ikoktejl

Robert Mikoláš
Tag: Robert Mikoláš Nalezeno 14 výsledků.
Tag: Robert Mikoláš Řazení

Mezi soby a skřítky

Mezi soby a skřítky

TEXT A FOTO: Robert Mikoláš (Český rozhlas)

Polární oblasti se opět ponořily do víru tance. Na noční obloze roztáčí římskou bohyni úsvitu Auroru západní vítr Boreás, v tundře se v rytmu bubínků pohupují Sámové a z podzemí vše pozorují skřítkové Maahinen.

Laponci obývající sever Skandinávie se už dnes nemusejí obávat o svá práva. Turistická lákadla v podobě přírodních krás, Santa Clause nebo i samotných Sámů však zcela mění jejich tradiční způsob života.

Číst dál...

Krvavé Velikonoce

Krvavé Velikonoce

TEXT A FOTO: Robert Mikoláš (Český rozhlas)

Velikonoce. Nejvýznamnější křesťanský svátek, který každoročně slaví více než miliarda věřících. Zmrtvýchvstání Ježíše Krista si v různých částech naší planety připomínají jinak. Na Filipínách se nechávají přibít na kříž. Vlastními hřeby.

Ulicemi San Fernanda prochází zástup mužů, v rukou drží provaz s důtkami. Jsou svlečeni do půl těla, šátek přes obličej, na hlavě trnovou korunu, většinou z palmového listí. V pravidelném rytmu se mrskají a bambusové kolíky se jim stále více zakusují do kůže. Záda mají brzy zalitá krví. Bílá auta, která se proplétají hloučkem polonahých mužů i přihlížejícího davu, jsou během krátké chvilky krvavě rudá.

Číst dál...

Rwanda znovuzrozená

Rwanda znovuzrozená

TEXT A FOTO: ROBERT MIKOLÁŠ (ČESKÝ ROZHLAS)

Genocida ve Rwandě v roce 1994, při které zahynul milion lidí, šokovala celý svět. Dodnes lze těžko uvěřit, jak daleko může zajít etnická nenávist, v tomto případě mezi Hutuy a Tutsii. Dnes svou zemi buduje jen jeden národ: Rwanďané. A daří se jim.

Upozorňujeme cestující, že ve Rwandě jsou zakázány igelitové pytlíky. Pokud je tedy máte, doporučujeme vám je vyhodit ještě v letadle,“ hlásí letuška krátce před přistáním v Kigali. Málokdo z cestujících bere tato slova vážně, někteří dokonce zakroutí nechápavě hlavou. Mnohé metropole černého kontinentu totiž spíše soupeří o titul nejšpinavějšího města světa.

Jenže ouha! Hned první minuty jízdy hlavním městem Rwandy vám způsobí šok. A zejména těm, co už se v Africe dříve pohybovali. Silnice, většinou s asfaltovým povrchem, někde dokonce narazíte i na tzv. kočičí hlavy, jsou čisté. Nikde se podél cest neválejí odpadky a přilehlé pozemky, zahrady či pole už vůbec nepokrývají igelitové pytlíky.

Číst dál...

Renesance domorodců

Renesance domorodců

HRAJÍ NA HMOŽDÍŘE, UCTÍVAJÍ DUCHY A PŘIPRAVUJÍ ČAJOVÉ LÁZNĚ. JEJICH PÍSNĚ SE TAKÉ STALY SVĚTOVÝMI HITY. TCHAJWANŠTÍ DOMORODCI VSTÁVAJÍ Z MRTVÝCH A SNAŽÍ SE CHOPIT ŠANCE, KTEROU JIM VLÁDA V TCHAJ-PEJ PO MNOHA DESETILETÍCH DALA.

Číst dál...

Život v nájmu

TEXT A FOTO: ROBERT MIKOLÁŠ (zpravodaj ČRo v Číně)

