ikoktejl

Text: Irena Páleníčková, foto: Jiří Páleníček

Pro nelyžaře je docela sympatické pomyšlení, že v době, kdy střední Evropa má před sebou ještě převážnou část zimy a spolu s ní i absolutní nedostatek slunce a modré oblohy, je možno i po vlastní ose dojet někam, kde dennodenně svítí slunce. Jednou z takových zemí je Maroko.

Sedím v křesle, za zády mi praská oheň v kamnech a já zavírám oči a v duchu se opět koupu v loňském zimním teple. Výraz koupu je docela na místě, vždyť v marocké poušti u jejích největších dun Erg Chebbi v těsném sousedství vesnice Merzouga existují dokonce tzv. písečné lázně. Jejich popis se ale někomu může zdát až trochu morbidní.

Číst dál...

Všichni mě varovali. Orient není pro ženskou. Kdo by však mohl říci, tady končí řád a tam začíná chaos? Muslimský svět je trochu jiný než ten náš. Lidé jsou však na celém světě stejní. Někteří se bojí a jiní strach nahánějí. Jedni se smějí a druzí jsou zamračení. Ani všichni Arabové nejsou jen náboženští fanatici. V Maroku se člověk - pokud se vyhne některým místům - nemusí obávat nepříjemností a může lehce podlehnout barevné- mu těkání muslimského světa.

Číst dál...

TEXT A FOTO: JIŘÍ PÁLENÍČEK 

 

Na turisty tady čekají tisíce oficiálních a desetitisíce neoficiálních průvodců. Tuaregové se z hrdých pouštních bojovníků putujících s karavanami stali prodavači suvenýrů.

Číst dál...

TEXT A FOTO: VLADIMÍR POLESNÝ

Bloudím uzounkými uličkami. Ztrácím pojem o místě i čase. Vzduchem se linou vůně vábné i nevábné. Do toho labyrintu pronikají výkřiky prodejců, lačnících ulovit některého z cizinců, který si původně nic koupit nechtěl. Jenže už je v pasti, tedy konkrétně v súku, na arabském tržišti.

Číst dál...

Nejmystičtější ve 20. století, nejúchvatnější a spousta dalších nej je v Maroku spojována se subtropickou zahradou Majorelle v Marrákeši.

Číst dál...

Zpočátku můžete mít dojem, že jste se v labyrintu uliček ztratili, ale v momentě, kdy vás začnou místní, většinou teenagerovského věku, plynulou francouzštinou nebo lámanou angličtinou každých pět metrů zastavovat a nabízet vám výhled ze střechy okolních domů na F`es tanneries – f`eské koželužny, je jasné, že jste u cíle. NAPSAL A VYFOTOGRAFOVAL KAMIL SOUČEK

Číst dál...

Autor: Ivana Šimůnková

Maročtí Gnawa ve svých písních zpívají o strastiplné cestě, o ztracené svobodě, o staré vlasti a o touze po ní.

Číst dál...

Pohled zpátky na pouť Ibn Batúty do Mekky. Tomuto největšímu muslimskému cestovateli všech dob se putování muslimským světem stalo údělem - domů se vrátil po dlouhých čtyřiadvaceti letech...

Číst dál...

Autor: Pavel Horník

Příteli, uvolni se, tady nejsi v uspěchané Evropě. U nás se nehoníme za penězi. Jsi v berberském domě." Pil jsem sladký mátový čaj a najednou se přede mnou začaly kupit koberce. "Musíš říct, který

Číst dál...

Autor: Markéta Kohoutová

Každá mince má dvě strany. Zatímco královská města se před turisty natřásají, jiná zavírají své brány a cizince vpouštějí jen s velkou nechutí. Královská města jsou v Maroku čtyři: Fès, Rabat,

Číst dál...

Autor: Pavel Horník

Obklopovaly mě hory Vysokého Atlasu. Stoupal jsem vzhůru soutěskou Todra a voda v potoce se postupně ztrácela. Pomalu se smrákalo a já byl sotva v půli cesty. Zabivakoval jsem tedy na skalní římse.

Číst dál...

Autor: Karel Starý

Schizofrenní statut Západní Sahary je jednou z nejpozoruhodnějších rarit současného světa. Na jedné straně je formálně vyhlášená a světovým společenstvím uznaná, avšak neexistující Saharská demokratická

Číst dál...