42 kamarádů v krabičce
Jestliže si položíme otázku, který objev byl pro lidstvo nejdůležitější, pravděpodobně dospějeme k závěru, že to bylo rozdělávání ohně. V dávných dobách, kdy lidé již oheň (náhodně nebo násilím získaný) používali, ale neuměli jej rozdělat, byla se ztrátou ohně ohrožena existence celého kmene. později se naučil člověk pracně třít dřívka, nebo křesat jiskry do troudu.
MÁTE DOMA PISTOLI?
Jednou se jeden střelec stal obětí loupežného přepadení. Lupič mu strhl z ramene tašku a utíkal s lupem pryč. Náš oloupený položil kufřík, otevřel jej, vyndal malor ážní terčovou pistoli a jeden jediný náboj. S naprostým klidem zaujal střeleckou pozici, zasunul náboj a zařval: „Stůj, nebo střelím!" Nezbeda samozřejmě neposlechl. Následoval nádech, výdech, pečlivé zamíření a výstřel, který vzdalujícího se zlodějíčka složil.
ZA MŘÍŽEMI
Před pěti lety jsem slyšel od jednoho příslušníka totalitní policie větu, která charakterizovala stav tehdejší společnosti: „V naší republice není člověka, kterého bychom nemohli zavřít, každý u nás nějaký ten paragraf přestoupil." Tato věta mi hluboko utkvěla v paměti. Od té doby se ale mnohé změnilo. Změnil se režim a změnily se i samotné věznice. V lednu 1990 prezident vyhlásil jednu z nejrozsáhlejších amnestií v Čechách.
Piknik s ovečkou
Možná že v Čechách se jezdí na piknik s máslíčkem Alfa, jak nás o tom přesvědčuje televizní reklama, ale v Kirgizii se na piknik jezdí s ovečkou. To je tak: vezmete rodinu a vodku, váš soused vezme rodinu a ovci, švagr vezme rodinu, náklaďák a samovar.
A neutop se
Květy zla
Země pode mnou vyhlíží z okénka malé cessny jako poďobaná od neštovic. Krátery po těžkých bombách, dnes už z větší části zarostlé nízkou trávou anebo naplněné vodou, jsou tu nasázeny hustě jeden vedle druhého. Mlčky připomínají nevyhlášenou válku, kterou Američané během konfliktu v Indočíně vedli v Laosu proti Vietnamcům a levicovým partyzánům „rudého" prince Souphanouvonga. Do severolaoské provincie Xiengkhunang mě však nepřivádějí vzpomínky na válku, ale téma podstatně aktuálnější - drogy. Jediná pozemní spojnice severního Laosu s jihem.
České srdce na Banátské hranici
Na Einbenthal za Čechama? Tam se teď nedostanete! To je na gazík a možná ani ten to neprojede, tvrdí nám pan Šikola z českého konzulátu v Rumunsku. Rumunsko jsme si už zažili a tohle je prý samý konec Rumunska, takže se mi honí hlavou hrůzostrašné představy o české vesnici v horách, teď na sklonku zimy naprosto nedostupné. Ale přesto jedeme. Zmrzlí a nevyspalí z vlaku vystupujeme v noci v Orsové a hledáme hotel, kde bychom se mohli ohřát a načerpat sil před výpravou za zapadlými vlastenci. V recepci dostáváme klíč od pokoje, toaletní papír a žárovku.
Případ liknavého prokurátora
Je to ničemnej chlap. Z toho svýho kamaráda si udělal slouhu. Krad mi nářadí a prodával ho v hospodě. Ale přitom je zbabělej. Když jsem ho chytl pod krkem, celej se klepal. Jednou jsem ho už vyhnal, ale pak jsem ho zavolal zpátky: Ještě jednou a letíš! No a on mi pak prodal plynovou bombu v hospodě. Špinavej, darebnej, zbabělej opilec.
Ceauseskovy děti
Za vlády Rumunské dělnické strany její vůdce, Nicolae Ceausescu, vyhlásil podporu porodnosti a zákaz interrupcí. V důsledku toho se lékaři báli ošetřit ženu i po neodborném zásahu, protože Securitate byla velmi bdělá a trestní sazba za porušení tohoto zákona byla až deset let. Mnoho žen zemřelo bez pomoci, mnoho dětí se narodilo nechtěných. NA NÁDRAŽÍ MÍSTO VE ŠKOLE Proč nejsi doma?
Inkoustová aristokracie
Inkoustová aristokracie - Jako kouzlem v osmdesátých letech dochází k oživení nebo znovuobjevení plnicích per. Snad je to tím, že mnoho lidí dnes postrádá tradici. Nakonec taková malá drobnost v náprsní kapse potěší. Až do devadesátých let se tam vynořila limitovaná série plnicích per s tradičním designem, ale vždy to bylo k významnému výročí. Tyto serie se objevovaly jednou za pět, deset let, a bývají se zlatým hrotem, nebo i jinak vyšperkovány.
