ikoktejl

1
Tag: 1 Nalezeno 5 výsledků.
Tag: 1 Řazení

Editorial 1/2018

Editorial 1/2018

Přejít na články z Kočičí planety 1/2018

Jsem staromilec, proč si to nepřiznat. Je pomalu konec ledna, a já stále čekám na zimu. Stále doufám, že přijde. Je přece leden! Pod vlivem kalendáře jsem připravila článek na téma Kočičí zima, do kterého jsem hledala odpovědi na všechny možné i nemožné otázky kolem koček a zimy. Vážně věřím, že přijde. S bílým sněhem, s mrazem, který štípe do tváří a s rampouchy, které krásně zvoní, když se zlomí. Zatím to venku spíš vypadá, že zima letos nebude, ale já to nevzdávám.

A tak se těším na vaše fotografie do soutěže Kočičí zima, ze kterých bude dýchat zima. Vybírat ty nejkrásnější fotografie je krásná a náročná práce. Nejraději bych vždy prohlásila za vítěze všechny. Stejný problém mívám, když vybírám fotku na titulní stránku – vím přesně, jaká by měla být. Krásná. Ostrá. Kočka uhrančivá. Barevná. Veselá. Prostě ta nejlepší. No jen si to zkuste sami, nalistujte naši anketu a pomozte nám vybrat tu nejlepší a nejkrásnější titulku Kočičí planety. Budeme se moc těšit na vaše názory.

Ovšem i zima, která ještě ani nepřišla, jednou skončí a nastane jaro. Náš Manfréd už se určitě těší, jak vyrazí na tradiční obhlídku svého rajónu, bude se toulat po venku a Míca bude mít zase doma klid. Ona je totiž dáma, ta chodí ven jen spočítat sloupky plotu a pak zase šup domů na parapet a pěkně do tepla. To rošťáka Manfréda někdy na jaře přemůžou všechny emoce a dojmy a zůstane venku i přes noc. Moc dobře si pamatuji, jak jsme ho poprvé hledali a málem oplakávali. Naštěstí se vrátil kolem poledne následujícího dne, spořádal plnou misku a dva dny dospával noční toulky. Co dělat v případě, že se váš chlupatý miláček najednou nevrátí z toulek, jsme shrnuli ve článku Ztratila se kočka. Protože štěstí přeje připraveným.

Zatím vám ovšem (s naivní nadějí sobě vlastní) přeji krásnou bílou zimu a těším se na kočky sněžné.

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

 

Editorial 1/2017

Editorial 1/2017

Přejít na články z Kočičí planety 1/2017

Před pěti lety jsem dávala dohromady první číslo Kočičí planety a myslela jsem si, že to bude jen jakýsi„kočičí speciál“ magazínu Koktejl, občasník, který nás občas zavede do světa sametových tlapek. Jenže pak vzaly můj osud do svých tlapek kočky. Náš kocour Manfréd dostal posilu v podobě kočky Mícy, která si nás vybrala sama a která by nemohla být odlišnější než on. Náš společný život je od té doby jedna velká výzva a mně je víc než jasné, že o kočkách je a bude stále co psát. Za posledních pět let se z občasníku s názvem Kočičí planeta stal nejprve čtvrtletník a následovně dvouměsíčník. Vyšlo 22 vydání, což je 1496 stran, a přitom mám stále pocit, že jsme toho ještě tolik neřekli a nenapsali. Stále se objevují nové úžasné příběhy, nové poznatky o našich průvodcích v hebkých kožíšcích, o jejich životě, historii, potřebách...

