Čína
po střeše světa vlakem
Je vlak do Lhasy, hlavního města Tibetu, klínem vraženým mezi Tibeťany, nebo naopak pomůže turistům lépe se do těchto problematických míst dostat a dozvědět se, jaká je situace? To je otázka, kterou si kladla média západního světa, když byl 1. července oficiálně spuštěn provoz na nejvýše položené železniční trati na světě. Napsal a vyfotografoval Martin Bělocký
STÁLÝ ZPRAVODAJ ČESKÉHO ROZHLASU V ČÍNĚ ROBERT MIKOLÁŠ ŘÍKÁ: Čína je pro Západ byznys
Ptal se Topí Pigula Čína, to jsou obrovské vzdálenosti a obrovské rozdíly. Sociální, národnostní i ekonomické. V Číně je velký rozdíl mezi městem a vesnicí, která leží jen o deset kilometrů dál. Prohlubující se propast mezi městem a venkovem je asi nejvýstižnější charakteristika současné Číny. Z miliardy tří set milionů Číňanů jich na venkově žije okolo osmi set milionů. Z toho 400 milionů na hranici bídy. Na východním pobřeží jsou místa, kde se Čína snaží ukazovat svůj úspěch, ale čím dále na západ, tím jsou města chudší.
Zvláštní zvyky Miaů
Napsal a vyfotografoval Petr Hruška Ve ztemnělé místnosti sedí v rohu asi deset postarších mužů a v druhém několik žen s barevnými šátky na hlavách. Dostáváme stoličky. Na ohromném woku bublá olej a muži z něj hůlkami vytahují kousky tofu, vepřového a kuřecích pařátků. Každý má hlubokou misku rýžové pálenky, která nikdy nesmí zůstat prázdná. Po několika miskách máme dost, ale odmítnout přípitek je tady urážka.