ikoktejl

3
Tag: 3 Nalezeno 4 výsledků.
Tag: 3 Řazení

Editorial 3/2018

Editorial 3/2018
Vlažné letní noci a společná pohoda na zahrádce. Tak přesně kvůli tomu se těším na léto. Na kvetoucí kytky kolem, na houpací křeslo a kočku v náručí. Obě naše kočky mou letní zálibu sdílejí, i když každá jen část. Manfred miluje zahradní houpačku. Takovou tu velkou, pohodlnou, s polštářem. Rád se houpe. Cíleně se rozběhne a svým skokem houpačku rozhoupe, pak se uvelebí a nechá se kolíbat. Když houpačka zpomalí pod jeho vkus, není líný seskočit a celý manévr zopakovat, jen aby se znovu pohoupal. Je to prostě požitkář. To Míca má zase stejně jako já ráda kytky. Na jaře spolu někdy bojujeme, protože mi sem tam vyhrabe čerstvě zasazené sazeničky. Vysazená je třeba na afrikány, ty musím mít jen v truhlících, na které nedosáhne. Asi má pocit, že se na zahradu nehodí, každopádně je vždy neomylně vypleje. Ale třeba levanduli přímo miluje. Kolikrát už jsem ji pozorovala, jak levanduli očichává, šťouchá do ní nosíkem, slastně přivírá oči a otevírá tlamičku. Je to dáma s vyhraněným vkusem.   Jsem vděčná za ty vzácné chvíle klidu, které strávíme společně. A také jsem ráda, že se nemusím bát, že by zahradnická vášeň naší Míce mohla být osudná. Informovala jsem se a jedovaté rostliny, které by ji mohly ohrozit, ze zahrady vykázala. Nemůžu sice v tomto ohledu vyplenit všechny zahrady v sousedství, ale aspoň doma jsem nám zařídila bezpečí. A vám přinášíme informační plakát o jedovatých rostlinách, abyste také věděli, co na vaše miláčky může číhat.   Přeji vám krásné léto a ničím nerušenou pohodu s vaší kočkou   Pavla Růžičková šéfredaktorka

Editorial 3/2016

Editorial 3/2016

Přejít na články z Kočičí planety 3/2016

Kočka je nejlepší přítel člověka.

Souhlasíte? Byla bych hlasovala pro psa, ale když jsem připravovala článek o blahodárných účincích života s kočkou, tak jsem se sama přesvědčila. Jen bych ještě doplnila, že naše kočky praktikují léčbu neklidem. Vždy, když se zdá, že je moc klidu, tak nám převrátí byt a život vzhůru nohama.

A především jsou každá úplně jiná. Silné individuality. Manfréd je typ protřelého světáka. Nic mu není cizí, ničeho se nebojí, miluje společnost a rád je u všeho. Krást jídlo je pod jeho úroveň, to si raději něco uloví nebo si odskočí k sousedům. Ellie je Míca machna domácí. Pěkně vše dle pevného řádu, čas na krmení se musí dodržovat a pak je potřeba se řádně vyspat. Zdánlivě bez ducha a bez nápadu se povaluje, kde se jí zrovna líbí a tváří se neškodně. Což se ovšem změní ve chvíli, kdy dostane hlad, což je asi hodinu potom, co slupne celou kapsičku. Nic před ní není jisté a nenechá se nachytat při činu. Neobstojí chleba v igelitovém pytli ani bábovka přiklopená skleněnou mísou. Zbytek dne se s nacpaným břichem opět líně válí a tváří se jako neškodná dekorace. Prostě miláčci, co vám budu vyprávět.

Život bez koček by byl smutný a chudší. Ten můj rozhodně. Ale k tomu doufám nikdy nedojde. Stačí, když vidím obrázek kotěte a hned přemýšlím, jestli by se ještě nevešlo…

Přeji vám krásné léto s milovanými chlupáči na klíně.

Pavla Růžičková

Editorial 3/2015

Editorial 3/2015

Přejít na články z Kočičí planety 3/2015

Vážení čtenáři,

ani jsem se nestihla rozkoukat a léto klepe na dveře. Pro mne osobně přišlo moc rychle. Vždyť jsem si ani nestihla užít jaro. Měla jsem toho tolik v plánu, chtěla jsem stihnout několik výletů, zahrádku, osázet balkon, aby kvetl jako vloni sousedce, a vyfotit kocoura ve skalce, jak se vyhřívá mezi tulipány. Výlet jsem stihla jeden za rozkvetlou loukou plnou bledulí, v truhlíkách se choulí muškáty z výprodeje a tulipány už odkvetly.

