Roční předplatné 499 KčWonderland
Oxfordský strážník č. 5648 hromově kýchl a pečlivě si utřel nos do kapesníku - v té chvíli bouchla zátka od levné- ho šampaňského (Salisbury French Wine) a Dave, vlasatý tramp, rozlil nabublané víno do plechových hrníčků. Tahle report áž začala na policejní stanici, kde mi inspektor v obleku řekl: „Problém Oxfordu jsou lidi bez domova. Trams, ya know?“ Později jsem v Univerzitn ím parku poznal Davea a jeho kamarády. Měli barevné potrhan é šaty a copánky slepené z umaštěných vlasů, seděli v parku na zemi a kouřili trá- vu nebo hašiš. Z kazeťáku poslouchali Pogues.
LOST IN EMOTION
Slunce leželo na hladině jako nafukovací míč. Loď byla obrovská, mnohem větší než jsem čekal, a houpala se na vodě jako skořápka. Potom se na západě objevil bílý doverský proužek. Lidé se mačkali na přídi a vyhlíželi břeh. Posmíval jsem se jim: byl to kýč, bílý Albion a modré nebe, zkuste si to představit. Na zábradlí kousek ode mne přistál racek, byl to Angličan, džentlemen, měl bílý cylindr a smokink s černou náprsenkou.
Door to Door u protinožců
V malém hotýlku ve čtvrti Kings Cross je kolem 15. hodiny velice rušno. „Dělejte, pospěšte si, připravte se - za 10 minut se jede." Do dvou připravených dodávek se postupně vměstnává asi 20 lidí. Z většiny čiší dost velká nervozita. Každý z nich pečlivě urovnává svůj košík či spíše proutěný koš naplněný zajímavých zbožím - suché květiny a tak zvaný pot pourri. Různých barev a hlavně vůní je nespočetně. Vyjíždíme z centra a míříme do odlehlejšího předměstí. V autě se živě diskutuje a po necelé půlhodince zjišťuji, že ještě tři další kluci vyjíždějí dnes poprvé.
Výlet do minulosti
Otevřeli jsme nízké dveře restaurace. Stačilo pár kroků do přítmí výčepu a už jsme věděli, že jsme opravdu v minulém století. Dobrý hostinský v kostkované čepici, plátěné haleně s širokými rukávy a modravé vestičce roztáči do keramických džbánků těžké ostrovní pivo. Dřevěná podlaha trochu vrže a úzkými okýnky proniká jen několik paprsků světla. Všude jsou vystaveny kameninové nádoby na víno. Sedáme si k jednomu ze stolů s krajkovým ubrusem a petrolejovou lampou a objednáváme si západoanglické domácí housky s kozím máslem na popraskaném talíři.
Dívej se vpravo
Úzké ulice starobylého Londýna pukají ve švech. Jsou nacpané k prasknutí auty, dvou patrovými červenými autobusy a obrovskými černými taxíky jezdícími na naftu, které je možno kdykoli zastavit, svítí-li na střeše světýlko s nápisem TAXI. Mé plíce rodilé Severočešky jásají v těch přidušených uličkách, neboť tady je jistě žádný zbytečný kyslík neotráví. Jako „Zlatou zebrou správně vychovanému dítku mi při přecházení hrozí zvýšené nebezpe čí, neboť se neustále rozhlížím nejprve vlevo, zatímco Angličané přijíždějí zprava.
Vikingské slavnosti
Vikingové, nebo také Normani, je v širším etnickém smyslu označení pro germánské obyvatele Skandinávie a Dánska od osmého do poloviny jedenáctého století, neboť vlastní společné jméno ani neměli. V této době se v Evropě formovaly první raně feudální státy - u nás to byla Velká Morava, a potom počátky českého přemyslovského státu.
SRDCE ČERNÉ ZEMĚ
Místo turistů sem jezdí obchodníci a průmyslníci. Místo zvířat se tu pěstují duševní choroby. Jednou se snad budeme jezdit dívat na toto město jako na skanzen lidské touhy mít se lépe, mít více energie a žít ve městě. Jsme v Birminghamu, centru anglické „černé země“. Brummagem, jak se lidově druhému největšímu městu Spojeného království Velké Británie říká, měl tu smůlu, že zde bylo objeveno uhlí a ložiska rudy.
Země Lordů
Drahý Watsone, dnes mi zase přišel plný koš dopisů od lidí z celého světa. Přejí si objasnit, jak vznikla Británie. Jak s tím, drahý Watsone, naložit? Rozhodně si myslím, že nelze psát o zemi, jako o živé bytosti, přesto se pokusím popsat Brita jako jednu, doufejme myslící bytost. Poslyšte, Wastone, vy víte, že následovala staletí krve a válek.
I město může zvedat křídla
NAPSALA A VYFOTOGRAFOVALA DAGMAR CESTROVÁ
Ještě zhruba před deseti lety to bylo jedno z nejproblematičtějších měst Anglie. Průmysl vzal za své a počet nezaměstnaných strmě vzrostl.
Nedoceněný génius moře
Text a foto Jiří Kolbaba
S deníky Jamese Cooka křižuji kontinenty, ostrovy i nekonečnými vodními plochami už řadu let. Není to tak dobrodružné jako za časů slavného mořeplavce, ale cítím se u toho naplněný a šťastný.
Psí Wimbledon
Text a foto Jakub Štýbr, šéfredaktor časopisu Psí sporty
Čím je pro tenisty Wimbledon, tím je pro kynology Cruftova výstava v Anglii. Už jen vystavovat zde svého psa se pokládá za čest a úspěch chovatele. Crufts, jak se akce zkráceně oficiálně nazývá, dnes již zdaleka není pouze výstavou.
Čajoví mágové
Kdo straší v Chesteru
Kouzla z Daresbury
S Miss World bych cestoval kamkoliv
PRAPRAPRADĚD JEHO PRADĚDA
Autor: Jaroslav Haidler
Vědcům z Oxfordu se podařil husarský kousek. Podle zubu z pravěké kostry vystopovali na základě DNA jednoho z potomků "cheddarského muže". Tento člověk zemřel před 9000 lety. - Z
TAJEMNÍ STRÁŽCI TOWERU
MYSTERIUM KAMENŮ
OSTROV ZTRACENÝCH DUŠÍ
Autor: Jiří Haureljuk
Národní park Pembrokeshire v jižním Walesu je jednou z největších rezervací ve Velké Británii. Jeho území obývá i největší světová kolonie buřňáků, jejichž skřehot dal vzniknout tajemné přezdívce jednoho z místních ostrovů.
ANGLIE OBJEVILA BUDVAR
TEXT A FOTO: Roman Růžička
Věhlasné anglické "puby", kterých jsou jen v samotném Londýně tisíce, mají svoji vlastní, velmi zvláštní atmosféru. Interiéry, kterým dominují mnohametrové barové pulty nejrůznějších tvarů
