Rwanda znovuzrozená
TEXT A FOTO: ROBERT MIKOLÁŠ (ČESKÝ ROZHLAS)
Genocida ve Rwandě v roce 1994, při které zahynul milion lidí, šokovala celý svět. Dodnes lze těžko uvěřit, jak daleko může zajít etnická nenávist, v tomto případě mezi Hutuy a Tutsii. Dnes svou zemi buduje jen jeden národ: Rwanďané. A daří se jim.
Upozorňujeme cestující, že ve Rwandě jsou zakázány igelitové pytlíky. Pokud je tedy máte, doporučujeme vám je vyhodit ještě v letadle,“ hlásí letuška krátce před přistáním v Kigali. Málokdo z cestujících bere tato slova vážně, někteří dokonce zakroutí nechápavě hlavou. Mnohé metropole černého kontinentu totiž spíše soupeří o titul nejšpinavějšího města světa.
Jenže ouha! Hned první minuty jízdy hlavním městem Rwandy vám způsobí šok. A zejména těm, co už se v Africe dříve pohybovali. Silnice, většinou s asfaltovým povrchem, někde dokonce narazíte i na tzv. kočičí hlavy, jsou čisté. Nikde se podél cest neválejí odpadky a přilehlé pozemky, zahrady či pole už vůbec nepokrývají igelitové pytlíky.
Damoklův meč
TEXT: JIŘÍ ŠKODA
Tohle jezero je jako pověstný sud se střelným prachem. Na jednu stranu představuje možnost obrovského bohatství, na tu druhou může každou chvíli způsobit záhubu tisícům jeho obyvatel. Seznamte se – Kivu, jedno ze tří afrických jezer smrti.
Jezero Kivu tvoří přírodní hranici mezi Rwandou na východě a Demokratickou republikou Kongo na západě. S plochou 2700 km2 a největší hloubkou takřka 500 metrů patří k největším africkým jezerům. Nachází se ve vulkány roztrhané krajině a jeho vznik je úzce spjat se sopečnou činností. Dnem jezera proniká oxid uhličitý, hromadí se tam a je stlačován obrovskou masou vody. Bakteriální procesy navíc mění oxid uhličitý na metan. Experti odhadují, že se při dnu jezera drží desítky kilometrů krychlových obou plynů. Samotná jejich přítomnost však není nebezpečná, dokud se plyn ve formě bublin uvolňuje v malých dávkách. Vrásky na čele však dělá lidem v okolí velká plynová kapsa o objemu tří kubických kilometrů v severozápadním cípu jezera. Obrovská zásoba oxidu uhličitého se nachází pouhých 12 metrů pod povrchem zálivu, který leží v oblasti tektonického zlomu. Pokud by se všechen plyn uvolnil naráz, mohlo by to mít katastrofální následky.
Krása a bolest
TEXT: MICHAL HORÁČEK, FOTO: MATĚJ STRÁNSKÝ
Rwanda se snaží opět postavit na nohy. Lze ale vůbec zahojit rány, které zemi mačetami a pochodněmi zasadili její vlastní lidé? O rwandské bolesti, kráse a vůli žít si přečtete v exkluzivní reportáži Michala Horáčka.
Gorila, gorila, gorila! / Přináší nám mír a klid. / Gorila, gorila, gorila! / Dá nám vše, co můžem chtít…,“ zpívá z autorádia nadšený dětský sbor. Tak mi to aspoň překládá řidič jménem Costa, znalý jazyka kinyarwanda. Důvěra v zázračnou moc nejmohutnětšího lidoopa není úplně dětinská; do chudé Rwandy dokáže přivábit hledače nevšedních zážitků z lecjakého koutu bohatého světa. Huňaté horské gorily na billboardech podél silnice, zdá se mi, nicméně hledí na poutníky s velice zamyšlenými výrazy. Nedivím se jim: na nevelkém území rozkládajícím se mezi Rwandou, Ugandou a Kongem jich zbývá posledních několik set.
Spasitel nebo masový vrah?
TEXT A FOTO: ANDRÉ VLTCHEK
Patnáct let po genocidě ve Rwandě si svět dosud není jistý, kdo vlastně je Paul Kagame, charismatický, elegantní a sebevědomý prezident jedné z nejchudších zemí světa.
Nejhrůznější místo na světě
TEXT: RADEK JOHN, FOTO: DAVID CYSAŘ A MARTIN RYCHLÍK
Na stěnách visí fotografie dvou, tří, pětiletých černošských holčiček a kluků. Usmívají se. Koukají bezelstně na svět velkými kukadly. Jsou to jejich poslední dochované snímky. Pod každým nevěřícně čtete: Hozena proti zdi. Rozsekána mačetou. Upálen. Vypíchány oči, hlava rozseknuta mačetou. Umučen. Zabita mačetou rukou matky.
POHLEDY ZPÁTKY XXIX. - Královna opic
Autor: Jaroslav Haidler
Dian Fosseyová toužila od mládí pozorovat divoká zvířata a žít s nimi ve světě, který lidé dosud zcela nepřetvořili. Její sen o studiu veterinární medicíny se zhroutil, když na Kalifornské univerzitě propadla z chemie a z fyziky.
UTRPENÍ BEZ KONCE
ZA LEGIONÁŘI V AFRICE
TEXT A FOTO: Petr Podaný
Tři páry svalnatých rukou mají co dělat, aby zvládly vzpouzejícího se černocha ve špinavé a potrhané uniformě. Jeho druh se naopak chová klidně, a tak muži v zelených baretech uvolňují červený