmská oblast leží ve středním Egyptě asi 130 kilometrů jižně od Káhiry. Město Fajjúm je známé nálezy deskových obrazů lidí, přiložených k jejich pozůstatkům, tzv. mumiových portrétů.
Pivo i pro faraony
TRABLE S KATEŘINOU
MĚSTO ZE SOLI
Ještě hořely svíčky
Věštby a kouzla
faraon S PROKLETOU DUŠÍ
Tady vznikaly mumie
ALEXANDRIJSKÁ KNIHOVNA OPĚT STOJÍ
Autor: Jiřina Růžová
Největší knihovna starověku, která roku 48 před Kristem lehla popelem, dnes znovu plní svou funkci.
