ikoktejl

Jan Schlindenbuch
Tag: Jan Schlindenbuch Nalezeno 7 výsledků.
Tag: Jan Schlindenbuch Řazení

BŘIŠNÍ TANEC NENÍ JEN PRO SULTÁNY

BŘIŠNÍ TANEC NENÍ JEN PRO SULTÁNY

Autor: Jan Schlindenbuch

Sexuální motiv, příprava na porod, či náboženský rituál?

Číst dál...

VIDŽAJANAGAR - ZAPOMENUTÉ EMPORIUM

Vidžajanagar najednou procválat, a po obou stranách jsou řady překrásných domů, postavených podle jejich zvyku s balkony, podloubím a rovnou střechou" - takto unesen byl zase po svém příjezdu do Vijaynagaru roku 1520 portugalský cestovatel Domingo Peas.

 

Vijaynagar - hlavní město stejnojmenné říše, ovládající v té době území téměř celé jižní části indického poloostrova, stál na vrcholu své slávy. Městská populace čítala bezmála půl milionu lidí, bazary přetékaly orientálním bohatstvím, výstavba nových chrámů a paláců byla v plném proudu. O padesát let později již Vidžajanagar neexistoval. Hordy islámských bojovníků ho téměř vymazaly z povrchu země.

 

Historie Vidžajanagaru, nebo též Hampi, jak je v současnosti častěji nazýván, se datuje od roku 1336, kdy město založili dva hinduističtí princové Hukka a Bukka. Vybrali si místo přímo k tomu stvořené. Proud řeky Tungabhadry chránil město ze severu, pás žulových kopců z ostatních tří stran. Také skutečnost, že některé z nejdramatičtějších scén slavného hinduistického eposu Rámájana se odehrávaly právě v těchto místech, byla založení města příznivě nakloněna.

Prvním vládcem Vidžajanagaru se stal Hukku, nazývaný Harrihara. Již za jeho panování se město vyvinulo ve významné obchodní a kulturní centrum a celá říše začala pozvolna vzkvétat. Hlavní část bohatství proudila z kontroly obchodu s kořením a bavlnou mezi jihem a severem indického poloostrova.

Uznaným náboženstvím byl hinduismus s tradičním uctíváním Šivy, Višny a také Hanumana, krále opic, který kdysi, podle Rámájany, vládl opičímu království, předchůdci současné říše. Jeho vyobrazení jako opice s dlouhým ocasem v červené barvě se objevuje na různých místech až doposud. Kněží - bráhmani - byli privilegovaní, chrámová prostituce byla běžná. Zvláštní pozornosti se těšil obřad satí - upálení vdovy na posmrtné hranici zemřelého manžela. Ženy odcházely na smrt hrdě a dobrovolně, bylo pro ně c tí následovat svého manžela. Hojně navštěvovaný rituál se konal na vymezeném místě za městem. Obřad smrti hrál v životě všech obyvatel velkou roli. Během konání velkých festivalů se někteří sami vrhali pod kola těžkých vozů nebo se nechali věšet zaživa na železné háky. Věřili ve vykoupení u svých bohů.

KRIŠNA DÉVA RÁJA

Vrcholu dosáhla říše za panování Krišny Dévy Rája (1509 - 1529). Jak se dozvídáme ze zápisů Dominga Pease, byl to muž atletické postavy, výborné kondice, který často stál v bitvách v čele svého vojska. Na druhou stranu byl skvělým básníkem a patronem umění. Všichni poddaní mu byli oddáni pro jeho statečnost, moudrost a spravedlivé vládnutí... Jeho vojsko o síle téměř milionu mužů nejen úspěšně odolávalo neustálým nájezdům muslimských mohamedánů ze severu, ale samo dobylo i mnoho nových území. Říše se rozkládala na celém jihu Indie a její hranice se postupně rozpínala až na východ k místům současné Kalkaty. Významně se také zasloužil o rozvoj a rozrůstání Vidžajanagaru. Nechal postavit tolik nových chrámů a paláců jako žádný z jeho předchůdců. Přikázal vybudovat pro město velmi dokonalý a důmyslný zavlažovací systém. Voda z několika rezervoárů, postavených na úpatích nejvyšších kopců, byla rozvedena kamenným vodovodem do všech budov. Síť rozvětvených kanálů zavlažovala velké plochy rýžových polí a zahrad. Zvláštní pozornost věnoval král oslavám důležitých festivalů a vojenských vítězství. Usazen na zlatém trůnu na nádvoří svého paláce přihlížel po několik dní umění tisíců hudebníků a tanečnic, procesím zlatem ozdobených slonů a těch nejkrásnějších koní. Přijímal hold od všech správců, vojevůdců a kněží. Poklonit se mu přišlo i jeho šestatřicet manželek, oblečených jen ve zlatě a drahých kamenech. Všude byly spousty květů a vůní. Na závěr pak samozřejmě nechybělo ani obětování stovek buvolů, ovcí a koz. Krále by ani ve snu nenapadlo, že za pár let budou na stejném nádvoří defilovat vojska jeho úhlavního nepřítele a z královského paláce budou jen trosky. Roku 1565 za panování Rámaráje bylo město dobyto mohamedány, říše zanikla a na jih Indie se začal šířit islám.

