ikoktejl

6
Tag: 6 Nalezeno 331 výsledků.
Tag: 6 Řazení

Editorial 6/2016

Editorial 6/2016

Přejít na články z Kočičí planety 6/2016

Tak nám zase jeden rok pomalu končí a další začíná. Pro mnohé to je okamžik vhodný k zamyšlení, vzpomínání, co se povedlo, a bilancování, na co bychom raději zapomněli… Tyto stavy já osobně mívám šestkrát do roka, vždy když sedím nad dalším číslem, které se chystám posledním klikem myší poslat do tiskárny, a poněkolikáté se sama sebe ptám, jestli už můžu. Je vše v pořádku? Nezapomněla jsem na nic? Nevynechala jsem něco? Bude se vám časopis líbit? Není ta kočka na titulce moc sladká? S posledním hrnkem silného čaje si nakonec dodám odvahu a udělám poslední krok. Můj pohled zabloudí k našim kočkám, které mi dělají společnost. Žádné pochybnosti nemají. Zvlášť Manfréd je přesvědčený, že je středobodem vesmíru a my všichni jsme na světě jen pro jeho potěšení.

Tohle jeho kocouří sebevědomí mu tiše závidím. Já někdy mívám dokonce i pochybnosti, jestli se o pana kocoura starám dobře. Nemá žádné sofistikované elektronické hračky ani vlastní fontánu. Nicméně poslední dobou tráví dobrovolně doma mnohem víc času než dříve, tak si říkám, že mu je s námi dobře.

A protože Kočičí planeta právě završuje pátý rok svého života, tak věřím, že ji děláme dobře. Každopádně ji pro vás tvoříme s láskou a stále s větším nadšením. Na základě vašich dotazů a ohlasů vám jako dárek opět přinášíme soutěž o kočku na titulku Kočičí planety. Pokud jste přesvědčeni, že zrovna ta vaše kočka je ta pravá, pak honem nalistujte stranu 12. Přeji vám moc štěstí nejen v soutěži ale i v novém roce a pevně věřím, že nás i nadále bude životem provázet láska ke kočkám, která nás spojuje.

Pavla Růžičková

 

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Editorial

Předsevzetí pro kočku

Ze světa

Vyhlášení soutěže o titulku

Dornova metoda, rozhovor s Andreou Dunovou

Jak se žije s orientální krátkosrstou kočkou

Kočka a zima

Poradna

Krmení: Ryby na kočičím jídelníčku

Takhle ne: Spánek

Kočky výstavní

Dary podzimu

Velká fotosoutěž s Poesií

Plakát

Bertrand: O drápech a hrdosti skutečné šelmy

Rozhovor: Zuzana Honsová

Kočičí městečko

Kočičí řeholnice

Rozhovor: Alena Bosáková

Inspirováno tygrem

Kotě pod stromeček

Povídka: Pan Veverka a Vánoce

Tipy pro vás

Vyrobte si s námi: Kočičí origami

Murphyho zákony o kočkách

Čtenářský koutek

Bílá tlapka dětem

Povídka: Stěhování

Křížovka

Vtipné fotografie

Fejeton: Anička

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Proti proudu

Šílenství odvážnýchMořeplavec Thor Heyerdahl byl skálopevně přesvědčen, že Inkové mohli na vorech zdolat Pacifik. Odvážnou teorii otestoval v praxi. Úspěšně.

Expedice životThor Heyerdahl jr. nikdy netrpěl tíhou slavného příjmení. S otcem nesoupeřil, vykročil vlastní cestou.

Vyvěste kapryV japonské mytologii je kapr symbolem vytrvalosti a síly, protože dokáže plavat proti proudu. A v zemi vycházejícího slunce se bez něj neobejde ani Den dětí.

Plavba do antarktického leduVrátit se o pár století zpět a jako námořní objevitel vyrazit vstříc dálavám? No jistě!

Zálusk na luskounyČerný trh decimuje stavy luskounů, jsou na něm nejžádanějším artiklem a kvůli tomu jim hrozí vyhubení.

Od inkvizice k hippiesV indickém státě Góa jsou dodnes patrné stopy pětisetleté portugalské nadvlády.

Šikovné ruce IsfahánuBýt trhovcem neznamená pokaždé jen prodávat, v Íránu je to synonymum i pro zručné řemeslníky.

