ikoktejl

3
Tag: 3 Nalezeno 362 výsledků.
Tag: 3 Řazení

Editorial 3/2017

Editorial 3/2017

Přejít na články z Koktejlu 3/2017

Babička po japonsku

Tento editorial píšu v únoru, jeden den před svatým Valentýnem. Z reklam se valí láskyplné pohledy zamilovaných, ze schránky na mě vypadly letáky se slevovými akcemi. Tentokrát opravdu výhodně mohu nakoupit balení jahod, láhev sektu, puget růží nebo krajkové spodní prádlo. Kup a budeš milován. Ve světě reklamy fungují jednoduchá sdělení, život je ale složitější. Na jedné straně slavíme svátek lásky, propojujeme se s lidmi na sociálních sítích. Maďarský spisovatel Frigyes Karinthy už v roce 1929, tedy dávno před vytvořením Facebooku předpokládal, že potřebujeme jen pět dalších lidí, abychom se spojili s jakýmkoliv člověkem žijícím na Zemi. Dnes máloco vzniká rychleji než online přátelství. Prostřednictvím sofistikovaných komunikačních technologií bychom k sobě měli mít blíž než kdykoliv během lidské historie. Jenže je to jen hra, virtuální klam. 

Pravda je taková, že mnoho lidí trpí pocitem osamělost,i a nejsou to jen staří, odsunutí společností na druhou či třetí kolej, k prázdnému stolu usedá stále vyšší procento mladé generace. V Japonsku si proto vymysleli virtuální babičku. Vlídná a pohostinná dáma žije v městečku Awadži na stejnojmenném ostrově, a jako každá správná babička je excelentní kuchařka. Nabídne vám rýžové kuličky zabalené v mořských řasách, polévku miso s křupavým salátem a drobné rybičky se strouhanou cibulí. Babička je starostlivá. „Vyspal ses dobře?“ ptá se. „Sněz si svou snídani. Ve městě určitě jíš spoustu rychlého občerstvení, viď? Jez hodně čerstvé zeleniny.“ A dodává: „Děda se taky těší, až tě uvidí.“ Protože je to ale jen hra na skutečnost, musíte mít na hlavě připevněný držák a v něm umístěný chytrý mobilní telefon, abyste mohli svoji babičku sledovat ve filmu, a tak zmírnit svůj pocit samoty během stolování. K dosažení maximálně autentického zážitku tvůrci doporučují, aby si uživatelé opravdu uvařili jídlo podle online knížky ostrovních receptů. A pokud by je snad babička omrzela, mohou zvolit virtuální večeři ve společnosti dvaceti šťastných přátel a příbuzných. Bylo by to geniální, nebýt to tak smutné, protože skutečnou babičku, dědu, mámu, tátu, sestru, bratra a přátele nelze nahradit. Každý jsme totiž někým a něčím někomu na některém místě naší planety.

Krásný březen ve společnosti těch, které máte rádi, a kteří mají rádi vás.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma - Špinavé prádlo

Město pradlákůV indické Bombaji si můžete dát čaj s lidmi, kteří našemu světu vracejí čistotu a řád. Sami se tím ale stávají špinavými.

Magdaleniny otrokyněPrádelny pojmenované po údajné prostitutce Máří Magdaléně sloužily v Irsku k nápravě padlých žen.

V rytmu MěsíceRozdíl mezi přílivem a odlivem patří na normanském ostrově Jersey k největším na světě. Velké je i bohatství ukryté v jeho bankách.

**

Červení sloniV keňském národním parku Východní Tsavo je červená nejenom půda, ale i zvířata, která na ní žijí.

Chudí příbuzníPortoriko touží stát se 51. státem USA. Zatím přebírá dobré i zlé vlastnosti svého vzoru.

Za převaláky do zimní GobiPražská zoologická zahrada pomáhá v Mongolsku s ochranou koní Převalského.

Volání divočinyPatagonie je místem mnoha tváří, nesnesitelně pustá i neuvěřitelně krásná, hlavně ale nezkrocená.

