Opičí tuláci
TEXT A FOTO: ROBERT MIKOLÁŠ, ZPRAVODAJ ČRo V ČÍNĚ
Po staletí křižují po celé Číně a spolu s nimi i jejich čtyřnozí společníci. Nerozluční partneři, v dobrém i zlém. Opičí muži spolu se svými cvičenými opicemi bývali vždy součástí někdejší Říše středu. Dnes prchají před policií.
Nemohu se dočkat. Po třech letech pátrání konečně slavím úspěch. Mířím totiž na setkání s jedním z opičích mužů. V současnosti už jich zbývá jen kolem dvou tisíc a většina z nich žije v okrese Sin-jie v provincii Che-nan. „Můžeme se vidět v Jüan-jang, znáte to tam? Kdy dorazíte? Zavoláme si, až přijedete,“ říkal mi minulou noc do telefonu padesátiletý Jang Lin-kuej. Pouliční umělec, který stejně jako jeho předci vystupuje v ulicích čínských měst a vesnic. Vzhledem k perzekuci ze strany úřadů a policie však nikdy dopředu neprozrazuje, kde se bude pohybovat. A navíc to mnohdy neví ani on sám.
Válka přijde v listopadu
TEXT A FOTO: TOMÁŠ KUBEŠ
Kdy přijde konec světa? Bude další světová válka? Co bude s naší civilizací? Odpovědi znala baba Vanga. Její schopnosti byly natolik výjimečné, že se o ni zajímala tajná policie a pro radu k ní chodili i komunističtí kádři. Její věštby totiž vycházely.
Noční vlak, uhánějící do stanice General Todorov, ležící jen co by kamenem dohodil od bulharsko-řecké hranice, je obvykle prázdný. Jen v některé dny putují po kolejích davy lidí, kteří zde přestupují na spoj do malé staničky Rupite, zastávky bez označení, s obyčejným kusem vylitého betonu u kolejí. Tady ale většina pasažérů vystupuje, odtud pak za ranního rozbřesku vyrážejí k vesničce ukryté pod horou Kožuch, která jako věčný strážce bdí nad tajemným místem na samém jihozápadě Bulharska.
Meka hvězdářů
TEXT A FOTO: MARTIN DLOUHÝ
Kanárské ostrovy znáte z lákavých katalogů cestovních kanceláří. Palmy, moře, písek. Dobrodružství byste tady asi nehledali. Překvapíme vás. Druhá, téměř neznámá tvář ostrova je jako stvořená pro batůžkáře a milovníky treků.
Celý let z Prahy jsem přemýšlel o tomto osmdesát kilometrů od Tenerife vzdáleném ostrově La Palma, nejzelenějším ze všech Kanárských ostrovů. O místo, kde jasné noci umožňují sledovat noční nebe jako nikde jinde na Zemi a pouhým okem je možné objevit i ta nejmenší viditelná souhvězdí. Přes den zde můžete sledovat drsnou přírodu a v noci se zasněně kochat nočním klidem, který přináší.
Doktor z jadeitovych hor
Sněžný klenot Kailás
Sněžný klenot – tak Tibeťané nazývají Kailás. Zde, téměř sto padesátkilometrů na sever od hlavního himálajského hřebene pramení čtyři říčnísystémy Asie a ženou se z Kailáse do čtyř světových stran. Pro vyznavače čtyřnáboženství je křišťálová hora důvodem k dlouhé pouti. Vydat se sem mohoulidé různě, pěšky, terénními vozy. Obejít ji ale musí každý sám.
Za kufry do útrob letiště
Text Michal Dvořák, foto Marek Wágner
Je tomu sedm let, co se ostraha letišť po fanatických útocích radikálně změnila. Pro bezpečnost provozu a cestujících se dnes snaží udělat na letišti vše, mnoho lidí si nutná opatření nejspíš již osvojilo. Ale co se děje se zavazadly, sotva je u přepážky s usměvavými dívkami (někdy neradi) pustíte z ruky?
Císařská ŇADRA
TEXT: MICHAL DVOŘÁK
Na mnoha trzích v Jemenu můžete narazit na krásné stříbrné tolary s podobiznou Marie Terezie na lícu, dvouhlavou orlicí na rubu a vyraženým letopočtem 1780. Tamní užvanění obchodníci vás budou zapřísahat, že jsou to originály z 18. století, přestože jde pravděpodobně o ražbu současnou.
Tisíc hvězd nad Jemenem
TEXT A FOTO: ANDREJ HORVÁTH
Když na San´á padne tma, rozzáří se tisíce žárovek zavěšených nad jejími ulicemi. Hlavní město Jemenu se večer co večer proměňuje v moře plné drobných hvězd. Před městskou bránou Bab al-Yemen to vře.
