Roční předplatné 499 KčNemám nervy v kýblu
Kdysi to býval kluk za groš kudla, táhnoucí za milenkou Thálií jako vlaštovky na podzim za jižním sluncem. Čas po letech milostiv ě dopustil, že spolu s bratrem dostali v ulici Na Bojišti zpět velezaj ímavou nemovitost po babičce Kláře: v přízemí je hospoda, kterou zná celý svět. Jmenuje se U kalicha. Tomáš Töpfer se stal napůl novodob ým Palivcem, hercem však zůstal na plné obrátky.
Individualista kamarád, na cestě k Everestu
Kamaráde, Kamaráde, prožitá fotka a setkání s krásou pořád někoho pohladí, proto dělej pořád jen to, co potěší a hladí Tebe samotného - diváci se najdou. Franta Dostál S ÚCTOU A OBDIVEM Josef Vavroušek Oko mého zesnulého přítele, fotografa, horolezce Viléma Heckela by se zálibou spočinulo na Tvých vynikajících obrazech z Himalájí, Nepálu a Tibetu. Heckel sám snímky z Himaláje nepřinesl.
DUCH V AKCI
Ve dnech 6. až 11. Června 1995 se v přepychovém kalifornském hotelu Westin, poblíž města Santa Clara (asi hodinu cesty autem od San Franciska), konala 14. Mezin árodní transpersonální konference. 1200 převážně kalifornských a amerických transpersonálních psychologů, terapeutů, umělců a jiných i laick ých zájemců a 200 dobrovoln ých pomocníků strávilo intenzívní posluchačský i zážitkový týden v typicky americk ém prostředí.
POJÍDAČI ČERVŮ
Australské vnitrozemí neoplývá přílišným pohostinstvím. Krušné životní podmínky buše, deštné pralesy, pouště nebo polopouště, vysoké denní teploty činí z některých částí kontinentu území těžko obyvatelné pro bílého člověka.
Vyznavači ohně
Na hranicích britské Západní Indie a odbojného, svérázného Afghánistánu, ve státě Pákistán, národnostně pestré říši zasvěcené Alláhovi, kterého mají místní v nesmírné a nám téměř nepochopitelné úctě, doslova přežívá tři tisíce „Kafírů, nevěřících lidiček zabývajících se převážně zemědělstvím. Jejich obydlí jsou roztroušena po třech údolích ohraničených pětitisí- covými kopci.
Rovensko
„Tož vítejte, přátelé, vřele nás zve matinka oblých tvarů do prostorné jídelny. Stoly se prohýbají pod typicky českým jídlem. Na chodu je zabijačkov á polévka a vepřo knedlo zelo. Kolem talířů postávají minerálky (pivo k dostání přes náves za vlastn í peníze) a litrové láhve průzračné, i když ne příliš silné podomácku vyrobené pálenky.
... a proto jsem vyhrál!
Válka v Evropě skončila tehdy - před padesáti roky - devátého dne měsíce května. To, co následova lo, lze nazvat dobou návratů, čekání, shledávání se i neshledávání. Lidé se vraceli z front, koncentračních táborů, nacistických věznic. Navraceli se, aby spolu s ostatními začali nový život, budování nového a - jak věřili - i lepšího života; vraceli se plni nadějí, ale také i nemocí, podlomeni tím, co museli prožít.
Země Osvícených
Stojím na nádvoří kláštera ve Fó-Šanu a v němém údivu zírám nahoru. Všechny význačnější stavby v Číně bývaly pokryty glazovanými taškami s keramickými ochrannými figurami na hřebenech zvednutých „cípů“ střech. Zlaté jsou střechy císařských paláců a buddhistických klášterů, šedé pokrývají kláštery taoistick é i běžné budovy. Ve škále barev a odstínů, od zelených, přes modré až po hnědou, se řídce vyskytuje pouze červená - ta podle pověry přivolávala do kdysi dřevěných měst požár.
Život za všechny peníze
Tolik bankovek na jedné hromadě, vidlemi bys je mohl nabírat, a přece nikomu kolem nezaručovaly klidný život. Dalo by se říci, že tomu bylo právě naopak. Ti, kteří je vyráběli, byli mrtvými lidmi. Dobře o tom věděli. Jaká ironie - tolik peněz měli v ruce, a přece si za ně život koupit nemohli. Jak to vlastně tehdy bylo? Muž s černými vlasy, kterému bych ani ve snu nehádal osmasedmdesát let, mi ve spořilovské vilce přátelsky tiskne ruku.
POSELSTVÍ KAMENNÉ ČÍŠE
Poslední večeři (lat. Ultima cena) se dvanáct učedníků sešlo s Ježíšem v domě Markových rodičů na hoře Sion v Jeruzalémě, večer před jeho zatčením. ...Poté pak do něj Josef z Arimatie nachytal krev a vodu, vytékající z ran ukřižovaného syna božího... Když Ježíše zatýkali v noční Getsemanské zahradě, šel, jako jediný v povzdálí za zatčeným, mladík. Měl kus plátna na nahém těle.
Dyk vám to říkám, vole!