Mini AmazonieKostarika je proslulá svými přírodními krásami. Nejproslulejším a nejnavštěvovanějším místem je národní park Tortuguero.

Rozhovor: Velký výletDvojice dobrodruhů z Krásné Lípy objela svět osobním autem a vytvořila tak český rekord.

Opravdová KubaOprýskaná tvář Kuby na působivých fotografiích cestovatele Martina Loewa.

Okolo srdce TibetuProcházka nejslavnější tibetskou ulicí Bakhorem ve starobylé Lhase.

V jeskyni Černého jezdceGobustán znamená v místním jazyce zemi roklin. Vypravte se s námi do dalekého Ázerbájdžánu.

Tagy:

Editorial Special Zima v ČR

Editorial Special Zima v ČR

Přejít na články z Koktejlu Special Zima 2016

Poklady za kopcem

Stále raději a intenzivněji objevuji místa, kam dojedu, co by kamenem dohodil. A pak se nestačím divit, jaký netušený poklad se skrýval za blízkým kopcem. Je v tom asi lidská přirozenost, považovat zajímavosti na domácí půdě za běžné, zatímco ty vzdálené mají ten správný nádech tajemství a exotiky. V příhraničních oblastech je radost z objevování znásobena poznáváním vzájemných sousedských vlivů, i když si je mnohdy neuvědomujeme nebo si je nechceme přiznat. Každý rok jezdím na vánoční trhy do Drážďan, abych se naladila na adventní notu, a pokaždé obdivuji cípaté hvězdy, jež pro mě symbolizují německé Vánoce. Zatímco si prohlížím zářící ozdoby, průvodkyně dodá: „Krásné, že? To jsou ochranovské hvězdy, máme je od vás. Začaly je tady vyrábět děti protestantských misionářů, kteří sem prchli z Čech a Moravy.“ Ať chceme nebo ne, lidské kořeny jsou propojeny a je jen na nás, jak daleko či blízko k sobě budeme mít.

Jedno dobré slovo hřeje celou zimu. Tak ať jich slyšíte co nejvíc, a to nejen o Vánocích, ale po celý rok.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Oáza kopytníkůDivočina místo vojenského prostoru

Vlast hrnčířůJako jediné místo v ČR se Levín může chlubit 600 let nepřerušenou keramickou tradicí

Rod ranhojičůSpojila se rodina Kittelů se samotným Satanem?

Retro letíUnikátní muzeum v Chebu vás vrátí v čase do éry ČSSR

Ten papír schovámeSocialistický boj o vánoční zboží

Má plastKdyž se odpad mění v umění

Strážci rájeUprostřed lesů odpočívalo panstvo při honu

Modrobílá pohádkaSklepy sloužily ke zpracování vína, ale i jako úkryt

O Barboře a barborkáchVětvičky, které umějí předpovědět vdavky

Běžkařský ráj kolem Malé JizerkyDříve sem lákaly drahokamy, dnes lyžařské tratě

Hra na SlovanyO životech našich předků nemusíte jen číst, lze je i žít

Měkký dárekPonožky uměly ocenit i faraoni

Není svetr jako svetrTeplý zázrak z malé vesnice u západního pobřeží Norska

Unikátní sbírkaVánoce ožívají v Bělé pod Bezdězem

Domácí ohňostrojeJediná továrna v Evropě produkuje miliony prskavek

Rudolfova štola„Aby zvěř měla čerstvou vodu“

Pražský GulliverPražský knihovník postavil unikát

Bezectné hrobyJací lidé leží v zemi na pohřebišti v Čelákovicích?

