Záhada faraonových slonů
TEXT: Jaroslav Petr
Ve 3. století před Kristem vyhrál faraon Ptolemaios IV. bitvu, ve které jeho bojoví sloni fatálně selhali. Po staletí si vědci lámali hlavy, jaká zvířata si to vlastně egyptský vládce opatřil. Vždyť přece slon z Afriky je větší než z Indie a měl by mít tedy převahu.
Egypt pomalu ale jistě vyklízí místo na výsluní mezi středomořskými civilizacemi a navíc je oslabený dvorskými intrikami. Snad i proto si Antiochus III. troufl na kdysi tak silnou zemi. Vyprahlou plání proti sobě postupují dvě armády. Vzduch se tetelí horkem, pod nohama mužů i zvířat se zvedají mračna prachu. Ze severu, směrem od Gazy, se blíží v čele dvaašedesáti tisíc mužů, šesti tisíc jezdců a stovky válečných slonů seleucký král Antiochus III. Jeho říše sahá od Turecka po Irák. Antiochovi to ale nestačí a rád by posunul hranice svého impéria dál na jih, až do Sýrie. Z jihu, od města Raphia (Rafáh) pochoduje vstříc Antiochovým vojům sedmdesát tisíc pěšáků provázených pěti tisícovkami jezdců a více než sedmdesáti slony pod velením egyptského faraona Ptolemaia IV. Faraon je odhodlán bránit Sýrii za každou cenu.
Šílený nápad
TEXT A FOTO: JIŘÍ KALÁT
V bílém plátně zabalené lidské tělo nakládají zřízenci do ambulance. Na krátký okamžik jsem ho spatřil. Byl to mladý muž. První obrázek po přechodu hraničního terminálu Erez na severu Gazy mi mnoho odvahy nedodal.
Jsi blázen, že tam jedeš. Koleduješ si o pořádné problémy,“ vybavují se mi slova kolegyně Rity. Možná mluví pravdu. Původně na území pásma Gazy sídlil nesemitský národ Pelištejců (v češtině známý jako Filištíni), který sem přišel pravděpodobně z Kréty a vytvořil spojenecký svaz pěti městských států – Gaza, Ašdod, Aškelon, Gat a Ekron. V roce 1517 bylo toto území dobyto a zabráno Osmanskou říší a té patřilo až do 1. světové války. V té době sem přichází islám a v 19. století zde kulturně dominuje Egypt. Po dobytí Gazy Brity 1917 ji až do nepokojů v Palestině 1926 osidlují izraelští Židé. V současnosti je Pásmo Gazy, kde společně žijí muslimové i Židé, pod kontrolou palestinsko islámistické strany Hamás, která v roce 2007 vyhrála volby. Má uzavřenou hranici s Egyptem a Izrael kontroluje jeho vzdušný prostor i přístup k moři. Po byrokratickém boji s celními úředníky pokračuji taxíkem hlouběji do blokádou sužovaného území. Pásmo Gazy s jeho hlavním městem Gaza se skoro půl milionem obyvatel mě uvítalo typickým zápachem a špínou. V taxíku projíždím kempem na cestě k domu mého průvodce.
Noc ohňů
TEXT A FOTO: JIŘÍ KALÁT
Vířící pejzy, černé kabáty, klobouky a divoký tanec. Stovky převážně chasidských židů tančí svoji „noc ohňů“. Stojím uprostřed hrobky Šimona bar Jochaje v Galileji a pozoruji divoké křepčení kolem.
Ultraortodoxní židé. Stále zamračení muži ve svých černých kloboucích, oblecích a pláštích. Ženy oblečené jako z konce předminulého století a všude kolem nich houfy drobotiny. Holčičky podobné vzezřením svým matkám a chlapci s rozevlátými pejzy. Působí odtažitě, studeně a až příliš vážně. Kdo navštívil jeruzalémskou čtvrť Mea Šearim, nebo se mu poštěstilo zavítat do jiné komunity, kde žijí převážně charedim, mohl by s takovou myšlenkou i odejít. Pokud se trochu zanoříme do této pro nás zvláštní kultury, budeme překvapeni, na co narazíme. Ve víře pevní a v tradicích neústupní, ale v oslavách bujaří a vstřícní. Tak nějak je možné spatřit „tučňáky“ (přezdívka od sekulárních Izraelců) během svátku Lag ba-omer, při němž se sjedou židé z celého světa na posvátnou horu Meron. V Jeruzalémě bývá „dobrým“ zvykem každého turisty ulovit si nějakou tu fotografii muže v černém, či s modlitebním šálem (hebr. talit gadol) přes ramena a nebo štrajmelem (klobouk, jenž bývá vyroben ze sobolí nebo liščí kožešiny) na hlavě. Nejčastějším nájezdním místem je obvykle čtvrť Mea Šearim a její obyvatelé. Mnohdy nepříjemné konfrontace, vznikající mezi těmito dvěma kulturně odlišnými skupinami, často končí křikem a nadávkami, avšak občas přijdou na řadu i kameny. Na Meronu to bylo jiné. V okolí se nevyskytoval žádný nežidovský turista, nebo přinejmenším použil stejný úskok jako já a na hlavu si nasadil jarmulku. Nebyl to nejpříjemnější pocit, ale každé setkání mě přesvědčovalo o tom, že jednám správně. Oči lidí mě často zkoumaly a velká většina jich prvně mířila právě na temeno hlavy. Celou dobu jsem se pokoušel uklidnit sám sebe, „jsi tu, abys fotil, ne způsoboval problémy, tak si to nech na hlavě, tvař se přirozeně, a snad to bude v pořádku“. Nešlo pouze o nebezpečí nějakého toho kamene, ale spíše o narušení nábožné atmosféry noci. Trocha respektu k tradici smíšeného s prevencí problémů.
