ikoktejl

2017
Tag: 2017 Nalezeno 35 výsledků.
Tag: 2017 Řazení

Editorial 5/2017

Editorial 5/2017

Přejít na články z Kočičí planeta 5/2017

Život bez kožíšku musí být pro kočku z našeho lidského pohledu těžký. Jenže opak je pravdou, kočky nahatých plemen rozhodně nijak netrpí, naopak si užívají života plnými doušky a s velkou radostí. Aby ne, jejich majitelé je milují a zahrnují veškerou péčí. Kdo má doma kočku takového bizarního vzhledu, musí ji prostě milovat, jiná možnost neexistuje. A buďte ujištěni, že kočky to moc dobře vědí.

To život bez domova je mnohem těžší. Život koček, které nemají žádnou rodinu, žádný domov, pelíšek, milující náruč. I když mají štěstí a skončí v útulku, stále ještě nikomu nepatří. Každý návštěvník je v očích nešťastných kočičích stvoření nadějí. „Budeš mne milovat, budeš se o mne starat? Vezmeš si mne domů? Splní se mi sen o milující rodině a stálém domově?“ jako by se ptaly ty velké tiché oči. Každý z nás si kočku domů vzít nemůže, ale každý může pomoci. Stačí malá pomoc, i drobný dobrý skutek může nějaké potřebné kočičce změnit život. Opravdu každý počin se počítá. Jak na to, se dozvíte v našem článku o opuštěných kočkách.

Přeji všem kočkám milující náruč a vám všem krásný podzim, nejlépe s vrnící kočkou v klíně.

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3  Editorial6 Prosíme, pomozte10 Jak se žije bez kožíšku14 Ze světa16 Co přináší život s kočkou18 Bonifác a stěhování20 Život venku a doma21 Tahle ne: Komunikace22 Veterina: Vnitřní paraziti koček24 Veterina: Hypertyreóza26 Pochoutky28 Test: Labužník nebo otvírač konzerv?30 Hyperaktivní kočka32 Kočky a děti33 Plakát37 Kočky z celého světa II.40 Řecké kočky42 Jak fotit kočky: Jak na úpravu fotografií46 Pozor, vyletí ptáček48 Oblíbené zrzky50 Kočičí osudy: Kolombo52 Rozhovor: Kočky a básně Buddyho Ungrada54 Legenda o bílém chlupu55 Kde se vzala kočka Šklíba56 Tipy pro vás58 Bílá tlapka dětem60 Čtenářský koutek62 Křížovka63 Povídka: Podzimní selanka64 Fotogalerie66 Zamyšlení: O přístupu

Editorial 10/2017

Editorial 10/2017

Přejít na články z Koktejl 10/2017

Nohama na zemi a hlavou v oblacích

Granado, ty město prastarých krás,tvoje kouzlo lákalo staletí a vábí mne zas,píseň tvá dnes jako dřív nás svádí,píseň tvou již dávno v duši mám,zas slyším jásat a hrát.

Naskakujeme mi v hlavě text známé písně, zatímco se proplétám uličkami, jež mě dovedou k pevnosti Alhambra (arabský výraz pro červenou), krásné připomínky z dob, kdy Andalusie patřila maurským vládcům. Nejhezčí pohled na „Rudý hrad“ je z vrcholku Albaicín, na vyhlídce se tlačí turisté toužící ukořistit ty nejlepší záběry středověkého komplexu paláců a pevností. Do štěbetání ve všech možných jazycích se linou libé tóny kytary. To hraje parta hippíků v naději, že návštěvníci rozněžnělí pohledem na dokonalé lidské dílo upustí nějaký ten chlup a podpoří tak jejich svobodomyslnou životní pouť. Granada je sice střediskem ekonomicky nejchudší provincie Španělska, její energie je ovšem k nezaplacení. Ve čtvrti Sacromonte se mi zrychluje tep. V této části města tradičně obývané španělskými gitanos se vám dostane životního zážitku. Podupávání, zpěv a kastaněty… Flamenco na vás dolehne v plné síle. Opouštím jeskyni, kde představení probíhalo, venku se zatím spustil prudký liják. Sundavám si boty. Je příjemné dotýkat se nohama země a přitom mít hlavu v oblacích. Srdce ale běží jako o závod. Lovím v paměti, jak že ta oslavná píseň o Granadě pokračuje…

Jsi krásná, když měsíc se prochází nocí, Granado,jsi krásná jak dívka, jež houpá se v bocích, Granado,noc utápí se v číši a kytary slyší, kdo vášeň chce znát.