Dálkové brusleníKdyž nechcete kroužit jen kolem rybníka

Česká Dolní MoravaLyžování pod Králickým Sněžníkem

Ta naše hospoda českáKam zajít na jedno v Praze

Železnorudské ŠanceSilvestrovská jízda po černé sjezdovce

Pokrok nezastavíšJak Hans Jelen z Arosy vynalezl šponovky

Otisk minulostiNavštivte jeden z našich nejmladších skanzenů

Pravá šumavská pohoda

Slizká delikatesaVánoční pochoutka pro odvážné

Doletí ta hora plechu?Simulátor vás naučí zbavit se strachu z létání

Pytlácké válkyV šumavských hvozdech zuřily boje

Mistrovské vábeníJan Brtník je na lákání jelenů expert

Ochranovská hvězdaOblíbená ozdoba má české a moravské kořeny

Nejstarší v NěmeckuDrážďanský trh slaví 582. ročník

Evropský adventVelký přehled, kam se letos vydat na vánoční trhy

Luštěte a vyhrajte

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

EditorialObchodní koutekKočka – nejlepší přítel člověkaZe světaJak se žije s ocicatemKočičí život: KoťataKočičí supermámyJak vypiplat kotěPoradnaKouzelná srstSrst: Chlupatá faktaSrst: Víte, že?Takhle ne: PéčeSpeciální krmení pro každý typ kočkyVyhodnocení fotografické soutěžePlakátVeterina: Bolest kloubůZahrada zn. ideálAustralské kočkování Bertrand: Jak jsem bojoval proti pověsti neposedyVelký test kočičích znalostíPovídka: Reklamní instruktážRozhovor: David Surý – Když se kočka stane hvězdou YouPicProč mají černé kočky smůluKočičí skályMurphyho zákony o kočkáchČtenářský koutekBílá tlapka dětemVtipné fotografieKřížovkaTipy pro vásFejeton: Kotě

Editorial 3/2016

Editorial 3/2016

Přejít na články z časopisu V sedle 3/2016

Byla jsem u stěhování koně. Nejdříve se nakládaly věci. Sedlo, několik setů barevně ladících podsedlovek, náušníků a kamaší a ohlávek. Potom tři uzdečky a množství pomocných otěží, ve kterých jsem se úplně ztratila. Pak následovala výbava jezdkyně, opět v několika barvách. A taky pytle a kýble s krmením, bio mrkvičky a jablíčka. Skoro jsme si mohli udělat piknik.

Samotný kůň stál v ohradě a rozhodně nehodlal přijít na zavolání. Když byl odchycen, tak se cestou drze zastavoval a popásal, respekt k vodiči veškerý žádný. O divadle s nastupováním snad ani nebudu psát.

Při ježdění se střetávají dva světy – svět koně a svět jezdce. Kůň často, i když se snaží sebevíc, není schopný pochopit smysl pomůcek jezdce a hledá východisko ve vlastní interpretaci zmatených povelů. K čemu mu jsou růžové bandáže, když nechápe, co po něm barevně sladěná jezdkyně chce. A vidina ohlávky podšité beránkem ho z ohrady nevyláká, možná tak ta mrkev. Partnerství s koněm a zlepšení našich schopností si zasloužíme jen a pouze pomocí vědomostí, zkušeností a ochotou se učit. Nikdo z nás nemusí být perfektní, ale třeba nám to pomůže pochopit, proč se kůň bojí letícího pytlíku nebo se nechce ohnout v rohu jízdárny. Když budeme investovat do sebevzdělávání, určitě tím koni prospějeme víc než nákupem dalších a dalších kousků do výbavy. Příliš často zapomínáme, že kůň je zvíře a jeho potřeby se od těch našich diametrálně liší.

Přeji vám koně jako partnera, vzájemnou radost z nově naučených věcí a krásný zbytek léta

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Tagy:

Cesta s koněm za hranice

Cesta s koněm za hranice

Text a foto: Pavel Čechovský, Hipotéka přepravy koní

Otázku – jaké podmínky musím splňovat a na co si dát pozor při cestě s koňmi do zahraničí? – jsme položili osobě z nejpovolanějších – Pavel Čechovský je majitelem komerční koňopřepravní firmy Horse Taxi, zakladatelem a provozovatelem nestátní neziskové záchranné organizace Pet & Horse Emergency, lektorem osvětově-vzdělávacího projektu Hipotéka přepravy koní. Po tisících najetých kilometrů s vozíkem za zády ví, jaká úskalí skrývá cesta s koněm, a co všechno je potřeba splnit a na co myslet.