POSELSTVÍ KAMENNÉ ČÍŠE
Poslední večeři (lat. Ultima cena) se dvanáct učedníků sešlo s Ježíšem v domě Markových rodičů na hoře Sion v Jeruzalémě, večer před jeho zatčením. ...Poté pak do něj Josef z Arimatie nachytal krev a vodu, vytékající z ran ukřižovaného syna božího... Když Ježíše zatýkali v noční Getsemanské zahradě, šel, jako jediný v povzdálí za zatčeným, mladík. Měl kus plátna na nahém těle.
Život s Arafatem
Po 27 letech exilu a kočovné ho života vůbec Organizace pro osvobození Palestiny dal přivézt svá zavazadla do pásma Gazy, kam se v červenci 1994 vrátil. Zatímco se Jásir Arafat věnuje svým povinnostem jako vůdce palestinského lidu, jeho žena Souha - která po návratu do Gazy prohlásila, že touží „pracovat pro osvobození palestinských žen" - žehlí kefije svého proslulého manžela a pomáhá služebnictvu v kuchyni.
Izrael, luxusní pancéřový vůz
Tudy, přímo výkladní skříní přiletěl dovnitř znenadání muž. Když dopadl támhle do rohu krámu, jak je na malovaná ta kráva, neměl nohy," ukazuje mladý telavivský obchodník. Výkladní skříň je už opravená, stejně jako celé zařízení obchodu, krev, která se rozstříkla po pultě i veselých malbách na zdi, už omyli. Zmizely i střepiny, zasekané do stěn - zbyly po nich jen nezahladitelné jizvy, kterých si zákazník na první pohled nevšimne.
Současná tvář svatého města
NAPSAL A VYFOTOGRAFOVAL MAREK WÁGNER, FOTOGRAFIE BYLY POŘÍZENY APARÁTEM PANASONIC LUMIX TZ3
Jeruzalém. Existuje snad na zemi další místo spojené s tolika vášněmi, touhami, vykupované tak dlouho lidskou krví, jako toto město? Svaté místo hned pro tři významná náboženství – pro židy, křesťany i muslimy.
Záhada Masady
Putování ke středu světa
Na kolech za písněmi pouště
LÉČIVÁ SÍLA MRTVÉHO MOŘE
Autor: Michal Novotný
Součástí pět milionů let staré syrsko-africké příkopové propadliny je i osmdesát pět kilometrů dlouhé a až sedmnáct kilometrů široké vnitrozemní moře, zvané Mrtvé. Leží v nejnižším místě údolí řeky
HIPPOKRATES: OŠETŘETE I ÚTOČNÍKY
JERUZALÉMSKÝ SYNDROM NA VLASTNÍ KŮŽI
PEVNOST SEBEVRAHŮ
Autor: Michal Novotný
Masada již nikdy nesmí padnout!" znělo ještě před čtrnácti lety z hrdel nováčků izraelské armády, kteří na 400 metrů vysoké a 300 metrů široké skalní plošině nad západním břehem Mrtvého moře skládali
V SEVŘENÍ STRACHU
FOTOGRAFOVÁNÍ V PÁSMU GAZY
Autor: Ami Vitale
Obnovené nepokoje mezi Palestinci a Izraelem v posledních zářijových dnech 2000 očima Ami Vitale: "Nezjistila jsem, zda to byl gumový, či ostrý náboj, a pokoušela jsem se pochopit, co onoho neviditelného izraelského vojáka za zdmi z betonových panelů vyprovokovalo k tomu, aby na dítě vystřelil..."
PŘED HLAVNĚMI SAMOPALŮ
Autor: Jan Šnaidauf
Izrel a Palestina jsou země vypjatých emocí. Obě zde žijící etnika se liší snad vším, čím se lišit mohou - náboženstvím, zvyky, mentalitou, způsobem života, světonázorem atd. Prudké kontrasty zde spolu s pocitem utrpěných křivd vyvolávají neustálou hrozbu konfliktu. Těžké ozbrojené izraelské hlídky ostražitě sledují situaci doslova na každém rohu.
IZRAEL - STARÁ ZEMĚ S MLADÝM PREMIÉREM
TEXT: Jaroslav Haidler
FOTO: Karel Cudlín
Když ve středu 29.května v deset hodin večer ohlásily obě izraelské televizní stanice, že po prvním součtu hlasů vede Šimon Peres nad svým protivníkem Benjaminem Netanjahu o jedno procento, mohl tento