V tomto čísle najdete reportáž z vášnivé Andalusie a další inspirativní čtení na dlouhé podzimní večery.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Proti proudu

Japonky na lovuPopulace stárne, venkov se zmenšuje a společenská tabu padají. Kdo by si pomyslel, že si japonští farmáři boudou jednou najímat ženy k odstřelu zvěře?

Oslavy slunceProvinční město San Juan v Argentině byste mohli snadno minout, byla by to ale škoda ve chvíli, kdy ožije Oslavami slunce.

Po stopách Astrid LindgrenovéVětšina zná Astrid jako slavnou autorku dětské literatury. Byla ale také aktivistkou bojující za práva dětí a ochranu zvířat.

**

Horkokrevná AndalusieV tomto kraji máte poslední šanci poznat nefalšovaný cikánský temperament.

Zátoka plameňákůNádherní dlouhonozí ptáci k vám v této namibijské zátoce přijdou na dosah ruky.

Chuťová extázeVietnamci jsou jídlem posedlí a v Hanoji vás čeká jeden z nejlepších gastronomických zážitků na světě.

RoatánJeden z nejkrásnějších ostrovů světa najdete v Karibském moři.

Rozhovor: Emil BočekDruhá světová válka dala vzniknout mnoha hrdinům. Jedním z nich je i poslední žijící český stíhač RAF.

Pustina přírodní i uměláZelená poušť je v této africké oblasti sice původní, ale člověk hned poblíž vytváří další.

Pozdravy z RuskaPavel Svoboda projel transsibiřskou magistrálou Rusko, stavil se na skok i v Mongolsku, a hlavně vše obrazově zdokumentoval.

Zvíře z jiné dobyO záchranu populace sajgy mongolské se snaží ochranářských projekt Zoo Praha.

Amerika v době vepřovicovéIndiáni nežili jen v týpí… A v takových pueblech žijí stále.

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Nová dimenze

Kakaová spásaFilipínský ostrov Samar se stále vzpamatovává z příchodu tajfunu Jolanda. Postavit se na nohy místním pomáhají i Češi.

Kupředu do minulostiOd září umožňuje virtuální prohlídka nahlédnout i do nepřístupných či dnes už neexistujících míst Pražského hradu.

Za intimitu se lidé nemusejí stydětAnna Marešová se zařadila mezi úspěšné české designérky, jedním z jejich počinů jsou i intimní pomůcky.

**

Běda mužům, kterým žena vládne?Zhruba milion Khásíů preferuje dcery oproti synům. Děti se jmenují po matkách a majetek vlastní ženy.

Za humny je poušťDávní pánové Sahary nelpějí na majetku, zděné domy jsou pro ně hroby živých.

Pomatená výprava duchůFranklinova výprava měla být triumfem britského námořnictva, bohužel se stal pravý opak.

Destinace požitkářůČínské Čcheng-tu nabízí od všeho něco, zkrátka nemůžete šlápnout vedle.

Rakiura: Krajina pod zářícím nebemNový Zéland netvoří jen dva, ale rovnou tři hlavní ostrovy. Na ten nejmenší se ale občas zapomíná.

Léčba včelouV Pásmu Gazy je kvalitní lékařská péče nedostupná, a tak musejí nastupovat alternativy.

Sloni bez hranicLidé rádi hlídají své hranice, ale pro slony jsou to jen zbytečné překážky.

Tajemná země sýraV Turecku je město Kars na severovýchodě země synonymem pro konec světa.

Zažít dánské hyggeAarhus je evropským hlavním městem kultury pro letošní rok. Pojďte s námi na prohlídku.

