Oslepující svět
TEXT A FOTO: JIŘÍ KOLBABA
Jediné místo na Zemi, které si žádný člověk dosud nezabral. A jediné, kde má také příroda navrch. Krásná a tajemná Antarktida nabízí svá tajemství, ale jen pokud k ní přistupujete s náležitým respektem.
Po přistání v Buenos Aires vše proběhlo jihoamericky zdlouhavě, ale zdárně. Vystoupil jsem před budovu letiště a polilo mě neskutečné horko, teplota dosahovala 36 stupňů. V Praze jsem nastupoval při extrémních minusových teplotách a letěl jsem přece do Antarktidy. Kalhoty z trojvrstvého gore-texu, poctivá péřovka a vysoké hřejivé boty od Merrellu... Stačil jen nepatrný pohyb a už ze mě lilo. Po mnoha zmatcích a hodinovém zpoždění jsem nakonec s Aerolíneas Argentinas přeletěl do Río Gallegos, hlavního města provincie Santa Cruz.
Velmi brzy jsem se zorientoval a za pár desítek minut už povlékal postel v jakýchsi předpotopních kasárnách přímo na letišti. Zprvu to vypadalo divně, ale měl jsem informace, že tady je někdo, kdo zná někoho, jenž prozradí někoho, kdo mi pomůže při plánované cestě na Antarktidu. A skutečně, druhý den jsem se sešel se sympatickým kapitánem Alonsem a vše jsme do detailu domluvili. Přelet vojenským speciálem Herkules do Antarktidy byl naplánován za několik dní, a tak jsem volný čas využil pro cestování po argentinské a chilské Patagonii.
SENZACE SE NEKONALA I KDYŽ ČS. VOJÁK SLOUŽIL V ANTARKTIDĚ!
Terezínská kasárna krátce po 17. listopadu 1989. Ranní nástup. Čte se denní rozkaz. Tlustý důstojník vyvolává jméno svobodníka Jaroslava Rosáka. Speciálně kvůli tomuto rozkazu ho pustili před chvílí z posádkové basy, kde seděl pro drobný prohřešek. Ostatní vojáci nevěřícně poslouchají důstojníkova slova: „Svobodník Rosák ... hlašte se na československé polární stanici na ostrově Nelson, Jižní Shetlandy, Antarktida ..." Rozkaz je řádně opatřen všemi náležitostmi, mezi jiným i upozorněním o postihu v případě opilosti, pozdního příchodu či neupraveného zevnějšku.
Historie kolem severního pólu
Dne 6. dubna 1909 dobyl Robert Peary severní pól. Nadšený se vrátil do Ameriky, kde čekal, že ho budou oslavovat jako vítěze. Ale oslavy se nekonaly. Na výsluní slávy už byl lékař Frederick Cook. Dobyl údajně tento zeměpisný bod 21. dubna 1908. Zpráva zastihla Pearyho jako úder blesku. Třiadvacet roků práce, osm polárních expedic... To všechno mělo být nadarmo?
EXPEDICE EREBUS
V hloubce kráteru jsme jasně rozeznali jezero husté lávy, říká Jean Louis Etienne, „během prvního pozorování v letech 1972, 1974 a 1990 byla láva oživována vzestupnými pohyby, připomínajícími člověka, který dýchá. Plyny ji vynesly k povrchu, kde se ochladila a pak se ponořila zpět dolů do hlubin. Dnes je stavba kráteru jiná. Změnila s důležitým prudkým vzestupem vodní páry pod velkým tlakem.
CO SE STANE S ANTARKTIDOU?
Antarktický kontinent je smutně krásný svět; je to kraj roze klaných vrcholů, formovaných větry a strmých hor, škrcených ledem obrovitých ledovců. Je tak chladný, že se zdá, jako by se tu i sluneční svit chtěl zimou. Pro vědce, kteří tam pracují, představuje Antarktida obrazně i doslovně mrazírnu: ve svém ledovém nitru uchovává záznamy o klimatické minulosti - dobách ledových i o období teplých a může chovat také klíč k podnebí budoucnosti. „V ledových vrstvách jsou skryty nejcennější údaje o podnebí světa," říká Edward Todd z americké Národní vědecké nadace (NSF).
Ledová cesta lemovaná smrtí
Text Michal Dvořák
Před sto lety obletěla svět fantastická zpráva: Severní pól konečně dobyt! Nemožné se stalo skutečností! Krátce potom se ale rozhořela naprosto nedůstojná pře o to, kdo na pólu stanul první.
Dřív, než se rozpustí
Text Michal Dvořák, foto Petr Horký
„Severní pól je hlavně o palici. Můžete mít dostatek peněz, výbornou fyzičku, ale jak nemáte v hlavě srovnané kam a proč jdete, tak se brzy vracíte zpět na základnu. V tom lepším případě,“ říká cestovatel Petr Horký.
Krása vrytá do tváří
TEXT A FOTO: MARTIN RYCHLÍK (týdeník Euro)
Napadlo by vás, že prošít se dá i lidská kůže? Eskymáky ano. Spolu s dalšími arktickými národy vnášeli tímto způsobem barvu pod kůži – tetovali se zejména na bradě.
Mike dobyvatel
Dobyl severní pól. Mimo jiné. Více než dvacet tisíc kilometrů nemilosrdnou Arktidou urazil pěšky, na lyžích, v kajaku a na lodi. Málem to nepřežil. Uvízl v ledové vodě, na tváři cítil tesáky ledního medvěda, mráz znehybňoval jeho tělo. Společníkem mu byla naprostá tma polární noci. Seznamte se, to je Mike Horn. Když budeš mít strach, umřeš. Když strach mít nebudeš, taky umřeš.
Nával v Antarktidě
Bílým děsem na Mt. Vinson
K nejchladnější hoře planety
VZNIKL DALŠÍ OCEÁN
TUČŇÁK UŽ NEVEDE ŽIVOT KAPITALISTY
KRVAVÉ HODY ŠTÍTONOSŮ
Autor Petr Lumpe
Štítonos (Chionis sp.) patří nesporně k nejzajímavějším ptákům na světě. - Staří námořníci se s ním setkávali na subantarktických ostrovech, - ovšem význam měl pro ně pramalý - tučňáci se k jídlu hodili mnohem lépe.
ŽIVOT V KOSMICKÝCH PODMÍNKÁCH
PLAVBA STOLETÍ
Autor: Jiří Haureljuk
V srpnu roku 1914 se sir Ernest Shackleton vydal společně s dalšími 27 muži do Antarktidy...
ZÁHADY ARKTIDY
FOTOGRAFUJÍCÍ TUČŇÁCI
ROK V ANTARKTIDĚ
TEXT A FOTO: Martin Mikyska
Převaluji se z boku na bok na úzkém lůžku kajuty č. 409 a dlouho nemohu usnout. Před hodnou chvílí jsem se vrátil z kapitánského můstku, kde jsme vedli dlouhý hovor, zatímco se loď tiše sunula mlhavou