Další pětiletku s Kočičí planetou proto začínám s radostí a jistotou, že máme stále o čem psát. Má práce je o to krásnější a veselejší, že na druhé straně jste vy – čtenáři. Čtenáři Kočičí planety, kteří na každé vydání reagují, nebojí se ozvat, zeptat, posílají fotografie svých milovaných kočiček do soutěže nebo i jen tak, pro radost. Když jsem to posledně říkala svému kolegovi z jiného periodika, tak mi nevěřil. „Oni ti vážně píšou? Jen tak? I do poradny?“ Bojím se domyslet, co tím chtěl říct. A nechci si ani představit, jak bych pracovala bez vaší podpory. Lidé kočičí jsou prostě stejně jako kočky milí a bezprostřední a jsem za to ráda.

Také se vám líbí ten pozitivní obrázek? Představte si, že ho namalovala Žaneta Miženková a nazvala příhodně Kočičí planeta, aniž by o našem časopise měla tušení. Když ho vystavila na sociální síti, hned se jí ozvalo několik našich čtenářů a díky nim se teď můžeme obrázkem potěšit všichni společně.

Ani jsme nestihli vyhodnotit fotografie z jedné soutěže a již pro vás máme další. A co víc, čeká nás další hlasování o kočku, která bude mít právo zdobit titulku příštího vydání. Do boje se vydalo 15 kočičích krasavic a krasavců, neváhejte je podpořit svým hlasem na našem facebookovém profilu.

Takže vzhůru do další kočičí pětiletky, je mi potěšením

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Editorial 1/2016

Editorial 1/2016

Přejít na články z Kočičí planety 1/2016

Už jsem přiznala, že bych někdy chtěla být kočkou.

Zvlášť teď v zimě, ráno dlouho spát, válet se, hledat ty nejteplejší a nejměkčí místa, nechat se rozmazlovat... Tedy kočkou domácí, milovanou. Být kočkou venkovní není v zimě žádná výhra, spíš boj o holý život.

Jsou ale situace, kdy i ty milované domácí kočky musejí bojovat. Ne přímo o holý život, ale o své místo v rodině, o své jistoty, o naší lásku. Proč? A kdy? Stačí, aby do vašeho života vstoupil nový člověk a život kočky se rázem vzhůru nohama. Slabší kočičí povahy vyděsí i obyčejná návštěva, která se dlouho nezdrží, kočka i tak v tichosti zmizí a objeví se až druhý den. Jiné mohou nového člena rodiny ignorovat nebo s ním dokonce bojovat. Co všechno může nastat a jak takové situace řešit, vám prozradí materiál na téma Nový člověk v životě kočky.

To taková Fifinka, naše kráska z titulní strany, měla v den focení celkem jasno. Fotografa, který ji bez kousku studu rušil při dopolední siestě, naprosto ignorovala. A na svého majitele, který se ji snažil pomocí všech možných hraček a mávátek lépe naladit, koukala značně shovívavě. Její pohled jako by říkal „tak chlapče ukaž, co ještě umíš“. Inu člověk míní, kočka mění. A Fifinka dál kraluje ve svém malém, ale oddaném království. Přála bych všem kočkám lásku a péči, kterou má ona.

S přáním krásné zimy

Pavla Růžičková

Editorial 1/2015

Editorial 1/2015

Přejít na články z Kočičí planety 1/2015

Vážení čtenáři,

vítám vás nad stránkami prvního letošního vydání a opožděně i v novém roce. Pevně věřím, že to bude rok dobrý, dle čínského horoskopu je rokem dřevěné kozy a má být naplněn klidem a harmonií.

