Bambusový příběh
TEXT: RADOMÍR DOHNAL, FOTO: PAUL MULENGA
Zambikes je firma, která vznikla na popud dvou amerických studentů během jejich studijního pobytu v zemi. Všimli si totiž, že velké procento místních je závislých na cyklodopravě. Založili tak společnost, která si kladla za cíl nejen poskytnout lidem kvalitní kola, ale i něco navíc.
Základním produktem firmy Zambikes jsou pro nás možná obyčejná, ale kvalitní horská kola. Ty ale v Zambii rozhodně nepatří mezi běžné spotřební zboží. Vzhledem k tomu, že zemi chybí potřebná infrastruktura a výrazná část obyvatel stále žije v odlehlých oblastech, existuje tu vysoká poptávka po spolehlivém dopravním prostředku. V řadě vesnic nenajdete ani jeden automobil a autobus tam jezdí jen jednou týdně. Pokud tedy potřebujete dovézt své výpěstky z pole do „města“, nebo koupit to, co si nevypěstujete, je kolo jediná možnost. Firma sama je distribuuje zdarma nebo za sníženou cenu do izolovaných oblastí, kde slouží lékařům, pastorům a učitelům, aby se mohli rychleji dostávat k lidem, kteří právě potřebují jejich pomoc. Cyklistická doprava zboží však není jediné, na co Zambikes myslí. Hned dalším produktem, který lze chápat jako „neziskový“, je Zambulance.
Cesta do pravěku
TEXT: JAROSLAV MAREŠ
V Africe najdeme tajemná místa, opředená legendami. Vymykají se všemu, co jsme až dosud poznali. V Evropě budí často úsměv, v afrických státech respekt a na místě samém, ve vlhké hnijící džungli, hrůzu. K těmto místům patří i močály Džiundu, nad nimiž se má vznášet přízrak smrti. Byl jsem tam.
Poslední titáni
TEXT A FOTO: PŘEMYSL RABAS, ILUSTRACE: JAN DUNGEL
Nosorožci jsou fascinující zvířata. Svým opancéřovaným tělem a mohutným rohem vzdáleně připomínají dávné triceratopse. A stejně jako těmto pravěkým ještěrům hrozí nyní i jim vyhynutí. Auto se po lijákem vymleté kamenité cestě zdárně vysoukalo z hlubokého řečiště.
Tleskání v rytmu Zambie
Trpělivost, to je lekce Afriky, říká malířka Radu Tesaro
Divoké údolí
Andělé nenosí sandály
VODOPÁDY
Dunivým hřměním padající vody jen občas pronikne z nedalekého nádraží siréna vlaku s krásnými starými koloniálními vagóny. Závany větru způsobují, že vás z různých směrů, v nepředvídatelných intervalech, pohlcuje vodní tříšť. Stojíme na mostě mezi Zambií a Zimbabwe. Pozoruji živel propadající se do hlubiny pod námi, přivírám oči a snažím se představit si, jak by to tady vypadalo, kdyby zmizelo vše, co sem přinesl člověk.