Příliš drsný byznys
TEXT: JAROSLAV PETR
Jen málokdo má radost z toho, že levné čínské plasty vytlačují tradiční materiály a devalvují staré řemeslné tradice. Ochránci nosorožců jsou v tomto ohledu výjimkou.
„Střenka dobré jambíji má v každé denní době jinou barvu. Ráno je nažloutlá, odpoledne zelená a v noci černá,“ tvrdí staří znalci tradičních jemenských zahnutých dýk. Jambíja není zbraň. Je to mnohem více. Dýka je symbolem mužnosti, deklarací společného postavení a průkazem rodového původu zároveň. O ceně dýky nerozhoduje ani tak čepel, jako její držadlo. U těch nejlepších, vyráběných po staletí třeba zbrojíři z rodu Al-Saifani, je základem držadla roh nosorožce. Jen tento materiál dokáže prý měnit během dne barvu. „Je to proto, že nosorožčí roh stvořil Alláh a nikoli člověk. V rohu je něco živého a to se přenáší i do držadla jambíje. Tak jako roh roste, tak i držadlo mění barvy,“ říkají zákazníkům jemenští obchodníci s dýkami.
Gorilí mystéria
TEXT A FOTO: TOMÁŠ JŮNEK
Půl roku v kamerunském pralese, každodenní výstupy, všudypřítomné vlhko, moskyti, housenky a další nástrahy divočiny. To vše s jediným cílem – najít gorily nigerijské, nejvzácnější lidoopy planety.
Na pomezí Kamerunu a Nigérie, ve zbytcích pralesů v povodí řeky Cross žije gorila nigerijská (Gorilla gorilla diehli), poddruh gorily nížinné. Jejich život zůstává dodnes zahalený tajemstvím. Gorily žijí po obou stranách hranice a středisko výskytu je severně od města Mamfé. Celá populace čítá něco kolem pouhých dvou stovek goril. Rozdílná velikost lebky i analýza mitochondriální DNA potvrdily, že jde o skupinu zvířat lišících se od ostatních afrických goril. V pánvi řeky Cross zůstaly, jako množství jiných druhů zvířat i rostlin, uvězněny při pleistocénním zalednění proto, že lesy se na okolních náhorních pahorkatinách změnily v suché travnaté savany. V zelené pralesní oáze nerušeně žily až do příchodu lidí. Ti je později s rozvojem střelných zbraní začali lovit a hlavně postupně přeměnili jejich životní prostředí natolik, až se gorila nigerijská dostala do sice prestižní, avšak smutné společnosti zvířat uvedených v Červené knize v kategorii Kriticky ohrožení. Zatímco gorilám severně od Mamfé se ochrany dostává a zvířata mohou mezi jednotlivými rodinami migrovat, odhadovaných třicet goril v Lebialemu je patrně zcela izolovaných, a ten zbytek pralesa na úbočí mezi vesnicemi Bechati, Besali a Fossimondi nikdo nechrání. Kamerunská nevládní organizace ERuDeF se o vyhlášení rezervace již několik let snaží. Spolu se studentkou ekologie na České zemědělské univerzitě Pavlou Vymyslickou a bývalým kolegou z pražské zoo Markem Ždánským jsme založili iniciativu Diehli a snažíme se pomoci ERuDeFu rezervaci vyhlásit. Mimo jiné i tím, že gorily v Lebialemu jako vůbec první nafilmujeme a vyfotografujeme, zaznamenáme jejich pobytové stopy, zjistíme početnost a zmapujeme areál výskytu. S tímto plánem jsme s Pavlou do Kamerunu na půl roku odjeli...
Kamerunský rocky
TEXT A FOTO: TOMÁŠ KUBEŠ
Serge Mbarga běhá nahoru a dolu po schodišti, vytvořeném z použitých pneumatik. Svědky jeho fyzické dřiny jsou odpadky a chudinské chatrče na okraji metropole. Sergeovi je to ale jedno. Je na cestě za svým snem. Být nejlepším boxerem světa.
Audience v pralese
Přežije Korup?
LIDÉ Z POHOŘÍ MANDARA
Autor:Viktor Černý
Pohoří Mandara leží v súdánském pásmu Afriky jižně od Čadského jezera a žije v něm asi 400 000 lidí přizpůsobených přírodním podmínkám. Obyvatelé tohoto pohoří se dělí na více než 50 etnických skupin, z nichž každá má svůj tradiční svět náboženských představ.
LÉKAŘI V DŽUNGLI
TEXT A FOTO: Hynek Adámek
Kotheri byla ještě nedávno moc nemocná a rodiče si se svojí čtyřletou holčičkou nevěděli rady. Pořád měla teplotu a byla apatická. V nemocnici nic nezjistili. Pak přišel kouzelník a uvázal jí kolem