Čínští Kazaši jsou dnes posledním čínským etnikem žijícím ve volné přírodě. Navzdory vládě, která je chce nastěhovat do paneláků, si tito lidé chtějí zachovat svou svobodu a život v zemi svých předků. Letadlo se nepříjemně klepe. Naštěstí krátce na to přistáváme v I-ningu, nejzápadnějším čínském městě, nacházejícím se v blízkosti hranice s Kazachstánem. Nasednu do jednoho z čekajících taxíků. O chvíli později už se proplétáme mezi obrněnými transportéry. Od největších násilných střetů mezi Číňany a Ujgury v Urumči uplynuly už skoro tři roky, přesto v době výročí jsou komunistické jednotky v maximální pohotovosti. Cestou autobusem do Bole, metropole mongolské autonomní prefektury, si všímám, že Číňané prakticky nedodržují žádná pravidla, a na silnicích to platí 100%. Naštěstí nám štěrkovitý povrch neumožňuje vyvinout vyšší rychlost, i tak nás od srážky s některým z nákladních automobilů dělí jen centimetry. Po zhruba pěti hodinách se dokodrcáme do nadmořské výšky dvou tisíc metrů a před námi se rozprostře jezero Sayram. Pohled na azurovou vodní plochu připomíná spíše nějakou fototapetu než reálnou scénu. A když spatřím několik Kazachů uhánějících na koních, je rozhodnuto. „Zastavte,“ vykřiknu a vystoupím. K mým uším ještě dolehne šťavnatá nadávka řidiče na adresu cizinců, já už ale vnímám jen panenskou přírodu před sebou. Z hlavní silnice zamířím na zpevněnou cestu lemující jezero a s baťohem na zádech si tak vykračuji ještě asi pět kilometrů. Pak ale najednou zahlédnu strážní budku se závorou. Nejde sice o kontrolní stanoviště čínských bezpečnostních sil, přesto musím zaplatit poplatek za vstup do kazašského, pardon čínského ráje. V nejlidnatější zemi světa si totiž musíte koupit lístek prakticky do každého národního parku, přírodní rezervace či na posvátnou horu. Po zvednutí závory však rychle zapomínám na svět, který nechávám za sebou. Můj cíl je jasný, dorazit k mým kazašským známým.

Číst dál...

Čokoládová Čína

Čokoládová Čína

TEXT A FOTO: ROBERT MIKOLÁŠ (ZPRAVODAJ ČRo V ČÍNĚ)

Slavná Velká zeď i terakotová armáda prvního císaře Říše středu, čínský porcelán i luxusní kabelky… To vše z čokolády. Svět jako z pohádky Karlík a továrna na čokoládu se ukrývá v těsném sousedství Národního stadionu, kde to od olympiády zeje prázdnotou.

Ňadra ukrytá ve sladkém krunýři, sukýnka à la bonbon a na hlavě obří klobouk z nejjemnější čokolády. Módní show, pořádaná na počest posledního v řadě zprovozněných muzeí v čínské metropoli, měla obrovský úspěch. A není divu, všechny modely, a nepochybně i samotné modelky byly doslova k nakousnutí. „Čokoládové šaty vábí pozornost žen už kvůli jejich vůni,“ prohlásila jedna z modelek Čchen Jüan. A já dodávám, že přitahuje nejen příslušnice něžného pohlaví. V každém případě nechyběly ani různé doplňky včetně šály ve tvaru čínského draka. Pochopitelně z čokolády, navíc dovezené až ze Švýcarska. Organizátoři nezapomněli ani na ekologii. K výrobě obleků totiž vybrali jen recyklovatelný balicí papír. Na samotné exponáty vystavené v muzeu pak použili celkem osmdesát tun čokolády, většinu opět ze zahraničí. Vynaložené prostředky se jim prý stoprocentně vrátí, především zvýšeným zájmem čínských zákazníků o sladkosti a tím i vyššími zisky.

Číst dál...

Ledové království

Ledové království

TEXT A FOTO: ROBERT MIKOLÁŠ (ZPRAVODAJ ČRO V ČÍNĚ)

Do Charbinu přijíždím v noci. Venku mrzne až praští, rtuť teploměru se pohybuje kolem třiceti pod nulou, podle místních to ale pořád nic není. Jak se to prý neblíží ke čtyřicítce, není ta pravá zima. Pohled na obří bílé paláce však rozehřívá srdce dětí i dospělých.

Vstupuji do útulné kavárny na hlavní pěší zóně Čung Jang. Uvnitř je plno, přesto najdu místo, dokonce u krbu. Po chvíli už usrkávám horký čaj s marmeládou a záhy mi servírka v lidovém ruském kroji postaví na stůl boršč. Ze stěn na mne z černobílých fotografií hledí členové někdejší ruské honorace, nechybí snímky dřevěných i kamenných kostelů, ve starobylých vitrínách jsou vystaveny keramické šálky, staré fotoaparáty, knížky. Vedle stojí nejméně dvě stě let staré hodiny. Nechybí ani typický samovar.

Číst dál...