Okolo kytek se tentokrát točil i výběr fotek na titulku. Z nostalgie po jaru, které jsem samou prací propásla, jsem tentokrát vybrala samé snímky koček v kytkách. Ale ouha, kolegyně Beata nezapře vystudovanou zemědělku a řádně mi výběr probrala. „Krokusy už dávno odkvetly, to tam dát nemůžeme,“ pravila a vyhodila krásnou kočičku u vázy fialového kvítí. Neobstálo ani kotě v košíku s rozkvetlou větvičkou. „To jsou jabloně,“ zhrozila se, „schovej si to na příští jaro.“ A pokračovala neúprosně dál. Britku v šeříku jsem „zachránila“ aspoň na plakát uprostřed čísla. Exotické kotě jí děsilo a to rezaté zase bylo málo ostré… Tak jsme nakonec vybraly neutrální kotě v cihlách, ale byla to fuška. A poučení pro příště? Musím si udělat víc času na jaro, na sebe a na své kočky, titulkou zdání jara neudržím, i kdybych chtěla sebevíc 

Užívejte si každý okamžik strávený s vaší kočkou, bez ohledu na roční období. A když se chystá to léto, tak jsme pro vás připravili materiál o tom, jak se dá cestovat s kočkou, co k tomu potřebujete či naopak, jak zařídit, aby jí bylo dobře i doma bez vás. Ať už se rozhodnete jakkoli, určitě na svých cestách kočky potkáte – vyfoťte je a pošlete nám je do fotosoutěže, už teď se těšíme na vaše snímky.

S přáním krásného léta

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Editorial 3/2014

Editorial 3/2014

Přejít na články z Kočičí planety 3/2014

Vážení přátelé,

zatím je teprve konec srpna, ale dnes ráno už byla strašná zima a na procházce se psy jsem viděla padat první listí. Na podzim se vždy těšíme, barevné listí, kaštany, jablka, chmýří poletující po zahradě v posledním slunci…

Naše kočky se probouzejí z letního nicnedělání a polehávání a víc si hrají venku. Psy beru na dlouhé procházky, na houby, do lesa, těšit se barevným podzimem. V našem příměstském lese na myslivce nenarazíme, ale na výletech se někdy mužů v zeleném s puškou bojím. Byť se chovám v lese ohleduplně v každém ročním období, psy mám pod dohledem, přesto je v nich něco strašidelného. To, že mohou jediným stisknutím spouště vzít život mému čtyřnohému štěstí, mne děsí.

Kočky a myslivci je jistě ožehavé téma. Stejně jako většina z nás jsem dosud chtěla věřit, že naše kočky do lesa nechodí a že se nemusím bát. Jenže při bližším studiu celé problematiky to vidím trochu jinak. Chováme doma pravou šelmu, která má instinkty a schopnosti lovce a díky naší péči navíc vůči volně žijícím zvířatům ohromnou výhodu – jistotu plné misky a zázemí, kde se nemusí bát o život. Po celodenním lenošení na měkkém pelíšku má celou noc dost sil na lov. Divoká zvířata, každý brouk či ptáček musí denně bojovat o život a o obživu a ještě mu hrozí, že se může stát kořistí naší hýčkané a dobře živené šelmy, která vlastně vůbec lovit nepotřebuje. Naši lovci to mají spočítané, na noc přijdou pod zámek. A pevně věřím, že se nám díky Kočičí planetě postupně podaří otevřít oči dalším chovatelům.

Užijte si s Kočičí planetou a vašimi kočičími miláčky krásný barevný podzim. Pokud by se vám zachtělo kočičí krásy, neváhejte a vyrazte na Světovou výstavu koček, která se letos v říjnu po dlouhých letech koná u nás, v Praze. A pokud vás zajímá, zda je s vámi vaše kočka šťastná, můžete si zkusit náš test. I když je spíše pro pobavení, spokojenou a šťastnou kočku přeci poznáte sami nejlépe.

S přáním krásného barevného podzimu

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group