Roční předplatné 499 KčPřiznej barvu
TEXT A FOTO: MICHAEL FOKT
Šlapu na brzdy a doufám, že vypůjčené auto zastaví včas. Pneumatiky se smýkají po kamenité cestě přetínající vnitrozemí ostrova Sámos a za vozem se zvedají oblaka prachu. Máme štěstí oba – já i tvor, kterého jsem málem přejel. Chodící sbírka hříček přírody a jeden z nejvzácnějších plazů Evropy.
Nejbizarnější z obyvatel Sámu se mi svým silničním entrée představil o pár dní dříve, než bych se za ním vydal já sám. Pátrání po zdejších chameleonech obecných (Chamaeleo chamaeleon) patřilo k nejdůležitějším bodům našeho pobytu na ostrově. Kdyby se mi však stromový ještěr nerozhodl takto vyjít vstříc, měl bych patrně se zařízením první schůzky dost potíží. Chameleoni patří k mistrům maskování, mezi listy stromů a keřů je objeví jen málokteré oko. Dokážou přizpůsobit své zbarvení okolí a dokonce i jejich váhavý kymácivý pohyb napodobuje list rozhýbaný větrem.
Na světě byste našli jen málo tvorů, kteří jsou k životu na stromech adaptovaní tak dokonale jako právě chameleoni. Prsty na všech čtyřech končetinách jim srostly k sobě, aby vytvořily pevné klíšťky s drápky na koncích, skvěle se hodící k pohybu ve větvích. Chápavý ocas se dokáže v mžiku ovinout kolem větve jako oživlá liána a poskytnout tak ještěrovi další jištění. Tělo ploché jako chodící list se mezi těmi skutečnými proplétá s nedbalou elegancí a oči, které se pohybují nezávisle na sobě a mohou se dívat každé jinam, snadno přehlédnou členité prostředí. Pro odborníky je dodnes záhadou, jak dokáže chameleonův mozek vyhodnotit dva naprosto různé zrakové vjemy najednou.
Ovšem i rození obyvatelé stromů musejí občas slézt na zem. Potřebují přejít z jednoho stromu na druhý, aby našli dostatek hmyzí potravy či partnera k páření. Poslední dobou to však mívá jeden podstatný háček. Mezi stromy se čím dál častěji rozlévají ztuhlé řeky asfaltu nebo uježděného štěrku. Prohánějí se po nich plechové obludy, proti kterým nepomáhají ani ta nejlepší přizpůsobení. Na cestách či silnicích kvílejí brzdy častěji, než by člověk čekal. Málokdy ale celá příhoda končí tak šťastně jako v mém případě. Řidiči si často podivného plaza nevšimnou vůbec nebo ho zaregistrují tak pozdě, že už na brzdění není čas.
METROPOLE JE MATKA - MĚSTO ATÉNY
V poslední době velmi často kolem sebe slýchám skloňovat slovo DEMOKRACIE. Tohle slovo pochází z řečtiny jako složenina démos -lid a kratos - síla, vláda. K demokracii patří - ať chceme nebo ne - také slovo POLICAJT. I toto slovo má svůj původ ve starověkém Řecku, polis totiž znamenalo město. K polis přidejme métro - matka a vznikne metropolis - METROPOLE, hlavní město.
Kde spočívají makedonští Titáni
Ráj pytláků a pokladů
Text: Jana Soukupová a foto: Vladimír Mráz
Volvi, druhé největší jezero Řecka, už po dlouhá staletí nemine nikdo, kdo cestuje historicky nejslavnější spojnicí východu a západu po úseku mezi Soluní a Strymonským zálivem Egejského moře.
Zapomenuti v zahradě bohů
TEXT A FOTO: PAVLA SMETANOVÁ
Bratři Durrellové ve svých knihách nezapomenutelně vylíčili Korfu. My jsme ostrov prozkoumali, abychom se o nich dozvěděli více. Jako detektivové jsme nahlíželi do třináctých komnat. Objevili jsme místa zapomenutá, obrostlá psím vínem, nostalgicky krásná.