Kung-fu s pandou

Kung-fu s pandou

TEXT: ROBERT MIKOLÁŠ (ZPRAVODAJ ČRO V ČÍNĚ)

Roztomilý černobílý „medvídek“ požvykující bambus je mírumilovným symbolem Číny. Jenže on, stejně jako říše středu, dokáže ostře vytasit drápky. Dnes by se syn amerického prezidenta jistě nechlubil svou pandí trofejí. Za zabití pandy by mu totiž hrozil trest smrti nebo minimálně politický konflikt.

PANDA NENÍ PLYŠÁK

Z malého bambusového hájku vycházejí zvláštní zvuky. V houští lze brzy rozpoznat obrysy bíločerného zvířete. Po chvíli se zastaví, ohne jeden z výhonků a nerušeně začne pořádat jeden lístek za druhým. Panda velká, ač medvědovitá šelma, se totiž živí právě touto rostlinou. A v tzv. čínských Alpách, tedy pod pětitisícovými vrcholky hor S'-ku-niang v provincii S-čchuan, je bambusu naštěstí stále dostatek.

Číst dál...

Opičí tuláci

Opičí tuláci

TEXT A FOTO: ROBERT MIKOLÁŠ, ZPRAVODAJ ČRo V ČÍNĚ

Po staletí křižují po celé Číně a spolu s nimi i jejich čtyřnozí společníci. Nerozluční partneři, v dobrém i zlém. Opičí muži spolu se svými cvičenými opicemi bývali vždy součástí někdejší Říše středu. Dnes prchají před policií.

Nemohu se dočkat. Po třech letech pátrání konečně slavím úspěch. Mířím totiž na setkání s jedním z opičích mužů. V současnosti už jich zbývá jen kolem dvou tisíc a většina z nich žije v okrese Sin-jie v provincii Che-nan. „Můžeme se vidět v Jüan-jang, znáte to tam? Kdy dorazíte? Zavoláme si, až přijedete,“ říkal mi minulou noc do telefonu padesátiletý Jang Lin-kuej. Pouliční umělec, který stejně jako jeho předci vystupuje v ulicích čínských měst a vesnic. Vzhledem k perzekuci ze strany úřadů a policie však nikdy dopředu neprozrazuje, kde se bude pohybovat. A navíc to mnohdy neví ani on sám.

Číst dál...

CIVILIZACE NA NILU

TEXT: Robert Mikoláš

FOTO: Milan Zemina

Egypt je zemí, jejíž velkou část pokrývá poušť.Úrodná půda, tolik potřebná k životu, se nachází prakticky pouze podél Nilu.Při plavbě po řece je úžasné sledovat, jak v některých místech tvoří

Číst dál...

RYTÍŘI MEČE I DUCHA - MALTÉZŠTÍ RYTÍŘI

RYTÍŘI MEČE I DUCHA - MALTÉZŠTÍ RYTÍŘI
Když v červnu roku 1522 připlul osmanský sultán Süleyman k ostrovu Rhodos, patřícímu johanitům, s obrovskou flotilou 700 lodí a s 200 000 muži na palubě, stálo proti němu jen 600 rytířů a 6000 vojáků!

Číst dál...

MUSULMANÉ V ČECHÁCH

Autor: Robert MIkoláš

Na konci 6. století se v arabských pouštích u kmene "Žraloka" narodil Ámině, ženě Abd Alláha, syn. Psal se právě rok Slona, který se později stal historickým předělem pro obrovské množství lidí.

Číst dál...

SION MEZI PETŘÍNEM A HRADČANAMI - HISTORIE PREMONSTRÁTŮ V ČECHÁCH

SION MEZI PETŘÍNEM A HRADČANAMI - HISTORIE PREMONSTRÁTŮ V ČECHÁCH

TEXT: Robert Mikoláš

FOTO: Michal Krob

Hora jménem Sion - název téměř exotický, který mnozí hledali daleko od našich hranic. Někteří by si vzpomněli, že se jedná o název původního Davidova sídla s později postaveným Šalamounovým chrámem

Číst dál...

KRÁL NIKDY NEUMÍRÁ

KRÁL NIKDY NEUMÍRÁ
Poslední český král Ferdinand V. z habsbursko-lotrinské dynastie abdikoval 2. prosince 1848 v Olomouci ve prospěch svého synovce Františka Josefa I., kterému přenechal i císařský titul. Od tohoto data zůstal český trůn až do rozpadu habsburského soustátí na konci první světové války neobsazen.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group