TEN, KTERÝ TANČÍ S KOŇMI
Sedmiletý hnědák s nohama jako baletka střelhbitě letí výběhem s větrem o závod. Je nadmíru živý, na rozdíl od svého pána, který před několika týdny byl jednu chvíli až příliš mrtvý. Kůň se jmenuje Vyšehrad, jeho dvounohý kamarád Josef Váňa, muž, který s Vyšehradovým předchůdcem Železníkem, králem mezi skokany, čtyřikrát vyhrál Velkou pardubickou. Vyšehrad má zatím skrovnější bilanci - loni byl na pardubické oranici třetí v Ceně Labe.
BOJ O KŘIŠŤÁLOVOU STUDÁNKU
Mineš Březejc u Velkého Meziříčí, projde š lese, někde štrnkne veverka o větev, datel ťukne o kmen svou diagnózu: jinak slyšíš jen - ticho. Ten dojem trvá chvíli, okamžik kratší než mžik, najednou se ocitneš na lesní cestě, rovnou uprostřed nasupených zbrojnošů nottinghamského šerifa, a nedosti na tom, i zbojníků proslulého Robina Hooda, rodem z Loxley. Vypukl boj. Bojovníci disponují pěšími oddíly, taktéž vozatajstvem.
VZESTUP A PÁD ČESKÉHO FINANČNÍHO MAGNÁTA
To byl palcový titulek velmi čtených českých novin, když fotbalová Slavia podepsala na konci roku 1993 smlouvu s firmou Wika a s investi ční společností PPF, známou sloganem „Vždycky něco navíc“, v níž měla Wika kapitálový podíl. Podlé této smlouvy se generální ředitel Wiky, čtyřiatřicetiletý ing. Milan Vinkler, stal prezidentem společnosti SK Slavia - fotbal, s. r. o., Wika měla do čtyř dnů doložit hotově dvacet milionů korun, PPF vložilo dalších dvacet milionů formou know-how.