ikoktejl

Existují různé možnosti, jak poměřovat krásu mužů. Ti z afrického kmene Bororo v tom ale mají jasno. Za nejkrásnější jednoznačně považují sami sebe.

Číst dál...

Tuto lvici jsem potkal v severní Botswaně. Byla jednou ze tří matek starajících se o osm lvíčat snad všech věkových kategorií. Několik dní jsme je nacházeli stále na jednom místě, nad pomalu mizící mrtvolou kaferského buvola. Na dlouhé hodiny čekání u páchnoucí mršiny, kdy velké kovově zbarvené mouchy poletují mezi tlejícím masem, lvím trusem a vaším obličejem, jsem si vzpomněl nedávno, když jsem zaslechl názor, že na focení divokých zvířat nic není. Jen sedíte v autě a fotíte. Vlastně je to legrace. Stačí JEN přeletět půl zeměkoule, JEN zvíře najít a JEN ho neztratit z očí.

Číst dál...

Nápad prozkoumat neznámou a tajemnou Aldabru se zrodila před několika lety, jak jinak – v hospůdce u piva. Někdo začal vyprávět o existenci neobydlených ostrovů uprostřed Indického oceánu, kde ještě stále existuje nedotčená příroda a bohatý a rozmanitý podmořský svět. Kdo by ho nechtěl poznat…

Číst dál...

„Už jste někdy viděl hyenu?“ ptal se mě hoteliér bez okolků, když mi dával klíče od pokoje. Tady v Hareru se jim nevyhnete,“ dodal se smíchem. „A nedivte se za soumraku, až budou výt psi, to právě přicházejí hyeny z buše pátrat po potravě. Poznáte je už podle zápachu a hned pod vaším oknem je jejich oblíbené místo,“ dodal na srozuměnou.

Číst dál...

Některá setkání, a to především na těch nejméně neuvěřitelných místech, mohou být opravdu velkým překvapením. Na to, že název naší země Česká republika nepatří vždy k těm nejznámějším, jsem si už zvykl.

Číst dál...

Východoafrická příkopová propadlina končí v Zambii údolím řeky Luangwy. Je to oblast s jednou z nejsilnějších koncentrací divoké zvěře na kontinentu. Vracel jsem se sem po dvou letech a mířil tentokrát hlouběji do divočiny.

Číst dál...

Chcete zažívat pocity slavných, být fascinováni stálým zájmem o vaši osobnost, neustále mít kolem sebe dav nadšených fanoušků – vypravte se do Afriky, tady všechno můžete zažít naplno.

Číst dál...

Ekologické město budoucnosti, nebo odpustek za bezohlednost k životnímu prostředí? Oba názory se pojí k monumentální vizi, která právě začíná dostávat konkrétní podobu ve Spojených arabských emirátech.

Číst dál...

Keňa donedávna patřila k nejbezpečnějším státům Afriky a jejím představitelům se dařilo do země lákat turisty z celého světa. Vše ale změnil prosinec loňského roku. Z prezidentských voleb vyšel jako vítěz Mwai Kibaki, kterého však opozice pod velením Raily Odingy obvinila ze zfalšování výsledků. Dnes se země zmítá v násilnostech. Nejvíce je podle některých zpráv zasažena západní Keňa. V zemi je dokonce ohrožena humanitární pomoc.

Číst dál...

Když před časem vyšla v Koktejlu (7/2006) reportáž s názvem Džuba ve stínu války, nečekal jsem vůbec žádnou odezvu. Jednoduše většina lidí, když je spokojena, tak nereaguje. Překvapilo mě množství reakcí, a dokonce i několik lidí, kteří byli ochotni pomoci.

Číst dál...

Kolem silnice sedí kameníci. V podřepu opracovávají kameny, které vyrvali zemi z děr všude kolem. V rozpáleném tetelícím se vzduchu jsou obrysy těch vzdálenějších rozmazané jak malba vodovými barvami. Muži, ženy, děti… Nevydělávají na nový automobil, pracují, aby se večer najedli. Většina z nich je z nejchudší čtvrti hlavního zambijského města Lusaky.

Číst dál...

Pokud ještě existují na světě kouty, kde si člověk může připadat jako dávný cestovatel, až na pár drobností, pak je to Čadské jezero.

Číst dál...

Konečně vysněná Etiopie! Noc v Addis Abebě. Konkrétně je půl druhé. S taxíkářem hledáme nocleh. Tedy samozřejmě on jej hledá pro mne, že.

Číst dál...

Ústa naprosto spokojeného muže jsou plná piva…

Číst dál...

Lidé se potřebují domluvit. Ale jak to udělat a ještě na dálku? V různých oblastech světa se proto vyvíjely nejrůznější dorozumívací prostředky a někde je lidé používají dodnes. Platí to i o konžském etniku Mongo (zvláště Ntomba, Ekonda a Bolia). Říká se jim lokole.

Číst dál...

Afrika, Keňa, Nairobi… Co se vynoří v mysli běžného Evropana pod těmito pojmy? Někomu možná exotika, safari, tradice a obřady kmenového života, nespoutaná příroda…

Číst dál...

I šimpanzi mohou pomáhat lidem. Nevěříte? Nevadí. Když se vypravíte do přímořského letoviska Limbe v Kamerunu, uvidíte, že mám pravdu.

Číst dál...

„Osobně takové lidi obdivuji. Překonávají hranice lidských možností,“ říká o běžcích, kteří se vydávají za extrémních podmínek na extrémně dlouhé trasy, jakou je i běh napříč libyjskou pouští, Ondřej Veselý. Sám je přitom členem evropského týmu Světového běhu harmonie (World Harmony Run), což je štafetový běh s hořící pochodní, který se každý rok koná v osmi desítkách zemí světa. Má prohloubit přátelství a porozumění mezi lidmi. Od loňska je Ondřej dokonce kapitánem celoevropské trasy.

Číst dál...

Byl to můj první extrémní závod nonstop. Už mám pár extrémních běžeckých závodů za sebou (Marathon des Sables 2002 – 230 km Maroko, Himalayan Run 2003 – 170 km Indie, Annapurna Mandala Trail 2005 – 320 km Nepál), k tomu nespočet klasických maratonů silničních i terénních, ultraběhy na šest, dvanáct, dvacet čtyři, čtyřicet osm i devadesát šest hodin a desítky či spíš stovky běhů v nejrůznějších vzdálenostech a terénech. Atletiku, nejprve závodní chůzi, potom vytrvalostní běhy, dělám odmalička. Ale tohle byl první závod nonstop.

Číst dál...

Na první pohled je národní park Korup na západě Kamerunu perfektně připraven na turisty. Značení, mosty, vysekané cesty a založené kempy s jednoduchými chatami. Ostatně, jak hlásá velká dřevěná tabule, jedním z významných návštěvníků byl i samotný princ Charles. Bohužel park má v současnosti i své skryté problémy.

Číst dál...