SOUČASNOST

Přestože mohamedáni zničili a vydrancovali město jistě s náležitou pečlivostí, dají se v krajině stále objevit spousty důkazů o jeho existenci. Několik polorozbořených chrámů, bazarů a jiných budov, trosky opevnění, vodní nádrže, zbytky soch božstev, to všechno připomíná staré časy. Ruiny rozeseté mezi kopci žulových balvanů a ostrovy tropické vegetace působí velmi romantickým, až magickým dojmem. Každoročně je přijíždí navštívit statisíce hinduistických poutníků z celé Indie a v posledních letech, kdy se Vijaynagar dostává více do světového povědomí, přibývá také běžných turistů a cestovatelů. Prohlídku začíná většina z nich na slavném Hampi bazaru, který jako jediný ze všech původních dvanácti bazarů stále slouží svému účelu. Kupce s bavlnou a kořením pouze vystřídali prodavači pohledů, stánky s občerstvením a zástupy nabízejících se průvodců. Na západní straně bazaru se tyčí do výšky 52 metrů vstupní brána Pampati Templu. Je to nejstarší, nejsvětější a také nejzachovalejší chrám celého Vija ynagaru. Jeho útroby, rozčleněné do několika nádvoří, svatyní a sloupových hal, jsou vždy plné poutníků, kteří zde uctívají své hinduistické bohy stejně tak, jako to kdysi dávno dělali jejich slavní předchůdci.

Dalším ze zachovalých chrámů hodných zmínky je Venkatéšvara. Nebudí svou konstrukcí a výzdobou určitě takový dojem jako chrámy ostatní, ale zato je úžasně situovaný. Rozkládající se na vrcholku hory Tirumalai, obklopený bujnou tropickou vegetací, vzbuzuje při západu slunce jeho červený nádech představu o drahém kameni zasazeném do ryzího zlata.

Asi největším zachovalým klenotem stavitelského umění dávnověkých budovatelů je pak Vitala Templ. V jeho hlavní hale se tyčí 56 monolitických žulových sloupů. Ruce zručných sochařů otesaly tvrdou žulu do takových forem a tvarů, až se zdá, jako by kámen změnil svou strukturu a stal se plastickým. Vytesaným motivům vévodí spousty postaviček králových bojovníků, skupiny tanečnic a různá zvířata neurčitého původu. Každý z těchto úžasných sloupů po úderu vydává zvuk jiného bicícho nástroje. Hudební vysto upení se tu však po zákazu památkářů již nekonají. Minimálně stejnou pozornost jako sloupy v hlavní hale si zaslouží také na nádvoří stojící kamenný vůz, jehož obří kola působí, jako by se pohybovala.

Poněkud stranou vzpomínaných chrámů leží areál královského dvora. Na rozlehlé ploše jsou roztroušeny trosky paláce, královniných lázní, podzemního chrámu a hlavně dva překrásné pavilony Lotus Mahal a Elephant Stables. První z nich dostal své jméno podle střešních kopulí vytesaných do tvaru lotosových poupat. Druhý je pak obří budovou o jedenácti stájích pro královské slony. Zvláštností obou pavilonů je, že byly postaveny splynutím hinduistického a islámského stylu architektury.

Na závěr vyčerpávající procházky historií zapomenutého emporia nezbývá než se zastavit u gigantické sochy Narasinhy. Ačkoliv byla značně poškozena barbarskými útočníky, budí tento devítimetrový obr, sedící pod baldachýnem ze sedmera brejlovců, až strnulý úžas každého návštěvníka. Je tím pravým symbolem krásy a velikosti staré hinduistické říše. květen 1998

. . . . .

LÁZNĚ V NITRU HIMÁLAJE

LÁZNĚ V NITRU HIMÁLAJE

Autor: Jan Schlindenbuch

Autobus šplhá po úzké kamenité cestě přilepené k levému břehu říčky Párvatí, razící si cestu stejnojmenným himálajským údolím. Jeho cílovou zastávkou je lázeňská vesnička Manikaran. Údolí se zužuje,

Číst dál...

KINNAUR A SPITI - UTAJENÉ SKVOSTY HIMÁLAJE

KINNAUR A SPITI - UTAJENÉ SKVOSTY HIMÁLAJE
Utajené skvosty, donedávna prakticky nepřístupné regiony na severovýchodě indického svazového státu Himachal Pradesh si uchovaly svou původní, nedotčenou tvář. Dokonale se na ně hodí jedno staré indické rčení: "Ani za dobu tisíce životů se nedá vypovědět úžas Himálaje."

Číst dál...

ESALA PERAHERA - OSLAVA BUDDHOVA ZUBU

ESALA PERAHERA - OSLAVA BUDDHOVA ZUBU

Autor: Jan Schlindenbuch

Úplněk měsíce esala je pro všechny hinduisty oslavou narození boha. Na Srí Lance se tuto velkou noc každoročně rozjíždí perahera - show, při které se tají dech. Show, jejímž středem je slon, přezdívaný král, který nese na svém hřbetě posvátný Buddhův zub.

Číst dál...

TRADICE, NEBO ATRAKCE? - BUDDHISTICKÝ FESTIVAL V "INDICKÉM TIBETU"

TRADICE, NEBO ATRAKCE? - BUDDHISTICKÝ FESTIVAL V "INDICKÉM TIBETU"

Autor: Jan Schlindenbuch

Dunění bubnů a řinčení cimbálů sílí. Vše je připraveno pro veliký nástup. Zjevuje se On - Mahákála! Má velikou, až děsivě červenou masku. Je to ochránce všech Buddhů. Jedna z nejdůležitějších postav tibetského buddhismu.

Číst dál...

TURECKO - ZEMĚ NA POMEZÍ

TURECKO - ZEMĚ NA POMEZÍ
Země mnoha protikladů, ležící na dvou kontinentech a tvořící nárazníkové pásmo mezi Východem a Západem. Od nepaměti vstřebává všechno zlé i dobré z obou těchto rozdílných světů. Navštivte s námi staré osmanské domy v Safranbolu, istanbulská muzea a podzemní města v centrální Anatólii.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group