ZÁZRAKY se (ne)dějí
TEXT: ALEŠ HORÁČEK, FOTO: MAREK WÁGNER
Jejich tvar prý koncentruje a transformuje vesmírnou energii. Ať už to znamená cokoliv, pyramidám se díky tomu připisují až neskutečné možnosti využití. Včetně komerčního. A tak jsme jejich zázračnou sílu vyzkoušeli.
Pyramidální byznys
TEXT A FOTO: TOMÁŠ KUBEŠ
V roce 2004 obletěla svět zpráva o tajemných pyramidách v Bosně. O nezvyklém objevu informovala i taková věhlasná média jako CNN a BBC. Pak zájem stejně rychle opadl. Kdo se chce dozvědět pokračování příběhu, musí se vydat přímo do Bosny.
Chléb jejich vezdejší
TEXT A FOTO: IVAN BREZINA (MAGAZÍN MAXIM)
V rumunských horách Apuseni probíhá dvakrát týdně rituál přípravy základní potraviny, která člověka provází už od neolitu. Marina Pradatu se nejdřív třikrát pokřižuje. To, co se právě chystá udělat, není obyčejná každodenní práce.
Svobodně v nesvobodných časech
TEXT: LENKA STRÁNSKÁ, FOTO: MIROSLAV RADA
Tereza Boučková rozhodně nejde s hlavním proudem, když něco píše, neřeší, jestli se to sluší, nebo koho tím naštve. A tak jí spousta lidí nemůže přijít na jméno. Nyní podle jejího scénáře vznikla mrazivá komedie. V den 20. výročí sametové revoluce má mít premiéru film natočený podle vašeho scénáře, Zemský ráj to napohled.
KUNG-FU kudlanka
TEXT: MICHAL DVOŘÁK
Preciznost, jednoduchost a výjimečná efektivita, takový je lovecký styl kudlanky nábožné. Ne náhodou se jím kdysi nechal inspirovat mistr bojových umění Wang Lang, a vytvořil tak velmi účinný a krásný styl boje – Tang Lang kung-fu, styl kudlanky nábožné.
Neztratit hlavu
TEXT A FOTO: MICHAEL FOKT
Kudlanky jsou mistry převleku. Svým vzezřením a chováním dokázaly zmást nejen kořist a nepřátele, ale i celá pokolení lidí. Kvůli strašlivým loupeživým nohám sepnutým k falešné modlitbě je národy po celém světě považovaly za svatý hmyz. Jediné, co jim je však svaté, je představa šťavnatého oběda.
Okouzlený Kolumbus
TEXT: TOMÁŠ VANĚK, TEXT: PROFIMEDIA
Když krajinu dnešní Dominikánské republiky spatřil Kryštof Kolumbus poprvé, prohlásil prý o ní, že je tou nejkrásnější, jakou kdy člověk spatřil. Přestože je na světě takových míst určitě více, tak této karibské zemi se nedá upřít ohromné kouzlo. Může za to zdejší fantastická příroda, příjemní lidé, ale i lokalita uprostřed Velkých Antil.
Milionáři ze slumu
TEXT A FOTO: IVAN BREZINA (MAGAZÍN MAXIM)
Ve slumech hlavního města indického státu Západní Bengálsko žijí více než tři miliony těch nejchudších obyvatel planety. Žijí, nebo živoří? A obklopí jednou slumy i váš dům? Ašók seděl na bobku nad hromadou odpadků a přebíral staré špinavé igeliťáky. Právě vrcholil letní monzun a indickou Kalkatu bičovaly provazce tropického lijáku.
Utopený prales
Dokážete si představit, jak vypadala Morava, než do její krajiny začal zasahovat člověk? Stačí se vydat do útrob prastarých moravských luhů s dávno mrtvými padlými kmeny. Lesy na soutoku dvou největších moravských řek Moravy a Dyje jsou těmi nejkrásnějšími a nejbohatšími lesy u nás.
Když vládla knížata
TEXT: STANISLAVA JAROLÍMKOVÁ
Období vlády velkomoravských knížat mnozí považují za zlatý věk Moravy. Zdaleka ale nešlo o takovou idylku, jak ji líčí staré pověsti. Knížata Velké Moravy vládla dohromady přes sedmdesát let – od roku 830 do roku 906.
Moravský svéráz
TEXT: ALEŠ HORÁČEK, FOTO: MAREK WÁGNER
„U vás nemáte hody?“ divil se nám ve Velkých Pavlovicích mládenec v kroji. Byla půlka srpna, první neděle po svátku Nanebevzetí panny Marie, kterému je zasvěcen místní kostel. Na Moravském Slovácku tato informace každému stačí, aby z ní odvodil, že ve Velkých Pavlovicích právě začal nejvýznamnější folklorní svátek a vrcholná společenská událost roku.
Babylon Morava
TEXT: JAN KUČA
Když jde o sport, skanduje se na Moravě „Češi do toho!“ jako v celém Česku. Říct ale Moravanovi, že je Čech, znamená koledovat si o malér. Moravané jsou na své moravanství náležitě hrdí.