Žádné nymfy. Medvědi!
TEXT: DAGMAR CESTROVÁ, FOTO: DAGMAR CESTROVÁ a ARCTUROS
Nejbližší medvěd je jen asi tři metry ode mne. Sice za plotem z pletiva, jenže ten je až příliš podobný tomu, kterým dokázal projít můj šedesátikilový pes, když se chtěl dostat za hárající fenou. Pak je tu ještě ohradník se třemi dráty, bezpochyby pod napětím. Určitě vědí, že to pro bezpečnost lidí stačí, přesvědčuji se v duchu, ale někde vzadu hlodá červ pochybností...
Když Češka vaří Řekům
Napsala Jana Soukupová, ilustrace Dalibor Nesnídal, foto: sxc.hu
Postavena před realitu mrňavé řecké vesnice jsem se, myslím, jakž takž osvědčila. Sousedi i sousedky jsou ke mně milí – naštěstí neměli nikdy možnost poznat mě jako kuchařku, klesla bych v místním bodování nenapravitelně pod nulu.
Nikdy nedobytá pevnost
Dotknout se duše Řeka
Mechanismus, který předběhl dobu
ráj olivovníků ostrov Korfu
PARÁDA PO ŘECKU
TEXT A FOTO: Jan Škvára
Již od rána vládne v Athénách lehce napjatá a nervózní atmosféra. Aktéři příštího dění se zvolna začínají shromažďovat. Prostí lidé se scházejí na ulicích, naproti tomu se shromažďují uniformy
MODRO-BÍLÁ PERLA STŘEDOMOŘÍ
Autor: Vladislav T. Jiroušek
Bělostné domky, kostely s modrými kopulemi, úzké uličky a kouzelná zákoutí dvorů s květinami. Tuto dokonalou harmonii nabízí středomořský ostrov Santorin.
ANASTENARIA - ZKOUŠKA OHNĚM
Text a foto: Tomáš Míček
Do místnosti vstupuje černě oděná vdova a takřka neslyšným krokem kráčí až dozadu k slavnostně prostřenému stolu, na nějž položí hrst mincí, dózu s kadidlem a láhev olivového oleje. Klidnými uměřenými
RYTÍŘI MEČE I DUCHA - MALTÉZŠTÍ RYTÍŘI
BAREVNÁ KOUZLA ČERNÉHO ŠTÍRA
TEXT A FOTO: Petr Velenský
Jakou barvu má černý štír Euscorpius carpathicus? A jakou hnědý Mesobuthus gibbosus? Že první z nich je černý a druhý světle hnědý? Máte samozřejmě pravdu, ale já bych vás chtěl přesvědčit
SVATÝ MÍR A OLIVOVÉ VĚNCE
KEFALLONIÁ
Autor: Tamatra Wölfelová
Ostrov Kefalloniá leží v Jónském moři, západně od Patraského zálivu. Je snad nejzelenější ze všech řeckých ostrovů a představuje skutečný ráj. Kefalloniá byla v historii velmi výhodným
KÁMEN MUDRCŮ ČI BLÁZNŮ?
TEXT: Jitka Bendová
Ženská práce a dětská hra, zahradničení a rybolov, nic než hmota · nic než styk s hmotou, práce na hmotě, práce s rukama. Tak definuje alchymii záhadný muž, známý pod jménem Fulcanelli. Alchymisté
ŘECKÉ MÝTY: HŘÍCH S GRANÁTOVÝM JABLKEM
Autor: Jana Michalcová
Zeus seděl zamyšleně na svém nebeském trůně, mlčky si prohraboval svůj hustý vous a zdálo se, že se mračí. Ale jeho bratr Hádés, který právě vystoupil ze své podzemní říše, aby jej o něco požádal, poznal hned, že se jen strašlivě otravuje.