Číst dál...

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Editorial

Ze světa

Když je venku horko

Péče o koně v horkém létě

Toulky s koněm

Problémy s ovocem

Aby se koně rádi učili

Tajemství koňského čichu

(Ne)přítel v sedle

Mám kousek koně

Zlatohříváci aneb když se řekne palomino

Cesta s koněm za hranice

Pozitivní motivace: Ustupování koně

Nebojte se zapřáhnout IV

Koně pro Kapku naděje

Jak se fotí kůň: Kompozice

S kobylím jménem

Tipy pro vás

Tagy:

Editorial 3/2016

Editorial 3/2016

Přejít na články z Kočičí planety 3/2016

Kočka je nejlepší přítel člověka.

Souhlasíte? Byla bych hlasovala pro psa, ale když jsem připravovala článek o blahodárných účincích života s kočkou, tak jsem se sama přesvědčila. Jen bych ještě doplnila, že naše kočky praktikují léčbu neklidem. Vždy, když se zdá, že je moc klidu, tak nám převrátí byt a život vzhůru nohama.

A především jsou každá úplně jiná. Silné individuality. Manfréd je typ protřelého světáka. Nic mu není cizí, ničeho se nebojí, miluje společnost a rád je u všeho. Krást jídlo je pod jeho úroveň, to si raději něco uloví nebo si odskočí k sousedům. Ellie je Míca machna domácí. Pěkně vše dle pevného řádu, čas na krmení se musí dodržovat a pak je potřeba se řádně vyspat. Zdánlivě bez ducha a bez nápadu se povaluje, kde se jí zrovna líbí a tváří se neškodně. Což se ovšem změní ve chvíli, kdy dostane hlad, což je asi hodinu potom, co slupne celou kapsičku. Nic před ní není jisté a nenechá se nachytat při činu. Neobstojí chleba v igelitovém pytli ani bábovka přiklopená skleněnou mísou. Zbytek dne se s nacpaným břichem opět líně válí a tváří se jako neškodná dekorace. Prostě miláčci, co vám budu vyprávět.

Život bez koček by byl smutný a chudší. Ten můj rozhodně. Ale k tomu doufám nikdy nedojde. Stačí, když vidím obrázek kotěte a hned přemýšlím, jestli by se ještě nevešlo…

Přeji vám krásné léto s milovanými chlupáči na klíně.

Pavla Růžičková

Editorial 3/2016

Editorial 3/2016

Přejít na články z Koktejlu 3/2016

Ministryně štěstí

Pokud je štěstí „muška jenom zlatá“, pak se v Dubaji rozhodli, že nic neponechají náhodě a že si ji pěkně chytí do síťky. V rámci vládních reforem vytvořil vládce tohoto pohádkově bohatého emirátu, šejk Mohammed bin Rashid Al Maktoum speciální post ministra štěstí a do funkce jmenoval ženu. Ohood Al Roumi, ředitelka kanceláře premiéra bude vedle této agendy zároveň usilovat o spokojenost občanů. „Národní štěstí není přání. Vládní plány, projekty a programy budou fungovat k jeho dosažení,“ nechal se slyšet osvícený vládce. Že by peníze nakonec opravdu nebyly všechno? Anebo platí, že „štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš…“?

Hledání štěstí neboli životního uspokojení je asi denním bojem každého z nás. Kupujeme si knihy obsahující zaručené návody „jak na to“ a nejlépe v co nejkratší časové lhůtě, protože ani se štěstím nelze otálet. A tak nás štěstí často míjí, i když projde kolem, protože si ho nezasloužíme, když primárně nezměníme sebe a svoje postoje ke světu a sobě samým. Na nástěnce v redakci máme pro výstrahu pověšený citát dalajlamy: „Jestliže si myslíš, že všechno je chyba někoho jiného, budeš se hodně trápit. Když si ale uvědomíš, že všechno vychází z tebe, nalezneš obojí, radost i mír.“

