AKUMULÁTOR II
Když jsem poprvé požádal Zdeňka Svěráka o rozhovor, řekl mi, ať mu zavolám za půl roku. Po uplynutí této vyčkávací lhůty tedy znovu vytáčím jeho telefonní číslo a snažím se působit tak nadšeně, jak jen to jde: „Tenkrát jsem vám říkal, že jsme jeden z posledních českých časopisů a vy na to, že hrajeme na vaši vlasteneckou strunu!" „To že jsem říkal?" Podivil se, když jsem mu to připomněl. „A jaký rozhovor byste si tak představoval?"
GENERÁL, KTERÉHO NENÁVIDĚLI
Barikáda u mostu přes Vltavu. Poblíž sovětského tanku, který sem v doprovodu terénního vozu právě dorazil, se setkali dva muži. Oba měli na sobě zaprášenou generálskou uniformu, a i když jejich stejnokroje byly rozdílné, ti dva se objali a poblahopřáli si k vítězství, na jehož počest se v těch chvílích začínalo tančit po celém světě. Jeden z těch dvou generálů o čtyřiadvacet měsíců později napíše: „...
Rudé moře na vlastní kůži
Po hodině cesty motorovou jachtou jsem zakotvil na okraji útesu, který prosvítal pouhý metr pod modrozelenou hladinou Rudého moře. Spokojený egyptský kormidelník vycenil bílé zuby v širokém úsměvu a německá instruktorka potápění se zlatým přívěškem ve tvaru chobotnice na krku podávala stručné informace svým svěřencům.
BALI-OSTROV, KDE BOHOVÉ JEŠTĚ NEVYMŘELI
Artha, náš drobný, chlapecky vypadající průvodce, dokončil své krátké vyprávění o setkání s bohem Garudou. Jeho suchá tvář barvy kávy se smetanou vyzařuje nadšení a oči mu září štěstím. Dlouhý červený sarong se žlutým květinovým vzorem se dotýká jeho kotníků a lehký přímořský vánek tropického dne nadouvá jemnou látku. Mně tečou po zádech čůričky potu a sluncem spálené, loupající se tělo touží po stínu.
Dolomity, svědek pekla stvoření
Modrá planeta - skvost sluneční soustavy - je milióny let přetvářena ničivými i tvořivými pří rodními silami. Voda, vzduch, teplo a život kreslí nové a nové obrazy světa. Člověk začal zasahovat svým štětcem teprve nedávno. Nutnost a později i touha po bohatství ho často vedly k zákroků necitlivým, avšak díky odolnosti, regeneraci a přizpůsobivosti přírody zůstává na naší Zemi mnoho zákoutí nádhern ých a jedinečných.
DETEKTIVKY PSANÉ V POUŠTI
DETEKTIVKY PSANÉ V POUŠTI
Ne, není to tak, že archeolog přijede do pouště, tady kopne, tamhle zase zavrtá a na denní světlo se z trezoru žhavého písku vyřinou na světlo tisíciletí ukrývané poklady. Bylo by to příliš jednoduché. „Jezdím s expedicemi skoro celý život, už od roku 1935, jen v Egyptě jsem byl nesčíselněkrát, a objevy světového významu? Daly by se spočítat na prstech rukou!" Profesor dr. ing. architekt Miroslav Korecký je vědcem navýsost světového významu.
Český Honza jde do světa
Ukazuje se, že naši občané se stávají stejně náruživými cestovateli jako Němci, Rakušani a Holanďané. Podle předběžných údajů převrší částka valut nakoupených našimi turisty dvojnásobek objemu roku 1993. V roce 1994 vycestovalo do zahraničí 45,8 miliónů občanů České republiky, tedy každý z nás včetně kojenců průměrně čtyřikrát. Podle průzkumu firmy IBRS plánuje pro rok 1995 letní dovolenou v České republice 30 % respondentů, což je o 11 % méně než vloni.
Krkonoše
Pan Sagasser už zemřel, odpověděla věcně paní Thomová z městského úřadu v Peci pod Sněžkou na mou otázku po člověku, který by ještě pamatoval staré, zašlé časy. „Zbyly po něm jenom Sagaserovy boudy, ale tam už žádný pamětník nežije. Najdu vám někoho jiného." Vezme do ruky mapu města a okolí, několik lejster z kartotéky obyvatel a ukazováčkem projíždí řady jmen. Po chvíli povídá. „Ve Velké Úpě žije pan Thamm.
A NEPROBUDIT SE...
Bylo mi jedenáct. Doma jsme se hodně hádaly, hrozně jsem chtěla jít k tátovi, proto že jsem mámu neměla ráda, ale soud to nedovolil. Přerůstalo mi to přes hlavu, tak jsem doma našla prášky a i když jsem nevěděla co mi to udělá, snědla jsem je. Pak jsem šla normálně do školy, odkud mě pak odvezli rovnou na áro. Když jsem se probudila, nechtěla jsem s nikým mluvit, nikdo mě nezajímal a k mámě už jsem se vrátit nechtěla, protože by to bylo čím dál tím horší.
OCHRANNÉ ZBARVENÍ
Přijel v černém porsche trochu později. Omluvil se a řekl: „Ocitl jsem se v samém jícnu pekla lidské zloby a vůbec nevím proč!" Usadili jsme se v jeho malém pronajatém bytě, a pak mě s dobře potlačovaným zoufalstvím seznamoval se svým „novým příběhem". Jeho právník tvrdí, že se za celou svou praxi s něčím podobným nesetkal. „Myslím si, že je to ojedinělý případ v našem soudnictví vůbec.
Poslední velikán Fidel Castro
Pro fotografa je setkání s Fidelem Castrem něčím tak mimořádným, jako chůze po Měsíci. Naše vnitřní vzrušení vzrůstá s dobou, po kterou čekáme na ten velký okamžik. A tak, abychom si ukrátili čas, rozhodujeme se prohlédnout si Havanu. Noční život tohoto města, popisovaný takovými spisovateli jako byl Hemingway, ztratil trochu ze své sladké a opojné atmosféry, tvořené hudbou, tancem, rumem a sexem.