Génius je člověk jako každý jiný, jenže je jiný,“ napsal Balzac. V září 1979 jsem nastoupil v Los Angeles jako asistent u Ivana Passera na filmu CUTTERS WAY. Kromě práce pro nejštědřejšího gurmána v Hollywoodu, seznámil jsem se s veselým pánem, který byl „jiný“ - měl elegantní knírek, někdy nosil askot a modrý baret a vypadal jako francouzský malíř: s Jiřím Voskovcem.
Praní špinavých peněz
Lidé se většinou domnívají, že praní špinavých peněz je výdobytkem modern í doby. Omyl! Je staré jako zločin sám. Úspěšní zločinci odjakživa potřebovali vyprat špinavé peníze získané svou činností a vydávat je za čisté. Potřebovali dodat penězům zdání legality, zakrýt jejich zločinecký původ a zamést stopy před policejními orgány.
PSYCHO
NAPSAL JIŘÍ MARGOLIUS
„Dobře se vyspat. Pobývat hodně na čerstvém vzduchu. Jaký názor považuji za významnější? Kterému dát přednost? Až se rozhodnu, označím příslušnou kolonku křížkem. Musím sebou hodit, otázek v prvním testu je devadesát, ve druhém tři sta. „Miluji samotu. Ano. Ne. „S oblibou pozoruji východ a západ slunce. Váhavým střelcům nabízí psycholog milosrdnou únikovou zónu.
AKČNÍ RÁDIUS ČECHA I FRANCOUZE
PTAL SE: ROSTISLAV SARVAŠ Vstoupíte - li do budovy Rádia Frekvence 1, zavětříte pozitivní atmosféru. Téměř každý, koho pot káte, se nepatrně usmívá. Zvláště ženy. Což vás zas tolik nezaráží, protože jejich hihotání znáte už z poslechu Dámského klubu. Řediteluje tu člověk, který se málokdy mračí, což je pochopitelné, pokud ho potkáváte na různých společensk ých akcích (dřív to bylo častěji), ale pokud je tomu i v jeho zaměstn ání?...
La Línea - trať smrti
Na nejvyšším bodě kolumbijských And, 2900 metrů nad mořem, existuje skupina ďábelsky odvážných mladíků, kteří si říkají PROFESIONÁLOVÉ. Chlapci, z nichž někteří teprve nedávno překročili deset let, denně riskují životy na dřevěných kárách s ložisky místo kol na nejnebezpečnější silnici v Kolumbii, zvané LA LÍNEA 5. Silnice La Línea 5 spojuje hlavní město Kolumbie - čtyřmiliónovou Bogotu - s úrodnými oblasti kávových plantáží na východě a přístavem Buenaventura na pobřeží Pacifiku.
Rokenrolová kobra nad Strahovem
Když Rolling Stones před rokem vyráželi na turné nazvané Voodoo Lounge, komentátoři s podivem konstatovali, že těm rokenrolovým muzikantům, kteří byli v šedesátých letech postrachem slušných paní a dívek, je v průměru více let, než členům anglické vlády. Také přirovnávali vrásčité obličeje padesátiletých pánů Micka Jaggera, Keitha Richardse, Rona Wooda a Chrarlieho Wattse k taškám z aligátoří kůže.
ČAS JE POJEM RELATIVNÍ
To už říkal Einstein. Ano, čas je pojem relativní. Fyzik sedl, podumal, na čtrnáct dní se nechal zavřít v sednici a když se znovu objevil, třímal v ruce papírek se slavnou rovnicí. Jeho žena dosvědčila, že se přitom podíval na hodinky a s nevolí potřásl hlavou: „Krapet jsem se zdržel.“ Nevím (a nikde jsem se toho nedopátral). Jaké měl Albert Einstein v té slavné chvíli hodinky.
Nudíte se? Kupte si počítač
Nedávno jsem viděl v jednom obchodním domě maminku s přibližně desetiletým chlapcem. Kupovala mu nějakou počítačovou hru, a protože jaksi nevěděla, jak se jmenuje, pro jistotu si ho vzala s sebou. Po dotazu na cenu už sahala do peněženky, když chlapec, do té doby stydlivě stojící za sukní, se zeptal prodavače: „A bude mi stačit třiosmšestka s čtyřmi megabajty rozšířené paměti?
Greenpeace, teroristé nebo spasitelé?
Členové komanda se vylodili na jachtu, přidrželi McTaggartovi ruce, mlátili ho obušky a odtáhli ho do člunu. Zmlátili ho až ke ztrátě vědomí. Obušky dostal do hlavy, do ledvin, do páteře. Jedna z ran mu značně poškodila pravé oko. Za žádnou cenu se jachta Greenpeace nesměla dostat k atolu Mururoa, kde Francouzi plánovali další z řady „pokusných“ jaderných výbuchů. Během útoku Francouzi hodili filmovou kameru přes palubu a zabavili fotoaparát, takže se domnívali, že pravdu nikdo nikdy nezjistí. Neměli ani tušení, že existuje ještě jeden fotoaparát a film s usvědčujícími snímky.
ZAPOMENUTÝ CESTOVATEL
Byl prvním Čechem, který objel svět. Jeho jméno se ve své době stalo symbolem cestovatele. Jeho cestopisy četli mladí i staří. Naplnil celý svůj dlouhý život neutuchající činností. Vysoce je ceněna jeho práce pedagogická, jeho přínos k oboru přírodních věd i jeho sběratelské úsilí.