NAHÝ SEVER
Jsou fotografové, kteří se specializují na krajinu. Nebo jsou fotografové, jejichž objektem zájmu jsou nahé ženy. Ibra Ibrahimovič je také fotograf nahoty, ale nahoty kraje. Na jeho fotografiích severních Čech jde o daleko více, než jen o umně poskl ádaná světla do ladných linek. Prodan é a neustále prodávající se severní PÖRTOFILO Čechy na těchto fotografiích odhalu jí a přiznávají duši .
Auto Boom!!!
Hlavně se při tý ráně držte volantu! A koukejte mít řádně utažený pásy, hřmí místnost í hlas. „Protože i když se to nezdá, ale při pořádným nárazu to celé propruží, tak abyste tam nelítali jako nudle v bandě! Ne, nejsme na školení kaskakérů nebo snad profesionálních automobilov ých závodníků, jak by se možná zdálo.
CZECH PRESS POPRVÉ
Je to tady, máme vlastní přehlídku novinářské fotografie. Soutěž obeslalo 229 fotograf ů, 13členná porota vyhodnotila ve třech kolech celkem dva a půl tisíce snímků v osmi tematických okruzích. Ačkoli jsme všichni doufali, že té krve a násilí bude v porovnání se starší a proslulejší sestrou - světovou World Press Photo - méně, názvy oceněných prací v nejprestižnějších kategoriích (Aktualita, Každodenní život, Reportáž) vyvracejí představy o české holubiččí povaze: Čečensko 1995, Živí a mrtvý, Hrobníci kopou hroby do zásoby
abychom přežili...
Jedeme! Stisk tlačítka uvolňuje několikatunové závaží. Obrovská hmota se dává do pohybu směrem dolů. O dvacet metrů dál se rozjíždí proti betonovému bloku nový osobn í automobil. Během dvou sekund dosahuje rychlosti 50 kilometrů v hodině. Dvě rychlokamery snímají rychlostí tisíc obrázků za sekundu místo očekávaného střetu. První kontakt s bariérou trhá úchyty předního plastového nárazníku.
Nudíte se? Kupte si počítač
Nedávno jsem viděl v jednom obchodním domě maminku s přibližně desetiletým chlapcem. Kupovala mu nějakou počítačovou hru, a protože jaksi nevěděla, jak se jmenuje, pro jistotu si ho vzala s sebou. Po dotazu na cenu už sahala do peněženky, když chlapec, do té doby stydlivě stojící za sukní, se zeptal prodavače: „A bude mi stačit třiosmšestka s čtyřmi megabajty rozšířené paměti?
Co netušil pan Netušil
Stáli jsme na nábřeží. Byla zima, měli jsme hlad, nohy ušoupané a Callum MacDonald ještě ten den odlétal zpět do Anglie. Zkoušel jsem ho přesvědčit, že bychom se měli podívat ještě do jednoho vetešnictví k Andělu. Ale měl jsem toho taky dost, a tak jsme zapadli do hospody, dali si pivo, něco k jídlu, a to nás trochu osvěžilo, takže jsme tam nakonec šli. Dorazit tam o pár minut dříve nebo později, ten archív by nás nikdy nepotkal.
Profesionální fanda
Objektiv se zaměří na tvář muže se světlou kšticí a zaostří se na veselých vějířcích vrásek kolem očí. Tlumeným hovorem v místnosti prošlehne světlo blesku a fotografovaný muž reaguje jakoby potěšeným ostychem a překvapením: „Ach božíčku, ne!" Všichni se smějí, první ledy jsou prolomeny.
DVA DNY NA ZÁVODECH
Jsme v italském Misanu, na autodromu pálí slunko jak ďas, a zpocený Vojtíšek srší vtipem, i když dnešní den pro něj zatím příliš šťastný nebyl. „Běž se tam podívat, prosím tě, ty máš presskartu, a mrkni se,jestli mi zase nedali nějakou penalizaci!" Frankie Vojtíšek, krevní skupina A2 Rh+, jak hlásá jmenovka na dveřích závodního kamionu, dnes už dvě penalizace dostal, deset sekund za překročení povolené rychlosti
Fotografuji a nekazím
Fotografujete? A kazíte? Nebojte se, nejste sami. Myslím, že každý, kdo jednou vzal do ruky fotoaparát, dříve či později pronesl známé - ono to nevyšlo, nepovedlo se. A to nemluvím jen o valné většině fotografuj ících, kteří za rok vyfotografují dva filmy - na Vánoce a o dovolené. Také každý profesionál zkouší a hledá tu nejlepší techniku a při svých pokusech se nutně dopouští omylů. Nadpis tohoto článku tedy není tvrzením.
METROPOLE JE MATKA - MĚSTO ATÉNY
V poslední době velmi často kolem sebe slýchám skloňovat slovo DEMOKRACIE. Tohle slovo pochází z řečtiny jako složenina démos -lid a kratos - síla, vláda. K demokracii patří - ať chceme nebo ne - také slovo POLICAJT. I toto slovo má svůj původ ve starověkém Řecku, polis totiž znamenalo město. K polis přidejme métro - matka a vznikne metropolis - METROPOLE, hlavní město.