Tagy:

Editorial 9/2017

Editorial 9/2017

Přejít na články z Koktejlu 9/2017

Za poklady blízkými i vzdálenými

Měsíc obklopený hvězdami osvětluje i zemi pod mýma nohama. Kam oko dohlédne, vine se jen písečný koberec, který jako by nikde nezačínal a nikde nekončil. Magickou chvíli podkresluje zpěv beduínů. Jak může panovat život a radost na tak zdánlivě nehostinném místě? V egyptské poušti se mi vybavuje úryvek z románu Alchymista o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem. Paulo Coelho, jenž se nechal inspirovat středověkou arabskou sbírkou pohádek Tisíc a jedna noc, ve svém nejslavnějším díle píše:„Ukaž mi život v poušti,“ řekl Alchymista. Jen ten, kdo najde život, může nalézat poklady. Vydali se po písčinách ještě ozařováni měsícem. – Nevím, jestli se mi podaří najít život v poušti, – dumal Santiago, – ještě se tu nevyznám. Nejraději by se otočil a řekl to Alchymistovi, ale měl z něho strach. Dojeli ke kamenitému místu, kde předtím uviděl krahujce; teď tu panovalo jen ticho a vítr. „Neumím najít v poušti život,“ řekl Santiago. „Vím, že tu je, ale najít jej neumím.“ „Život přitahuje život, odpověděl Alchymista.“

Pro Tuaregy, jeden z berberských národů, je poušť jediným dobrým místem k životu. Symbolem svobody, která pro ně představuje nejvyšší hodnotu. O majetek nestojí. Chtějí vlastnit jen to, co se vejde na hřbet velblouda. Kritické sucho ale dohnalo i tyto svobodomyslné kočovníky, aby se usadili v oázách a pěstovali datlové palmy. V tomto čísle najdete reportáž od Jitky Soukopové, odbornice na pravěké saharské umění z alžírského Djanet, kde se pod navátým pískem ukrývají archeologické poklady světového významu.

A našel svůj poklad i Coelhův pastýř? „Povedu tě pouští, řekl Alchymista.“ „Chci zůstat v oáze,“ namítl Santiago. „Už jsem našel Fátimu. Ta je pro mě cennější než poklad…

Možná ale pastýř přece jen oázu opustil a nechal se vést k naplnění svého osobního příběhu mezi zrnky písku.

Přeji hodně štěstí na vaší cestě za poklady,

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Tagy:

Volná láska v království žen

Volná láska v království žen

Do světa matriarchátu se vypravila Kateřina Karásková

Mosuové, patrně nejromantičtější etnikum na světě, vyznávají jen lásku a potěšení. Neznají žárlivost. Mohou mít tolik milenců a milenek, kolik jen chtějí, aniž by se museli oženit či vdát. Děti vždy náleží ženě a její rodině. Tradiční role otce neexistuje. Vítejte u jezera Lugu, domova poslední opravdové matriarchální kultury, proslavené tradicí navštěvujícího manželství,“ hlásá v čínštině a angličtině plechová tabule s mapkou jezera. Skupina čínských turistů na ni zírá, jako kdyby skutečně dosáhli země zaslíbené nevázané lásce, a teď tak úplně nevěděli, jak s tím naložit. Jehličnatým lesíkem projdeme k dřevěné platformě. Otevře se nám výhled na překrásné jezero uhnízděné mezi horami. Nacházíme se ve výšce 2685 metrů, na deštivé straně Himálaje. Slunce na chviličku vychází a zabarvuje jezero do měňavě tyrkysové barvy. Tak rychle, jak se objevilo, slunce zase mizí, a jezero znovu získává magický stříbřitý lesk. Začínám chápat, proč tohle odlehlé království žen tak uchvacuje celou generaci čínských turistů. Nádherná scenerie a svěží horský vzduch omámí smysly snad každého návštěvníka. Mosuové si reputaci svůdného a vášnivého národa budují od nepaměti. Podle legendy iniciovala tradici „navštěvujícího manželství“, v mosujštině tisese, Gemu, jejich nejoslavovanější bohyně, patronka lásky a krásy. Na mosujskou prostopášnost poukazovali nejen čínští císařští úředníci, ale také cestovatelé a dobrodruzi. Slavný rakousko-americký objevitel Joseph Rock označil ve čtyřicátých letech 20. století mosujské mravy za pochybné. Jeho současník, ruský orientalista Peter Goullart, pro změnu vylíčil Mosujky jako krásné, vysoké a svůdné ženy s atraktivními tvářemi a dobře zformovanými těly, které myslely jen na to, jak svést co nejvíce mužů.