Únos v nejdivočejší AfriceDva roky stopem napříč Afrikou absolvoval Ondřej Havelka.

Pohodové plážováníI dobrodruh někdy zatouží po chvilce klidu a pohody. Sardinie je pro to jako stvořená.

Giganti z hlubinJedni z největších tvorů planety připlouvají každý rok ke břehům Kalifornského poloostrova.

Náboženský disneylandSvé patronce věnovali Brazilci nejen druhý největší chrám světa, ale i telenovelu.

Rozhovor: Giles Duley„Mám strach, ale miluji svou práci,“ říká válečný fotograf, který již zaplatil svoji cenu.

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Obsah

3 Editorial5 Obchodní koutek6 Superkočka10 Ze světa12 Jak se žije se sibiřskou kočkou15 Genetika16 Rozhovor s Jakubem Žáčkem18 Dárek s kočkou22 Víš, co dělám? 24 Kočičí život: Dospělá kočka28 Poradna30 Soutěž o titulku34 Plakát36 Alergie na krmení38 Tradiční výstava netradičně40 Šelmy: Serval42 Tlapkoškrab, rozhovor s Janem Pražákem44 Pozor svátky45 Sváteční menu pro kočku46 Špatná pověst47 Perský svět48 Test: Je vaše kočka konzerva?50 Co potřebují útulky52 Ústecké toulavky56 Čtenářský koutek 57 Osmisměrka 58 Bílá tlapka: Koutek pro děti60 Bílá tlapka: Ozdůbky62 Fejeton: Mikuláš64 Vtipné fotografie66 Tipy pro vás

Editorial 6/2015

Editorial 6/2015

Přejít na články z Koktejlu 6/2015

Zelená síla

Pokaždé když se dívám na zfilmovanou Babičku Boženy Němcové, mám slzu u oka při scéně, kde se kácí strom a s ním symbolicky odchází i žena představující nejvyšší lidské dobro… Dojímám se stále dokola, jednak proto, že mám ráda tuto klasiku (v naší domácí knihovně má své čestné místo), a jednak proto, že je mi líto každého poraženého velikána – v tomto případě stromu. Jako by s ním odcházel i kus naší vlastní historie.

Nejsem nikterak morbidní, ale zaujal mě projekt Capsula Mundi navržený italskými designery Annou Citelli a Raoulem Bretzelem, který přináší originální způsob, jak si dopomoci k zelenějšímu a snad i duchovnějšímu světu. Řešením je ekologické pohřbívání. Tělo nebožtíka se uloží ve fetální poloze, tedy jako před svým zrozením do schránky připomínající vejce, jako semínko se uloží do země a nad něj se vysadí strom. Nutno říci, že tento projekt je zatím ve stadiu vize, protože italská legislativa takový způsob pohřbívání nedovoluje. Designéři se ale nevzdávají, založili asociaci v naději, že se jim podaří zlomit staré zákony. Pokud by k tomu došlo, pomníčkové hřbitovy by se mohly proměnit v zelené parky, v nichž by naši předci žili svým způsobem dál.

V tomto čísle najdete reportáž z Nigérie, kde se odlesňuje takovou rychlostí, jako by místní už nikdy nechtěli vidět živý strom. Kořeny problému leží hluboko v této lidnaté africké zemi, která má bohatá naleziště ropy a zemního plynu, a přesto zde má přístup k elektrické energii sotva polovina populace. A tak kácejí, protože musejí.

Často si vzpomenu na Velikonoční ostrov, kde domorodci kvůli přemisťování soch moai káceli urputně stromy a nevšimli, že se zbavili posledního dřeva, z něhož by si postavili loď a mohli si tak zajistit potravu. Průvodce Yoyo nám při pohledu na vulkán Rano Raraku, kde gigantické monolity vznikaly, prozradil: „Každý rok sem chodím se synem a zasadíme strom. Učím ho, že každý poražený kus musí přírodě vrátit, jinak bychom mohli dopadnout jako kdysi dávno naši předci.“

Mějte krásný červen a objímejte stromy (doporučeno devíti z deseti dendrologů :)).

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Tesáno do kamene

Skálopevná víraDo nepřístupných skal jsou vytesány kostely na severu Etiopie.

První mezi svýmiZimbabwská vesnice Tengenenge je proslulá svou sochařskou komunitou.