A možná, že nejvíc jasno v tom mají děti nezatížené filozofickými pravdami a životními zkušenostmi, které člověku často pokřivují zrcadlo, kdysi poskládané z ideálů. „Co je to maminko štěstí?“ zeptala se mě ani ne čtyřletá dcera poté, co jsme si přečetly pohádku o jeho hledání, které pro hlavního hrdinu dopadlo zaplať bůh dobře. „To je, když jsi moc spokojená,“ odpovídám té zvídavé dušičce. „Jako když jdeme do zoo?“ „Ano, Sofi, třeba když jdeme do zoo,“ přitakávám dceři, které se rozzářily oči a začala jedním dechem chrlit: „Anebo na zmrzlinu, na bruslení, na pohádku, na hřiště, když pečeme cukroví nebo velikonočního beránka…“ A o tom to možná je. Štěstí jsou drobné korálky radostí. Umíte pojmenovat a posbírat ty svoje?

Kdo hledá, ten prý najde. Ať to vyjde i vám.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Na horké půdě

Mezi sopečnými bombamiNa Kamčatce to vře díky výjimečné hustotě vulkánů, kterých je tu téměř dvě stě. Láva proměňuje krajinu dle své libosti.

Radioaktivní bábuškyUkrajinský Černobyl připomíná zónu duchů. Navzdory vysokému stupni radioaktivity, zde žije asi sto babiček.

Sopečné lázněPonořte se do horkých japonských pramenů onsenů.

 

Karneval po kanárskuRio zná každý, ale Tenerife? Karneval na Kanárských ostrovech byste neměli minout!

Zakletý čarodějV Jižní a Střední Americe žije podivuhodný tvor se srostlou čelistí, mravenečník.

Vzduch za všechny penízeLyžařská metropole Švýcarska začínala jako léčebna pro nemocné tuberkulózou.

Rozhovor: Manon OssevoortManon měla kdysi bláznivý nápad dojet z Evropy až na jižní pól. Tento sen si nakonec splnila.

Po stopách ZarathuštryZoroastriánství je jedním z nejstarších náboženství světa. Pátrali jsme po jeho kořenech.

Rezavé pohřebištěKde končí lodě vyřazené z provozu? Na plážích jižní Asie…

Dny v Me’a Še’arimProniknout do komunity ultraortodoxních Židů v Izraeli není jednoduchý úkol.

Královny opylovacích trikůKvěty orchidejí patří k tomu nejzajímavějšímu, co příroda vytvořila.

Niemeyerova vlnaOscar Niemeyer postavil brazilskou metropoli a byl doslova národním hrdinou.

Tagy:

Editorial 3/2015

Editorial 3/2015

Tak jsme se stěhovali. Určitě to znáte. Nová majitelka stáje, nová pravidla a jedna etapa skončila. Kamarádka nám poskytla letní azyl a nastalo dlouhé hledání nového působiště. Ideály jsem měla velké. Celý den na pastvě s přístřeškem, napáječkou a malým stádem. Na noc box, bez mříží, s oknem ven. Stálý personál, který se nemění a má rád koně. Pak by to chtělo jízdárnu a ideálně halu na zimu a hezké okolí na vyjížďky. V dosahu alespoň nějakého spoje. Přiznám to rovnou, musela jsem slevit. Ale máme výběh a dokonce i za sousedy známé koňské kamarády z původní stáje.

Při přípravě materiálu o volném nebo aktivním ustájení, mě přepadl smutek. Hned jsem si představovala, jak by se tam Jeníkovi líbilo. Bylo mi líto, že u nás nic takového nemáme. I když nevím, zda by takový německý automat na krmení obstál před věčně hladovým a pekelně vynalézavým huculem. A pak jsem objevila jednu z prvních vlaštovek u nás – aktivní ustájení v Kamenném dvoře. Pro mého koníka je to sice daleko, ale moc se těším, až tam pro pojedu připravovat pro vás reportáž do příštího čísla V sedle.