Číst dál...

Editorial 4/2017

Editorial 4/2017

Kočku bez ocásku jsem viděla v životě jen párkrát, ale jedna legendární mne provázela celé mé dětství. Můj děda byl řezník, a kde je maso, tam jsou masožravci. K domácnosti tedy patřil i pan kocour. Tedy vlastně Kocour. Do dílny nesměl, ale hlídal vždy na dvoře u zadních dveří a o výrobě měl přehled jako nikdo jiný. Byl dobře živený a mlsný jak stará koza. Uměl si otevřít bandasku a z mléka slízat všechnu smetanu. Což se stalo osudné jeho chloubě, ocasu, který nosil zásadně hrdě vzhůru jako prut. Děda byl prudší povahy, a když jednou zase našel bandasku s mlékem otevřenou a bez smetany, tak ho popadl vztek. Ne, nehonil ho s nožem nebo sekáčkem, jak by se nabízelo, ale zařval a chtěl ho vyhodit z domu. Kocour rychle poznal, že jde do tuhého, a ve snaze prosmýknout se nenápadně ven zadními dveřmi chtěl proběhnout pod šicím strojem. Stroj byl zrovna v provozu, ozvalo se cvak a bylo po chloubě. Kocour to nesl statečně, pahýl mu důsledkem bohaté stravy ztloustl a namísto prutu měl na zádech velkou bambuli.

Jenže to mělo pokračování. Nevím, zda to bylo v důsledku bambule, ale prý se začal rvát častěji než předtím. Jednou se dotáhl domů na pokraji smrti, kožich z poloviny hlavy skalpovaný a byl zle pokousaný. Uprostřed války na vesnici kousek od Terezína polomrtvá kočka nikoho nezajímala, a tak byl pragmaticky vyhozen na hnojiště. Zda má chlévská mrva léčivé účinky a kde se v Kocourovi vzala vůle žít, dodnes nevíme, ale pravdou je, že se po měsíci objevil zase na svém místě na dvoře. Dnes bychom mu říkali Zombie – hlavu měl zčásti olysalou, zčásti porostlou srstí jiné barvy než zbytek těla, kulhal a místo tučné bambule měl jen hubený pahýlek, nicméně hrdě vztyčený. A fousy měl od smetany…

Legenda o Kocourovi bez ocasu mne provázela celé dětství, kočky plemene bobtail nebo manx z našeho portrétu plemen vypadají mnohem elegantněji. Ať s ocáskem nebo bez, každá kočka má jedinečný příběh a osobnost.

Přeji vám v jejich společnosti krásné léto

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3  Editorial

Téma: Léto6 Očista místo potu8 Léto venku

10 Jak se žije bez ocásku14 Kolik stojí kočka20 Veterina: Léčba chronického onemocnění ledvin24 Úpravy pro kočičí seniory28 Veterina: Infekční onemocnění koček FeLV30 Kočičí osudy: Bojovník Bob32 Fotosoutěž33 Plakát37 Kočky z celého světa40 Jak fotit kočky: Jak vyhrát nad kompozicí44 Test: Jste nejlepší přítel?46 Kočky a děti47 Takhle ne: Hry48 Rozhovor s Hanou Kouřímovou: Na Novém Zélandu51 Povídka: Kdepak asi jsou světlušky?52 Kočičí oko54 Devět životů a jiné mýty56 Tipy pro vás58 Povídka: Návrat ztracené59 Osmisměrka60 Čtenářský koutek62 Bílá tlapka dětem64 Vtipné fotografie66 Fejeton: Co říkají kočky

Editorial 3/2017

Editorial 3/2017

Jasně, že jsem jako malá holka byla zamilovaná do koní. Cpala jsem se do každého sedla, i když to byl třeba jen poník ve fotografickém koutku berlínské zoo. Milovala jsem všechno, jejich pohyb, jejich vůni, snad i ten hnůj. Pokojíček jsem měla vytapetovaný plakáty s koňskou tematikou až ke stropu  a ve škole jsem na hodinách fyziky snila o mustanzích.

