ikoktejl

2019
Tag: 2019 Nalezeno 3 výsledků.
Tag: 2019 Řazení

Editorial 3/2019

Editorial 3/2019
Blíží se léto a s ním prázdniny a čas cestování. My to máme jednoduché, jsme velká rodina, tak vždy někdo v domě zůstane, kdo se o zvířata postará. Pokud zůstávají doma naši dva velcí a starší psi, tak to berou celkem stoicky. Prostě si hlídají toho, kdo je doma, a v rámci toho i docela poslouchají.   Ovšem kočky, to je zcela jiná kapitola. Obě přesně vědí, že je krmí výlučně Karla. A když není doma, tak vzorně obcházejí ostatní členy rodiny a hrají velmi přesvědčivé divadlo na téma „Ona odjela a nechala nás tu chudinky hlady!“. Nejrychleji to jde s naší bábinkou, ta má dobré srdce a už peláší pro konzervu. Jenže to je nezastaví ani na chvilku. Zhruba hodinu po krmení to jdou zkusit do dalšího patra. Tam se otírají o barel se psími granulemi a ze srdceryvných hlasových projevů nám sdělí, že jsou ochotné jíst i ty psí granule, jen aby neumřely hlady… Co vám budu povídat, posledně jsme se sešli v sobotu ráno u snídaně a rozjela se debata na téma kočky. Bábí hned hlásila, že kočky nakrmila a mračila se na Karlu, že odjela na letiště a chudinky chlupaté nenakrmila. Pak se ozvala Matylda, že je krmila přece ona, že byly obě nahoře… Korunu tomu nasadil můj muž, který se vrátil pozdě večer a hodil jim hrst štěněcích granulí, když tak hladově mňoukaly. Karla vše poslouchala v němém úžasu. Představte si, že obě potvory kočičí jí po půlnoci připravily velkou vítací scénku a přesvědčily ji, že kdyby se nevrátila, tak do rána umřou hlady. Ano, hádáte správně, nakrmila je taky.   Sečteno a podtrženo, i krátká nepřítomnost může pro naše kočky znamenat večeři o čtyřech chodech. A co teprve taková dovolená! Ať mi ještě někdo zkusí vykládat, že jsou psi chytřejší. Budeme muset kočkám nad misky pověsit tabuli na vzkazy, aby bylo jasné, kdo jim, kdy dal.Přeji Vám i Vašim kočkám krásné léto a nenechte se přechytračit jako my.   Pavla Růžičková šéfredaktorka 

Editorial 2/2019

Editorial 2/2019

Přiznám se, že mne nikdy nenapadlo, že by mohli být veterináři v ohrožení. Můj zvěrolékař je totiž už roky něco jako moje životní jistota. Pro malou holku, která chodila za koňmi, byl pan doktor z ordinace nad stájí něco jako modla. Měl vždy dobrou náladu, a když mne někdy nechal podržet psa nebo kočku, nebo třeba vytřít ordinaci, tak jsem si připadala strašně důležitá. Dokonce jsem dlouho byla přesvědčená, že ze mne bude veterinářka. Osud mne zavál jiným směrem, ale některé věci se nemění. Pak doktor má stále dobrou náladu a já už ani nespočítám, kolik zvířat jsem mu za posledních třicet let přivedla do ordinace. Pro mne zůstává stejnou autoritou, která mne umí uklidnit, když se o mně nad nemocným zvířetem začíná pokoušet panika. Je úžasný praktik, umí zůstat nad věcí a já si pak nepřipadám jako neschopná hysterka. Když potřebuji konzultovat článek, je jasné, komu volám.

Jen náš kocour Manfred na pana doktora nemá ty nejlepší vzpomínky. Nebyl mu ani rok, když jsem ho přinesla do ordinace s nemocným očičkem. Ukázalo se, že oko slzelo v důsledku zánětu dásně od zlomeného špičáku. No, a když už byl v narkóze, tak kromě zbytku zubu přišel i o svou mužnou chloubu. Celkem chápu, že byl pak uražený… Jak říkám, starý praktik. Jen nevím, co si počnu, až půjde pan doktor do důchodu.

Přála bych vám všem zvěrolékaře, kterému budete věřit tak, jako já tomu mému, a vaší kočce, abyste doktora nevídali moc často. A panu veterináři nebo paní veterinářce, aby ve vás měli partnery, protože jen tak může být jejich snažení úspěšné. A život klidnější, protože to nemají lehké, jak se dozvíte z našeho článku.Krásné jaro s kočkou vám přeje

Pavla Růžičkovášéfredaktorka 

Editorial 1/2019

Editorial 1/2019

Manfredova neoblomnost mne vždy fascinovala, i když jsem si na ni musela zvyknout. Prostě si stojí za svým, ať se děje, co se děje. Když má za to, že je čas k odpočinku, tak ho ke hře nepřimějete. Můžete kolem mávat udičkou, pouštět plyšové myšičky nebo i postavit vedle lákavou novou papírovou krabici. On se jen bohorovně podívá tázavým pohledem „To jako vážně?“ a spí dál. Jednou jsem zkoušela v lákání pokračovat, na naše psy to přece vždycky funguje. On na mne jen vrhl další ze svých blahosklonných pohledů a šel si lehnout o kousek dál.

Nakonec jsem si tu jeho zdravou kočičí tvrdohlavost osvojila také. Život a práce mne naučily stát si za svou volbou. A kocour Manfred mi ukázal, jak se vypořádat s faktem, že se nikdy nezavděčím všem. Vybrala jsem fotku na titulku, která se někomu nelíbí? Já ji mám za nejlepší volbu a rady z facebooku mi na tváři vykouzlí maximálně unavený úsměv. Napsala jsem, že kočka má místo náprsenky laclík? A proč by nemohla mít? Další úsměv. Počítám, že se tentokrát dozvím, že nejsou lesní kočky! Jen kočky polodlouhosrstých plemen, nebo možná ještě kočky plemen přírodních. Jenže lesní obři znějí mnohem lépe a přesně vystihují podstatu těch krásných huňatých kočičích obříků, kteří by i dnes klidně zvládli přežít v lese. Jen se o tom přesvědčte sami v našem článku.

A proto krátká rada do nového roku: Dělejte to jako Manfred nebo jako každá jiná moudrá kočka. Nesnažte se zavděčit okolí. Nenechte si vnutit cizí názor. Nevyžádané rady přejděte úsměvem a stůjte si za svým. Vy za to stojíte. A vaše kočka také. Bude jí mnohem lépe na klíně spokojeného a vyrovnaného člověka než vedle nervózního nejistého majitele.

Přeji krásný a spokojený rok 2019

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group