Rokenrolová kobra nad Strahovem
Když Rolling Stones před rokem vyráželi na turné nazvané Voodoo Lounge, komentátoři s podivem konstatovali, že těm rokenrolovým muzikantům, kteří byli v šedesátých letech postrachem slušných paní a dívek, je v průměru více let, než členům anglické vlády. Také přirovnávali vrásčité obličeje padesátiletých pánů Micka Jaggera, Keitha Richardse, Rona Wooda a Chrarlieho Wattse k taškám z aligátoří kůže.
Nudíte se? Kupte si počítač
Nedávno jsem viděl v jednom obchodním domě maminku s přibližně desetiletým chlapcem. Kupovala mu nějakou počítačovou hru, a protože jaksi nevěděla, jak se jmenuje, pro jistotu si ho vzala s sebou. Po dotazu na cenu už sahala do peněženky, když chlapec, do té doby stydlivě stojící za sukní, se zeptal prodavače: „A bude mi stačit třiosmšestka s čtyřmi megabajty rozšířené paměti?
ZAPOMENUTÝ CESTOVATEL
Byl prvním Čechem, který objel svět. Jeho jméno se ve své době stalo symbolem cestovatele. Jeho cestopisy četli mladí i staří. Naplnil celý svůj dlouhý život neutuchající činností. Vysoce je ceněna jeho práce pedagogická, jeho přínos k oboru přírodních věd i jeho sběratelské úsilí.
Krotitel Trantina je vůdce smečky
U každýho zvířete je třeba vysondovat distanc. U některých můžete až na tělo, pohladit si ho, u jiného jen na dva metry, pak je zle. V tom je to kouzlo, že to přežíváme,“ usmívá se Tonda Trantina, krotitel divé zvěře. Pospíchá, stejně jako jeho manželka a dcera, neboť za okamžik začíná jejich každodenní práce - drezúra divokých šelem a předvádění hadů. Vypadají úplně klidně.
Dobrý den, vysílá český rozhlas
Mám pro tebe zprávu do osumnáctky,“ ohlašuje reportérka redaktorce zpravodajské směny. „Do dvanáctky to nejde?“ nezvedá ani oči od počítače. „To nestihnu, teprve se to předtáčí.“ Napětí i pracovní vypětí vrcholí. Blíží se zpravodajství ve dvanáct, dvě redaktorky, propojené zkušenostmi i počítačem, procházejí nabídku agentur ČTK, Reuter, DPA...
"To jsme netušili, že bude jednou velkej spisovatel"
Svých pětašedesátin, které by oslavil právě letos, se už nedožil. Nestačil s Hugem prožít šťastný důchodový věk plný rybaření na břehu jejich řeky, jak si to oba kdysi slibovali. Snad proto mě dnes Hugo, který si nepřestává vyčítat, že promeškal poslední léta bratrova života, přívětivě vítá u Berounky a je víc než ochoten vyprávět. „Nějaký vyprávěcí geny v naší rodině určitě byly,“ přiznává.
Poprvé, podruhé, dá někdo víc?
Život zhusta neservíruje takové příhody na běžícím pásu. Hledat je spíš musíme v sladkobolných románech nebo ve filmech, je jichž scenárista si příliš nezatěžoval mozkové závity, pokud se o nějakých vůbec dalo mluvit:
HOLKY Z KOSTOMLAT
Doma jsme to měli vždycky dobrý, akorát když jsme nevycházeli s penězma, protože naši jsou na podpoře, tak jsme šli něco vykrást. Nejdřív jsem kradla sama, když to naši zjistili, chodili jsme s tátou, ale mámě se to moc nelíbilo.“ Vypráví pohledná sedmnáctiletá Monika. Její dvě kamarádky se chichotají, asi se dobře baví. Sedíme ve společenské místnosti Výchovného ústavu pro dívky od 14-18 let v Kostomlatech pod Milešovkou.
Věci, které zabíjí
Elektromagnetické vlny poletují éterem. Trefují nás neviditelnými šípy, kterým se vyhneme možná obtížněji, než mistrovským kouskům Viléma Tella a Robina Hooda dohromady. Ti dva se nám v souvislosti s jevy, o kterých budeme mluvit, mohou jevit jako nešikovní packalové.
„VELKOU MATKOU“ díky herectví
Uskutečnit rozhovor se slavnou světovou osobností vyžaduje mít velmi dobré kontakty a dobré nervy: člověk je nucen podstoupit velmi ponižující procesy. A proto bylo pro mě velkým překvapením, když jsem se jednoho dne za pět minut pět (díky skvělé paní Míle Řádové) dozvěděl, že Mia Farrowová je ochotna mi poskytnout v šest hodin interview. Zchvácený se dostavím do hotelu Palace a čekám.