À propos mustangové… Věděli jste, že v sousedním Německu již tři měsíce běží zajímavý experiment právě s mustangy? Patnáct trenérů se snaží z nedotčených koní, narozených v divočině, udělat jezdecké koně. O krocení dnes již naštěstí nemůže být řeč. Naopak, cílem je získat koně ke spolupráci. Nenásilně. Korektně. Trvale. S úctou k živé bytosti. S láskou. Pod dohledem kamer a veřejnosti. I když mne osobně podobné megaakce a show nelákají, musím přiznat, že mi zveřejňovaná tréninková videa přijdou nesmírně zajímavá. Samozřejmě, že je celá akce chytře marketingově vymyšlená a organizátorům jde o zisk. Ovšem sledování úspěchů a neúspěchů mladých mustangů mám určitě raději než záběry z jezdeckých závodů a jejich zákulisí. Ty často nemají s korektním přístupem ke koni moc společného. Bohužel.

Přeji vám příjemné čtení a chvíle v sedle. A vašim koním jen příjemné s vámi. Oni za to stojí.

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3 Editorial

6 Ze světa

8 Zlatíčka, nebo tyrani?

14 V sedle po porodu

18 Léto bezpečně v sedle

24 Jak udržet koně fit  při intenzivní zátěži

28 Nebezpečí skryté v trávě

30 Za koňmi Evropou

33 Plakát

37 Převaláci na Dívčích hradech

38 Vademecum začínajícího koňaře: Lekavost koně

43 Není hřbet jako hřbet

44 Péče o pastviny

48 Kovářova kobyla ráda chodí bosa

54 Jak se fotí kůň: parkúr

58 Pozitivní motivace: Zvedání předních nohou

62 Soutěž

64 Mustang Makeover

66 Tipy pro vás

Tagy:

Editorial Special Léto v ČR

Editorial Special Léto v ČR

Přejít na články z Koktejlu Special Léto v ČR 2017

Kudy? Tudy!

Stojím na rozcestí a jako v pohádce se musím rozhodnout, jakou cestou se vydat. Kudy k Mlýnskému potoku? Po modré, po žluté nebo po zelené? Široko daleko nevidím žádnou kouzelnou babičku, která by mi dala radu cennější než sůl. Odpověď nalézám díky turistické značce, jež mě neomylně zavede ke správnému cíli. V duchu děkuji značkařům obětujícím svůj volný čas, aby nám putování po naší krásné vlasti co nejvíce zjednodušili. Značkování turistických tras má v Česku více než stoletou tradici. První turistické trasy v českých zemích vyznačila v roce 1884 Pohorská jednota Radhošť v Beskydech. Mohlo by se zdát, že jde o jednoduchou (neplacenou) práci spojenou s pobytem v přírodě. Obnova a malování nových značek má ale svá přísná pravidla. Jak říká zkušený značkař Václav Hieke, který se své zálibě věnuje už 31 let: „Občas z toho bolí ruce.“

Má to určitou symboliku se životem. Kolikrát hledáme správný směr, kudy jít a nezabloudit? V krajině našich dní ale nejsou ukazatele, které by nás jednoduše dovedly k cíli. A tak občas skončíme ve slepé uličce, škobrtneme, ztratíme se, abychom se pak zase dostali na správnou cestu. Poznání má svoji cenu, ale stojí za to.

Přeji vám krásné léto a věřím, že vám Koktejl Special přinese bohatou výletní inspiraci. Ať vás turistické značky i váš instinkt hladce dovedou k vysněným cílům.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Objevte Ameriku

Plody léta z PolabíKonec čekání, než dozrají české jahody

Krokodýlí stájeJak se plní dětský sen

Vzdušné zahradyPořiďte si domů soukromý prales

Osmý div světaProzradil Jan Amos Komenský švédské královně existenci Ďáblovy bible?

Barokní vizionářPři projektování kostela sv. Jana Nepomuckého používal kabalu

Rozhýbané dějinyAudiovizuální triky oživují 760 let žďárské historie

Památka má hodnotu, když žijeŘíká Constantin Norbert Kinský

Když ptáčka lapajíČihaření byla jedna z mála možností, jak si zpestřit středověký jídelníček

Španělský ptáčekTajemství oblíbeného jídla

Pod Býčí skálouZa jeskynním objevem po dvou i po čtyřech

Negativní energieProč je cítit poblíž Býčí skály?