Panenská středozeměHornické vesničky v rozpáleném australském Outbacku se zdají být nehostinné. Opak je pravdou.

 

Mistři rituálu tsantsaObčas je možno zaslechnout frázi, že má někdo z něčeho velkou hlavu, u Šuárů to ale rozhodně nebude.

Soud nad tsantsouNa zmenšené a vypreparované hlavičky narazilo i známé cestovatelské duo Hanzelka – Zikmund.

Radostná nejistotaMyanma se otevírá světu. Ustojí nápor západních hodnot?

Ztracený potomek králeVydejte se s námi po pokrevní linii Přemyslovců, kterou nám na základní škole zatajili.

Jen to nejlepšíKaždý rok firma SONY pořádá největší fotografickou soutěž světa. Prohlédněte si tvorbu finalistů.

Když se kácí les…V Nigérii nemá více jak polovina obyvatel přístup k moderním zdrojům energie.

Rozhovor: Jan SvatošČeský dokumentarista nastavuje svým spoluobčanům zrcadlo. Jaký je náš vztah k divočině?

Rozeklaný HuayhuashVysokohorský trek v Andách je skutečnou zkouškou lidských možností.

Bezstarostná jízdaVzít skútr, vyrazit na silnici a jen tak se kochat krajinou. To na Šrí Lance udělal Tomáš Petr.

Tagy:

Vzhůru do bažin!

Vzhůru do bažin!

TEXT A FOTO: Martin Mecnarowski

V blízkosti hlavního města Trinidadu – Port of Spain se v místě ústí řeky Caroni a jejích přítoků vytvořil mimořádný mokřadní ekosystém, největší na západním pobřeží ostrova. Místo, kde lze pozorovat hejna stovek ibisů rudých při jejich příletu na nocoviště.

Před každou cestou za určitým druhem živočicha pátrám na internetu po fotografiích spojených s lokalitou, kam mířím, a podle výsledku se snažím odhadnout, jak složité fotografování bude. Ibis rudý v Caroni Swamp se na fotografiích vyskytuje obvykle jen jako červená tečka. Bohužel, jak se později ukázalo, obavy byly na místě. Ibis rudý je bojácný a prchá do bezpečí při jakémkoliv vyrušení i přes to, že je v mokřadu přísně chráněn.

Číst dál...

Bobří inženýři

Bobří inženýři

TEXT A FOTO: Kateřina Krejčová

Je tma, jedenáct hodin večer a my bloudíme lesem ve snaze nalézt cestu k laguně. Autobus nás vysadil před dvěma hodinami na 3027. kilometru silnice č. 3 vedoucí z Buenos Aires do Ushuaia, nejjižnějšího trvale obydleného města světa. Vyjdeme z lesa a objevíme přívětivý plácek na stan. Rozhodneme se zakempovat. Ozve se prudké žbluňknutí do vody. To bylo mé první setkání s bobrem!

Číst dál...

Symbol toromiro

Symbol toromiro

TEXT A FOTO: František Bureš

Strom toromiro (Sophora toromiro) býval pro domorodce na Velikonočním ostrově (Rapa Nui) ještě v nedávných dobách jedním z největších symbolů flóry. Rostl pouze na tomto nejodlehlejším obydleném ostrově naší planety, ale poslední exemplář byl pokácen před více než půl stoletím. Pro domorodé obyvatele Velikonočního ostrova, který je stále zahalen mnoha tajemstvími, byl strom toromiro nesmírně důležitý. Z jeho tvrdého dřeva vyřezávali sošky a řezali tabulky, do nichž ryli žraločím zubem obrázkové znaky a symboly zvláštního písma rongo rongo. Toto písmo, které jako jediní v celé Oceánii používali domorodci na tomto odlehlém ostrově, se dosud nepodařilo rozluštit. Tabulek se záhadným písmem se zachovaly sotva dvě desítky a jsou rozmístěné v několika muzeích v Evropě a Americe. Ovšem vyvstává jiná otázka, zda bude možné toromiro znovu vrátit na Velikonoční ostrov.

Číst dál...

Vábení hedvábí

Vábení hedvábí

TEXT A FOTO: Alexandra Synac

Po letech občanské války a vražedné vládě Rudých Khmerů, kdy byla většina kvalifikovaných řemeslníků a umělců vyvražděna, Kambodža pomalu oživuje svou ekonomiku, ale také svoji málem zapomenutou starodávnou kulturu a umění.