Velmi ráda jsem se osobně setkala s některými z vás na výstavě Kůň v Lysé nad Labem. Zpětné vazby si moc vážím, na vaše tipy a nápady taky dojde, slibuju. Fascinovalo mne, kolik lidí hrdě třímalo své úlovky. Podle obsahu tašek si troufám tvrdit, že nejčastěji se prodávaly podsedlovky, pamlsky a biče. Víte, jakou správnou velikost má taková dečka pod sedlo mít a proč? Tak to honem listujte dál, snad vám náš článek a plakát pomůžou najít tu správnou velikost, aby vás a vašeho koníka už nikdy netrápila nepadnoucí výstroj.

Přeji vám pěkné čtení a krásný podzim ve společnosti vašich koňských kamarádů

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3 Editorial6 Ze světa8 Když si kůň stěžuje14 Krok druhý: Nose touch18 Devatero pilířů harmonického soužití

20 Nové trendy v ustájení22 Aktivní ustájení24 Cesta k lepšímu životu ve stáji

28 Vybavení: Sedí nebo tlačí?

33 Extra plakát: Jak změřit koně

37 Fotografická soutěž38 O emocích43 Neznáme celý příběh44 Lead rein48 Byli jsme v Lysé50 Jak se fotí kůň54 Není kobylka jako kobylka56 Favorit oves59 Srdce koňáka62 S koněm ve znaku64 Můj koníčku vraný65 Nebojte se řádně zapřáhnout66 Fejeton: O hledání cesty

Tagy:

Editorial 3/2015

Editorial 3/2015

Přejít na články z Kočičí planety 3/2015

Vážení čtenáři,

ani jsem se nestihla rozkoukat a léto klepe na dveře. Pro mne osobně přišlo moc rychle. Vždyť jsem si ani nestihla užít jaro. Měla jsem toho tolik v plánu, chtěla jsem stihnout několik výletů, zahrádku, osázet balkon, aby kvetl jako vloni sousedce, a vyfotit kocoura ve skalce, jak se vyhřívá mezi tulipány. Výlet jsem stihla jeden za rozkvetlou loukou plnou bledulí, v truhlíkách se choulí muškáty z výprodeje a tulipány už odkvetly.

Okolo kytek se tentokrát točil i výběr fotek na titulku. Z nostalgie po jaru, které jsem samou prací propásla, jsem tentokrát vybrala samé snímky koček v kytkách. Ale ouha, kolegyně Beata nezapře vystudovanou zemědělku a řádně mi výběr probrala. „Krokusy už dávno odkvetly, to tam dát nemůžeme,“ pravila a vyhodila krásnou kočičku u vázy fialového kvítí. Neobstálo ani kotě v košíku s rozkvetlou větvičkou. „To jsou jabloně,“ zhrozila se, „schovej si to na příští jaro.“ A pokračovala neúprosně dál. Britku v šeříku jsem „zachránila“ aspoň na plakát uprostřed čísla. Exotické kotě jí děsilo a to rezaté zase bylo málo ostré… Tak jsme nakonec vybraly neutrální kotě v cihlách, ale byla to fuška. A poučení pro příště? Musím si udělat víc času na jaro, na sebe a na své kočky, titulkou zdání jara neudržím, i kdybych chtěla sebevíc 

Užívejte si každý okamžik strávený s vaší kočkou, bez ohledu na roční období. A když se chystá to léto, tak jsme pro vás připravili materiál o tom, jak se dá cestovat s kočkou, co k tomu potřebujete či naopak, jak zařídit, aby jí bylo dobře i doma bez vás. Ať už se rozhodnete jakkoli, určitě na svých cestách kočky potkáte – vyfoťte je a pošlete nám je do fotosoutěže, už teď se těšíme na vaše snímky.