Královo centrumOdkaz ducha Vlasty Buriana udržují v Liberci

Salon vínŠpičkoví sommelieři vybírají 100 NEJ z našich hroznů

ŠKODA MuzeumNejen exponáty, ale také exkurze přímo do výroby

Město mezi vodou a rzíPrůmyslový Bohumín je královstvím mokřadů

Do Krkonoš!Rozhlédněte se nad korunami stromů a sjeďte si na koloběžce Černou horu

Krása koloběžkováníNávyková jízda, v níž jsou Češi mistři

Léto v Krušných horáchKrušnými horami křížem krážem na kole

Hasištejn na strážiJak vypadaly středověké hrady v době své slávy?

Hudba na hradHrady CZ jsou největším putovním hudebním festivalem v ČR

Dominantní bergfritKrálův hrad i vězení

Stříbrné městoKdo ve středověku držel Kutnou Horu, měl i klíče od české země

Světlana HrabánkováŘeditelka Českého muzea stříbra

Cesty podzemímV místech, kam slunce nesvítí, se probouzejí legendy

Přírodní galeriePůvabnou krajinu Kokořínska zdobí dílo Václava Levého

Vzhůru na túruVýbava, která vám nesmí chybět

Kráčejte tiše, neboť tu žijí…Příběhy plaché zvěře

Lípa z LipkyTřetí nejkrásnější strom Evropy roste v našich Železných horách

Cyklista CimrmanU Tanvaldu je možno projet se v Cimrmanově stopě

Štramberské ušiPochoutka s kořeny v nelítostném drancování

Šipka z KotoučeŠtramberk neproslavily jen uši, ale také čelisti

Rodiště otce psychoanalýzyFreud na svůj Příbor nikdy nezapomněl

Expediční ikonaZ první cesty kolem světa s Tatrou se zachoval jen jeden snímek

Renesanční lákadloTušíte, k čemu našim předkům sloužila credenza?

Země sopekNejmladší vulkán Česka objevil Goethe

Na kole srdcem Zahrady ČechZážitkové putování aneb Kam na výlet

Evropou (téměř) bez penězSežeňte si parťáka a přihlaste se do závodu LowCost Race

Luštěte a vyhrajte

Tagy:

Editorial 7-8/2017

Editorial 7-8/2017

Přejít na články z Koktejlu 7-8/2017

Mýdlová radost

Slunce se ztrácí za obzorem a na Tenerife, v turistickém kotlíku plném národností, je tato chvíle příslibem dlouhé noci naplněné veselím. Na promenádě posedávají Afričanky v barevných šatech, tyto ženy původem ze Senegalu svými hbitými prsty splétají titěrné copánky, jimž mnohé návštěvnice ostrova nemohou odolat. Hlouček dětí pozoruje pouliční umělce. Bublináři dávají capartům do rukou jednoduché náčiní, aby samy vytvořily tuhle prchavou krásu. Nohama čvachtají v mydlinkové směsi a smějí se na celé kolo. Místo zaplavila čirá radost. Když bublinářka dává dítěti instrukce, jak na to, slyším v její angličtině slovanský akcent. Že by Slovenka? Ptám se a dozvídám se, že je z České republiky, vysokoškolská studentka, momentálně „on the road“. Představuje mi svého španělského přítele a chlapíka, s nímž se během svého kanárského dobrodružství seznámili, a který je přizval k bublinaření. Jsou tady tři týdny, kam pojedou dál? To se uvidí. Jejich život je otevřená kniha.

Téma letního vydání magazínu Koktejl jsme věnovali fenoménu 21. století. Digitálnímu nomádství. Co si pod tím představit? Jednoduchou věc: nežijeme proto, abychom jen pracovali, ale pracujeme tak, abychom mohli naplno žít. Mít radost z toho, co je tady a teď a třeba úplně nevědět, co bude zítra. Nechat vesmír dělat svoji práci a nechat se překvapit. Novými lidmi, zážitky a zkušenostmi. Digitální nomád je doma kdekoliv a kanceláří mu díky sofistikovaným technologiím může být celý svět. Jistě, tímto způsobem nelze vykonávat každou profesi. Pokud si ale odstraníme bloky v hlavě, proč to nelze, zjistíme, že možná nejtěžší je rozhodnout se, že takto opravdu chceme žít. V tomto čísle najdete inspirativní příběhy lidí, kteří se po cestě moderního kočovníka již vydali.