Tradiční khmerské umění je od pádu Rudých Khmerů v roce 1979 na nejlepší cestě k záchraně. Nemalou zásluhu na tom má projekt Chantiers Écoles de Formation Professionelle, již třicet let podporovaný francouzskou vládou, který zajišťuje výuku mladých řemeslníků staletým tradicím a uměleckým technikám řezbářství, sochařství, lakování či hedvábnictví. Nezbytnou součástí je samozřejmě také oživení tradiční produkce přírodního hedvábí, na jeho výrobu se lze podívat na hedvábných farmách pod záštitou Artisans d´Angkor v bezprostřední blízkosti Siem Reap v Puok distriktu.

Číst dál...

Mezi soby a skřítky

Mezi soby a skřítky

TEXT A FOTO: Robert Mikoláš (Český rozhlas)

Polární oblasti se opět ponořily do víru tance. Na noční obloze roztáčí římskou bohyni úsvitu Auroru západní vítr Boreás, v tundře se v rytmu bubínků pohupují Sámové a z podzemí vše pozorují skřítkové Maahinen.

Laponci obývající sever Skandinávie se už dnes nemusejí obávat o svá práva. Turistická lákadla v podobě přírodních krás, Santa Clause nebo i samotných Sámů však zcela mění jejich tradiční způsob života.

Číst dál...

Josephat Torner: Vraždí nás kvůli pověrám a chamtivosti

Josephat Torner: Vraždí nás kvůli pověrám a chamtivosti

Ptala se: Tereza Hronová, foto: Harry Freeland a archiv festivalu Jeden svět

Narodil jsem se jako jeho pětatřicáté dítě a narodil jsem se bílý. Jako jediný,“ vypráví muž, který mhouří červené oči. Tanzanec Josephat Torner (45) to nikdy neměl jednoduché, přesto vystudoval práva a dnes bojuje proti vraždám a diskriminaci albínů, lidí, kteří se jako on narodili bez kožního pigmentu. I když je v nebezpečí, stále má sílu vysvětlovat, že albínská krev a uříznuté končetiny nikomu štěstí nepřinesou.

Číst dál...

Posedlí

Posedlí

TEXT A FOTO: David Těšínský, spolupráce v terénu: Yony Anbesa

Každý víkend přicházejí stovky lidí ke kostelu Yerer Sellassie na okraji Addis Abeby, aby se zúčastnily výjimečného rituálu – vyhánění ďábla a zlých démonů z těl posedlých. Jejich mesiášem má být kontroverzní místní kněz Memehir Girma Wendimu. Cesta k němu ale není jednoduchá.

Na místo nejezdí veřejná doprava, a tak místní musejí absolvovat několik kilometrů kopcovitými stezkami. Kostel, kde kněz Girma působí, je neobyčejné místo jako stvořené pro ďábelskou show. Girma je znám svými kontroverzními postupy „vymítání“ a z několika kostelů ho proto vyloučili. Důvodem bylo, že svou „léčivou“ ceremonií dokázal vydělat více peněz nežli samotný kostel.

Číst dál...

Královna v pantoflích

Královna v pantoflích

TEXT A FOTO: Eric Lafforgue

Královna namibijského kmene Ovakwanyama vede život zcela odlišný od jiných aristokratů. Chcete se o tom přesvědčit? Vydejte se s námi na návštěvu.

Ovambo jsou největší etnickou skupinou v Namibii, tvoří necelou polovinu z více jak dvoumilionové populace země. Ovambo se dělí na několik skupin. Jednou z nich je kmen Ovakwanyama, jehož královna žije ve svém paláci ve vesnici Omhedi blízko hranic s Angolou.

Číst dál...

Nejstarší džungle světa

Nejstarší džungle světa

TEXT: Barbora Lelková, FOTO: Adam Lelek

Rádi byste probádali jeden z nejstarších tropických deštných lesů? Vydejte se do Malajsie. Vědci odhadují, že hustá a místy neprostupná džungle národního parku Taman Negara tu roste ve své nejpůvodnější podobě již více než 130 milionů let.