S přáním krásného léta

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3  Editorial5  Obchodní koutek6  Pozor Toxo!Rozhovor s profesorem Jaroslavem Flegrem10 Ze světa12  Jak se žije s exotickou kočkou16 Na cestách s kočkou20 Pozdrav z Alp22 Než vyrazíte na cesty 24 Poradna25 Genetika26 Krvesajové v kočičím kožichu28 Veterina: Pandořina skříňka30 Jak se kočky učí?32 Test: Jaký pán, taková kočka?34 Plakát36 Než si pořídíte kočku40 Hodil jsem kukuč – rozhovor s kocourem z reklamy42 Kočky čtyř kontinentů: Asie46 Šelmy: Rys iberský48 Když v azylu nastane ráj51 Recenze 52 Pohádkové kočky54 Dětský koutek56 Povídka: S kočkou na rtu57 Křížovka58 Jak se malují kočky60 Čtenářský koutek61 Povídka: Nováček po roce62 Tip na výlet: Kočičí hrádek64 Vtipné fotografie66 Povídka: Jaro

Editorial 3/2015

Editorial 3/2015

Přejít na články z Koktejlu 3/2015

V továrně na textil

Je to pár let, kdy jsem byla na TAIWANU. V krásné zemi, o níž víme tak málo, což je velká škoda. Cesta sem byla mou první opravdovou exotikou, kde bylo tolik věcí a vjemů odlišných. Tehdy jsem poprvé pocítila, jak křehká je hranice vzájemného chápání a respektování cizích kultur. Například českému vtipu jsem se smála jen já, na druhou stranu vášeň pro karaoke mě nechávala chladnou. Kromě toho, že Taiwan byl mou první „expedicí“, přinesl mi i řadu nových poznání. Jedno se mi nesmazatelně vrylo do paměti – děkuji, že nemusím dřít v továrně. V duchu jsem takto děkovala své rodině, Bohu a zaměstnavateli poté, co jsme opustili prostor fabriky vyrábějící textil. V obrovské hale bylo dusno, hluk a prach, Filipíncům a Filipínkám, kteří se zde u strojů krčilo nejvíc, ale jako by to nevadilo. Člověk si asi opravdu zvykne na všechno. Anebo jsme my, hýčkaní Evropané, jen zbytečně „cimprlich“?

Největší norské noviny Aftenposten vyslali na konci loňského roku módní bloggery Anniken, Fridu a Ludwiga, do KAMBODŽE, aby si na měsíc vyzkoušeli práci dělníků v tamní textilce. Projekt byl koncipován jako reality show s příznačným názvem Sweatshop – Deadly Fashion. SweatShop je hanlivý výraz pro místo, kde se člověk zapotí, a to se mladým Norům naplnilo vrchovatě. Někteří se při konfrontaci s realitou, která stojí za levnými oděvy z Asie, začali hroutit a Frida se spolu s Annike nakonec staly aktivistkami, které žádaly vedení nadnárodních řetězců o zkvalitnění pracovních podmínek.

V ÚSTÍ. Pochválila jsme kamarádovi kalhoty. „Díky, povídá, byly v akci za tři stovky, ale venku asi moc nevydrží. „A proč sis nekoupil kvalitnější, které by ti nějaký čas sloužily? Tamhle v centru je česká značka, šije u nás a má dobrý věci,“ povídám. „Jo, jenže tam by mě ty kalhoty stály tři tisíce.“ „To asi jo, ale zase by byly kvalitní a měl bys je na dlouho.“ „A víš, kolik bych si za tuhle cenu koupil těch čínskejch?“ Z této konverzace plyne, že kvalita a ušlechtilé cíle budou vždy na nože s argumentem nejsilnějším – penězi.

Mějte krásné jaro

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

PS: Přečtěte si v tomto čísle reportáž od Patricie Sudik o legendě z denimu. Historii džín známe, ale jak a kde dnes vzniká tento ikonický kousek z šatníku?

 

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – 3 fenoményZa odkazem Eskymo WelzlaExpedice „welzlologů“ vyráží na Sibiř zjistit pravdu o moravském dobrodruhovi, jehož příběh nepřestává fascinovat.Legendární montérkyGeniální nápad, jenž vznikl z nouze a stal se kultem. Nebo snad nemáte džíny?Kili on the roadJsou lidé, kteří žijí několik životů naráz. Jedním z nich je Oldřich „Kili“ Kilián.