Spolu s redakcí vám přeji krásné letní dny nabité pozitivní energií.

PS: Víte, že na Tenerife je kromě nejvyšší hory Španělska také vavřínový prales, kde si mezi několikametrovými kapradinami budete připadat jako na expedici do pravěku? Reportáž najdete v tomto čísle.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Kočovníci 21. století

1700 km Šrí Lankou v tuktukuExpedici tuktukem chtěla Lucie Radová zkusit již loni. Letos ji zrealizovala a zjistila, že jde o skoro nezničitelný stroj.

Digitální nomádi Již dávno není nutné sedět mezi čtyřmi zdmi a dělat kancelářskou práci od osmi do čtyř. Je doba nezávislosti.

Rozhovor: Pavel Draštík„Nesbírejte věci, ale zážitky,“ říká Pavel Draštík, který zvolil život v dodávce, práci v cestovním ruchu a surfování v severských mořích.

**

Velká vlaková vášeň v OceániiŽeleznice je obvykle to poslední, co si cestovatelé spojují s Oceánií. Byla by ale chyba se jí vážně nezabývat.

Prales, dřina, opiumNenechte se zlákat výlety pro turisty a pojďte s námi do pralesa, kde místní stále věří v sílu přírody.

Kajakem po AmazonceMatěj Balga sám a na vlastní pěst cestuje Jižní Amerikou. Na kole nebo třeba na kajaku.

Oázy velkoměstaLondýňané jsou na své parky a zahrady náležitě pyšní. Zjistěte s námi proč.

Pod hladinouNahlédněte do vodních hlubin i mělčin s účastníky každoroční soutěže o nejlepšího podvodního fotografa.

Torajové: Pohřební rituályPověsti o krvavých pohřebních rituálech sahají daleko za hranice ostrova Sulawesi.

Plavání s divokými delfínyPlavat s hravými delfíny v teplých tyrkysových vodách? Výborný lék na duši!

Nepotřebujeme váš světDžaravové jsou poslední přímí potomci prvních moderních lidí, kteří opustili Afriku a vydali se do Asie.

Poslední svobodníTurkický kmen Kaškajů již více než půl století odolává vládním tlakům na modernizaci či normalizaci.

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Editorial

Kočičí puberta: Pomoc rostu

Kočičí puberta: Typická kočka – typický kocour

Kočičí puberta: Konec dětských her

Jak se žije s thajskou kočkou

Ze světa

Voliéry pro kočky

Denní program koček

Zahrada plná nástrah

Autem s kočkou

Veterina: Panleukopenie

Veterina: Selhání ledvin

Kočky v laboratořích

Takhle ne: Nová kočka

Plakát

Fotosoutěž

Krmení: Nenechte se nachytat

Kočky a děti

Betrand: K čemu je dobrý kočičí ocásek

Jak fotit kočky: Teorie ostření

Test: Má vaše kočka dost akce?

Rozhovor: Všechny kočky Tatjany Rodionové

Kočičí střípky

Inspirováno lvem

Chlupaté šperky

Tipy pro vás

Povídka: Kocour nimrod

Křížovka

Čtenářský koutek

Bílá tlapka dětem

Vtipné fotografie

Fejeton: Ministerstvo

Editorial 6/2017

Editorial 6/2017

Přejít na kompletní přehled článků v čísle

Manuál po život

Pestrobarevné vlaječky jsou zavěšené na zdi. Na každém praporku je vepsána moudrost a k ní domalovaný obrázek. Zastavím se a čtu, z řetězu slov si skládám vlastní životní desatero.

Žij naplno, jako v ráji na zemi. Dívej se, pravda je vidět z mnoha úhlů pohledu. Užívej si, co děláš, dělej rád. Vytvářej pro radost z tvoření. Prožívej krásu přítomnosti. Žij svůj sen, pro který ses narodil. Zpívej, jako by tě nikdo neposlouchal. Naslouchej, abys víc věděl a rozuměl. Miluj v dobrém i zlém. Směj se, až tě budou bolet tváře.