Dobrodružné výpravy do nitra deštného pralesa patří k mým oblíbeným aktivitám na jakékoliv cestě do rovníkových oblastí. A co mě na džungli tak fascinuje? Odpověď jsem našla v jednom z nejstarších pralesů světa Taman Negara. Cesta do nitra tropického deštného lesa pro mě a Adama začíná ve Wakaf Bharu, městečku na severu Malajsie, odkud třikrát denně jezdí tzv. Jungle Railway. Jak samotný název napovídá, trasa vlaku byla vystavěna v džungli. Trochu se obávám, že její současná podoba už džungli moc nepřipomíná.

Číst dál...

Víra nebo disneyland?

Víra nebo disneyland?

TEXT A FOTO: Milan Fanta

Kryžių kalnas, tak se nazývá v litevštině Hora křížů, dnes jistě jedno z nejnavštěvovanějších míst v Litvě. Každý den k němu míří davy turistů, kteří chtějí umístit svůj kříž do lesa dalších.

Číst dál...

Nebeští jezdci

Nebeští jezdci

TEXT: Martin Krsek

Stovky kilometrů a dvanáct pilotů, dokončili jen dva. Doslova o život šlo v prvním velkém leteckém závodě Rakousko-Uherska. Nouzová přistání, nehody, zranění i smrt patřily k dobovému normálu a dokládají, jak obrovský posun aviatika za poslední století učinila.

Číst dál...

Nebezpečné pády

Nebezpečné pády

TEXT A FOTO: Marek Havlíček

Nejhorším městem pro život na Zemi je podle Economist Intelligence Unit hlavní město Bangladéše Dháka, v níž žije téměř devět milionů lidí, ale některé zdroje uvádějí až patnáct milionů. Každá mince má dvě strany, má Dháka i nějakou světlou?

Číst dál...

Kolem kolem světa

Kolem kolem světa

TEXT: Lenka Stránská

Výraz „emancipace“ dokázal na sklonku 19. století pořádně hnout žlučí mnohým mužům. I když Spojené státy americké byly její kolébkou. Ale vydat se v roce 1894 na kole, dopravním prostředku, který byl do té doby doménou mužů, na cestu kolem světa? Neuvěřitelné.

Číst dál...

Obsah – Kompletní přehled článků v čísle

Zaostřeno

Královna v pantoflích – Není panovník jako panovník. Tenhle nás pozval k sobě domů.

Vzhůru do bažin! – Do močálů Trinidadu se každý večer na noc slétají jedni z nejkrásnějších ptáků naší planety.

Příroda

Víra nebo disneyland – Občas je těžké rozpoznat, co je ještě poutní místo a co je už kýč.

Zamčená láska – Visací zámky symbolizující věčnost lásky se šíří po celém světě.

Posedlí – Vyhánění ďábla a zlých démonů je v některých částech světa na denním pořádku.

Kolem kolem světa – Emancipace a dobrodružné srdce dovolilo ženě objet svět na kole.

Živá vzpomínka – Pamětnice druhé světové války, ponorka Pampanito, tvoří s Alcatrazem část výhledu na pobřeží San Francisca.

Téma – A je to

Vábení hedvábí – Podle legendy objevila způsob jak získat hedvábí čínská císařovna při odpoledním čaji.

Symbol Toromiro – V 50. letech pokáceli na Velikonočním ostrově poslední strom. Vrátíme strom zpátky?

Bobří inženýři – Co se stane, když přestěhujete kanadského bobra do Ohňové země?

Kvíz

Předplatné

Rozhovor – Vraždí nás kvůli pověrám a chamtivosti, říká tanzanský albín.

V Turecku – Skrytá bludiště

Nejstarší džungle světa – Nejstarší pralesy najdete v Malajsii. Pojeďte s námi na prohlídku!

Letem světem – Divočina pod Everestem

Věda a technika

Nebeští jezdci – Před sto lety se řešila otázka, jak nastartovat zájem o letecký průmysl v Rakousku-Uhersku.

Historie a archeologie

Na vlastní pěst – Je lepší se nechat ošetřit v nejšpinavějším městě světa místním felčarem, nebo si pomoci sám?

Zpovědnice – Sen o Bangladéši

Mezi soby a skřítky – Sámové jsou nejstarší etnickou skupinou obývající Laponsko.

Toulky Evropou – Trochu jiná Francie

Tagy:

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group