Tepny MadeiryŽivotodárná voda je pomocí kanálů zvaných levády rozváděna po celém exotickém ostrově.

Slabší utečeVelbloudí wrestling? Tradice stará tisíce let!

Lapeni ve vlastní pastiV duši liberijských domorodců je hluboce zakořeněn lov. Bohužel by tento systém mohl být pro budoucnost destruktivní.

Štěstí je vyčerpatelnéSvé o tom ví jedna z nejlepších českých fotografek Alžběta Jungrová.

Ve jménu AlexandraMakedonci se rozhodli přihlásit ke svému slavnému předku a začali mohutnou přestavbou své metropole.

Království bystřinPotůčky, tůňky, vodopády, říčky a přehrady, to jsou největší lákadla Jizerských hor.

Rozhovor s Jakubem RozehnalemVíte, že planety naší sluneční soustavy vznikly jinde, než jsou dnes, a že Slunce možná pohltilo plynnou planetu velikosti Jupiteru?

Tagy:

Na dvou kolech

Na dvou kolech

TEXT A FOTO: Pavel Kubát

Řekli jste si někdy „pojď udělat něco šíleného“? Už od Laosu nám ta myšlenka vrtala hlavou – projet celý Vietnam na motorce. Byli bychom pány svého času a dostali se mimo turistické trasy. A tak nás čeká čtyři tisíce kilometrů, kdy půjde o život.

Číst dál...

Ve tváři řeky Columbia

Ve tváři řeky Columbia

TEXT A FOTO: Martin Loew

V dubnu 1788 vyplul britský kapitán John Meares na jih podél západního pobřeží Spojených států. S vidinou nových obchodů hledal ústí řeky Columbia. V husté mlze však vody obřího toku minul. Usoudil, že řeka zkrátka neexistuje, a na paměť zmařené výpravy nazval severní výběžek ústí mysem Zklamání (Cape Disappointment).

Zhruba před 17 miliony let si řeka Columbia začala formovat koryto. V něm pak proudila, dokud se jí před asi 2 miliony let nepostavila do cesty gigantická překážka – vznikající sopečné Kaskádové pohoří. V souboji vody s horami dlouho nebylo vítěze. Koncem poslední doby ledové se protrhla hráz obřího ledovcového jezera Missoula na horním toku řeky a průtok rovnající se třinácti Amazonkám vysoustružil v pohoří až 1200 metrů hluboký kaňon, symbol vítězného tažení Columbie.

Číst dál...

Poslední rikšové Kalkaty

Poslední rikšové Kalkaty

TEXT A FOTO: Petr Hruška

Kalkata byla dlouho synonymem bídy a utrpení indického subkontinentu. Většina ze třinácti milionů obyvatel donedávna žila pod hranicí chudoby, často v chatrných a přelidněných příbytcích příměstských slumů. Dnes se rozpínající megalopole zoufale snaží dohnat modernizující se Mumbaí a Bengalúru, těžící z indické ekonomiky. Kalkatské ulice se mění k nepoznání. Z omšelých čajoven jsou internetové kavárny, ze zchátralých koloniálních budov klimatizované obchodní domy a mladí Indové dávají před žvýkáním betelu přednost štěbetání do mobilů. Neznalého návštěvníka však zarazí pohled na vyhublé, často bosé muže, běhající úzkými ulicemi s dřevěnými dvojkolkami, kteří jako by už nepatřili do 21. století.

V několika málo zemích jsou dnes lidmi tahané rikši už jen turistickou atrakcí. V japonském Kjótu pózují s turisty před středověkými chrámy a v americkém Atlantic City mladí studenti rozvážejí návštěvníky v rikšách po blýskavých kasinech. V Kalkatě však dodnes slouží posledních několik tisíc dvojkolých rikš jako každodenní dopravní prostředek. Od úsvitu čekají na první zákazníky kolem rušných tržišť, vozí děti do škol a večer dopravují domů rodiny a mladé páry z kin a restaurací.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group