Do místnosti se přikradl zvonivý smích. Myšlenky tížící mou hlavu odehnal do kouta. Po chvíli se objevují usměvavé tváře, vidím čirou radost ze života. Právě z téhle chvíle, kdy jsme na světě. Jsem snad v buddhistickém chrámu? Nikoliv. Byli to mniši, kteří rozvěsili vlaječky vědění tak, aby je žádný návštěvník nemohl minout? Ne. Jsem v mateřské školce a utvrzuji se v myšlence, že jsme to my, kdo by se měl učit od dětí. Prázdniny před námi jsou ideální příležitostí k zábavě i k naslouchání. Užijte si léta naplno až tam, kam vás vaše cesty dovedou.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Indiánské léto

Princezna mýtů zbavenáLetos uplynulo 400 let od smrti Pocahontas. Pátrali jsme po osudech této indiánské dívky.

Okima, náčelník KikapúAneb jak se český cestovatel Miloslav Stingl stal čestným náčelníkem amerického kmene indiánů.

Zašlá slávaNejlepší snímky amerických indiánů pořídil Edward S. Curtis. Jak moc jsou ale věrohodné?

**

Město mnoha vrstevChcete pochopit asijský hospodářský zázrak? Vydejte se do thajského Bangkoku.

Lidé přicházející z peklaŽivot ve slumech jamajského Kingstonu je neustálý boj na hranici života a smrti.

Mitumbwi – lodě s příběhemJak pomoct tanzanským rybářům? Můžete si třeba koupit loď, kterou vlastnoručně vydlabali.

V království street fooduPalermo už není jen rejdištěm mafie, ale také oblíbenou destinací milovníků dobrých jídel.

Rozhovor: Michal Šesták„Na hrady kultura patří,“ říká pořadatel hudebního festivalu Hrady CZ.

Zemí štěstí (bez příkras)Bhútán se drží své uzavřenosti před vnějším světem a zřejmě ví, co dělá.

Malvínská hnízdiště Falklandy, zvané též Malvíny, jsou drsnou zemí, která láká ornitology z celého světa k pozorování zdejších ptačích druhů.

Odtajněný Gurjev-20Bývalé utajené centrum sovětského jaderného programu dnes vidí naději v ekoturismu.

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3 Editorial

6 Ze světa

8 Čas hříbat

16 Tajemství kobylího mléka

20 Ježdění v těhotenství

24 Atypická myopatie

26 Pozitivní motivace: klusání

29 Podkova

30 Za koňmi Evropou

33 Plakát

37 Soutěž: za koňmi do světa

38 Vademecum začínajícího koňaře: Pud sebezáchovy a stádový pud

42 Senážní desatero

46 GHP: zkouška pohodářů

50 Cílená léčba vnitřních parazitů koní

56 Na bylinkách

60 Jak se fotí kůň: dostihy

64 Velký dostihový výlet

66 Tipy pro vás

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3 Editorial

6 Fotíme titulku

8 Jak se žije s nebelungem

12 Ze světa

14 Paraziti – poslové jara

16 Autem s kočkou

18 Psychofarmaka – Existuje kouzelná pilulka?

21 Psychofarmaka – Názor MVDr. Načeradské

22 Rozhovor s Ninou Holíkovou o plemeni lykoi v Čechách

25 Bertrand: Jak jsem oslnil dámu

26 Veterina: Hrozba na tři písmena FIP a FIV

29 Takhle ne: Pohyb venku

30 Terapie kočkou

32 Kočky a děti: Pozornost

33 Vyhodnocení velké fotosoutěže s Fitminem

34 Plakát

38 Jak fotit kočky: Využití hloubky ostrosti

42 Výživa kočičích seniorů

45 Kočka a voda

46 Adopce starších koček

49 Povídka: Zlobík

50 Muž s kapsičkami po kapsách, rozhovor s Markem Feiglem

54 Inspirováno pumou

56 Tipy pro vás

58 Povídka: Jak neutopit kozu

59 Křížovka

60 Čtenářský koutek

62 Bílá tlapka dětem

64 Vtipné fotografie

66 Fejeton: Hrůzný nález

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group