Harmonie, soudě podle fotografií, které jste nám zaslali do soutěže na téma Dáreček, u vás doma vládne, ale s tím klidem bych si nebyla tak jistá. Klid ve spojitosti s kočkou je velmi relativní pojem. Hlučné kočky obvykle nebývají, ale klid? Klidný život? Ano, žijí s vámi v bytě a nenutí si vycházky uprostřed noci. Jinak ale je život s kočkou spíše léčbou neklidem. „Pokud vám škodí přemíra klidu a spokojenosti, potřebujete kúru neklidem,“ píše se ve stejnojmenné povídce Hectora Hugh Munroa. Následně barvitě popisuje sled nečekaných událostí, který usedlému starému mládenci převrátí klidný život vzhůru nohama. U nás klid nevládne. Praktikujeme léčbu neklidem pomocí zvířat. Zvlášť naše kočky se profilují jako schopné léčitelky. Dokážou překvapit vždy, když se necháme ukolébat pocitem, že je vše, jak má být. Průměrně jednou do měsíce hledáme Manfreda. To pak zpovykovaná rodina prohledává celý dům, skrýše, ve kterých byl nalezen posledně, a děti začnou pod vlivem emocí (a televize) spřádat ty nejneuvěřitelnější scénáře, co se mu asi mohlo přihodit. Po půl dni zoufalého hledání a snahy uklidnit děti se pak Manfred vyloupne, náruživě se protahuje a náramně se baví zmatkem, který vyvolal. Prostě potřeboval vyzkoušet, jak se spí ve starém kufru, na poličce za kuchařkami, v košíku s krémem na boty, v pračce, na balkoně v načatém pytli zeminy nebo jinde. Zvláštní je, že se na místa činu nevrací. Podezřívám ho, že stále vymýšlí, co by na nás zase vyzkoušel.

Přeji vám tedy krásný začátek roku, spoustu zážitků s dobrým koncem a kousíček klidu na čtení Kočičí planety. Nejlépe se čte s vrnící kočkou na klíně…

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Editorial 1 / 2014

Editorial 1 / 2014

Přejít na články z Kočičí planety 1/2014

Vážení čtenáři,

konečně je tu jaro. I když podle kocoura ze sousedství, který po nocích řve a snaží se do svého teritoria zahrnout i naši zahradu, je už nejméně měsíc. Náš kastrovaný Manfréd je s ním na válečné stezce, přestože je jeho Ellie také kastrovaná a v podstatě ji nemá rád. Ale je jeho a naše zahrada také. Nemá to chudák lehké.

Lehké není ani soužití více koček pod jednou střechou. Přesto mnozí z nás mají doma více než jednoho mourka. Když jsem sbírala materiály pro články o soužití většího množství koček v jedné domácnosti, objevila jsem velký počet úžasných lidí, kteří neváhají obětovat vlastní pohodlí pro kočky. Na otázku zda toho litují, odpovídají všichni shodně – ne. Jsou ochotní se uskromnit, aby se kočky měly co nejlépe, a odměnou jim je pohled na spokojená zvířata. Neměnili by. Obdivuji je a děkuji za naději, že dobří lidé ještě žijí. A je dobře, že chovají kočky. 

Hlubokým zážitkem pro mne bylo setkání s novým plemenem koček. Přiznávám, že když jsem studovala informace o levkoyích a prohlížela si fotografie, kladla jsem si otázku, co lidi vede k tomu vyšlechtit něco tak ošklivého. Ale pak se na mne v autě cestou na focení přišla podívat Anička v zelené mikině a já se nestačila divit. Přišla sama od sebe, asi po pěti minutách jízdy, dostala jsem pusinku a ještě mne osahávala tlapkou. Ta bezelstná nabídka přátelství od tvorečka s vizáží ušounka mne upřímně dojala. Naprosto chápu nadšení jejich majitelů pro tohle plemeno a přeji jim mnoho úspěchů na cestě k uznání plemene, která jistě nebude jednoduchá.Budu ráda, pokud se vám toto číslo Kočičí planety stane rádcem a inspirací pro spokojené soužití s kočkami. Věřím, že stejně jako já musíte občas řešit nějaké ty kočičí šarvátky, problémy a stále hledáte další informace. V tom je život s kočkami krásný – přináší nové výzvy a nenechá vás zpohodlnět a zakrnět. Občas mívám pocit, že život se zvířaty by měl být na předpis.

Přeji vám krásné jaro s vašimi kočími miláčky, ať již s jedináčkem nebo s celou hordou chlupáčů

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group